Milion lidí v Česku nemá praktického lékaře, část ho sehnat nemůže, část mít nechce. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky tak čerpají péči na pohotovostech či u specialistů, což vše prodražuje. Řekl to při příležitosti zahájení kampaně 11 milionů důvodů. Ordinací lékařů pro dospělé je zhruba pět tisíc, kvůli stárnutí populace jich do deseti let bude potřeba o pětinu více.
Sdružení: Milion lidí nemá praktika, kvůli stárnutí populace jich bude třeba víc
4 minuty
Události: Milion lidí bez praktického lékaře
Dětských praktiků jsou asi dva tisíce, kolem 130 tisíc dětí není u žádného registrováno. Za posledních pět let zaniklo přes čtyři sta ordinací pediatrů a více než 370 ambulancí všeobecných praktických lékařů. „V ideálním případě vyřeší praktický lékař většinu pacientových zdravotních problémů. Zároveň ho nasměruje tak, aby se v tom systému pohyboval efektivně,“ zdůraznil Šonka.
V současné době ale podle něj síť ordinací není dostatečná, aby poptávku pacientů dokázala pokrýt. Předseda sdružení doplnil, že je třeba se zaměřit i na lidi, kteří se domnívají, že registraci u praktika nepotřebují. „Špatné je, že do systému vstupují špatnými dveřmi. Jejich pohyb v systému je chaotický, což vše prodražuje,“ dodal.
„Praktický lékař by měl vyřešit osmdesát procent zdravotních problémů populace a spotřebovat na to patnáct procent rozpočtu,“ doplnil předseda Společnosti praktického lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Svatopluk Býma. Čtyřicet procent rozpočtu by podle něj měly čerpat běžné nemocnice a ambulantní lékaři, dalších čtyřicet pak nejspecializovanější centra, která pokrývají pět procent péče.
V letošním roce hospodaří veřejné zdravotní pojištění s 528 miliardami korun, přímo na zdravotní péči jde 515 miliard. Na péči praktických lékařů je z nich vyhrazeno 30,7 miliardy, tedy necelých šest procent.
- Nedostatek lékařů či sester byl nejčastěji zmiňovaným negativem tuzemského zdravotnictví v průzkumu společnosti Ipsos pro Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu, kterého se v lednu a únoru letošního roku zúčastnilo 1321 respondentů.
- Dotázaným vadily také dlouhé čekací doby a více než pětině z nich i přístup lékařů k pacientům.
- Mezi klady zmiňovali oslovení naopak nejčastěji bezplatnost, kvalitu péče a také odbornou úroveň lékařů nebo dostatečnou síť nemocnic a dalších zdravotnických zařízení.
- Celkově lidé tuzemské zdravotnictví vnímají dobře. Podle průzkumu je s ním spokojená více než polovina dotázaných. Pozitivně obor hodnotí hlavně vysokoškoláci a mladí. Naopak starší lidé jsou kritičtější.
Zdroj: IPSOS
Rezidenční místa
Za klíčové pro růst počtu praktických lékařů považují jejich zástupci navýšení počtu rezidenčních míst, což jsou státem dotované pozice pro absolventy. Letos jich školu dokončí o čtvrtinu více než vloni.
„Rezidenčních míst teď máme 140 a dokázali bychom jich udat dvojnásobek,“ řekl Šonka. Případné dvojnásobné navýšení počtu rezidenčních míst by podle něho problém řešilo a znamenalo by investici zhruba čtyři sta až šest set milionů korun ročně. „Což vzhledem k celkovému rozpočtu zdravotnictví, který je více než pět set miliard, je vlastně úplně bagatelní,“ míní.
„Stejně tak mohou formou stipendia rezidenční místo platit kraje, municipality a nově podle zákona bude moci přispívat i pojišťovna. Zvláště v těch regionech, kde je péče špatně dostupná,“ dodal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Lékaři chtějí pro každý kraj řešení na míru
Ve zmíněné kampani chtějí lékaři prezentovat řešení na míru každému kraji, která budou zároveň reagovat na jejich specifika. Jen tak je podle nich možné čelit výzvě v podobě stárnutí obyvatelstva a epidemie chronických onemocnění a prodlužovat délku života prožitého ve zdraví. V tomto parametru podle nich Česko citelně zaostává za vyspělými evropskými zeměmi.
Jednou ze změn jsou podle Šonky třeba týmové praxe, kde spolupracuje více lékařů, což umožní například pokrýt delší ordinační dobu. „Usilujeme o to, aby se do roku 2035 staly dominantním modelem poskytování primární péče,“ dodal s tím, že jen v lednu a únoru letošního roku jich vzniklo 150.
Podle Šonky se v posledních letech z padesáti na šedesát procent podařilo zvýšit podíl lidí, kteří chodí na pravidelné preventivní prohlídky. Dodal, že od července by navíc měla začít platit vyhláška, která bude měnit jejich obsah. Lékaři by podle něj měli mít možnost u pacienta vyšetřit laboratorně více parametrů a častěji měřit činnost srdce na EKG. „Mnohem dříve se tak zachytávají chronická onemocnění jako cukrovka nebo dislipimédie (poruchy metabolismu),“ upřesnil.
Do budoucna se podle něj počítá i s tím, že by lékaři výsledky svých vyžádaných laboratorních vyšetření u konkrétního pacienta sdíleli, aby se stejné testy neopakovaly. To by mohlo i ušetřit peníze.
