Vatikán odmítl „objevitelskou doktrínu“, uznal tím svou spoluúčast na kolonizaci Ameriky

Vatikán odmítl takzvanou objevitelskou doktrínu, kterou církev od 15. století legitimizovala zabírání půdy původních obyvatel obou Amerik pod záminkou rozšiřování křesťanské nauky. Informovala o tom agentura AP s odkazem na prohlášení vatikánského úřadu pro rozvoj a vzdělání. Přestože se ve vyjádření Vatikán distancoval od přijetí viny za násilí, kterého se dopouštěla evropská království v době kolonizace, poprvé uznal svou spoluúčast. Papež, který je sám argentinské národnosti, se za roli církve v kolonizaci omluvil loni v Kanadě a v roce 2015 v Bolívii.

Vatikán vyjádřením reagoval na dlouhodobé naléhání původních obyvatel, aby formálně zrušil papežské buly z 15. století, kterými církev nábožensky zaštítila španělskou a portugalskou expanzi v Africe a Severní i Jižní Americe ve jménu šíření křesťanství. V roce 1823 z doktríny vytvořil nejvyšší soud USA právní pojem, který umožnil, aby se Evropané stali svrchovanými vlastníky zemí, které „objevili“.

Papežské dokumenty byly podle prohlášení „zmanipulovány koloniálními mocnostmi pro politické účely, aby ospravedlnily nemorální jednání vůči původním obyvatelům, které bylo někdy uskutečňováno bez odporu církevních autorit“. Stejně tak je podle Vatikánu namístě „uznat tyto chyby a přiznat hrozné důsledky koloniální politiky asimilace původních obyvatel a požádat je o odpuštění“.

Přestože Vatikán neposkytl žádné konkrétní důkazy o odmítnutí, zrušení a abolici papežských bul Dum Diversas, Romanus Pontifexm a Inter Caetera vydaných mezi lety 1452 a 1493, citoval později vydaný dekret Sublimis Deus, podle kterého neměli být původní obyvatelé zotročování ani zbaveni svých svobod a statků.

„Katolická církev odmítá koncepty, které neuznávají inherentní lidská práva původních obyvatel, včetně toho, který je známý jako právní a politická objevitelská doktrína,“ uvedl v prohlášení Vatikán.

Papež František se při loňské návštěvě Kanady omluvil za roli, kterou katolická církev sehrála při násilné asimilaci dětí původních obyvatel v kanadských internátních školách. Při tehdejší mši v bazilice sv. Anny rozvinuly dvě domorodé ženy transparent s nápisem „Zrušte doktrínu“. Kanadská vláda po odletu hlavy katolické církve ze země naznačila, že jeho omluva není dostatečná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí červnového zemětřesení ve Venezuele stoupl nejméně na 3889

Počet obětí dvojice zemětřesení, které v červnu zasáhly Venezuelu, stoupl nejméně na 3889, oznámila ve čtvrtek večer podle agentury AFP venezuelská vláda. Předchozí bilance ze středy uváděla 3811 mrtvých. Počet evidovaných zraněných zůstává již několik dní beze změny na 16 740, o střechu nad hlavou přišlo bezmála 18 tisíc osob.
01:07Aktualizovánopřed 3 mminutami

Modžtaba Chameneí se neobjevil ani na posledním aktu pohřbu svého otce

Nejvyšší íránský vůdce Modžtaba Chameneí se neobjevil ani na posledním aktu šestidenních smutečních obřadů věnovaných jeho otci Alímu, napsala ve čtvrtek BBC. Bývalý nejvyšší íránský duchovní vůdce Alí Chameneí, zabitý 28. února při prvních izraelsko-amerických úderech na Teherán, byl nad ránem pohřben ve městě Mašhad na severovýchodě Íránu. S odvoláním na íránská státní média o tom informovaly světové tiskové agentury. Nejasnosti panují ohledně osudu Chameneího mladšího, který se od březnového jmenování do nejvyšší funkce v teokratickém režimu na veřejnosti neobjevil.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
před 8 hhodinami

Ruské útoky v červnu na Ukrajině zabily nejméně 265 civilistů, řekla představitelka OSN

Ruské útoky v červnu na Ukrajině zabily nejméně 265 civilistů a dalších 1816 lidí zranily, sdělila ve čtvrtek podle agentury Reuters Radě bezpečnosti náměstkyně generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti Rosemary di Carlová, podle níž jde o nejvyšší čísla od prvních měsíců plnohodnotné ruské invaze. Té se Ukrajina brání od února 2022.
před 9 hhodinami

Útočník z bavorského gymnázia je ve vazbě

Šestnáctiletý mladík, který ve středu v areálu gymnázia v bavorském Schongau nožem těžce zranil dvě 13leté dívky, je ve vyšetřovací vazbě. Je podezřelý mimo jiné z pokusu o vraždu ve dvou případech, sdělily ve čtvrtek dle agentury DPA policie a státní zastupitelství.
před 10 hhodinami

VideoVe Venezuele zůstávají po zemětřesení dál tisícovky lidí bez domova a prostředků

Od ničivého zemětřesení ve Venezuele uplynuly dva týdny. Oficiální počet mrtvých je víc než 3800. Skutečné číslo je pravděpodobně vyšší. Kvůli obnově zničených oblastí žádá prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová zrušení mezinárodních sankcí a uvolnění přibližně 31 tun venezuelských zlatých rezerv blokovaných v britské centrální bance. V troskách stále zůstávají těla, vláda však o – až 30 tisících – pohřešovaných nemluví. Venezuelané ji nebývale otevřeně kritizují i za absenci jakékoli pomoci. Klíčovou roli proto sehrály zahraniční týmy. Část jich stále zůstává, například japonští zdravotníci. Bez domova a většinou i bez prostředků je na osmnáct tisíc lidí. Závisejí hlavně na humanitární pomoci.
před 10 hhodinami

Počet vojáků USA v Polsku se má vrátit na deset tisíc, uvedl náměstek ministra obrany

Polsko očekává, že se počet amerických vojáků rozmístěných v zemi během příštích osmi týdnů vrátí zhruba na 10 tisíc. Ve čtvrtek to uvedl náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk s tím, že Varšava jedná s Washingtonem o zřízení trvalé americké vojenské přítomnosti.
před 13 hhodinami

EP podpořil pozměněnou výjimku pro kontrolu internetové komunikace

Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala vlastní postoj a vrátila návrh do europarlamentu ke druhému čtení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.