Bolševníky patří mezi ty nejnebezpečnější invazivní druhy v evropské přírodě. Nový výzkum popsal, že by mohly sloužit i k něčemu dobrému. Daly by se využít jako obnovitelný zdroj na sodíkové baterie.
Ruští vědci přišli na to, jak získat z bolševníku materiál na výrobu baterií
Roku 1932 vyhlásila Austrálie válku pštrosům emu. Dvouměsíční operace skončila neúspěchem, když armáda vystřílela většinu dostupné munice a dokázala zabít jen dva tisíce těchto velkých ptáků. Oficiálně tedy konflikt prohrála. Pokládá se to za jedno z největších vojenských selhání v dějinách. Najde se ale i jedno ještě horší, které dokládá, že prohrát se dá dokonce i s rostlinou.
Stalo se to přesně před deseti lety, když lotyšské úřady oznámily, že prohrály dlouholetý boj s nebezpečnou plodinou, která zamořuje místní přírodu a odolává veškerým pokusům o vyhlazení. Šestiletý program likvidace bolševníku Sosnowského, blízkého příbuzného bolševníku velkolepého známého ve střední Evropě, skončil podle expertů fiaskem. Zasažená plocha měla být omezena na dva tisíce hektarů, nakonec se ale zvětšila víc než pětinásobně.
Zranění způsobené bolševníkem Sosnowského
Bolševník Sosnowského přivezli do Lotyšska sovětští zemědělští experti, podle nichž se měl stát vítaným krmivem pro dobytek. Maso takových zvířat ale nešlo kvůli nepříjemné pachuti na odbyt a nové krmivo se neosvědčilo. Lotyšské meze ale agresivní plodina neopustila. Každým rokem se podle listu Latvijas Avize zasažená plocha zvyšuje o deset procent.
Tato rostlina se dá ničit jen mechanicky – nejčastěji to dělají nezaměstnaní –, ale je to drahá záležitost. Podle lotyšské vlády na nákladné zákroky nebyly prostředky ve státním rozpočtu. Pobaltské státy obecně a Lotyšsko zvlášť patří k zemím nejvíce zasaženým bolševníkem. Někteří experti už míru jeho rozšíření označují za katastrofální.
Nevelký výskyt bolševníku Sosnowského byl zaznamenán i západně od zemí bývalého SSSR, kde ho ale téměř zcela vytlačil stejně agresivní bolševník velkolepý. Rostlina může být nebezpečná i lidem, protože šťáva z jejích lodyh a listů může při dotyku způsobit silné poleptání. V létě 2015 byla dokonce v Polsku oznámena smrt důchodkyně, která se spálila a intoxikovala šťávami bolševníku Sosnowského při sečení trávy.
Z odporného užitečným
Historie mnohokrát prokázala, že lidská vynalézavost dokáže proměnit největší problém v něco, co náš druh posune vpřed. A zdá se, že by to mohl být i případ invaze bolševníku. Ruští vědci totiž publikovali v žurnálu Batteries výsledky jejich mnohaletého výzkumu, které ukazují, že bolševník Sosnowského se dá přeměnit na vysoce kvalitní materiál využitelný pro anody v sodíkových bateriích.
Získaný materiál ze stonků této miříkovité rostliny má takzvanou proudovou účinnost 87 procent, což odpovídá nejlepším výsledkům materiálů získávaných z jiných surovin. A protože bolševník produkuje obrovské množství biomasy, mohl by se stát snadno velmi výhodným zdrojem.
Schéma výroby materiálu z bolševníku
„Řekli jsme si, jestli by nebylo dobré vzít něco tak odporného a nevhodného, jako je právě bolševník, a vyrobit z něj něco užitečného,“ prohlásila spoluautorka výzkumu Zoya Bobyleva z Moskevské státní univerzity Lomonosova.
Pro anody sodíkových baterií se dá teoreticky využít biomasa téměř jakéhokoliv původu, ale je zapotřebí to u konkrétních druhů vyzkoušet. „O bolševníku předtím nikdo nepřemýšlel, ale dopadlo to docela dobře.“
Nikoliv ideální, ale s dobrou výdrží
Výsledek není úplně ideální. Materiál má o něco horší parametry, co se týká ukládání energie, ale na druhou stranu má docela dobrou výdrž. Po sto cyklech nabíjení a vybíjení si udržel 95 procent kapacity.
Vědci popsali ve studii rovnou tři způsoby, jak by se dal materiál z bolševníku získat. Nejúčinnější se ukázala syntéza při teplotě 1300 stupňů Celsia. Autoři upozorňují, že testovali jen tento jeden druh bolševníku, ale jeho různé druhy jsou si natolik podobné, že se dá předpokládat podobná účinnost i u nich.
Stonek bolševníku Sosnowského pod mikroskopem
Od roku 2020 se ví, že se tato rostlina vyskytuje i v Česku, konkrétně v Moravskoslezském kraji. Jedná se o první tuzemský záznam. „V širším okolí, v Německu nebo Polsku, je těch záznamů mnohem víc,“ uvedl ekolog z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky Jan Lukavský.
Jak se bolševník Sosnowského do Moravskoslezského kraje dostal, odborníci zatím neví. Údajně se ale mohla rostlina po toku řeky Olše rozšířit ze sousedního Polska nebo z rychlostní silnice E75, která je hlavním tahem mezi Slovenskem, Polskem a Českem.
