Spojené státy by mohly převzít kontrolu nad Panamským průplavem, prohlásil zvolený americký prezident Donald Trump. S jeho tvrzením však nesouhlasí řada státníků. Panamský prezident José Raúl Mulino se ohradil, že průplav patří právě Panamě, o suverenitě a nezávislosti země prý „nelze pochybovat“. Podpořila jej i prezidentka Mexika Claudia Sheinbaumová.
Trump k průplavu obrátil pozornost na fóru konzervativní skupiny v Arizoně. „V Panamském průplavu nás odírají, jako nás odírají všude jinde,“ tvrdil. Prohlášení následně potvrdil na sociální síti Truth Social.
„Sazby nejsou rozmarem,“ reagoval panamský prezident Mulino. „Jsou určovány při veřejném projednání – s ohledem na tržní podmínky, mezinárodní konkurenci, provozní náklady a potřeby údržby,“ vyjmenoval. Budoucí šéf Bílého domu také tvrdí, že nad Panamským průplavem získává vliv Čína.
Podle agentury Reuters jde o mimořádně vzácný případ, kdy vrcholný americký politik varuje, že by mohl na suverénní zemi tlačit, aby předala část svého území.
Průplav se pokládá za technický div světa. Spojnice mezi Atlantikem a Tichým oceánem je 82 kilometrů dlouhá, její tři plavební komory na začátku vyzdvihnou lodě 26 metrů nad hladinu moře a na konci je spustí zpět. Mezitím plují po přehradní nádrži. Dílo, které prošlo rozšířením v roce 2016, výrazně urychluje obchod mezi Asií a Amerikou.
Spojené státy průplav dostavěly v roce 1914 a až v 70. letech stavbu a pozemky darovaly Panamě. Washington a Panama City průplav společně spravovaly až do roku 1999. „Pokud nebudou dodržovány morální a právní principy našeho štědrého gesta a daru, pak budeme žádat, aby nám byl Panamský průplav vrácen,“ dodal Trump.
„Každý čtvereční metr Panamského průplavu a jeho okolí patří Panamě a dál jí bude patřit,“ ohradil se Mulino. Na to Trump reagoval prohlášením, že „to se uvidí“. Průplav propouští čtyřicet procent kontejnerové dopravy USA, ročně jím propluje 15 tisíc plavidel. Jeho význam ještě vzrostl po útocích jemenských islamistů na cesty vedoucí k Suezu.
Trumpovy snahy o Grónsko
O rozšíření amerického území přitom nemluví Trump poprvé. Budoucí republikánský prezident, který se úřadu ujme příští měsíc, v neděli také uvedl, že USA by měly z důvodů národní bezpečnosti usilovat o získání kontroly nad Grónskem. Je to poslední z řady kontroverzních zahraničněpolitických výroků Trumpa na adresu spojeneckých zemí, připomnělo americké vydání magazínu Forbes.
Německý týdeník Die Zeit informoval o rozhorčené reakci dánských představitelů i grónských autonomních úřadů, které Trumpův požadavek rovněž okamžitě odmítly. Je „naprosto nepřijatelné, aby od takzvaného spojence přicházely hrozby převzetí kontroly nad naším územím,“ napsal dánský konzervativní politik Rasmus Jarlov na síti X.
„Pro účely národní bezpečnosti a svobody na celém světě se Spojené státy americké domnívají, že vlastnictví a kontrola Grónska je naprostou nutností,“ napsal předtím Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Informoval také, že jako nového velvyslance v Dánsku vybral Kena Howeryho.
Po listopadových amerických prezidentských volbách sdílel republikánský kongresman Mike Collins na síti X mapu Spojených států, která zahrnovala Grónsko jako americké území. Nazval ji „Projekt 2029“.
Zájem o koupi dánského autonomního území vyslovil Trump už v roce 2019 v rámci svého prvního prezidentství, což vedlo k diplomatické roztržce s Dánskem. Tamní premiérka Mette Frederiksenová následně označila jeho spekulace za absurdní a vzkázala tehdy Trumpovi, že Grónsko „není na prodej“.
USA se od roku 1867 opakovaně pokoušely dánský ostrov koupit. Od roku 1951 zde platí smlouva se Spojenými státy, která umožňuje provoz vojenských základen a průzkum nerostných zdrojů, připomíná německý list Die Zeit. Integrální součástí Dánského království se samosprávou ve vnitřních záležitostech je Grónsko od 1. května 1979.
„Z Kanady součást USA“
Trump také minulý týden ve středu podpořil myšlenku, že by se Kanada mohla stát součástí Spojených států. Vyjádření přišlo poté, co budoucí šéf Bílého domu v posledních dnech začal kanadského premiéra Justina Trudeaua veřejně označovat za „guvernéra“.
O tom, že by se Kanada měla stát 51. státem USA, Trump vtipkoval už na konci listopadu při setkání s Trudeauem. Kanadský premiér tehdy zavítal na Floridu v reakci na Trumpovo prohlášení, že by mohl po návratu do Bílého domu zavést 25procentní clo na kanadské zboží. Nyní Trump připojení Kanady k USA podpořil v příspěvku na své sociální síti Truth Social, který byl publikovaný krátce po třetí hodině ranní východoamerického času.
„Nikdo neumí odpovědět na otázku: Proč dotujeme Kanadu ve výši přes sto milionů dolarů ročně? Nedává to smysl! Mnozí Kanaďané chtějí, aby se Kanada stala 51. státem... Myslím, že to je skvělý nápad,“ napsal Trump.
Jak uvádí web Politico, není to jeho první podobná poznámka na adresu sousední země. Jak už bylo zmíněno výše, ve vyjádření po setkání na Floridě Trudeaua označil za „guvernéra“, tedy titulem, který užívají lídři státních exekutiv v jednotlivých částech USA. V pondělí pak toto označení zopakoval v příspěvku o překvapivé zprávě, že z Trudeauovy vlády odstoupila ministryně financí a vicepremiérka Christia Freedlandová.
Ta byla považována za Trudeauovu pravou ruku, dvojici ovšem rozdělila mimo jiné i Trumpova výhrůžka ohledně 25procentního cla, píše Politico. Freedlandová ve svém dopise o rezignaci upozornila, že způsob, jakým se Kanada této výzvě postaví, „pro nás bude určující na další generaci, možná déle“.
