Mandatorní výdaje

Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a tento trend pokračoval i loni. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokážou pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Udržení zaměstnanosti je proto zásadní pro snižování schodků. Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU a pokles reálných mezd byl nejvyšší v české historii. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Ministerstvo financí argumentuje tím, že každá ekonomika je jiná nejen z hlediska své struktury, ale i škály vstupů potřebných pro tvorbu produktu.

V případě snížení valorizace penzí je protiústavnost natolik jasná, že pro to nelze hlasovat, uvedl v pořadu Události, komentáře místopředseda ústavně-právního výboru Michael Canov (SLK) s tím, že jde o retroaktivitu a zneužití stavu legislativní nouze. Zmínil, že ve středu se ukáže, nakolik je Senát pojistkou demokracie. Předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra (ODS) zmínil, že se o zákonu bude velice vážně diskutovat a rozhodně není jisté, že Senát návrh zákona schválí. Podotkl, že většina jeho klubu se k novele přikloní.

Poslanci ve středu v úvodním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Kabinet počítá se schodkem 295 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) označil rozpočet za krizový a válečný, reaguje podle něj na dopady ruské invaze na Ukrajinu a energetickou krizi. Stejně ho v pořadu Události, komentáře hodnotí také bývalý premiér a bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok a bývalý předseda vlády Vladimír Špidla (ČSSD). Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se však vláda přesto snaží šetřit.

Česká republika byla loni nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a schodek rozpočtu loni překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020. Ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021 na to upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Současně uvedl, že Česko se loni zařadilo mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v EU. Pozitivně kontroloři naopak hodnotí nízkou míru nezaměstnanosti.

Odměny pro představitele obcí a krajů by se v příštím roce neměly ani zvýšit, ani snížit. Na pondělním zasedání to na návrh ministerstva vnitra schválila vláda, uvedl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Jeho úřad v návrhu argumentoval tím, že rozpočty samospráv poznamená pandemie covidu-19, takže by je neměly zatížit další povinné výdaje. Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv podmínily souhlas tím, že se stejně bude zacházet i s platy poslanců či senátorů. Pokud by se jejich platy zvýšily, žádají pro starosty, hejtmany a zastupitele pětiprocentní růst odměn. Hamáček očekává, že se nebudou měnit ani odměny ústavních činitelů.