Všeobecná zdravotní pojišťovna

Bývalý ekonomický ředitel pražského dopravního podniku (DPP) Matej Augustín viněný v kauze Dozimetr v pondělí u soudu prohlásil, že spolu s dalšími aktéry případu působil v organizované zločinecké skupině, jejímž cílem bylo z firmy nelegálně vyvádět peníze. Obžalovaného někdejšího náměstka pražského primátora Petra Hlubučka (dříve STAN) však za člena této skupiny nepovažoval. Augustín začal spolupracovat s policií a státní zástupce ještě před zahájením hlavního líčení jeho obžalobu v případu rozsáhlé korupce v DPP stáhl.

Policie v souvislosti s korupční kauzou kolem Fakultní nemocnice Bulovka navrhla obžalovat pět lidí a dvě firmy. Obvinění podle serveru Seznam Zprávy čelí mimo jiné bývalý poslanec ODS Marek Šnajdr nebo bývalá ředitelka nemocnice Andrea Vrbovská. Obžaloba se týká zakázky na nákup lineárních urychlovačů za 160 milionů korun. Šnajdrovi policie přičítá přijetí úplatku 50 tisíc korun, napsal server.

Vznikající kabinet chce v tomto volebním období směřovat k zavedení nulové daně z přidané hodnoty (DPH) na léky na předpis. Možná koalice ANO, SPD a Motoristů předpokládá, že by takový krok vyšel na jednotky miliard korun. Ušetřit mají na druhé straně pojišťovny i pacienti. Část politických uskupení, která se ocitnou v opozici, hodlá o návrhu ještě diskutovat. Za vhodnější považuje případnou nulovou sazbu prosazovat cíleně jen u některých pacientů.

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili po pondělním zásahu v sídle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) třináct lidí, uvedl dozorující státní zástupce Miloš Klátik. Zároveň potvrdil dřívější informace, že se VZP nachází v pozici poškozené. Skupinu vyšetřovatelé viní z porušení pravidel hospodářské soutěže, praní peněz či úplatkářství. Policisté při zásahu, který se týkal IT zakázek zadávaných VZP, zadrželi devatenáct lidí.

Policie při pondělním zásahu v pražské centrále Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) zadržela devatenáct lidí. Zásah Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) se týká veřejných zakázek, u kterých je zadavatelem zejména VZP, uvedlo na webu Vrchní státní zastupitelství v Praze, které případ dozoruje.

Podle zářijových dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) je v současné době všech předepisujících lékařů 296. Jde jak o specialisty, tak od dubna i o praktické lékaře. Ti mohou léčebné konopí předepisovat díky nové vyhlášce ministerstva zdravotnictví, platné právě od 1. dubna 2025. Za prvních devět měsíců letošního roku vydali všichni lékaři celkem 41 008 receptů na léčebné konopí v celkové hmotnosti přes 314 kilogramů. Za stejnou dobu loňského roku to bylo přibližně o 6 tisíc receptů méně.

Policisté navrhli obžalovat bývalého poslance ODS Marka Šnajdra, podnikatele Pavla Dovhomilju a bývalého náměstka ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Tomáše Knížka kvůli hospodaření pojišťovny. V případu souvisejícím s kauzou Dozimetr je viní z úplatkářství, píší Seznam Zprávy. Státní zástupce Adam Borgula serveru potvrdil, že v případu od kriminalistů obdržel tři návrhy. Muži věc nekomentovali, Šnajdr však vinu již dříve odmítl.

Přibývá kuřáků, kteří se chtějí této závislosti zbavit. Mezi klienty největší tuzemské zdravotní pojišťovny se zájem o léčbu za poslední dekádu zdvojnásobil. Že si lidi riziko uvědomují, potvrzují i lékaři. Za tři roky, co běží screening rakoviny plic, podstoupilo vyšetření přes dvacet tisíc zájemců.

Klesá počet dětí, které přicházejí na svět, což má dopad na malé porodnice. Zavírá tak například porodnice v jihočeských Prachaticích. „Hlavní důvod je neustále klesající počet porodů, který pro nás znamená, že už ten stav je neudržitelný,“ uvedl ředitel Nemocnice Prachatice a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš. S dalšími porodnicemi pak pojišťovny uzavřely smlouvy jen na zkrácené období. Oddělení nezaniknou úplně. S tím, jak populace stárne, se mají postupně zaměřit spíš na následnou péči.

Třetí rok po sobě míří tuzemské zdravotnictví do deficitu, péče o pacienty letos vyjde na víc než pět set miliard korun. Zhruba deset miliard pojišťovny pokryjí z rezerv. Kvůli stárnoucí populaci hrozí růst schodku. Pojišťovny se shodují, že je třeba hledat úspory uvnitř systému. Například zamezit opakovaným vyšetřením, s čímž má pomoct systém e-žádanek. Výhledově bude potřeba zajistit i další příjmy. Ministerstvo teď připravuje úhradovou vyhlášku na příští rok.

Vlny veder jsou stále delší a intenzivnější. Protože lidský organismus je na takové extrémy citlivý, projevuje se to už i na lékařských statistikách. Dokazují to i data Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za poslední roky.

Nejzhoubnější nádor na mozku – glioblastom – zatím současná medicína neumí vyléčit. V některých případech ale lékaři využívají inovativní metodu TTF Optune, která dokáže život prodloužit. Pacienti si zatím drahou léčbu hradí sami nebo s pomocí dárců. To by se ale mohlo změnit, VZP začala tento týden o úhradách jednat.

Na české porodnice dopadají populační změny. Zhruba dvacet z nich nesplňuje stanovenou minimální hranici šesti set narozených dětí ročně. Některým tak hrozí zánik, jiným transformace. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) jedná se šesticí z nich. Posoudí ale i další kritéria, například kvalitu péče.

Původní plán změnit pět tisíc lůžek akutní péče, tedy zhruba desetinu jejich kapacity, na jiné formy poskytování péče Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) naplnila asi ze třetiny. Uvedli to zástupci VZP po jednání správní rady. V Česku bylo na začátku letošního roku přes 46 tisíc akutních nemocničních lůžek, lůžek následné péče bylo necelých 24 tisíc.

Část inovativních léků, které se používají k léčbě onkologických nebo neurologických onemocnění, by mohly místo nemocnic nakupovat pojišťovny. Jde o rozpracovaný návrh ministra financí, který by měl uspořit až miliardy korun. Výrobci, distributoři i část lékařů se změnami nesouhlasí – obávají se problémů s výpadky i omezení spektra léčiv.

Menší porodnost i nedostatek lékařů ovlivňuje chod regionálních porodnic. Více než dvacítka jich už teď nesplňuje jedno z doporučení České gynekologické a porodnické společnosti, a to počet narozených dětí. Z hlediska bezpečí matky i novorozence je podle ní vhodné alespoň šest set porodů za rok a samozřejmostí je i dostatek akreditovaných lékařů. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) tak zřejmě dojde k uzavření zhruba pěti oddělení v Česku.

Nemocnice Ivančice uzavře na konci listopadu gynekologicko-porodnické oddělení, od nynějška už nepřijímá do porodnice. Důvodem je personální situace i nízký počet porodů, který v posledních třech letech klesl na méně než čtyři sta. Zařízení jedná s dalšími nemocnicemi, aby zajistily péči o dvacet žen, které jsou v Ivančicích už zaregistrované k porodu. Ještě ale mají dostatek času se registrovat jinde. Pomoc slíbila nejbližší Fakultní nemocnice Brno (FN Brno).

Šest ze sedmi zdravotních pojišťoven, ministerstvo zdravotnictví a ambulantní specialisté podepsali memorandum o navýšení úhrad pro ambulance na příští rok. Dohoda odvrátila protestní dvoudenní uzavření ambulancí, kterým lékaři hrozili na úterý a středu tento týden.

Sněmovna během úterního jednání podpořila novelu, podle níž by zdravotní pojišťovny dostaly ze zákona právo na navyšování základního kapitálu svých dceřiných společností, které nabízejí komerční pojištění. Předlohu posoudí zdravotnický výbor. Poslanci dále projednali vládní předlohu o posílení advokátní mlčenlivosti a o pravidlech pro lobbování. Řešili také novelu navazující na zbraňový zákon či vládní návrh o sociálních službách. Předlohu o dětských skupinách, která mimo jiné řeší, kdo má nárok na rodičovský příspěvek, poslali do posledního čtení.

Zájem o vyšetření, která umí včas rozpoznat rakovinu, roste. Letos by podle propočtů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) mělo na preventivní prohlídky přijít o desetinu více lidí než před pandemií covidu, během níž návštěvnost takzvaných screeningů výrazně klesla. Například na kolonoskopii se letos hlásí o desetinu více lidí, podobně by tomu mělo být i u mamografu.

České zdravotnictví se dlouhodobě potýká s nedostatkem pediatrů. Řada z nich odchází do důchodu a mladších kolegů, kteří by je nahradili, není adekvátní počet. Potíže se sháněním lékaře tak nemají jen menší obce na okrajích republiky, ale často i ty u velkých měst. Třináctitisícovému městu Aš v Karlovarském kraji trvalo sehnat dětského lékaře tři roky.

Část dlužníků zdravotních odvodů dostane ve druhé polovině letošního roku šanci na jejich snazší vyrovnání. Zákon doplňující takzvaná milostivá léta znovu schválila sněmovna v původní, užší verzi. Širší senátní návrh odmítla. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Poslanci rovněž projednali a do závěrečného čtení odeslali novelu zákona o cenách či novelu o prezidentských volbách.

Desítkám rodin v Aši hrozí, že pro své děti nebudou mít pediatra. Dětská lékařka tam k poslednímu květnu končí. Náhradu hledá radnice i pojišťovna. Zatím marně. V podobné situaci jsou i v nedalekých Lubech, kde neordinuje dokonce vůbec žádný lékař. Někteří rodiče už dokonce hledají pomoc za hranicemi kraje. Podle odhadů nemá na Karlovarsku pediatra asi třináct procent dětí.

O tom, jestli si budou těhotné ženy a další dospělí dál platit za vakcínu proti černému kašli, se rozhodne nejdřív v červnu. Národní imunizační komise (NIKO) způsob úhrady totiž projedná až na svém řádném, dlouho naplánovaném zasedání šestého června, potvrdil ČT mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Původně se podle resortu mělo mimořádné setkání NIKO, klíčového orgánu v oblasti očkování, konat kvůli zhoršující se epidemiologické situaci už v dubnu. Podle mluvčího Jakoba rozhodnutí nesvolat NIKO v tomto mimořádném termínu učinila hlavní hygienička a předsedkyně NIKO Pavla Svrčinová.