Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v červnu zůstala na květnové úrovni 5,9 procenta, oznámil v úterý Evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší míru nezaměstnanosti vykázala Malta, a to 2,6 procenta. Za ní následovaly Česká republika a Polsko, obě s hodnotou 2,7 procenta. Česko se tak poprvé od listopadu 2015 neobjevilo mezi unijními zeměmi na první příčce. Údaje Eurostatu ukázaly v Česku také na výrazný vzestup nezaměstnanosti mezi mladými lidmi.
V eurozóně zůstala míra nezaměstnanosti v meziměsíčním srovnání rovněž beze změny, a to na 6,4 procenta. V meziročním srovnání ale v eurozóně i v EU nezaměstnanost klesla. Loni v červnu v eurozóně dosahovala 6,7 procenta a v EU činila 6,1 procenta.
V Česku míra nezaměstnanosti podle údajů Eurostatu v červnu vzrostla na 2,7 procenta z květnových 2,5 procenta. Ve věkové kategorii do 25 let se ale zvýšila na 13,7 procenta z květnových 9,5 procenta. Meziročně se téměř zdvojnásobila ze 7,2 procenta, kde byla v červnu loňského roku.
Poprvé od konce roku 2015 nemá Česko vůbec nejnižší nezaměstnanost v celé EU, naposledy se tak stalo v listopadu 2015, kdy činila 4,6 procenta a těsně před ní na první příčce bylo Německo se 4,5 procenta.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek uvedl, že údaje jsou sezonně očištěné, proto je nelze vysvětlit příchodem absolventů na trh práce ani opožděním sezonních prací. Výkyvy u nezaměstnanosti mladých ale byly i v minulosti, je proto podle něj třeba počkat, zda je červnový údaj jednorázový, nebo součást nějakého trendu.
„V každém případě průzkumy mezi firmami jasně ukazují, že část průmyslových podniků už pod tlakem slabých zakázek počty zaměstnanců snižuje, i když se dlouho snažily zaměstnanost udržet. A ve službách naproti tomu není až na výjimky vidět nějaký velký zájem nové zaměstnance nabírat. S ohledem na vývoj a krátkodobý výhled ekonomiky by proto mírný nárůst nezaměstnanosti neměl být překvapením,“ uvedl Dufek.
Nejvyšší nezaměstnanost má Španělsko
Naopak nejvyšší míru nezaměstnanosti v rámci EU podle údajů Eurostatu vykázalo Španělsko, a to 11,7 procenta. Za ním následovalo Řecko s 11,1 procenta.
Eurostat ve svých výpočtech vychází z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.
V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v červnu opět klesla a dostala se na 3,4 procenta, proti květnu se snížila o desetinu procentního bodu. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.
Eurostat v aktuální zprávě také odhadl, že v EU bylo v červnu bez práce 12,802 milionu lidí, z toho 10,814 milionu v eurozóně. Proti květnu se počet nezaměstnaných v EU snížil o dva tisíce a v eurozóně o 62 tisíc.
