Francie poprvé přiznala zločiny na Alžířanech. Macron se omluvil i za své předchozí výroky

Nahrávám video

Alžírsko ocenilo omluvné vyjádření ze strany francouzského Elysejského paláce za loňská slova popírající existenci alžírského národa. Obě země prožívaly diplomatickou krizi od říjnového výroku prezidenta Macrona k alžírské historii. Africký stát kvůli tomu odvolal svého velvyslance v Paříži a uzavřel vzdušný prostor pro francouzská vojenská letadla. Po pařížské reakci přislíbil účast na páteční konferenci o Libyi.

Rabahovi Sahilimu bylo devatenáct let, když před šedesáti lety dorazil do centra Paříže na původně pokojnou demonstraci svých krajanů. Společně chtěli podpořit nezávislost Alžírska. Na to, co tam zažil, nikdy nezapomene.

Na vlastní oči viděl, jak policisté jeho krajany střílí, bijí obušky nebo shazují do Seiny. Sám Sahili se snažil na břehu jednomu z takových lidí pomoct, dokud policie, stejně jako tisíce dalších Alžířanů, nezatkla i jeho. A na stejném místě – jen o šedesát let později – položil květiny prezident Macron.

Přestože je prvním francouzským prezidentem, který se účastnil vzpomínkových akcí, a který přiznal, že šlo tehdy o zločiny, jež se úřady snažily krýt, pozornost přitáhly jiné jeho výroky. Vyplývalo z nich, že před francouzskou koloniální érou neexistoval alžírský národ. Diplomatickou krizi teď Emmanuel Macron slovy zase ukončil.

„Prezident lituje kontroverzí a nedorozumění vyvolaných jeho výroky. Prezident Macron respektuje v nejvyšší možné míře alžírský národ, jeho historii a suverenitu Alžírska,“ vydal prezidentův úřad v tiskové zprávě.

V prohlášení zve navíc Macron alžírského prezidenta Tabbúniho na pařížskou konferenci. Ten účast odmítl, slíbil ale, že vyšle delegaci.

Společná krvavá minulost

Alžírsko bylo pod francouzskou vládou 132 let, o nezávislost začalo bojovat v roce 1954 a dosáhlo jí o osm let později. Životem za ni podle odhadů zaplatilo víc než 300 tisíc lidí.

„Naší každodenní rutinou bylo objevování mrtvol oběšených v lesích ve Vincennes nebo v Boulogne, ale i na jiných náhodných místech,“ vzpomíná svědek událostí Sahili.

Vzpomínky se raději snaží vytěsnit z paměti. Ve Francii po děsivém zážitku zůstal už jen dva roky. Pak se vrátil do své domovské – tehdy už svobodné – země.

Spory mezi oběma stranami nekončí. Alžírsko stále požaduje vyřešení otázky více než 2200 zmizelých a zveřejnění podrobností o francouzských jaderných testech na Sahaře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
před 30 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 4 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 6 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 14 hhodinami

Evropský pohled