Biomasa

Společnost ČEZ postaví v Dětmarovicích na Karvinsku nízkoemisní teplárnu za dvě miliardy korun. Jejími hlavními zdroji budou biomasová kotelna o výkonu osm megawattů a dvě kogenerační jednotky o celkovém výkonu 20 megawattů. Hotova má být v roce 2026, řekli zástupci skupiny. Do roku 2040 chce ČEZ v Moravskoslezském kraji investovat desítky miliard korun, hodlá rozvíjet i malé modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie.

Českým vědcům se podařilo z drůbežího peří vytvořit surovinu, která podporuje růst rostlin. Dosáhli toho pomocí rozkladné reakce, takzvané hydrolýzy. Při ní lze podle vědců získat z peří aminokyseliny.

Plzeňská teplárna je o krok blíž dekarbonizaci. Dlouho plánovaný úplný odklon od hnědého uhlí umožní i nově modernizovaná turbína. Cenový odhad ale vzrostl z původních čtyř miliard na sedm. Opoziční zastupitelé si stěžují, že vedení města není schopné zdražení vysvětlit. Podle generálního ředitele je projekt transparentní a projde veřejnou soutěží.

Češi napojení na ústřední topení spotřebovali loni 67,8 petajoulů tepla, uvedl Energetický regulační úřad. Oproti předchozímu roku byla spotřeba téměř o desetinu nižší a byla také nejmenší za sedm let. Údaje regulačního úřadu se ovšem poněkud liší od dat Teplárenského sdružení, které již v lednu informovalo o meziročním snížení spotřeby tepla z centrálních tepláren o šest procent. Podle ERÚ se zhruba o šest procent snížila spotřeba domácností, zatímco v průmyslu byla úspora třináctiprocentní.

Teplárny Brno zahájily stavbu kotle na biomasu, bude spalovat dřevní štěpku. Jeho vybudování vyjde spolu s dalším potřebným příslušenstvím téměř na dvě a půl miliardy korun a má o patnáct procent snížit závislost tepláren na zemním plynu.

Náklady na modernizaci tuzemských tepláren, jejichž provozovatelé budou muset do roku 2030 nahradit staré technologie spalující uhlí novými zdroji tepla i jeho rozvody, se budou pohybovat kolem 180 miliard korun. Projekty jsou financovány pomocí dotací z modernizačního fondu, teplárny v něm mají k dispozici 87,5 miliardy korun. Na ve středu zahájené dvoudenní konferenci Dny teplárenství a energetiky to v Olomouci řekl předseda Teplárenského sdružení Mirek Topolánek.

Bolševníky patří mezi ty nejnebezpečnější invazivní druhy v evropské přírodě. Nový výzkum popsal, že by mohly sloužit i k něčemu dobrému. Daly by se využít jako obnovitelný zdroj na sodíkové baterie.

Další teplárny v Česku ohlašují zdražování. Zhruba na dvojnásobek zvedly ceny v Brně, a to i po započítání vládního cenového stropu na plyn. Od listopadu si tam výrazně připlatí asi sto tisíc domácností. V Břeclavi už dřív oznámili dokonce pětinásobné zdražení. Hlavním důvodem je vysoká cena plynu, na kterém je řada tepláren závislá. Další dodavatelé podle jejich profesního sdružení zdraží v následujících týdnech. Topná sezóna přitom sotva začala.

Senát schválil novelu, která ruší povinnost přimíchávat do pohonných hmot biosložku. Je to jedno z opatření, od nichž si vláda slibuje, že omezí zdražování. Součástí novely je i odklad zákazu starých neekologických kotlů na uhlí v rodinných i bytových domech nebo chatách.

Zájem domácností o nové zdroje elektřiny a tepla vzrostl v prvním čtvrtletí ve srovnání s loňskem čtyřnásobně. Vyplývá to z žádostí o státní podporu. Poptávka je hlavně po fotovoltaice a tepelných čerpadlech. Firmy se tak nyní snaží posílit své kapacity, ale ne všude se výměna stihne do zimy.

Úterní mimořádná schůze Poslanecké sněmovny se opět výrazně protáhla. Krátce před půlnocí poslanci po třinácti hodinách bezvýsledného jednání rozhodli, že přeruší projednávání prvního bodu – novelu upravující dokladování udržitelnosti u biomasy. Přistoupili tedy k druhému bodu, kterým je návrh na snížení plateb za státní pojištěnce do zdravotnictví, což je terčem kritiky u opozice. Předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek je však přesvědčen, že se zejména poslanci opozičního hnutí ANO snaží obstrukcemi oddálit schválení novely zákona o střetu zájmů. Jednání sněmovny pokračovalo do ranních hodin, poté si dvouhodinové „hygienické“ přestávky vzaly kluby ANO a SPD. Debata o snížení zdravotních plateb za státní pojištěnce pokračovala ve středu.

Možné vyřazení podpory výměny starých kotlů na pevná paliva za kotle plynové z programu kotlíkových dotací budeme ještě zvažovat, řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Jasno podle ní dosud není ani u dotací z programu Nová zelená úsporám, který přispívá na výměnu kotle domácnostem s běžnými příjmy, ani u kotlíkových dotací pro chudší domácnosti financovaných z Operačního programu Životní prostředí.

Slunce, voda nebo vítr by už v Česku v současnosti pokryly spotřebu jeden a půl milionu elektromobilů. Tedy víc než dvojnásobného počtu, než s jakým počítá stát v nejoptimističtějším scénáři pro rok 2030. Podle Komory obnovitelných zdrojů energie (OZE) bude Česko v takzvané čisté mobilitě soběstačné. Další fotovoltaiky by přitom mohly přibývat třeba na střechách benzinek a energii mohou dodávat ve větším i bioplynové stanice.

Využití řas se v mnoha odvětvích stane neporovnatelně efektivnějším –⁠ díky českým vědcům, kteří dokázali za pomoci elektrolýzy získat ceněnou řasovou biomasu za zlomek běžných energetických nákladů. Právě tato biomasa je využívána v potravinářství, kosmetice a krmivářství. Nový postup separace biomasy povede ke snížení dosavadních nákladů až na polovinu. Jedná se o obrovskou úsporu nákladů v tomto odvětví, tedy objemu trhu přesahujícím 10 milionů eur. Snížení výrobních nákladů také otevírá dveře k využití řas pro výrobu biopaliv.

Domácnosti, které používají k vytápění biomasu, zaplatí ročně necelých padesát tisíc korun. Tedy méně, než třeba ti, kteří topí zemní plynem nebo hnědým uhlím. Sektoru obnovitelných zdrojů se ale nelíbí plány státu na spalování biomasy spolu s uhlím ve velkých teplárnách a elektrárnách. Navíc až skončí kůrovcová kalamita, může být materiálu nedostatek.

Brněnské Vysoké učení technické sestavilo prototyp kotle na agropelety, který je dokáže čistě spalovat. Pelety, které vznikají z rostlin, mohou být zajímavou náhradou uhlí. Jenomže ve standardních kotlích vznikají při jejich spalování tuhé znečišťující látky a to, co pak létá z komína, je vysoko nad emisními limity.

Kdyby měla Venuše trošku víc štěstí, mohla mít Sluneční soustava v současnosti možná dvě obyvatelné planety, a ne jen jednu. Ukázala to simulace, kterou provedli vědci z NASA.