Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
„Jeff chápe, jak zásadní je Grónsko pro naši národní bezpečnost, a bude razantně prosazovat zájmy naší země, pro jistotu, bezpečnost a přežití našich spojenců – a popravdě – světa,“ tvrdí šéf Bílého domu.
Landry na síti X prezidentovi poděkoval a dodal, že je mu ctí sloužit „v této neplacené funkci, jejímž cílem je začlenit Grónsko do Spojených států“. V příspěvku zároveň dodal, že nová funkce nijak neovlivní jeho současnou pozici guvernéra.
Reakce Dánska a Grónska
„Toto jmenování potvrzuje trvalý zájem Ameriky o Grónsko. Trváme však na tom, že všichni – včetně USA – musí respektovat územní celistvost Dánského království,“ cituje Reuters prohlášení dánského ministra zahraničí Larse Lökkeho Rasmussena. Ten pak v televizi řekl, že jej Landryho slova o připojení Grónska „zvláště znepokojila“, označil je za zcela nepřijatelná a dodal, že si v nejbližších dnech předvolá amerického velvyslance Kennetha Howeryho, aby mu celou věc vysvětlil.
„Opět jsme se probudili do nového prohlášení amerického prezidenta, který jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko. Může to znít velkolepě, ale pro nás se nic nemění. O naší budoucnosti rozhodujeme sami. Grónsko je naše země a je třeba respektovat jeho územní celistvost. Rádi spolupracujeme s jinými státy, včetně USA, ale vždy to musí být s respektem k nám, našim hodnotám a přáním,“ napsal grónský premiér Jens-Frederik Nielsen na facebooku.
Roli hraje strategická poloha i nerostné bohatství
Trump své plány na získání Grónska, při nichž dříve nevylučoval ani nasazení vojenské síly, zdůvodňuje národní bezpečností USA. Ostrov o rozloze 2,17 milionu kilometrů čtverečních má strategický význam a zároveň disponuje velkým nerostným bohatstvím. Sám Landry ve svém postu na X už z 9. ledna dával Trumpovi za pravdu a propagoval připojení ostrova ke Spojeným státům, připomněl Reuters.
Americký viceprezident JD Vance pak na konci března navštívil vojenskou základnu USA na ostrově a obvinil Dánsko z nedostatečných investic do Grónska. Obyvatelé Grónska Trumpovy plány z velké většiny odmítají, přejí si ale větší míru nezávislosti na Kodani.
Ačkoli se Spojené státy a Grónsko před dvěma týdny zavázaly ke „vzájemnému respektu“, grónská ministryně zahraničí Viviam Motzfeldtová uvedla, že komentáře USA o tomto největším ostrově světa vyvolaly mezi místními nejistotu, a zdůraznila potřebu otevřeného dialogu.
Ostrov obývaný zhruba 56 tisíci lidmi býval do 50. let 20. století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.
