Češi napojení na ústřední topení spotřebovali loni 67,8 petajoulů tepla, uvedl Energetický regulační úřad. Oproti předchozímu roku byla spotřeba téměř o desetinu nižší a byla také nejmenší za sedm let. Údaje regulačního úřadu se ovšem poněkud liší od dat Teplárenského sdružení, které již v lednu informovalo o meziročním snížení spotřeby tepla z centrálních tepláren o šest procent. Podle ERÚ se zhruba o šest procent snížila spotřeba domácností, zatímco v průmyslu byla úspora třináctiprocentní.
Kromě spotřeby loni klesla podle ERÚ i výroba tepla, a to o 7,1 procenta na 140,4 petajoulu. Produkci snížily hlavně teplárny spalující uhlí – černouhelné o 14 procent a hnědouhelné o 8,4 procenta. Teplárny spalující zemní plyn vyrobily o osm procent méně a teplárny spalující biomasu o 3,7 procenta. O více než 30 procent naopak rostla výroba tepla z jaderných paliv. Přispělo k tomu zahájení dodávek z Temelína do Českých Budějovic v posledním čtvrtletí roku.
Největším odběratelem tepla jsou tradičně domácnosti, které loni spotřebovaly 30,2 petajoulu tepla. Meziročně to bylo o 6,5 procenta méně. Průmysl snížil spotřebu o 13,4 procenta na 17,7 petajoulu a sektor obchodu, služeb, školství a zdravotnictví o 8,4 procenta na 15,7 petajoulu.
Předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček uvedl, že ke snížení spotřeby přispěla snaha o úspory i teplé počasí. „Úsporná opatření a nadprůměrné venkovní teploty vedou k úsporám napříč celou energetikou. Spotřeba elektřiny se loni snížila o více než čtyři procenta, spotřeba plynu klesla o více než deset procent, u spotřeby tepla vidíme pokles devítiprocentní,“ poukázal.
Teplárenské sdružení ČR v lednu uvedlo, že topné období v loňském roce trvalo celkem 220 dní, což je o 14 dnů méně než v roce 2022. Průměr poslední dekády je proti předloňsku ještě o dva dny delší.
Podle Českého hydrometeorologického ústavu byl rok 2023 v České republice nejteplejší od začátku měření v roce 1961. Průměrná teplota dosáhla 9,7 stupně Celsia, což bylo o 1,4 stupně více než normál z let 1991 až 2020.
