Pacienti

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) v prvních nemocnicích testuje nový způsob plateb za péči. Jejich výši ovlivní i to, jak pacienti hodnotí svůj stav před výkonem a po něm. Pokud by například bylo nutné po dvou letech opakovat výměnu velkého kloubu, mohlo by zařízení o peníze přijít úplně. Zatím se pilotní projekt využívá v ortopedii a kardiologii.

Za týden přibylo 1100 nových případů černého kašle, jde letos o druhý nejvyšší týdenní nárůst. Celkem lékaři od začátku roku evidují 6397 nakažených, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podle údajů ze zdravotnických ročenek bylo více případů na českém území jen v roce 1959, tedy rok po zahájení povinného očkování.

Problém s nedostatkem zubních lékařů je podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera jen problém pojišťoven. V rozhovoru pro Českou televizi prohlásil, že nedokážou zprostředkovat kontakt mezi pacientem a zubařem. On je přesvědčen, že zubních lékařů je v republice dost a většina podle něj nabírá pacienty. Za ohrožení budoucnosti některých ordinací však považuje návrh, podle kterého by po zákazu amalgámových výplní byly již všechny plomby alespoň zčásti placené pacientem. Rozhovor se Šmuclerem vedl Jakub Pacner.

Všech pět nemocnic Pardubického kraje se během ledna postupně vrátí k běžnému režimu. Vyjednávání o podobě nové kolektivní smlouvy sice zatím ukončené není, vedení se však podařilo s odborovými organizacemi domluvit na dodatku k dosud platné kolektivní smlouvě a zakotvit do interního dokumentu institut čtyřiadvacetihodinové přítomnosti na pracovišti, jak to vyžaduje novelizovaný zákoník práce. Podle novely musí s tímto krokem souhlasit také všichni zaměstnanci, jichž se tato provozní změna týká, řekla mluvčí společnosti Nemocnice Pardubického kraje Kateřina Semrádová.

Když pojišťovna nechce proplatit léčbu vzácného onemocnění, není to kvůli penězům. V Interview ČT24 to řekl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Překážku, kvůli které pojišťovna odmítla uhradit například léčbu dvouletého Martina experimentálním lékem za sto milionů, podle něj představovaly pochyby, zda by taková léčba mohla být úspěšná. Zároveň ale Dvořáček – též někdejší ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu – zapochyboval o cenách, o které si výrobci léků za podobné přípravky říkají, a varoval, že mohou strmě růst. Pomoci by mohly společné evropské nákupy.

Fakultní nemocnice Bulovka přestala ve čtvrtek odpoledne podle záchranářů přijímat pacienty v kritickém stavu, zdravotnická záchranná služby je vozila do jiných pražských nemocnic. Upozornil na to Deník N. Jeho informace potvrdila mluvčí záchranářů Jana Poštová. Nemocnice následně oznámila, že pacienty přijímá bez omezení. Na Bulovce se stupňuje spor vedení s částí lékařů ARO a urgentního příjmu, kteří nejsou spokojeni s primářem.

Fakultní nemocnice Ostrava dokončila rekonstrukci popáleninové jednotky intenzivní péče.  Je jedním z pouhých tří pracovišť popáleninové medicíny v Česku, její součástí je operační sál a šest jednolůžkových boxů. První pacienty po svém znovuotevření přijme v srpnu.

Zubaři na západě Čech si vybírají dovolené. V lokalitách, kde je i dlouhodobě problém sehnat někoho, kdo ošetří bolavý zub, to znamená, že ještě více lidí musí na pohotovost. Jenomže v Karlovarském kraji žádná celotýdenní není a v Plzeňském kraji je jediná.

Zájem o pomoc psychoterapeutů roste, odborníků na péči o duševní zdraví je ale v Česku nedostatek. Stále častěji tak své služby nabízejí i lidé, kteří nemají patřičné vzdělání, což může mít pro pacienty závažné důsledky. Pacientské organizace a asociace psychoterapeutů proto chtějí, aby zákon jasně stanovil, kdo může pomoc nabízet.

Rakovinou onemocní během života každý třetí člověk – každý čtvrtý na ni zemře. Světový den boje proti této nemoci připadá na 4. února. Onkologických pacientů v posledních měsících přibývá. Je to důsledek toho, že během covidu lidé méně dbali na prevenci.

Pavel Hlávka, kterého soud původně zprostil obžaloby z šíření poplašné zprávy, před něj zamíří znovu. Plzeňský krajský soud zrušil osvobozující rozsudek na základě odvolání státního zástupce. České televizi informaci potvrdil místopředseda Okresního soudu Plzeň-město Josef Prach. Muž na internetu zveřejnil video, ve kterém natáčel lékaře a říkal, že v plzeňské nemocnici zabíjejí pacienty s covidem. Odůvodňoval to tím, že zdravotníci nechtěli jeho nemocné matce podat přípravek ivermektin, který však na covid nezabírá.

Nedávno osvobozený Cherson v pátek – už druhý den v řadě – zasáhla smršť ruského ostřelování, v jehož důsledku zemřelo patnáct lidí a dalších pětatřicet utrpělo zranění. Podle agentury AP jde o výraznou eskalaci útoků od chvíle, kdy se Rusko nedávno po osmiměsíční okupaci z města stáhlo. Z důvodu útoků na město ukrajinské úřady evakuují pacienty z tamních nemocnic.

Léky a zdravotní pomůcky jsou jediným zbožím, na kterém lidé v porovnání s loňskem zatím nešetří. Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová doplňuje, že v Česku jsou doplatkové stropy odvislé od věku pacienta, a pokud je člověk při nákupu medikamentů překročí, pojišťovna mu přeplatek vrátí. Současně upozorňuje, že v každé lékové skupině má být jeden lék, který je plně hrazený pojišťovnou. Konkrétní výběr je na konzultaci s lékařem.

Hovořit o návratu covidu-19 v současné situaci nelze, protože počty nemocných nikdy neklesly na nulu, upozornil předseda Společnosti infekčního lékařství a vedoucí infekčního oddělení ústecké nemocnice Pavel Dlouhý. Varoval před podceňováním koronaviru, ačkoli připustil, že nynější varianty jsou méně nebezpečné, než byl virus původně. Přeočkování je podle něj důležité hlavně pro rizikové skupiny, které by neměly se čtvrtou dávkou váhat, řekl Dlouhý v rozhovoru pro Studio 6.

V případu otravy pacientů v Nemocnici Frýdlant, ke které došlo před čtyřmi roky, padlo šest obvinění. Zdravotníkům hrozí až čtyři roky vězení, soud ale může uložit také peněžitý trest. Všichni proti zahájení trestního stíhání podali stížnost, uvedla televize CNN Prima News na svém webu. Otravou krve onemocnělo devět ze čtyřiadvaceti pacientů operovaných v nemocnici od 26. do 28. listopadu 2018. Poškození pacienti si už vymohli odškodnění. Krajská nemocnice Liberec, která nyní zařízení provozuje, považuje obvinění za spekulativní.

V lékárnách napříč celým Českem chybějí některé druhy léků. Výpadky jsou často opakované. Některé medikamenty lze nahradit, na jiné ale pacienti musejí čekat, což prodlužuje a komplikuje léčbu. Ministerstvo zdravotnictví připravuje změnu, díky které by výpadky léků měly být pouze výjimečné.

Jednou z priorit současné vlády je větší podpora prevence ve zdravotnictví. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by měli být zvýhodnění ti, kteří nezanedbávají pravidelné prohlídky. S tím souhlasí i zástupci pojišťoven. Pokud lidé přijdou k lékaři pozdě, bývá léčba často komplikovanější, dražší a taky může být méně úspěšná. Válek proto chystá konkrétní kroky, kterými chce lidi k prohlídkám motivovat –⁠ jakmile je probere s odborníky, předloží je vládě. První bonusy chce spustit ještě letos.

Přibývá lidí s vážným průběhem rakoviny plic. Většinou přijdou pozdě, to se podle lékařů v covidové době ještě zhoršilo. Nejrizikovějším faktorem je kouření, specialisté se proto více zaměřují na prevenci už u dětí. Zároveň se v Česku rozjíždí nový screeningový program.

Plzeňské státní zastupitelství obžalovalo Pavla Hlávku z šíření poplašné zprávy a pomluvy. České televizi to potvrdila náměstkyně okresního státního zástupce Ivana Hostašová. Muž na videu obvinil lékaře plzeňské nemocnice, že nepřímo zabíjejí pacienty, když jim nechtějí podávat přípravky ivermektin a isoprinosin. Za šíření poplašné zprávy v době nouzového stavu mu hrozí až osm let za mřížemi. Případem se bude zabývat Okresní soud v Plzni.

Přestože jsou Vánoce svátky klidu a pohody, záchranná služba jezdí naplno i v těchto dnech. Nejinak tomu bylo i před 30 lety v Praze. Hlavní město disponovalo pěti vozy s lékařem, jedním vrtulníkem a sedmi takzvaně zálohovými vozy. Během vánočních svátků pak byla posílena služba při převozu pacientů ze zdravotnických zařízení do domovů.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Psychiatrické nemocnice napříč republikou omezují svůj provoz pod náporem covid pozitivních pacientů a zaměstnanců. Pro nakažené vznikají karanténní oddělení, nemocnice přestávají přijímat pacienty na neakutní hospitalizace a ruší terapie i některé programy. ČT to potvrdilo šest největších psychiatrických nemocnic. Většina českých psychiatrických zařízení také zavedla částečný nebo úplný zákaz návštěv. Ten by se ale mohl v některých případech uvolnit alespoň na Vánoce.

Záchranná služba hlásí maxima výjezdů k nemocným lidem, někde se už ocitá na hraně kapacit. Třetina z nich souvisí s nemocí covid-19. Situaci komplikuje i přetížení nemocnic, některé musí pacienty odmítat. Napětí roste, zdravotníci jsou unavení a někteří nemocní lidé jim nadávají.

Rodiče, kteří se starají o děti nemocné rakovinou, musí řešit ještě složitý úkol – jak si zajistit dost peněz, když jim péče o dítě nedovoluje chodit do práce. V takových případech mají nárok na sociální dávky, především příspěvek na péči. Přesvědčit ale úřady, že dítě splňuje potřebná kritéria, bývá velmi obtížné. Někdy boj s byrokracií trvá tak dlouho, že dítě zemře dřív, než pomoc státu dorazí. Záchranou pro mnohé rodiny se staly neziskové organizace. Pro Reportéry ČT o tom natáčela Silvie Kleková.

Od pondělí 15. listopadu platí nová proticovidová opatření. Studenti vysokých škol musí nosit respirátory i v rámci výuky, pokud jich bude v učebně alespoň padesát. Kabinet také zavedl povinnost testování pro neočkované zdravotníky v nemocnicích a zkrátil platnost testů pro návštěvy v sociálních zařízeních. Očkování mají hrazené i cizinci, kteří dlouhodobě v Česku legálně pobývají. Na některých školách se zároveň uskuteční druhé kolo lokálního testování na covid.