Největší stát Afriky si nezávislost musel vybojovat. Francouzskou kolonií bylo Alžírsko 132 let

Tři století bylo Alžírsko pod tureckou nadvládou, aby ji v roce 1830 vystřídala nadvláda francouzská. Dnes největší stát Afriky si Paříž jako koloniální mocnost udržela dlouhých 132 let. Cesta k alžírské nezávislosti vedla přes osm let trvající válečný konflikt. Na jeho konci byly tisíce zničených vesnic, desetitisíce mrtvých a traumata z válečných zločinů, se kterými se dodnes nevyrovnali Alžířané ani Francouzi. Poprvé od zvolení do bývalé kolonie přijel současný francouzský prezident Emmanuel Macron, který o tehdejším počínání Francie otevřeně mluví jako o zločinech proti lidskosti.

Období kolonizace

Paříž zahájila okupaci Alžírska 5. července 1830 dobytím Alžíru. Do severoafrické země, rozlohou čtyřikrát větší než Francie, začaly v následujících letech proudit davy francouzských přistěhovalců. Zpočátku se usazovali ve městech, později zabírali nejúrodnější půdu na venkově.

Postupem času se území Alžírska, rozdělené do tří departementů, stalo integrální součástí Francouzské republiky. Alžířanům nebyla přiznána politická práva a zůstali občany druhé kategorie. Paříž vůči nim prováděla politiku národnostní asimilace.

Během druhé světové války slíbil exilový francouzský vůdce Charles de Gaulle Alžířanům samosprávu výměnou za jejich podporu. Po vítězném ukončení konfliktu se ale Paříž ke splnění svého slibu neměla. To vedlo k nárůstu protifrancouzských nálad, které přerostly v ozbrojený odpor.

Válka 1954–1962

Válka vypukla v noci na 1. listopadu 1954 sérií šedesáti útoků proti francouzským policejním stanicím a armádním objektům po celé zemi.

Příslušník alžírské osvobozenecké armády
Zdroj: ČTK

Na jedné straně barikády stály početné a dobře vyzbrojené francouzské jednotky a na druhé malá, spíše partyzánská složka Fronty národního osvobození (FLN) – Armáda národního osvobození (ALN). 

V brutalitě si obě strany nezadaly. Na francouzské straně se nejvíce prohřešili parašutisté a cizinecká legie, ALN napsala svoji nejkrvavější stránku v roce 1955 krutostmi na civilistech v Kusantíně. 

Z vojenského hlediska měla francouzská armáda nad alžírskými bojovníky jasnou převahu, kterou uplatňovala i mučením vojáků. Alžírská Armáda národního osvobození dávala přednost partyzánskému boji a teroristickým akcím.

Vlekoucí se konflikt, který nedával naději na brzké ukončení, vyvolával u francouzské veřejnosti stále větší nespokojenost. Generál de Gaulle, který v té době usiloval o prezidentskou funkci, proto začal nejprve tajně a posléze veřejně vyjednávat s vedením povstalců o ukončení bojů. 

Jednání však zkomplikoval dvojí pokus o puč ze strany francouzských důstojníků a vlastníků půdy, stejně jako teroristické akce prováděné Organizací tajné armády (OAS). Tuto tajnou skupinu v čele s generálem Raoulem Salanem založili v roce 1961 nacionalističtí alžírští Francouzi, kteří pokračovali v útocích i po vyhlášení nezávislosti Alžírska v samotné Francii.

Válka Francie s Alžírskem
Zdroj: Reporters Associes/Gamma-Keystone via Getty Images/ISIFA

Evianské dohody

Vojensky dosáhla Francie řady úspěchů, politicky ale válku prohrála. Ukončily ji mírové smlouvy z 18. března 1962. Takzvané Evianské dohody, kterými Francie zaručila Alžírsku nezávislost, byly podepsány v Evian-les-Bains u Ženevského jezera mezi pařížskou vládou prezidenta Charlese de Gaulla a prozatímní alžírskou vládou z Fronty národního osvobození (FLN).

Obě strany se po více než tříměsíčních tajných jednáních dohodly na ustavení komise pro dohled nad příměřím, Francie souhlasila s konáním referenda o budoucnosti Alžírska a FLN se zavázala, že zaručí práva evropských kolonistů v zemi.

Charles de Gaulle v Alžírsku 3. října 1958
Zdroj: ČTK/ZUMA/Keystone Pictures USA

V referendu ve Francii se pak 8. dubna 90 procent hlasujících vyslovilo pro nezávislost, v plebiscitu v Alžírsku 1. července bylo pro nezávislost Alžírska 99 procent hlasujících. Nezávislost byla slavnostně vyhlášena 5. července 1962. Ze země poté odešel více než milion francouzských občanů, jejichž rodiny žily v Alžírsku i několik generací.

Alžírská samostatnost

Po nabytí samostatnosti vyhlásila jediná vládnoucí FLN „socialistickou budoucnost“ země, stát převzal kontrolu nad většinou zahraničních společností a později byla zestátněna těžba nerostů, ropy i plynu.

Podle sovětského vzoru se v zemi stavěly gigantické kombináty, zatímco rozvoj ostatních odvětví byl zanedbáván. V kombinaci s byrokratickou správou, poklesem cen ropy a prudkým demografickým růstem dovedli vůdci FLN na ropu bohaté Alžírsko do hospodářských potíží, k zadluženosti, rozsáhlé nezaměstnanosti a bídě přelidněných měst. 

To obrátilo koncem 80. let mnoho Alžířanů ke koránu, podpoře islamistické Islámské fronty spásy (FIS) a k hladovým bouřím a demonstracím.

Po vítězství islamistů v prvním kole parlamentních voleb v prosinci 1991 začala v zemi krvavá občanská válka s řadou masakrů civilistů. Ve válce proti vládě bojovaly různé militantní islamistické skupiny, které útočily i na intelektuály, novináře či cizince. Krvavý střet skončil v únoru 2002 a zemřelo během něj 150 tisíc až 200 tisíc lidí.

Cena za nezávislost

Někteří historici tvrdí, že pro Francouze znamená alžírský konflikt podobné trauma jako vietnamská válka pro Američany. Teprve v roce 1999 například francouzský parlament uznal, že alžírský konflikt byl skutečně válkou. Paříž do té doby hovořila o potlačování vzpoury.

V roce 2000 přinesl francouzský list Le Monde svědectví dvou francouzských generálů, které potvrzovalo, že francouzští vojáci během války mučili své alžírské protivníky. Generál Jacques Massu v rozhovoru uvedl, že mučení bylo všeobecným jevem a postupně bylo „institucionalizováno“. „To si myslím, že je nejhorší ze všeho,“ řekl generál.

V dalším rozhovoru tehdejší člen vedení zpravodajských služeb v Alžírsku generál Paul Aussaresses řekl, že docházelo k mučení, i když mu „nikdy nedělalo radost“. Popřel, že by sám někoho mučil, ale připustil, že nechal zastřelit 24 lidí bez soudu

Podle Alžířanů během války na jejich straně zahynulo kolem milionu lidí. Jiné odhady ale mluví o zhruba 240 tisících alžírských obětí a více než 25 tisících mrtvých na straně Francouzů.

Postoj francouzských prezidentů

Nicolas Sarkozy a Abdalazíz Buteflika při setkání 14. listopadu 2006
Zdroj: Zohra Bensemra/Reuters

První návštěvu francouzského prezidenta v Alžírsku po roce 1962 uskutečnil až v roce 2003 Jacques Chirac. Podepsal tehdy s alžírským prezidentem deklaraci, která měla podpořit politické, hospodářské, společenské a kulturní vztahy a vést k podpisu „smlouvy o přátelství“. To se ale nepodařilo. Smlouvu se nepodařilo uzavřít ani Chirakovu nástupci Nicolasi Sarkozymu, který na toto úsilí navázal při návštěvě Alžírska v roce 2007.

Alžírsko dlouhodobě žádá oficiální omluvu za křivdy z období francouzské koloniální nadvlády. Chirac i Sarkozy se ale omluvit odmítli. „Kát“ se nechtěl ani následující francouzský prezident Francois Hollande. Při návštěvě Alžírska v roce 2012 ovšem uvedl, že po 132 let byl Alžírsku vnucován hluboce nespravedlivý a krutý systém.

„Přiznávám, že kolonizace přinesla alžírskému lidu utrpení,“ řekl Hollande v projevu v alžírském parlamentu. Připustil také, že Francie spáchala v Alžírsku několik masakrů. V této souvislosti pak vyjádřil naději, že tato přiznání umožní zlepšit zásadním způsobem vztahy obou zemí. Alžírští zákonodárci uvítali jeho slova několikrát potleskem.

Stejně jako Sarkozy se Hollande setkal i s alžírským prezidentem Abdalazízem Buteflikou, který je v čele Alžírska od roku 1999.

Francois Hollande a Abdalazíz Buteflika v Alžírsku 20. prosince 2012
Zdroj: Reuters

Současný francouzský prezident Emmanuel Macron se k tehdejším událostem, které, jak sám přiznává, přesahují jeho zkušenosti, vyjadřuje bez servítků. Už během prezidentské kampaně nazval tehdejší kolonizaci „zločinem proti lidskosti“.

„Kolonizace tvoří součást francouzské historie. Je to zločin, zločin proti lidskosti, je to čiré barbarství. Je to část naší minulosti, které se musíme postavil čelem,“ uvedl letos v únoru v rozhovoru pro alžírskou televizi.

Jeho první návštěva Alžírska ve funkci hlavy státu byla předem označovaná jako pracovní a přátelská cesta, nikoliv jako státnická návštěva.

Macron nechce být rukojmím minulosti

Macron během návštěvy Alžírska vyjádřil naději na „otevření nové kapitoly“ ve vztazích mezi oběma zeměmi. „Je to také nová kapitola s novou alžírskou generací, která se pravděpodobně dívá na Francii jinak a která se musí dívat i na vyhlídky své vlastní země,“ řekl.

S alžírským prezidentem probral situaci v sousední Libyi a boj proti islámským extremistům v africkém Sahelu, přes který proudí na sever s cílem dostat se do Evropy desetitisíce migrantů.

V rozhovoru s alžírským deníkem Al-Vatan zdůvodnil svůj postoj ke společné historii právě poukazem na to, že patří ke generaci, která už francouzský kolonialismus nezažila, a že se raději dívá do budoucnosti. Zdůraznil, že nechce být „rukojmím minulosti“.

Emmanuel Macron u Památníku mučedníků v Alžíru
Zdroj: Zohra Bensemra/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do davu v New Orleans najelo auto, hlášeno je deset mrtvých

Deset lidí zemřelo a tři desítky dalších utrpěly zranění v New Orleans na jihu USA poté, co nákladní auto vjelo do davu lidí, kteří slavili příchod nového roku. Policie uvedla, že šlo o úmyslný čin. Pachatele zastřelila, řekli CNN a AP nejmenovaní federální činitelé. Případ přebere FBI.
13:02Aktualizovánopřed 2 mminutami

Ukrajina ukončila tranzit ruského plynu do Evropy

Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu do Evropské unie a do Moldavska, napsal ve středu ráno web RBK-Ukrajina s odvoláním na operátora plynovodů. Stalo se tak po ukončení pětiletého kontraktu mezi společnostmi Gazprom a Naftohaz. Ruský Gazprom podle agentury Reuters potvrdil, že vývoz plynu do Evropy přes Ukrajinu skončil v 08:00 moskevského času (06:00 SEČ), protože dohoda o tranzitu vypršela. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) následně prohlásil, že zastavení tranzitu bude mít „drastické dopady“ na všechny v EU.
07:11Aktualizovánopřed 57 mminutami

Svět vstoupil do roku 2025

Příchod nového roku oslavili lidé po celém světě. V Dubaji se centrem velkolepé světelné show stala nejvyšší budova na světě Burdž Chalífa. Přes dva miliony slavících lidí čekaly na pláži Copacabana v brazilském městě Rio de Janeiro. V Jižní Koreji oslavy poznamenala nedávná letecká tragédie, ve Velké Británii je zkomplikovalo počasí. Nový rok oslavili ve středu ráno našeho času také lidé v USA. Na Times Square v New Yorku dorazilo na milion lidí. Rok 2025 jako poslední přivítaly ostrovy v Tichém oceánu, Havaj a následně Americká Samoa.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Maďarsko přišlo o miliardu eur z EU. Nezavedlo reformy

Maďarsko trvale ztratilo přístup k přibližně jedné miliardě eur (asi 25,2 miliardy korun) z fondů Evropské unie. Budapešť do konce loňského roku nezavedla reformy týkající se právního státu, a tak jí Evropská komise peníze neuvolnila, řekla ve středu agentuře DPA mluvčí unijní exekutivy.
před 4 hhodinami

DPA: V Německu při silvestrovských oslavách kvůli pyrotechnice zemřelo pět lidí

Při oslavách příchodu roku 2025 zemřelo v Německu kvůli pyrotechnice pět lidí, informovala ve středu ráno agentura DPA s odvoláním na policii. Mnoho osob je zraněných. Z některých měst jsou hlášeny útoky na záchranáře a jen v Berlíně policisté zadrželi 330 výtržníků.
před 7 hhodinami

Ukrajina zveřejnila jméno ruského velitele podezřelého ze zabíjení v Buči

Ukrajinští vyšetřovatelé uvedli jméno ruského velitele, kterého podezírají, že vydal rozkaz zabíjet civilisty ve městě Buča u Kyjeva, okupovaném ruskými vojsky na počátku války proti Ukrajině. Uvedla to ukrajinská redakce britské stanice BBC.
před 17 hhodinami

Finsko z poničení podmořského kabelu podezřívá sedm členů posádky ruského tankeru

Finská policie podezřívá z nedávného přerušení podmořského energetického kabelu mezi Finskem a Estonskem sedm lidí z asi dvacetičlenné posádky tankeru Eagle S, který patří k takzvané ruské stínové flotile. Informovala o tom finská televize YLE. Námořníci mají zákaz vycestovat.
před 20 hhodinami

Spojené státy zaútočily na vojenské pozice jemenských povstalců

Spojené státy v pondělí a úterý podnikly řadu úderů na vojenské pozice hútíů v jemenském hlavním městě Saná a v pobřežních oblastech země, uvedla americká armáda. Jemenské povstalecké hnutí po útocích prohlásilo, že Jemen hodlá pokračovat v sebeobraně, píší tiskové agentury.
před 22 hhodinami
Načítání...