Vzdušný prostor nad letištěm v dánském Aalborgu údajně znovu narušily drony

V noci ze čtvrtka na pátek byl znovu uzavřen vzdušný prostor nad dánským letištěm Aalborg. Druhou noc po sobě došlo k podezření na aktivitu dronů v jeho okolí, uvedla tamní policie. Znovu byl provoz obnoven zhruba po hodině. Neznámé drony zaznamenaly v noci na pátek také v Německu, a to konkrétně ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko. Podle tamního ministerstva vnitra incident vyšetřují bezpečnostní složky pro podezření z možné sabotáže či špionáže.

„Vzdušný prostor nad letištěm Aalborg byl znovu otevřen v pátek v 00:35 poté, co byl uzavřen kvůli podezření na aktivitu dronů,“ uvedla policie v příspěvku na sociální síti X.

Vzdušný prostor nad letištěm Aalborg byl uzavřen téměř o hodinu dříve ve čtvrtek ve 23:40 místního času poté, co byl v oblasti pozorován „podezřelý dron“, uvedla dánská policie pro tiskovou agenturu Ritzau.

Drony létaly nad letištěm i ve čtvrtek

Letiště Aalborg, které je využívané pro komerční a vojenské lety, bylo v noci na čtvrtek uzavřeno na přibližně tři hodiny. Důvodem byl výskyt dronů v jeho vzdušném prostoru. Incident navazuje na několik dní starou událost, kdy bylo ze stejného důvodu uzavřeno letiště v hlavním městě Dánska – Kodani.

Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen ve čtvrtek označil výskyt dronů za hybridní útoky, které prý kombinují „vojenskou a tajnou taktiku“. Cílem pohybu dronů bylo dle něj šířit strach. Lotyšská ministryně zahraničních věcí Baiba Brazeová spojencům v NATO oznámila, že podle Dánska byli za vpády dronů zodpovědní „blíže neurčení státní aktéři“.

Podle vyšetřovatelů stále není jasné, kdo za incidenty stojí. Kodaň se rozhodla, že spojence v NATO o konzultace podle článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci žádat nebude, informoval v pátek podle agentury Reuters ministr zahraničí Larse Lökke Rasmussen.

Šlesvicko-Holštýnsko vyšetřuje výskyt dronů jako možnou špionáž

V noci ze čtvrtka na pátek zaznamenali drony také v německé spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko. Bezpečnostní složky incident vyšetřují kvůli podezření z možné špionáže či sabotáže. „Kvůli nedávným incidentům v Dánsku a dalších evropských zemích zahájilo Šlesvicko-Holštýnsko konzultace se spolkovou vládou a německými ozbrojenými silami,“ informovala zemská ministryně vnitra Sabine Sütterlinová-Waacková. Neposkytla ale žádné podrobnosti ohledně toho, kolik dronů a kde bylo spatřeno.

Sütterlinová-Waacková podle serveru rádia NDR doplnila, že není jasné, odkud bezpilotní letouny pocházejí, ani co bylo cílem přeletů. Všechny úřady a bezpečnostní složky podle ní zůstávají v pohotovosti a místní policie posiluje svou protidronovou ochranu. Bezpečnostní situace se ale nezměnila, doplnila ministryně.

Podobný incident s drony zaznamenala spolková země na svém území už na začátku měsíce. Speciální policejní jednotky tehdy zablokovaly nákladní loď v Kielském průplavu. Plavidlo podle stále trvajícího vyšetřování sloužilo jako základna pro lety dronů. V posledním roce zaznamenaly bezpečnostní složky také několik přeletů dronů nad armádní a kritickou infrastrukturou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 48 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 5 hhodinami
Načítání...