Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a tento trend pokračoval i loni. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokážou pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Udržení zaměstnanosti je proto zásadní pro snižování schodků. Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU a pokles reálných mezd byl nejvyšší v české historii. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Ministerstvo financí argumentuje tím, že každá ekonomika je jiná nejen z hlediska své struktury, ale i škály vstupů potřebných pro tvorbu produktu.
Zadlužení státu stále roste, upozorňuje zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu
„S přihlédnutím k vnějšímu vývoji v roce 2022 proto není náhodou, že relativně slabší růst vykazují i například Slovensko nebo Německo. Je proto nutné brát tento vývoj v úvahu a hledat cesty ke zvýšení odolnosti české ekonomiky,“ uvedl resort financí.
NKÚ také upozornil na růst povinných výdajů rozpočtu, takzvaných mandatorních, které loni poprvé překročily bilion korun. Stál za tím hlavně růst výdajů na důchody. V případě inflace by vláda podle NKÚ měla podniknout systémové rozpočtové kroky a zaměřit se víc na její příčiny. Mezi tyto příčiny patří podle úřadu nárůst výdajů, který má za následek schodkové hospodaření a rychle rostoucí zadlužení.
Inflace bude klesat, predikuje ministerstvo
„Tempo zadlužování veřejných financí je skutečně za jejich současného nastavení obtížně udržitelné i s ohledem na budoucí výzvy, jako je především stárnutí populace,“ reagovalo ministerstvo financí. Připomíná, že sněmovna již projednává zmíněný konsolidační balíček a že Parlament již schválil změny penzijního systému reagující na dosavadní nastavení mechanismu mimořádných valorizací. Tento mechanismus byl podle ministerstva nákladný.
Resort rovněž souhlasí s tím, že vysoká míra inflace má negativní dopad na veřejné finance. „Podle srpnové makroekonomické predikce ministerstva financí inflace za celý rok 2023 dosáhne 10,9 procenta a v roce 2024 klesne na hodnotu 2,8 procenta. Nadále však platí, že za snížení inflace primárně odpovídá ČNB,“ dodalo ministerstvo.
NKÚ ve svém hodnocení dále uvádí, že snahy o zotavení ekonomiky po pandemii covidu-19 zpomalila energetická krize, kterou ještě prohloubil konflikt na Ukrajině a jeho ekonomické dopady. To vedlo k nárůstu cen energií.
Vláda již předložila do sněmovny návrh konsolidačního balíčku, který má pomocí hlavně daňových změn vylepšit veřejné rozpočty. Další miliardy chce kabinet Petra Fialy (ODS) ušetřit pomocí výdajových škrtů.
V posledních čtyřech letech převyšoval růst výdajů o 26 procentních bodů růst příjmů, což je podle NKÚ hlavním důvodem schodků státního rozpočtu. „V příjmech státu stále existuje prostor pro zlepšení. NKÚ ho spatřuje například v lepším výběru daní – celkový objem daňových nedoplatků se v roce 2022 pohyboval nad 106 miliardami korun,“ uvedl prezident úřadu Miloslav Kala.
Podle něj se nabízí i boj s daňovými úniky, především u daně z přidané hodnoty, nebo úprava daňového systému. Daně by se zvyšovaly pomocí inflačních koeficientů, aby tak reálně neztrácely na své významnosti. Vláda v konsolidačním balíčku mimo jiné navrhla u daně z nemovitostí jejich zvyšování o inflaci.
Zvýšení státních výdajů
Kala také poukázal na vysoké mandatorní a kvazimandatorní výdaje. Povinné výdaje loni poprvé přesáhly bilion korun a meziročně se zvýšily o více než 94 miliard korun. Stály za tím hlavně mimořádné valorizace důchodů, v jejichž důsledku se průměrný starobní důchod loni zvýšil o 1700 korun měsíčně. Vláda již letos prosadila v parlamentu snížení mimořádné valorizace a napříště prosazuje i její nahrazení dočasným příspěvkem, který se nebude promítat do budoucích valorizací. Na růst mandatorních a kvazimandatorních výdajů úřad upozorňoval již dříve.
Nejvyšší kontrolní úřad také varuje, že ani vysoká míra zaměstnanosti nedokáže vytvořit dostatek příjmů státu pro krytí rostoucích výdajů státu. Pokud by se v budoucnu přiblížila míra nezaměstnanosti k průměrné míře v EU, znamenalo by to pro veřejné rozpočty výrazný výpadek příjmů a nárůst výdajů na podpory v nezaměstnanosti. Tím by se dále zhoršilo zvyšování veřejného dluhu, uvedl NKÚ.
Ve stanovisku také stojí, že podle mezinárodního srovnání zaznamenaly tři čtvrtiny zemí EU loni vyšší meziroční růst hrubého domácího produktu než Česko. Česko vykázalo o 1,1 procentního bodu nižší meziroční růst než průměru EU. Česká ekonomika se tak nedokázala vrátit na předkrizové tempo růstu hospodářství z roku 2019, kdy ekonomika rostla tříprocentním tempem, uvedl úřad.
