Víc peněz na zdravotnictví nebo obranu. Vláda chystá rozpočet na příští rok

Nahrávám video

Výrazně vyšší dotace do zdravotnictví, přijatelné ceny energií a paliv, rychlejší růst důchodů pro nejstarší penzisty a víc peněz na obranu. To jsou priority, které bude podle premiéra i ministryně financí obsahovat rozpočet na příští rok. Andrej Babiš (ANO) už před dvěma týdny České televizi řekl, že deficit by v roce 2027 mohl být i vyšší než letos. Aktuálně má vláda hospodařit se schodkem tři sta deset miliard korun. První návrh rozpočtu chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) členům vlády předložit v červnu.

Miliardy navíc pro svůj resort bude požadovat mimo jiné ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Na rozdíl od únorového jednání výboru pro obranu už ale nemluví o zvýšení výdajů o šedesát miliard. „Vycházím z toho, na co musí být ty zvýšené výdaje a musí být zvýšené výdaje na personál, už jen kvůli tomu nárůstu početních stavů,“ uvedl.

„Snad Andrej Babiš pochopí, že opravdu těch šedesát miliard v rozpočtu být musí,“ reagovala bývalá ministryně obrany a předsedkyně sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Černochová (ODS). Premiér Babiš na konci března řekl, že bezpečnost je v současné době prioritou, o jak velké navýšení obranných výdajů půjde ale zatím neví.

V navýšení dotací doufá i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Od ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Ivana Duškova do té doby očekává efektivní hospodaření. Zároveň má pojišťovna začít proplácet nové účinné léky.

„Čeká mnoho inovativních léčiv, například na Alzheimerovu demenci, a ta jsou nesmírně nákladná, ale nesmírně efektivní. Politici očekávají, že budeme do toho systému pouštět takto inovativní léčiva,“ objasnil Duškov.

Ministr k tomu chce vytvořit podmínky. Třeba tím, že pro příští rok vyjedná na vládě výrazný růst plateb státu pojišťovnám za děti, důchodce či nezaměstnané a to o rekordních třicet miliard korun. „Pokud by nedošlo k tomuto navýšení, tak nejenom, že nebudou peníze na nějaký nárůst úhrad pro poskytovatele, ale vlastně chyběly by tam i peníze na mandatorní výdaje,“ dodal Vojtěch.

Sama VZP by z nárůstu dostala víc než polovinu, tedy zhruba osmnáct miliard. Zbytek by si rozdělilo šest menších pojišťoven. „Dovedu si představit, že tohle bude jedna z našich priorit,“ konstatovala Schillerová. Zda to bude zmiňovaných třicet miliard, ale nepotvrdila.

„Pokud vláda ukáže, kde na to v jiných prioritách vezme peníze, tak ať ukáže, budeme se o tom bavit. Ale dneska spíš vidíme jen rozhazování a zadlužování České republiky,“ řekl Lukáš Vlček (STAN).

Kabinet musí návrh státního rozpočtu na příští rok schválit do 30. září. V říjnu potom začnou tento klíčový vládní návrh projednávat poslanci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 4 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 14 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 21 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.