Alžírsko ocenilo omluvné vyjádření ze strany francouzského Elysejského paláce za loňská slova popírající existenci alžírského národa. Obě země prožívaly diplomatickou krizi od říjnového výroku prezidenta Macrona k alžírské historii. Africký stát kvůli tomu odvolal svého velvyslance v Paříži a uzavřel vzdušný prostor pro francouzská vojenská letadla. Po pařížské reakci přislíbil účast na páteční konferenci o Libyi.
Francie poprvé přiznala zločiny na Alžířanech. Macron se omluvil i za své předchozí výroky
4 minuty
Horizont ČT24: Alžírsko přijalo Macronovu omluvu
Rabahovi Sahilimu bylo devatenáct let, když před šedesáti lety dorazil do centra Paříže na původně pokojnou demonstraci svých krajanů. Společně chtěli podpořit nezávislost Alžírska. Na to, co tam zažil, nikdy nezapomene.
Na vlastní oči viděl, jak policisté jeho krajany střílí, bijí obušky nebo shazují do Seiny. Sám Sahili se snažil na břehu jednomu z takových lidí pomoct, dokud policie, stejně jako tisíce dalších Alžířanů, nezatkla i jeho. A na stejném místě – jen o šedesát let později – položil květiny prezident Macron.
Přestože je prvním francouzským prezidentem, který se účastnil vzpomínkových akcí, a který přiznal, že šlo tehdy o zločiny, jež se úřady snažily krýt, pozornost přitáhly jiné jeho výroky. Vyplývalo z nich, že před francouzskou koloniální érou neexistoval alžírský národ. Diplomatickou krizi teď Emmanuel Macron slovy zase ukončil.
„Prezident lituje kontroverzí a nedorozumění vyvolaných jeho výroky. Prezident Macron respektuje v nejvyšší možné míře alžírský národ, jeho historii a suverenitu Alžírska,“ vydal prezidentův úřad v tiskové zprávě.
V prohlášení zve navíc Macron alžírského prezidenta Tabbúniho na pařížskou konferenci. Ten účast odmítl, slíbil ale, že vyšle delegaci.
Společná krvavá minulost
Alžírsko bylo pod francouzskou vládou 132 let, o nezávislost začalo bojovat v roce 1954 a dosáhlo jí o osm let později. Životem za ni podle odhadů zaplatilo víc než 300 tisíc lidí.
„Naší každodenní rutinou bylo objevování mrtvol oběšených v lesích ve Vincennes nebo v Boulogne, ale i na jiných náhodných místech,“ vzpomíná svědek událostí Sahili.
Vzpomínky se raději snaží vytěsnit z paměti. Ve Francii po děsivém zážitku zůstal už jen dva roky. Pak se vrátil do své domovské – tehdy už svobodné – země.
Spory mezi oběma stranami nekončí. Alžírsko stále požaduje vyřešení otázky více než 2200 zmizelých a zveřejnění podrobností o francouzských jaderných testech na Sahaře.
