Kolonialismus

Nizozemsko vrátilo artefakty včetně děla, obřadního meče a dvou střelných zbraní, které byly odvezeny ze Srí Lanky před více než 250 lety. Cennosti se vracejí v rámci snahy bývalé koloniální mocnosti o nápravu historických křivd, uvedli činitelé obou zemí.

K českým čtenářům se poprvé dostává v překladu tvorba Abdulrazaka Gurnaha, který v roce 2021 obdržel Nobelovu cenu za literaturu jako první autor tmavé pleti z Afriky po téměř třech desetiletích. Gurnah je rodákem ze Zanzibaru, nicméně žije ve Velké Británii a píše anglicky. Jeho tématem je koloniální minulost. Do ní je zasazen i příběh otroka Júsufa, hrdiny románu Ráj, jímž si Gurnah získal na literární scéně pozornost. Odehrává se na počátku dvacátého století v Tanzanii, kterou ničí kolonialismus a násilí.

Vatikán odmítl takzvanou objevitelskou doktrínu, kterou církev od 15. století legitimizovala zabírání půdy původních obyvatel obou Amerik pod záminkou rozšiřování křesťanské nauky. Informovala o tom agentura AP s odkazem na prohlášení vatikánského úřadu pro rozvoj a vzdělání. Přestože se ve vyjádření Vatikán distancoval od přijetí viny za násilí, kterého se dopouštěla evropská království v době kolonizace, poprvé uznal svou spoluúčast. Papež, který je sám argentinské národnosti, se za roli církve v kolonizaci omluvil loni v Kanadě a v roce 2015 v Bolívii.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.

Nizozemský král Vilém-Alexandr pověřil komisi složenou ze tří nizozemských historiků a jednoho experta na lidská práva nezávislým zkoumáním role nizozemské královské rodiny v koloniální minulosti země. Informovala o tom v úterý podle agentury Reuters tisková služba nizozemské vlády RVD.

Belgický premiér Alexander De Croo při slavnostním ceremoniálu v Bruselu předal rodině zavražděného konžského hrdiny boje za nezávislost Patrice Lumumby jeho zlatý zub. Jedná se o známý ostatek politika, který na přelomu 50. a 60. let vedl emancipační hnutí proti tehdejší belgické koloniální správě.

Belgický premiér Alexander De Croo 20. června oficiálně předá rodině prvního demokraticky zvoleného konžského premiéra Patrice Lumumby jeho ostatky. Konkrétně půjde o zub politika, kterého zabily konžské separatistické milice podporované Belgičany v lednu 1961, jen několik měsíců poté, co Kongo získalo na Belgii nezávislost. Informuje o tom server Politico.

Alžírsko ocenilo omluvné vyjádření ze strany francouzského Elysejského paláce za loňská slova popírající existenci alžírského národa. Obě země prožívaly diplomatickou krizi od říjnového výroku prezidenta Macrona k alžírské historii. Africký stát kvůli tomu odvolal svého velvyslance v Paříži a uzavřel vzdušný prostor pro francouzská vojenská letadla. Po pařížské reakci přislíbil účast na páteční konferenci o Libyi.

Pět zemí Střední Ameriky slaví nezávislost bez velké pozornosti světových médií. Oficiálních ceremonií je málo a vlády Guatemaly, Nikaraguy, Kostariky, Hondurasu a Salvadoru nenaplánovaly ani tradiční ohňostroj a okázalé vojenské přehlídky. Dvousté výročí svobody regionu zachycuje jednotlivé země ve víru sociálních, politických i migračních problémů, které pandemie ještě zvýraznila.

Jména dvou dobrodruhů jsou navždy spjata s kanadskou koloniální historií. Někteří historikové označují jejich příběh jako jeden z nejkontroverznějších momentů kanadské historie. Anglický poutník Samuel Hearne a domorodý muž z kmene Čipevajanů Matonabbee se před 250 lety vydali na cestu, jež se zvrtla v extrémně krvavou záležitost.

Německo uznalo odpovědnost za masakry domorodých obyvatel ve své někdejší africké kolonii na území dnešní Namibie. Ministr zahraničí Heiko Maas oznámil, že Berlín po dlouhých vyjednáváních uzavřel s namibijskou vládou dohodu, v níž zabíjení domorodých obyvatel označil slovem genocida a slíbil v západoafrické zemi během třiceti let investovat do rozvoje 1,1 miliardy eur (28 miliard korun).

Francouzský prezident Emmanuel Macron chce podniknout „symbolické kroky“ k vyrovnání se s francouzskou koloniální minulostí v Alžírsku, ale o oficiální omluvě neuvažuje, uvedl úřad prezidenta. Macron tak reaguje na výsledky zprávy o kolonizaci a válce v Alžírsku, kterou osobně zadal k vypracování historiku Benjaminu Storovi, píší francouzská média.

S koloniální minulostí se vyrovnává i Německo. Africké státy, které byly součástí koloniálního panství někdejšího císařství, usilují o navrácení tisíců lebek, které leží ve skladišti berlínského muzea. Zčásti patřily obětem zvěrstev, které kolonialisté spáchali. Němečtí antropologové lidské ostatky používali k rasovým výzkumům.

Sobotní demonstraci v centru Londýna provázely násilí a výtržnosti. Podle britských médií přišly do ulic u sídla britského parlamentu stovky lidí, přičemž po poledni začaly potyčky s příslušníky bezpečnostních složek, na které demonstranti mimo jiné házeli různé předměty. Protest svolali představitelé krajní pravice s údajným cílem ochránit památníky před vandaly. Lidé vyšli do ulic i v dalších městech, manifestovalo se například v Paříži nebo v Praze. Tam se ale, na rozdíl od Londýna, protestovalo proti rasismu a policejní brutalitě.

Městská rada Hamiltonu na Novém Zélandu nechala v pátek ráno odstranit sochu britského velitele z 19. století, po němž je toto město pojmenované. Oznámila to agentura AFP s tím, že Hamilton postupuje jako mnoho měst na světě, která se rozhodla znovu přezkoumat své historické a koloniální dědictví.