Lotyšsko

Lotyšský parlament o rok odložil debatu a nové hlasování o odstoupení od Istanbulské úmluvy. Dokument má chránit ženy před násilím. O rozhodnutí informovala lotyšská média a zpravodajské agentury. Tamní parlament minulý čtvrtek odhlasoval – jako první v Evropské unii (EU) – odstoupení od úmluvy. Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs ovšem příslušný zákon nepodepsal a vrátil jej poslancům zpět se žádostí, aby své rozhodnutí přezkoumali.

Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs požádal parlament o přezkoumání rozhodnutí odstoupit od Istanbulské úmluvy, jejímž cílem je potírání násilí vůči ženám. Patřičný zákon nepodepsal, poslal ho zpět zákonodárcům. Podle hlavy státu ratifikace i vypovězení úmluvy během jediného volebního období parlamentu vysílá protichůdný signál společnosti i mezinárodním spojencům o připravenosti země plnit své závazky.

Lotyšský parlament jako první v Evropské unii odhlasoval odstoupení od Istanbulské úmluvy, která má chránit ženy před násilím. Informovaly o tom ve čtvrtek pozdě večer tiskové agentury. Ve středu večer před parlamentem v Rize protestovalo proti odstoupení od úmluvy podle policie přibližně pět tisíc lidí na jedné z největších demonstrací v pobaltské zemi v posledních letech.

V noci ze čtvrtka na pátek byl znovu uzavřen vzdušný prostor nad dánským letištěm Aalborg. Druhou noc po sobě došlo k podezření na aktivitu dronů v jeho okolí, uvedla tamní policie. Znovu byl provoz obnoven zhruba po hodině. Neznámé drony zaznamenaly v noci na pátek také v Německu, a to konkrétně ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko. Podle tamního ministerstva vnitra incident vyšetřují bezpečnostní složky pro podezření z možné sabotáže či špionáže.

Reakce Evropské unie na provokace musí být rozhodná, Rusko testuje Unii i NATO, uvedl eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius, který v pátek diskutoval se zástupci několika států Evropské unie o obraně proti dronům podél celé východní hranice sedmadvacítky. Jednání se účastnili zástupci Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska. Pozvána byla rovněž Ukrajina. Vzhledem k dění v posledních dnech se připojilo také Dánsko a nakonec i Slovensko a Maďarsko.

Tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut, uvedla v prohlášení estonská vláda. O narušení estonského vzdušného prostoru informovaly také evropské a alianční zdroje. Estonské ministerstvo zahraničních věcí si předvolalo ruského d’affaires, aby protestovalo. Země se také rozhodla požádat spojence v NATO o konzultace podle článku 4, uvedl premiér Kristen Michal. Další ruské stíhačky porušily bezpečnou zónu polské plošiny v Baltu.

Výbuchy balíčků ve skladech společnosti DHL po Evropě organizovali Rusové napojení na ruskou vojenskou rozvědku, uvedli ve středu litevští prokurátoři a kriminalisté. Podle webu litevské televize LRT oznámili, že odhalili síť podezřelých z nejméně čtyř nedávných teroristických útoků po celé Evropě, při kterých byly využity kurýrní služby k rozeslání zápalných a výbušných balíčků.

Do Polska dorazily tři české vrtulníky, které mají posílit ochranu vzdušného prostoru východní hranice této země. Na síti X to v podvečer oznámila armáda, podle které vrtulníky do finální destinace zamíří v příštích hodinách.

Polsko s pomocí NATO nasadilo vrtulníky a bojové letouny na východě země. Uzavřelo také vzdušný prostor nad letištěm v Lublinu kvůli preventivní operaci, jejímž důvodem byla hrozba ruských dronů nad Ukrajinou poblíž polských hranic. Asi po dvou hodinách polský premiér Donald Tusk na sociální síti X oznámil, že operace skončila. Pohotovost mělo v sobotu také rumunské letectvo, které vyslalo do vzduchu dvě stíhačky F-16. Jeho vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou narušil dron.

Rada bezpečnosti OSN bude v pátek na žádost Polska mimořádně zasedat kvůli narušení polského vzdušného prostoru. Podle Varšavy se jednalo o bezprecedentní průnik ruských strojů na území NATO, alianční síly několik dronů sestřelily. V důsledku toho Polsko podél hranic s Ukrajinou a Běloruskem omezilo letový provoz. K situaci se vyjádřil i polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz, který poděkoval spojencům. Zopakoval, že šlo o provokaci Moskvy, která si žádá odpovídající reakci.

Česká republika je kvůli středečnímu aktu ruské agrese připravena poslat na pomoc Polsku vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š ve speciální úpravě, uvedlo večer ministerstvo obrany. Polsko o jejich vyslání požádalo. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) mohou české vrtulníky pomáhat s obranou evropského vzdušného prostoru během několika dnů.

USA sníží vojenskou podporu evropských zemí sousedících s Ruskem v době, kdy Washington naléhá na Evropu, aby vynaložila více peněz na svou obranu. Představitelé Pentagonu minulý týden informovali evropské diplomaty, že již nebudou financovat program zaměřený na vojenský výcvik a vybavení armád evropských zemí, jež by se ocitly v první linii v případném konfliktu s Ruskem, píší Financial Times (FT). Krok se dotkne především Estonska, Litvy a Lotyšska.

Silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a Evropu jsou „nezbytné“ v jakékoli mírové dohodě, která má ukončit ruskou válku na Ukrajině, sdělila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem řada evropských lídrů v sobotu vyjádřila pokračující podporu Ukrajině. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) prohlásil, že je třeba spustit standardizaci vztahů Evropské unie a Ruska.

Hlavní spojenci Ukrajiny v Evropské unii (EU) se chystají požádat Brusel o půjčky v hodnotě desítek miliard eur. Peníze mají směřovat jak na společný nákup zbraní pro Ukrajinu bránící se ruské agresi, tak na posílení obranyschopnosti sedmadvacítky. Napsal o tom server Politico.

Estonsko provedlo první vlastní test raketometu HIMARS, který mu letos dodaly Spojené státy. HIMARS mají objednány i další země v regionu, které kvůli agresivnímu chování Ruska posilují obranu také dalšími způsoby, jež vzájemně koordinují. Kreml, jenž státy v Pobaltí považuje za sféru svého vlivu a vede proti nim intenzivní hybridní kampaň, opět obvinil z napětí v regionu „agresivní politiku“ tamních zemí.

Takzvaná Ottawská úmluva, tedy Úmluva o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení, má za cíl odstranění této nebezpečné munice. K březnu letošního roku se k ní hlásilo 165 zemí světa. Některé ale vzhledem k napjaté mezinárodní situaci oznámily úmysl od dohody ustoupit. Patří mezi ně Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Finsko. Česko má podle resortu zahraničí pro rozhodnutí těchto států maximální pochopení a případné další kroky v tuto chvíli vyhodnocuje.

Jedenáct ministrů obrany členských zemí Evropské unie včetně šéfky českého resortu obrany Jany Černochové (ODS) napsalo v dopise eurokomisaři pro obranu Andriusovi Kubiliusovi, že armády kvůli stávající unijní byrokracii nejsou v případě potřeby plně připraveny k akci. Napsal to server Euractiv, podle něhož činitelé vyzvali Kubiliuse, aby v chystaném balíku pro zjednodušení obrany revidoval právní předpisy v oblasti životního prostředí a veřejných zakázek.

Lotyšské bezpečnostní služby ve své výroční zprávě varují před osobami, které mohou vypadat jako ztracení turisté, ve skutečnosti se však jedná o ruské sabotéry či špiony. Informoval o tom server Euronews.

Česko patří ve střední a východní Evropě k zemím, ve kterých by nejvíce obyvatel bránilo svou vlast v případě zahraničního útoku, vyplývá z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nevládní organizace Globsec. Z devíti zkoumaných států by tak méně než polovina lidí učinila pouze na Slovensku, kde také převažuje názor, že by se Ukrajina v zájmu nastolení míru měla vzdát části území. V tuzemsku rovněž podle průzkumu nejméně lidí z regionu věří dezinformacím.

Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Výročí si připomínají i další státy.

Rusové rozšiřují armádní základny asi 160 kilometrů od Finska, kde Kreml plánuje vytvořit nové armádní velitelství, píše list The Wall Street Journal. Do oblasti má být v budoucnu přesunuto na deset tisíc vojáků, kteří nyní bojují na Ukrajině. Ruské síly také budují nové železnice podél hranic s Finskem a Norskem a jižně od Petrohradu až k Estonsku.

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.

Pobaltské státy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posilují svou obranyschopnost. Estonsko tento týden oznámilo, že v pohraničním městě Narva vznikne vojenská základna se stovkami vojáků. Společně s Litvou a Lotyšskem už dříve informovaly o vybudování „obranné linie“ na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Jeho menšina v Pobaltí čítá skoro devět set tisíc osob.

Čtyři američtí vojáci zemřeli v Litvě během vojenského výcviku, oznámil ve středu šéf NATO Mark Rutte. Agentury předtím informovaly, že se vojáci pohřešují.