Jižní Amerika strana 4 z 5

Kávy se nyní vypije až o polovinu méně než před pandemií, odhadují prodejci. Potíže mohou mít hlavně malé pražírny, které jsou v Česku podobně populární jako rodinné pivovary. Problém podle prodejců kávy není ani tak v zavřených kavárnách jako v tom, že se přestala pít v práci.

Archeologové v severní části Peru našli na stěně starověkého chrámu 3200 let starou malbu. Předpokládají, že zobrazuje pavoučího boha s nožem, který je spojován s deštěm a plodností. Právě jemu byla svatyně zasvěcena.

Bolivijská policie zatkla bývalou konzervativní prezidentku Jeanine Áňezovou. Na sociálních sítích to oznámil bolivijský ministr vnitra Carlos Eduardo del Castillo. Levicová vláda na bývalou hlavu státu vydala zatykač za vzpouru a za terorismus a podezírá ji, že organizovala údajný převrat proti vládě dlouholetého levicového prezidenta Eva Moralese.

Jmenoval se Čerwuiš Piošád Mendoza, Pražané ale synovi indiánského náčelníka říkali Červíček. Do českého hlavního města přijel s cestovatelem Albertem Vojtěchem Fričem. V pražských ulicích, neuvyklých na cizokrajnou jinakost, vzbuzoval exotický návštěvník pozdvižení, stejně tak ale kulturní šok zažíval sám Čerwuiš. V brněnské Huse na provázku nyní Fričovy zápisky posloužily jako základ nové inscenace. Na skutečném příběhu vykresluje nejen střet odlišných civilizací, ale i dvojsečnost pomoci a současnou krizi.

Znečištění vzduchu způsobené spalováním fosilních paliv, jako je uhlí a ropa, bylo v roce 2018 celosvětově zodpovědné za 8,7 milionu úmrtí. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval odborný časopis Environmental Research.  Nejvíce obětí v tomto ohledu vědci zaznamenali v Číně a Indii.

Desítky milionů let staré linie brouků objevily při studiu fosilií ukrytých v jantaru mezinárodní týmy vědců, jejichž součástí byl Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Expertům se v laboratořích podařilo zrekonstruovat podobu unikátního kovaříka z baltského jantaru a popsat zcela novou čeleď světélkujících brouků obývajících Zemi po boku pravěkých dinosaurů. Výsledky studií byly publikovány v prestižních odborných časopisech Scientific Reports a Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences.

Smlouvu o zákazu jaderných zbraní (TPNW) před třemi lety v OSN podpořilo přes sto států. Nyní dohoda vstupuje v platnost a ratifikovala ji padesátka zemí převážně z Afriky a Jižní Ameriky. Jaderné velmoci ale mezi signatáři úmluvy chybí a dokument nechtějí uznat ani členské země NATO či američtí spojenci Austrálie nebo Japonsko. Podle českého ministerstva zahraničí TPNW nezbaví svět jediné hlavice. Zastánci jaderného odzbrojení přesto slaví a doufají, že smlouva zahájí cestu k odstranění nukleárních zbraní – podobně jako byly postupně zakázány například biologické či chemické zbraně.

Organizace Reportéři bez hranic (RSF) zveřejnila statistiku vězněných novinářů. Tento měsíc jich po celém světě bylo za mřížemi 387, podobně jako před rokem v tuto dobu. Více než polovina z nich je vězněna v pěti zemích, nejvíce v Číně. Dalších 54 novinářů je zadržováno jako rukojmí, čtyři se pohřešují. O třetinu vzrostl počet vězněných novinářek. Důvodem pro zatýkání žurnalistů ve světě je podle organizace také snaha zabránit informování o vývoji pandemie covidu-19 a krocích některých vlád.

Venezuelské volby podle očekávání vyhrál blok příznivců autoritářského vládce země Nicoláse Madura. Volby za nesvobodné už předem označila řada zemí, Evropská unie i Organizace amerických států (OAS). Podle šéfa diplomacie USA Mikea Pompea je „to, co se děje ve Venezuele, podvod a fraška, ne volby“. Téměř třicítka venezuelských opozičních stran vyhlásila bojkot před několika měsíci poté, co nejvyšší soud jmenoval členy ústřední volební komise, ač podle ústavy to má udělat parlament.

Pandemie nemoci covid-19 vede k obrovskému množství předčasných smrtí. Současně si ale vědci po celém světě začínají všímat, že opatření, která se proti novému koronaviru přijímají, výrazným způsobem potlačují šíření jiných infekčních chorob. Nyní to přesvědčivě ukázal výzkum tchajwanských vědců.

Invazní vosičky mohou ohrozit leteckou dopravu. Vědci zjistili, že poškozují kriticky důležité přístroje, na nichž jsou letadla závislá. Experti v rámci výzkumu vyrobili kopie zařízení, které pak rozmístili po letišti.

Rychlé přibývání stále častějších a silnějších požárů ohrožuje více než 4,5 tisíce druhů na celém světě, uvádí nová studie vedená experty z Melbournské univerzity, do níž se zapojilo 27 výzkumníků z celého světa.

Přírodovědci popsali, že jeden druh mravence si vytváří téměř nezničitelné brnění, které ho dělá v bojích prakticky neporazitelným. Vyrábí ho z biominerálů, což je hmota, o níž se netušilo, že ji hmyz umí využívat.

Jedna z prvních informací, které se děti ve škole o pravěku dozví, je, že muži byli v té době lovci a ženy sbíraly plody a zpracovávaly kořist ulovenou muži. Jenže nový objev z devět tisíc let starých hrobů v Andách tuto učebnicovou znalost přepisuje. Archeologové totiž našli společnost, kde lovily ženy.

Organizace amerických států (OAS) uznala nedělní prezidentské volby v Bolívii za legitimní. Podle ní je na rozdíl od těch loňských neprovázely žádné „podvodné akce“. Novým prezidentem země se tak příští měsíc stane ekonom Luis Arce, kandidát socialistické strany uprchlého exprezidenta Eva Moralese. Vítězství Arceho, jemuž ve středu blahopřál i šéf americké diplomacie Mike Pompeo, podle deníku El País posílí latinskoamerickou levici a pomůže levicovým lídrům v regionu.

V Bolívii po rok dlouhém čekání začínají parlamentní a prezidentské volby. Poté, co byly ty loňské zdiskreditovány a bývalý prezident Evo Morales utekl ze země, muselo být nové hlasování již třikrát odloženo kvůli pandemii covidu-19. Vlády se prozatímně ujala konzervativní právnička Jeanine Áňezová, která však kandidovat nechce a novým zájemcům tak vzrostly naděje. Favoritem je Luis Arce, člen Moralesova Hnutí za socialismus (MAS).

Pohled na řepková pole v německém Meklenbursku – Předním Pomořansku a Šlesvicku-Holštýnsku přináší neobvyklou podívanou – na rostlinách si tady ve volné přírodě pochutnávají hejna velkých nelétavých ptáků, kteří jsou značně podobní pštrosům. Jedná se o jihoamerický druh nandu pampový, který se zde šíří už dvacet let.

Biologové z Washingtonské státní univerzity přišli s předpovědí, jak a kam se bude po světě šířit sršeň mandarínská. Jejich model ukazuje, že jí vyhovuje velký rozsah prostředí – a má tedy potenciál rozšířit se po velké části Spojených států amerických i Evropy.

Země na jižní polokouli zaznamenaly v době karanténních opatření proti nemoci covid-19 rekordně málo případů chřipky. Tato data znamenají podle vědců záblesk naděje pro severní polokouli, která se na sezonu chřipky právě připravuje.

Do zlínské zoo přibyli dva samci chápana vlnatého, chovatelé je získali ze zahrady v Rakousku. Tyto primáty chová v Evropě pouze pět institucí, celosvětově pak 17. Zoo Zlín chová tento druh chápanů jako první z unie českých a slovenských zahrad.

Mnohokrát odkládaný start proběhl v noci ze středy na čtvrtek. Předchozí termíny byly zrušeny nejprve kvůli koronaviru, později kvůli počasí. Na raketě je česká vlajka. Vrchní část rakety, takzvaný dispenzer, totiž vyrobila brněnská firma S.A.B. Aerospace.

Vědce překvapil nález deset milionů let starého zkamenělého stromu v oblasti andské náhorní plošiny Altiplano. Rozbor fosilie totiž ukázal, že tamní klima bylo v minulosti vlhčí, než předpokládaly dřívější klimatické modely. O zjištění informoval časopis Science Advances.

V Indii rapidně přibývá nakažených koronavirem, vysoký nárůst nemocných zaznamenávají úřady hlavně díky velkému testování, kdy každý den odeberou vzorky až milionu lidí. Denně tam přibývá i více než 75 tisíc nově potvrzených případů nákazy. Nejhorší situace je ve slumech ve velkých městech. Testování na vybraném vzorku obyvatel slumů v Bombaji ukázalo, že v chudinských čtvrtích má protilátky proti covidu-19 až 57 procent lidí. Počet nakažených ve druhé nejlidnatější zemi světa tak může být mnohonásobně vyšší, než uvádí oficiální statistiky.

Žalobu exmanažera fondu Trend Miroslava Vlastníka, který chce po státu přes dva miliony korun kvůli svému trestnímu stíhání, bude muset znovu řešit Obvodní soud pro Prahu 4. Ten žalobu o náhradu ušlého zisku původně zamítl. Vlastník podle něj neprokázal, že kvůli pobytu ve vazbě v roce 1997 přišel o příjmy. Případ ale vrátil odvolací soud k novému projednání. Exmanažer čelil 15 let stíhání kvůli údajnému vytunelování fondu, před vyšetřovateli se skrýval v Jižní Americe. Do Česka se vrátil těsně před vyhlášením amnestie prezidenta Klause, která vleklou kauzu ukončila.