Zvolený americký prezident Donald Trump nevyloučil použití vojenského nebo ekonomického nátlaku k získání Panamského průplavu či Grónska. Trump zároveň vyloučil, že využije vojenskou sílu k připojení Kanady, chce ale použít sílu ekonomickou. Prohlásil také, že by členské země NATO měly na obranu dávat pět procent HDP.
Trump připustil použití nátlaku k získání Grónska či Panamského průplavu
11 minut
Horizont ČT24: Trump pohrozil nátlakem Kanadě, Panamě a Grónsku
Na přímou otázku, zda může vyloučit použití „vojenského nebo ekonomického nátlaku“, aby dosáhl svého cíle získat Grónsko a Panamský průplav, Trump odpověděl záporně.
„Ne, nemohu vás ujistit ani o jednom z těchto dvou, ale mohu říci toto: Potřebujeme je pro ekonomickou bezpečnost,“ řekl Trump ve svém floridském sídle Mar-a-Lago.
Zvolený prezident Trump v pondělí na své sociální síti Truth Social uvedl, že „Grónsko je úžasné místo a jeho lidu by velmi prospělo, pokud a až se stane součástí naší země“. Grónsko je nyní autonomní ostrov, který patří k Dánskému království.
„Pokud by to myslel skutečně vážně, tak by se jednalo o velmi neblahý signál. Ten přístup by se dal označit za neokoloniální,“ míní amerikanista a komentátor serveru Forum 24 Jiří Pondělíček.
Zájem o Grónsko, které v úterý navštívil Trumpův syn Donald Trump mladší, dává zvolený prezident najevo opakovaně, a to i za svého prvního funkčního období v roce 2019, kdy se zmiňoval o koupi tohoto dánského autonomního území.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová následně označila jeho spekulace za absurdní a vzkázala tehdy Trumpovi, že Grónsko není na prodej. Trump v úterý před novináři zpochybnil právní nároky Kodaně na ostrov a poznamenal, že tamní obyvatelé by podle něj v referendu pravděpodobně hlasovali pro samostatnost či právě pro připojení k USA.
Donald Trump mladší v Grónsku
Donald Trump mladší přiletěl do grónského hlavního města Nuuk letounem svého otce, kterému se přezdívá Trump Force One – podle prezidentského speciálu.
„Ne, nekupuji Grónsko,“ uvedl Trump mladší v pondělí v podcastu s odkazem na nedávná vyjádření svého otce. „Skutečnost je taková, že do Grónska jedu na soukromou dlouhou jednodenní návštěvu,“ dodal. Podle Pondělíčka jeho cesta představovala snahu vzbudit mezi místními podporu pro připojení k USA.
Návštěva podle místního činitele, s nímž hovořila agentura Reuters, měla trvat dohromady čtyři až pět hodin a setkání s představiteli grónských úřadů Trump junior na programu neměl.
Syn nastupujícího prezidenta a jeho první manželky, československé rodačky Ivany Zelníčkové, dával na síť X fotografie z cesty. K jedné z nich, kde je obklopen místními obyvateli s červenými kšiltovkami s Trumpovým volebním sloganem, napsal, že „Gróňané zbožňují Ameriku a Trumpa“.
„Chtějí jen, aby mohli využít některé z neuvěřitelných zdrojů, které mají, a umožnit sobě, své zemi a svým dětem vzkvétat,“ dodal. Na jiném videu je zachyceno, jak na setkání svého syna s místními nastupující prezident zavolal a hovořil o strategické poloze Grónska a jak tento ostrov potřebuje bezpečnost.
Grónské separatistické tendence
Grónský premiér Múte Bourup Egede – z řad separatistů – naznačil, že chce referendum o nezávislosti už v dubnu, kdy budou na ostrově místní volby. O Trumpových výzvách se nezmínil. Už v prosinci ale zopakoval to, co zaznělo i z Dánska – ostrov není na prodej.
„Místní si nejspíš odhlasují nezávislost nebo připojení ke Spojeným státům. Ale pokud to Dánsko zakáže, pak na ně uvalím vysoká cla,“ prohlásil Trump.
„V Grónsku je nás, kteří se nechceme stát americkými občany, mnoho. Uvítala bych bližší spolupráci se Spojenými státy. Vidím ale také, že Dánsko se ve svých postojích ke Grónsku zlepšuje,“ míní grónská politička a členka dánského parlamentu Aaja Chemnitzová.
Dánsko v prosinci ohlásilo, že výrazně navyšuje rozpočet na obranu Grónska. Načasování s Trumpovými výzvami je podle tamního ministra obrany Troelse Lunda Poulsena čistě ironií osudu. Dánská premiérka Frederiksenová prohlásila, že o budoucnosti ostrova s bohatými nalezišti surovin rozhodnou sami jeho obyvatelé.
Panama
Trump dal najevo, že není spokojen ani s podmínkami provozu Panamského průplavu ani s cenami, které si tamní úřady účtují. Požaduje okamžitou změnu. Pokud nenastane, pak hrozí razantním postupem.
„Pak budeme požadovat, aby byl Panamský průplav vrácen Spojeným státům americkým v plném rozsahu. Rychle a bez ptaní se za tohle hodlám postavit,“ prohlásil Trump.
V souvislosti s Panamským průplavem v úterý kritizoval bývalého a nedávno zesnulého prezidenta Jimmyho Cartera, jehož prezidentství bylo zásadní pro to, aby Panama vyjednala a podepsala dohody z roku 1977, které předaly průplav do panamských rukou.
„Panamský průplav je ostuda,“ prohlásil Trump. „Jimmy Carter jim ho dal za jeden dolar a oni se k nám měli chovat dobře,“ dodal. Carter zastával prezidentský úřad v letech 1977 až 1981 a zemřel ve věku 100 let 29. prosince 2024. Jeho pohřeb se uskuteční 9. ledna.
„Já si nemyslím, že by skutečně hrozilo, že by Trump zaútočil na Kanadu nebo na Grónsko. V případě Panamy si dovedu představit, že ten tlak bude nevybíravější a větší. Ale Panamu zase Trump nechce připojovat jako stát, tam jde o kontrolu toho průplavu,“ dodal Pondělíček.
Spojené státy Panamský průplav na přelomu 19. a 20. století postavily ve vlastní režii a desítky let strategickou dopravní linii i přilehlé území spravovaly. Washington předal Panamě plnou kontrolu v roce 1999. Deset let před tím ale v zemi USA vojensky intervenovaly, aby sesadily režim Manuela Noriegy. Jako jeden z hlavních důvodů invaze bylo mimo jiné zmiňováno i ohrožení neutrality Panamského průplavu.
Kanada
Trump, který se úřadu prezidenta znovu ujme 20. ledna, na dotaz o možném použití vojenské síly k připojení severního souseda USA řekl: „Ne, (použijeme) sílu ekonomickou, protože Kanada a Spojené státy, to by skutečně bylo něco.“ Připojení čtyřicetimilionové země k USA tamní politici jasně odmítají.
„Zbavíte se uměle nakreslené hranice a podíváte se, jak by to vypadalo, a bylo by to také mnohem lepší pro národní bezpečnost,“ poznamenal Trump.
„Není naprosto žádná šance, že by se Kanada stala součástí Spojených států,“ napsal na X kanadský premiér Justin Trudeau. „Pracovníci a komunity v obou našich zemích těží z toho, že jsou největšími obchodními a bezpečnostními partnery,“ doplnil ve vyjádření, které publikoval také francouzsky.
Podle kanadské ministryně zahraničí Mélanie Jolyové slova budoucího prezidenta ukazují, že vůbec nerozumí tomu, co Kanadu činí silnou. „Naše ekonomika je silná. Náš lid je silný,“ napsala na sociální síti X.
Obchodní bilance USA a Kanady
Problémem Kanady podle Trumpa je, že Spojené státy utrácejí obrovské peníze za její bezpečnost a zároveň s touto zemí mají velký obchodní deficit. USA přitom podle něj nepotřebují ani kanadská auta, ani dřevo či cokoliv jiného.
Podle Trumpa takto USA vůči Kanadě postupují ze zvyku a protože Američané mají rádi své sousedy, ale není to možné dělat navždy. Bylo by to prý v pořádku, pokud by Kanada byla součástí Spojených států, ale ne, když je to samostatná země, je přesvědčen Trump.
Trump také poznamenal, že se jednou Trudeaua zeptal, co by se stalo, kdyby Spojené státy nepodporovaly Kanadu vojensky jako dosud a nekupovaly tolik jejího zboží. „Kanada by se rozpadla, Kanada by nebyla schopná fungovat,“ reagoval prý Trudeau. Premiér severního souseda USA, kterému Trump hrozí cly, se k tomuto tvrzení zatím nevyjádřil.
Přejmenování Mexického zálivu
Na stejné tiskové konferenci Trump též prohlásil, že by Mexický záliv chtěl přejmenovat na Americký záliv. Také vyzval mexickou vládu, aby zastavila nelegální migraci do USA, pohrozil Mexiku zvýšením cel a poznamenal, že jižního souseda Spojených států ovládají kartely.
Bývalý prezident problematiku jižní americké hranice aktivně využíval už v kampani před volbami v roce 2016, kdy se poprvé dostal do Bílého domu, mimo jiné s příslibem, že postaví zeď na hranici s Mexikem, za kterou Mexiko samo zaplatí. Sousední země za budoucí výstavbu nezaplatila a Trump v dalších letech nepravdivě tvrdil, že sliboval, že Mexiko zaplatí pouze za „kousek“ zdi.
