Francie poprvé přiznala zločiny na Alžířanech. Macron se omluvil i za své předchozí výroky

4 minuty
Horizont ČT24: Alžírsko přijalo Macronovu omluvu
Zdroj: ČT24

Alžírsko ocenilo omluvné vyjádření ze strany francouzského Elysejského paláce za loňská slova popírající existenci alžírského národa. Obě země prožívaly diplomatickou krizi od říjnového výroku prezidenta Macrona k alžírské historii. Africký stát kvůli tomu odvolal svého velvyslance v Paříži a uzavřel vzdušný prostor pro francouzská vojenská letadla. Po pařížské reakci přislíbil účast na páteční konferenci o Libyi.

Rabahovi Sahilimu bylo devatenáct let, když před šedesáti lety dorazil do centra Paříže na původně pokojnou demonstraci svých krajanů. Společně chtěli podpořit nezávislost Alžírska. Na to, co tam zažil, nikdy nezapomene.

Na vlastní oči viděl, jak policisté jeho krajany střílí, bijí obušky nebo shazují do Seiny. Sám Sahili se snažil na břehu jednomu z takových lidí pomoct, dokud policie, stejně jako tisíce dalších Alžířanů, nezatkla i jeho. A na stejném místě – jen o šedesát let později – položil květiny prezident Macron.

Přestože je prvním francouzským prezidentem, který se účastnil vzpomínkových akcí, a který přiznal, že šlo tehdy o zločiny, jež se úřady snažily krýt, pozornost přitáhly jiné jeho výroky. Vyplývalo z nich, že před francouzskou koloniální érou neexistoval alžírský národ. Diplomatickou krizi teď Emmanuel Macron slovy zase ukončil.

„Prezident lituje kontroverzí a nedorozumění vyvolaných jeho výroky. Prezident Macron respektuje v nejvyšší možné míře alžírský národ, jeho historii a suverenitu Alžírska,“ vydal prezidentův úřad v tiskové zprávě.

V prohlášení zve navíc Macron alžírského prezidenta Tabbúniho na pařížskou konferenci. Ten účast odmítl, slíbil ale, že vyšle delegaci.

Společná krvavá minulost

Alžírsko bylo pod francouzskou vládou 132 let, o nezávislost začalo bojovat v roce 1954 a dosáhlo jí o osm let později. Životem za ni podle odhadů zaplatilo víc než 300 tisíc lidí.

„Naší každodenní rutinou bylo objevování mrtvol oběšených v lesích ve Vincennes nebo v Boulogne, ale i na jiných náhodných místech,“ vzpomíná svědek událostí Sahili.

Vzpomínky se raději snaží vytěsnit z paměti. Ve Francii po děsivém zážitku zůstal už jen dva roky. Pak se vrátil do své domovské – tehdy už svobodné – země.

Spory mezi oběma stranami nekončí. Alžírsko stále požaduje vyřešení otázky více než 2200 zmizelých a zveřejnění podrobností o francouzských jaderných testech na Sahaře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 1 mminutou

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 8 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 11 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 12 hhodinami
Načítání...