Teplárny

S nástupem chladného počasí začínají Češi topit. Naplno se rozjedou i některé lokální teplárny, které zatím dodávaly teplo jen v ranním a večerním čase. Odborníci připomínají, že při dodržování určitých pravidel lze snížit celkové náklady na vytápění až o desetinu, a to především v době velkých teplotních výkyvů.

Česko zažilo prudké ochlazení. Ještě o víkendu panovaly tropy, ve čtvrtek už bylo na většině území kolem dvanácti stupňů, na Šumavě a v Krkonoších napadl první sníh. Teplárny tak zahájily topnou sezonu zhruba o měsíc dříve než loni. Jako první v Karlovarském kraji, v dalších regionech budou podle potřeby zatím přitápět alespoň ráno a večer. „Takovou zimu na začátku září jsme zažili naposledy v letech 2010 a 2015. Vloni se začalo topit až v polovině října,“ připomněl tiskový mluvčí Teplárenského sdružení Pavel Kaufmann.

Češi napojení na ústřední topení spotřebovali loni 67,8 petajoulů tepla, uvedl Energetický regulační úřad. Oproti předchozímu roku byla spotřeba téměř o desetinu nižší a byla také nejmenší za sedm let. Údaje regulačního úřadu se ovšem poněkud liší od dat Teplárenského sdružení, které již v lednu informovalo o meziročním snížení spotřeby tepla z centrálních tepláren o šest procent. Podle ERÚ se zhruba o šest procent snížila spotřeba domácností, zatímco v průmyslu byla úspora třináctiprocentní.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) bude pro příští rok doporučovat ve vyjednávání kolektivních smluv v privátní sféře růst mezd ve výši osm až deset procent. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom informoval předseda ČMKOS Josef Středula.

Ambici zajistit lepší ochranu domácností před výkyvy ceny energií mají evropští ministři pro energetiku, kteří se sjeli na jednání do Lucemburku. Zásadní otázkou zůstávají stále hlavně ceny plynu. Ty podle předsedy Teplárenského sdružení již patrně nebudou klesat, věří ale, že zůstanou na podobné úrovni jako nyní. Podle poradce v oblasti energetiky Pavla Stehlíka by Evropská unie udělala pro zajištění příznivých cen nejlépe, kdyby zrušila princip závěrných elektráren, nebo alespoň zastopovala ceny pro plynové elektrárny.

Náklady na modernizaci tuzemských tepláren, jejichž provozovatelé budou muset do roku 2030 nahradit staré technologie spalující uhlí novými zdroji tepla i jeho rozvody, se budou pohybovat kolem 180 miliard korun. Projekty jsou financovány pomocí dotací z modernizačního fondu, teplárny v něm mají k dispozici 87,5 miliardy korun. Na ve středu zahájené dvoudenní konferenci Dny teplárenství a energetiky to v Olomouci řekl předseda Teplárenského sdružení Mirek Topolánek.

Většině domácností s dálkovým vytápěním se zdražilo, nebo ještě zdraží teplo. Z tepláren jej odebírá třetina bytů v Česku. Jednotlivé teplárny navyšovaly ceny podle toho, z jakého zdroje vyrábí a nejvíce podražily ty, které používají plyn. V příštím roce ale s dalším navyšováním i díky cenovému limitu nepočítají. I tak ale cena u většiny z nich bude vyšší a někde i o desítky procent.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) rozdělí mezi tuzemské teplárenské společnosti 17 miliard korun. Dotace budou teplárny muset využít na snížení cen tepelné energie, informovalo v aktuální tiskové zprávě MPO. Program dotací ve středu schválila vláda, notifikovat ho ještě bude muset Evropská komise. Teplárenské sdružení program vítá, jeho přínos se však podle něj ukáže až později.

Brněnská energetická společnost oznámila svým zákazníkům, že zdražuje teplo – konkrétně o dvacet procent. Připlatí si ale i jinde zákazníci dalších tepláren. Vláda vyzývá k topení na nižší teploty tak, aby domácnosti ušetřily na spotřebě. Jak konkrétně je to v případě tepla z tepláren, zjišťovala v Brně redaktorka ČT Barbora Telferová.

Někteří lidé se obávají aktuální topné sezony a hledají způsoby, jak ušetřit. Kabinet už vyzval domácnosti k úsporám například snížením teploty v domech. Odráží se to už na zvýšeném prodeji teplého oblečení nebo pletacích pomůcek. Kvůli vysokým cenám energií se zároveň některé sportovní kluby obávají o svou existenci.

Většina tepláren zůstává těsně před topnou sezonou v nejistotě. Těch plynových se nakonec bude týkat cenový strop na energie. Vládě ho umožní zavést zákon, který v pátek schválili poslanci. Zbylá zařízení s tím ale počítat nemohou a čekají, co stát připraví pro ně. Některá plánují výrazně zdražit své dodávky lidem i podnikům, podle Teplárenského sdružení minimálně o inflaci.

Parametry takzvaného úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem se zvyšujícími se cenami energií, schválila ve středu vláda. Nárok na slevu na energie bude mít od letošního října každá domácnost. Příspěvek se bude vyplácet přes faktury za elektřinu bez ohledu na to, čím lidé vytápí. Nebude o něj třeba žádat a dodavatel ho započte automaticky.

Na pomoc s drahými energiemi vláda plánuje vynaložit desítky miliard. Očekávaný speciální energetický tarif dostal první obrysy. Vláda chce během příští topné sezony přispět domácnostem, které topí plynem nebo elektřinou. Podle prvních náznaků pomoc nepřesáhne deset tisíc korun. Opozice upozorňuje na mezery v avizovaném tarifu.

Rusové by podle prezidenta Miloše Zemana byli blázni, kdyby zastavili dodávky plynu nebo ropy do celé Evropy. Jde o nejvýznamnější část jejich exportních příjmů, míní. Přesto není vyloučeno, že to udělají, protože politika je někdy velmi iracionální, řekl v nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News.

Kvůli dlouhodobě nižším teplotám už oficiálně začala topná sezona. Ceny tepla mají výrazně vzrůst nejen kvůli teplárnám, ale i domácnostem topícím plynem, elektřinou nebo třeba tuhými palivy. Výrobcům tepla a dodavatelům energií totiž významně zdražují vstupy a ceny také ovlivňuje tlak Evropské unie na dekarbonizaci energetiky.

Energetická společnost ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace a transformace svých teplárenských lokalit na nová paliva 30 až 40 miliard korun. Největší část půjde do lokality Mělník, uvedla firma. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani na úterní konferenci Institutu pro veřejnou diskusi o budoucnosti českého teplárenství uvedl, že celkové investiční výdaje v Mělníku mohou od letoška do roku 2030 dosáhnout na 20 až 30 miliard korun.

Teplárny v Česku letos topily až do konce května, topná sezona byla druhá nejchladnější za poslední desetiletí. Dodávky tepla v části tepláren však meziročně nestouply, důvodem byl útlum provozu služeb, kulturních a sportovních zařízení po většinu topného období. Stoupl naopak odběr domácností, uvedl mluvčí Teplárenského sdružení ČR (TS ČR) Pavel Kaufmann.

Vláda pravděpodobně pouze vezme na vědomí doporučení uhelné komise, aby se v Česku přestalo využívat uhlí v energetice a teplárenství v roce 2038. Návrh usnesení vlády nepředpokládá, že by ministři tento termín schválili. Kabinet naopak zřejmě bude od komise chtít, aby podrobněji rozpracovala a vyhodnotila podmínky, nástroje a dopady dřívějšího ukončení využití uhlí. Konečné rozhodnutí by potom mohlo zůstat až další vládě.

S příchodem chladného počasí zahájily v pátek mnohé teplárny topnou sezonu. Další se k tomu chystají o víkendu, několik už začalo v předchozích dnech. Zatímco v minulých letech se zpravidla začínalo s vytápěním nejdříve na západě Čech a ve vyšších polohách a výjimkou nebylo ani přerušení vytápění po nástupu babího léta, letos je vytápění zahájeno celorepublikově prakticky zároveň. Řekl to mluvčí Teplárenského sdružení ČR (TS ČR) Pavel Kaufmann.

Domácnosti, které používají k vytápění biomasu, zaplatí ročně necelých padesát tisíc korun. Tedy méně, než třeba ti, kteří topí zemní plynem nebo hnědým uhlím. Sektoru obnovitelných zdrojů se ale nelíbí plány státu na spalování biomasy spolu s uhlím ve velkých teplárnách a elektrárnách. Navíc až skončí kůrovcová kalamita, může být materiálu nedostatek.

Řada domácností si v začínající sezoně připlatí za teplo. Například prodejci uhlí zvýšili ceny zhruba o pět procent. Přesto vytápění uhlím patří i nadále k nejlevnějším variantám. Ceny zvednou i teplárny, na něž spoléhá nejvíce lidí.

Nástup podzimního počasí byl v Česku místy razantní. Citelné snížení teplot tak někde doprovodil i začátek topné sezony. V pondělí se místy ochladilo až na devět stupňů. Velmi nízké teploty zaznamenali například v Krušných horách. Po letní pauze začala domácnosti vytápět například teplárenská společnost v Ostrově na Karlovarsku.

Většina tepláren v Česku dodala v uplynulé zimě kvůli počasí meziročně méně tepla, řada lidí by tak měla v platbách za tepelnou energii ušetřit. Vyplývá to z vyjádření Teplárenského sdružení ČR a jednotlivých firem pro ČTK.

Mezi Jadernou elektrárnou Temelín a Českými Budějovicemi odstartovala stavba horkovodu za téměř 1,5 miliardy korun. Českobudějovická sídliště by mohl Temelín začít vyhřívat v závěru roku 2020. Městu to pomůže výrazně zlepšit kvalitu ovzduší.