Jižní Amerika

Od půlnoci začala prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes čtvrt století a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít ujednání uplatňovat, ačkoliv ho ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončením ratifikace kritizovala například Francie.

Šéf peruánské státní volební komise v úterý rezignoval kvůli logistickým problémům, které ovlivnily sporné prezidentské volby konané předminulou neděli. Jejich vítěz nebyl dosud oficiálně vyhlášen, napsala agentura AP. Prezidentských voleb v Peru se 12. dubna zúčastnilo více než třicet kandidátů a stovky dalších se ucházely o křesla v Kongresu.

Prezident Petr Pavel zakončil svou cestu po Jižní Americe návštěvou chilské observatoře Paranal, nedaleko které staví vůbec největší optický teleskop na světě. Při té příležitosti byla představena dohoda o přístupu českých vědců do mezinárodního konsorcia ANDES, které právě nový gigantický teleskop vyvíjí. Češi by ho rádi vybavili spektrografem – přístrojem, který rozkládá světlo na jednotlivé vlnové délky. V budoucnu má pátrat na chilském nebi po obdobě planety Země.

Nový chilský prezident José Antonio Kast přijal v prezidentském paláci La Moneda českého prezidenta Petra Pavla s manželkou Evou. Pro Kasta je česká hlava státu první zahraniční návštěvou od březnového nástupu do funkce. Po jednání Kast řekl, že obě země pojí dlouholetá tradice diplomatických vztahů. Pavel na tiskové konferenci uvedl, že Česko považuje Chile za přirozeného partnera pro rozšiřování spolupráce.

Česko za účasti prezidenta Petra Pavla podepsalo v Argentině dohodu o zamezení dvojího zdanění. Tuzemským firmám to umožní snazší přístup na tamní trh. Obě země navíc v poslední době spojuje i podobný postoj v zásadních mezinárodních otázkách.

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.

Bolivijští vojáci se v rámci programu eradikace zbavují rostlin koky. Země tak po sedmnácti letech obnovuje spolupráci s americkým Úřadem pro boj s drogami (DEA). Tamní vláda tento krok označuje za součást širší nadnárodní strategie boje proti organizovanému zločinu.

Silné deště způsobily bleskové záplavy a sesuvy půdy na jihu Peru. Živel už připravil o životy několik lidí. Patnáct jich zemřelo při záchranné akci po pádu helikoptéry. Tamní úřady hovoří o více než pěti tisících zničených domovech.

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka. Unikátnost miniaturního tvora, který měří kolem jednoho milimetru, je slepý a bezkřídlý, potvrdila genetická analýza odborníků z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Brouk podle nich pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae.

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) vydal v pátek varování pro americké letecké společnosti a vyzval je, aby dbaly zvýšené opatrnosti při letech nad východním Tichým oceánem poblíž Mexika, Střední Ameriky a částí Jižní Ameriky. Zdůvodnil to vojenskými aktivitami a možným rušením satelitní navigace, informovala agentura AP.

Prezident Spojených států Donald Trump se ve čtvrtek setká s venezuelskou opoziční političkou a nositelkou Nobelovy ceny za mír Maríou Corinou Machadovou, informovala v pondělí s odvoláním na představitele Bílého domu agentura Reuters. Americké speciální síly přitom 3. ledna unesly z jihoamerické země tamního autoritářského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří nyní před soudem v New Yorku čelí obvinění z narkoterorismu.

Bílý dům od Caracasu požaduje, aby omezil své vztahy s Čínou, Ruskem, Íránem a Kubou, a to včetně ekonomických vazeb. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa podle zdrojů stanice ABC News sdělila prozatímní venezuelské prezidentce Delcy Rodríguezové, že její země musí splnit požadavky Bílého domu, než jí bude povoleno těžit další ropu. Ministerstvo energetiky USA zároveň ve středu oznámilo, že sankce na vývoz ropy z Venezuely se zmírní.

Odstranění venezuelského vládce Nicoláse Madura americkými silami neznamená automatický pád chavistického autoritářského režimu, upozorňují experti. V Caracasu zůstávají klíčové osoby režimu jako prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová, šéf obrany Vladimir Padrino López, a především ministr vnitra Diosdado Cabello. Rozhodující hlas v otázce toho, zda režim udrží kontinuitu, nebo se otevře prostor pro změnu, má také armáda.

Po sobotním zajetí venezuelského vládce Nicoláse Madura americký prezident Donald Trump oznámil, že USA budou zemi „řídit“. Hovořil o spolupráci s nově jmenovanou venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, zatímco veřejně zpochybnil schopnost opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové vést zemi. Podle řady expertů není jasné, jak by americké „řízení“ v praxi vypadalo. Zatím se navíc zdá, že Trumpova administrativa s venezuelskou opozicí nepočítá.

Evropská unie po americké vojenské intervenci ve Venezuele vyzývá všechny strany ke klidu a zdrženlivosti, aby se zabránilo eskalaci. Prohlášení vyzývající k mírovému řešení krize podpořilo 26 unijních zemí. Podle vlády Španělska, Brazílie, Chile, Kolumbie, Mexika a Uruguaye představuje americká vojenská intervence ve Venezuele mimořádně nebezpečný precedens pro mír a regionální bezpečnost a je také ohrožením civilního obyvatelstva.

Šéf Bílého domu Donald Trump označil americkou operaci, při níž byl zadržen venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro a jeho manželka Cilia Floresová, za „jednu z nejmocnějších ukázek americké vojenské síly“. Zároveň uvedl, že USA se budou podílet na rozhodování o tom, kdo bude jihoamerickou zemi vést, a zapojí se i do tamního ropného průmyslu. Maduro a jeho manželka jsou přepravováni do New Yorku, kde jsou oba obžalováni mimo jiné z podílu na pašování drog do USA.

Donald Trump nás chce svou kritikou někam dotlačit, reagoval v Interview ČT24 končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar na výroky prezidenta USA o slabé Evropě a jejích lídrech. Američanům by se podle něj hodila Evropa slabá, ale zároveň taková, že se o ni nebudou muset bezpečnostně starat a ještě bude posilovat americké hospodářství. Zmínil, že USA se na prvním místě zajímají o Střední a Jižní Ameriku, pak o Čínu a východní Asii, poté o Evropu, dále o Blízký východ, na posledním místě je Afrika. V pořadu moderovaném Terezou Řezníčkovou Pojar připomněl, že tři roky čeká, že ruská válka na Ukrajině dopadne faktickým rozdělením Ukrajiny, což ale neznamená, že to musí být uznáno světem. Území okupovaná Ruskem tak pravděpodobně ještě nějakou dobu okupována budou.

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se ve čtvrtek v Oslu časně ráno po jedenácti měsících objevila na veřejnosti a pozdravila své příznivce, píší agentury. Poděkovala všem, kteří riskovali život, aby mohla přijet do Norska kvůli Nobelově ceně za mír. Tu za ni ve středu převzala její dcera.

Donald Trump po svém návratu do Bílého domu obrátil pozornost USA zpět k západní hemisféře. Podle řady analytiků oživil principy dřívější Monroeovy doktríny a usiluje o znovunastolení americké dominance, zejména v Latinské Americe. Takzvaná „Donroeova doktrína“ se projevuje ekonomickým tlakem, odměňováním spřízněných lídrů, trestáním odpůrců i největší vojenskou přítomností v regionu za poslední desetiletí.

Ptačí chřipka pokračuje v šíření po světě. V Evropě, včetně Česka, likviduje chovy hospodářských zvířat, ale v zahraničí proniká mezi další a další druhy. Naposledy se přenesla na upíry.

Šéf Bílého domu Donald Trump v době rostoucího napětí mezi USA a Venezuelou prohlásil, že je ochoten jednat s venezuelským autoritářským vládcem Nicolásem Madurem. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou napjaté a spekuluje se o možném americkému útoku na jihoamerickou zemi. Američané v posledních týdnech vyslaly do Karibiku jednotky s více než patnácti tisíci vojáky, včetně největší a nejmodernější letadlové lodě na světě USS Gerald R. Ford. Zároveň od září podnikají údery proti plavidlům s údajnými pašeráky drog.

Vojenská přítomnost Spojených států v Karibiku, oficiálně zdůvodněná bojem proti drogovým kartelům, vyvolává četné spekulace o vojenské operaci proti Venezuele. Ta by podle expertů byla mimořádně náročná. Vyžadovala by ještě výrazně více sil a také přípravu na boj v džungli, s nímž se americká armáda nesetkala od Vietnamu. Zopakování úspěšného scénáře z Panamy z roku 1989 považují pozorovatelé za nepravděpodobné.

Americký prezident Donald Trump v noci na pátek zrušil čtyřicetiprocentní cla na dovoz potravinářských produktů z Brazílie. Podepsaný exekutivní příkaz se týká mimo jiné hovězího masa, kávy, kakaa nebo ovoce. Nový příkaz se týká brazilského dovozu do USA zpětně už od 13. listopadu. Podle textu nařízení bude možné vracet cla vybraná z dovozu osvobozených produktů od tohoto data. Opatření by mohlo souviset s rekordně nízkou popularitou Trumpa mimo jiné i kvůli rostoucím cenám potravin.