Hollande uznal, že Alžírsko kolonizací trpělo, ale neomluvil se

Alžír – Francouzská kolonizace Alžírska byla podle prezidenta Françoise Hollanda brutální a nespravedlivá. Přímo s omluvou ale nepřišel. Hollande je v Alžírsku na dvoudenní návštěvě. Francie a její bývalá kolonie chtějí začít budovat úplně nové vztahy - například rozšířit spolupráci v obraně nebo průmyslu.

Hollande v Alžíru uznal, že Alžířané francouzskou kolonizací trpěli, ale neomluvil se, jak Alžírsko požadovalo. „Nepřijel jsem vytahovat kostlivce ze skříně. Jsem tady, abychom mohli začít znovu vše společně budovat. Na tom musíme pracovat. Co se minulosti týče, uznal jsem, co byl koloniální systém zač, a to je vše, co k tomu chci říct,“ prohlásil francouzský prezident.

François Hollande:

„Po 132 let byl Alžírsku vnucován hluboce nespravedlivý a krutý systém. Přiznávám, že kolonizace přinesla alžírskému lidu utrpení.“

Přitom věří, že se tímto přiznáním podaří vylepšit vztahy mezi oběma zeměmi. Alžírští zákonodárci odměnili jeho slova několikrát potleskem. Hollande už podepsal se svým alžírským protějškem Buteflikou rámcovou smlouvu nazvanou Alžírská deklarace o přátelství a spolupráci mezi Francií a Alžírskem. Zároveň si nastínili, v jakých oblastech budou v následujících pěti letech obě země spolupracovat. 

Politické vztahy mezi Alžírskem a Francií jsou přitom dlouho zatíženy koloniální minulostí.  Desítka alžírských politických stran odsoudila francouzské úřady za to, že se odmítají omluvit za své zločiny v Alžírsku. Buteflika ještě za Sarkozyho podmiňoval užší vztahy s Paříží její omluvou. 

Ve 2. polovině 19. století Francie vytvořila koloniální impérium, které sahalo od Gibraltaru ke Guinejskému zálivu a drželo území dnešního Tuniska, Alžírska, Maroka, Mauritánie, Nigeru nebo Senegalu. Francie kolonizovala Alžírsko v roce 1830.

V roce 1954 zahájila Národní osvobozenecká fronta (NOF) guerillovou alžírskou válku o nezávislost. Nadvláda trvala až do roku 1962. Alžírská válka a částečná neschopnost francouzské vlády konflikt vyřešit byly jedním z faktorů, které vedly k vytvoření nové francouzské ústavy a spolu s tím i páté francouzské republiky, v jejímž čele stanul Charles de Gaulle. Právě ten po zveřejnění důkazů o brutálním chování francouzských jednotek na alžírském území dojednal vytvoření suverénního alžírského státu 5. července 1962.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 1 mminutou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 mminutami

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 43 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 53 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...