Základní zdravotní péči o pacienty přímo v jejich domovech by od příštího roku mohla posílit nová pozice terénní sestry praktického lékaře. Podle praktiků by pomohla dříve zachytit zhoršení zdravotního stavu pacientů a lépe je nasměrovat k další péči. Zástupci agentur domácí péče ale varují, že změna může oslabit zavedenou síť služeb. Na dohodu o úpravách návrhu mají praktici a agentury domácí péče čas do čtvrtka.
Za pacienty na Jičínsku dojíždí zdravotní sestra Jana Pišlová z agentury domácí péče za každého počasí i v různou denní dobu. Jednou z jejích pacientek je Jana Mrázková, která je upoutaná na lůžko. Sestra za ní jezdí dvakrát týdně, měří jí tlak a saturaci kyslíku v krvi.
„Je to velká pomoc a jsem opravdu spokojená, protože by pro mě byla velká štrapace někam jezdit,“ popisuje Mrázková.
Pišlová má denně až patnáct zastávek. U některých pacientů je hotová do čtvrt hodiny, u jiných ale stráví výrazně víc času. Právě náročnější péče je podle agentur problematická i finančně. V komplikovaných případech podle nich stojí samotný materiál víc, než kolik za výkon hradí zdravotní pojišťovny.
Náročnější péče se agenturám nemusí vyplatit
Od příštího roku chtějí pojišťovny podpořit novou pozici takzvané terénní sestry praktického lékaře. Agentury domácí péče se obávají, že by tyto sestry mohly převzít hlavně lehčí a méně nákladné pacienty. Agenturám by pak podle nich zůstali především pacienti, jejichž péče je časově i finančně náročnější.
„V momentě, kdy nám ti levnější pacienti ubydou a zbydou nám jen ti dražší, tak nám pojišťovny nebudou hradit plnou péči. Mohlo by to ve výsledku vést i k tomu, že bychom neměli kapacitu jezdit třeba o víkendech nebo na odpolední péči,“ upozornil jednatel Domácí zdravotní péče pro Jičínsko a Hořicko Alexandr Limberský.
Podle praktických lékařů ale obavy nejsou oprávněné. Předseda Sdružení praktických lékařů pro dospělé Petr Šonka tvrdí, že terénní sestra by naopak mohla pomoci včas odhalit pacienty, kteří budou následně potřebovat pravidelnou domácí péči od agentur.
„Terénní sestra spíš dokáže dřív najít a identifikovat pacienty, kteří nakonec budou čerpat pravidelnou domácí péči od agentur domácí péče. Dokáže poznat, jestli se jejich stav zhoršuje, nebo jestli tam třeba není týrání seniora,“ uvedl Šonka.
Praktici obavy odmítají
Do jednání vstupuje i Všeobecná zdravotní pojišťovna. Podle její mluvčí Viktorie Plívové mají praktici a zástupci domácí péče ještě několik dní na to, aby se pokusili najít shodu. Do té doby by měli předložit úpravu parametrů, která bude přijatelná pro obě strany. „V tuto chvíli mají oba segmenty několikadenní lhůtu k hledání souhlasného závěru a k předložení úpravy parametrů tak, aby vyhovovala oběma stranám,“ sdělila.
Prezidentka Asociace domácí péče Ludmila Kondelíková uvedla, že další stanovisko by mělo být jasné v pondělí. „V pondělí bychom předložili závazné stanovisko, že praktici budou mít nedohodu. Anebo jestli se budeme domlouvat,“ řekla.
Praktičtí lékaři od konceptu terénní sestry ustoupit neplánují. Připouštějí ale doplnění záruk, které by měly zabránit jejímu nadužívání a zmírnit obavy agentur domácí péče.
