Všeobecná zdravotní pojišťovna

Menší porodnost i nedostatek lékařů ovlivňuje chod regionálních porodnic. Více než dvacítka jich už teď nesplňuje jedno z doporučení České gynekologické a porodnické společnosti, a to počet narozených dětí. Z hlediska bezpečí matky i novorozence je podle ní vhodné alespoň šest set porodů za rok a samozřejmostí je i dostatek akreditovaných lékařů. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) tak zřejmě dojde k uzavření zhruba pěti oddělení v Česku.

Nemocnice Ivančice uzavře na konci listopadu gynekologicko-porodnické oddělení, od nynějška už nepřijímá do porodnice. Důvodem je personální situace i nízký počet porodů, který v posledních třech letech klesl na méně než čtyři sta. Zařízení jedná s dalšími nemocnicemi, aby zajistily péči o dvacet žen, které jsou v Ivančicích už zaregistrované k porodu. Ještě ale mají dostatek času se registrovat jinde. Pomoc slíbila nejbližší Fakultní nemocnice Brno (FN Brno).

Šest ze sedmi zdravotních pojišťoven, ministerstvo zdravotnictví a ambulantní specialisté podepsali memorandum o navýšení úhrad pro ambulance na příští rok. Dohoda odvrátila protestní dvoudenní uzavření ambulancí, kterým lékaři hrozili na úterý a středu tento týden.

Sněmovna během úterního jednání podpořila novelu, podle níž by zdravotní pojišťovny dostaly ze zákona právo na navyšování základního kapitálu svých dceřiných společností, které nabízejí komerční pojištění. Předlohu posoudí zdravotnický výbor. Poslanci dále projednali vládní předlohu o posílení advokátní mlčenlivosti a o pravidlech pro lobbování. Řešili také novelu navazující na zbraňový zákon či vládní návrh o sociálních službách. Předlohu o dětských skupinách, která mimo jiné řeší, kdo má nárok na rodičovský příspěvek, poslali do posledního čtení.

Zájem o vyšetření, která umí včas rozpoznat rakovinu, roste. Letos by podle propočtů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) mělo na preventivní prohlídky přijít o desetinu více lidí než před pandemií covidu, během níž návštěvnost takzvaných screeningů výrazně klesla. Například na kolonoskopii se letos hlásí o desetinu více lidí, podobně by tomu mělo být i u mamografu.

České zdravotnictví se dlouhodobě potýká s nedostatkem pediatrů. Řada z nich odchází do důchodu a mladších kolegů, kteří by je nahradili, není adekvátní počet. Potíže se sháněním lékaře tak nemají jen menší obce na okrajích republiky, ale často i ty u velkých měst. Třináctitisícovému městu Aš v Karlovarském kraji trvalo sehnat dětského lékaře tři roky.

Část dlužníků zdravotních odvodů dostane ve druhé polovině letošního roku šanci na jejich snazší vyrovnání. Zákon doplňující takzvaná milostivá léta znovu schválila sněmovna v původní, užší verzi. Širší senátní návrh odmítla. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Poslanci rovněž projednali a do závěrečného čtení odeslali novelu zákona o cenách či novelu o prezidentských volbách.

Desítkám rodin v Aši hrozí, že pro své děti nebudou mít pediatra. Dětská lékařka tam k poslednímu květnu končí. Náhradu hledá radnice i pojišťovna. Zatím marně. V podobné situaci jsou i v nedalekých Lubech, kde neordinuje dokonce vůbec žádný lékař. Někteří rodiče už dokonce hledají pomoc za hranicemi kraje. Podle odhadů nemá na Karlovarsku pediatra asi třináct procent dětí.

O tom, jestli si budou těhotné ženy a další dospělí dál platit za vakcínu proti černému kašli, se rozhodne nejdřív v červnu. Národní imunizační komise (NIKO) způsob úhrady totiž projedná až na svém řádném, dlouho naplánovaném zasedání šestého června, potvrdil ČT mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Původně se podle resortu mělo mimořádné setkání NIKO, klíčového orgánu v oblasti očkování, konat kvůli zhoršující se epidemiologické situaci už v dubnu. Podle mluvčího Jakoba rozhodnutí nesvolat NIKO v tomto mimořádném termínu učinila hlavní hygienička a předsedkyně NIKO Pavla Svrčinová.

Pacientů, kteří užívají nejmodernější léky ve specializovaných centrech, přibývá. Loni se jimi léčilo přes 120 tisíc lidí, což je o devadesát tisíc víc než v roce 2010. Pojišťovny za ně vydaly přes třicet miliard korun. Jde tak o nejrychleji rostoucí položku v rozpočtu zdravotního systému a do budoucna jejich potřeba ještě poroste.

Nemocnice čeká výrazná změna. Pojišťovny se chystají snížit počet akutních lůžek a nahradit je těmi pro následnou a dlouhodobou péči. Důvodem je stárnutí populace. Místa pro pacienty s bezprostředním zdravotním problémem nemají dostatečné a efektivní využití. Kterých zařízení se to dotkne, je právě v jednání.

Městská nemocnice v Odrách na Novojičínsku by mohla kvůli chystané reformě zdravotnictví a zdravotních pojišťoven přijít o interní oddělení. Vedení zdravotnického zařízení s tím však nesouhlasí. Podle něj by na tom totiž tratili zejména pacienti z okolí, kteří by tak museli na internu dojíždět desítky kilometrů daleko.

Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze Adam Borgula obdržel od policie návrh na podání obžaloby tří firem v další části korupční kauzy Dozimetr. Jak vyplývá z dřívějšího zjištění Deníku N, mělo by se jednat o dodavatelské a subdodavatelské společnosti Analogia, Uniprog Solutions a Information Systems Factory Group. Borgula pro Českou televizi uvedl, že o podání obžaloby ještě nerozhodl.

Zdravotní pojišťovny v Česku vrátily klientům, zejména seniorům, jednu miliardu a tři sta milionů korun. Jedná se o doplatky za léky pro ty, kdo překročili ochranný limit. Ministerstvo zdravotnictví chce systém změnit, a to tak, aby od příštího roku lidé po splnění podmínek platili méně přímo v lékárnách. Resort si od toho slibuje zjednodušení systému pro pojišťovny, lékárny i klienty.

Pojišťovny by měly v budoucnu moci hradit část ceny bílé plomby nebo preventivní péči logopeda ve školách. Za prohlídky a screeningová vyšetření by pak lidem mohly nabízet více příspěvků a bonusů. Změnu obsahuje novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou navrhuje ministerstvo zdravotnictví. Pojišťovny si podle něj budou moci více konkurovat a více odměnit pojištěnce za vlastní péči o zdraví. Se sankcemi pro ty, kteří si zdraví sami poškozují, zatím ale systém nepočítá.

Městský soud v Praze znovu projedná kauzu, ve které jsou obžalovanými bývalý ředitel společnosti IZIP Jiří Pašek a společník firmy FINIM Ilja Čurda. Nejvyšší soud vyhověl dovoláním obou a vrací případ na úplný začátek. ČT informaci potvrdila mluvčí pražského městského soudu Štěpánka Tykalová. Kauza se týká spolupráce IZIP se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP). Soudy původně potrestaly oba muže za podvod. Z vězení, kde měli strávit šest let, byli podmíněně propuštěni.

Poslanci v úvodním kole podpořili novelu, podle které by zákonodárci mohli ve volbách hlavy státu podpořit podpisem jen jednoho uchazeče. Vládní novela o volbě prezidenta také předpokládá, že v případě občanských adeptů budou lidé moci podepisovat petice na jejich podporu také on-line. Sněmovna zrychleně schválila návrh zákona poslanců opozičního ANO a vládních KDU-ČSL, STAN a Pirátů, podle kterého někteří dlužníci zdravotních odvodů zřejmě dostanou šanci je snáz vyrovnat. Debatu o vyšší ochraně vody poslanci nedokončili.

Krajský odvolací soud v Liberci v úterý potvrdil podmíněný trest pro vedoucího dětského tábora, na kterém utonulo šestileté dítě. Zrušil ale výrok o náhradě škody. Verdikt odvolacího soudu je pravomocný. Devětatřicetiletému Tomáši Mádrovi hrozilo až šest let za mřížemi.

Všechny nemocnice oslovené Českou televizí provedly minulý rok více výměn kloubů než v roce předchozím. Trend potvrzuje i Všeobecná zdravotní pojišťovna, která sice loňská čísla ještě neuzavřela, ale přesto je podle ní jasné, že zákroků proti roku 2022 přibylo. Tehdy jich proplatila 26 tisíc. Pacienti si však na plánovaný zákrok počkají. Ve velkých fakultních nemocnicích se lhůty pohybují mezi jedním a dvěma roky, U Svaté Anny v Brně je to dokonce dva a půl roku, i když ročně vymění 1100 kloubů. Oproti tomu například v Jindřichově Hradci přijde člověk na řadu za deset měsíců – za rok tam odoperují 330 lidí. Další oslovené nemocnice provádějí zákroky do dvou let od objednání.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nově přispěje na odlehčené sádry pro děti a příspěvek na sport bude možné čerpat i na lyžařské kurzy. Rozšíří se také příspěvky na psychoterapii. Pojišťovna příští rok navýší fond prevence, ze kterého přispívá pojištěncům, a to na 1,6 miliardy korun. Letos rozdělovala necelou miliardu, na konci listopadu bylo vyčerpáno 810 milionů.

Bývalý ministr zdravotnictví Martin Bojar v pátečních Událostech, komentářích poměrně ostře kritizoval dohodu, které ve čtvrtek dosáhl premiér Petr Fiala (ODS) se zástupci nespokojených lékařů, tudy podle něj cesta nevede. Chirurg Pavel Pafko míní, že dohoda o poskytnutí necelých deseti miliard na platy lékařů problém pouze odsouvá. Podobně to vidí i novinář a bývalý mluvčí resortu zdravotnictví Tomáš Cikrt.

Lékaři chtějí na všech urgentních příjmech zavést testování s rychlejší diagnostikou covidu-19, chřipky nebo RS virů. Díky tomu by mohli dříve podat antivirotika lidem s oslabenou imunitou nebo vyšším věkem. Léky totiž výrazně snižují riziko těžkého průběhu nemoci. Mikrobiologové nejpozději od roku 2025 chtějí, aby testy byly hrazeny pojišťovnami.

Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP) v pátek varovala veřejnost před podvodnými SMS lákajícími na výplatu peněz. Obsahují odkaz vedoucí na falešný web napodobující stránky pojišťovny. V noci na pátek je podle VZP dostala část jejích klientů.

Úmrtnost na rakovinu prsu se za dvacet let snížila o jednatřicet procent. Díky preventivním screeningovým vyšetřením žen v rizikovém věku se daří odhalit nádory brzy, kdy jsou vyléčitelné, zaznělo na páteční tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví. Ročně je nádor podle dat resortu nově diagnostikovaný u zhruba 7500 žen, u 4500 díky screeningu. Více než čtyřicet procent žen nad 45 let ale na tato vyšetření nechodí, nejvíc v Praze.