Zadlužení Česka se dál zvyšuje, informoval ve své páteční zprávě unijní statistický úřad Eurostat. V prvním čtvrtletí dosáhlo 44,5 procenta HDP, což zemi stále řadí k těm méně zadluženým v rámci Evropské unie. Zadlužení EU se naopak v prvním čtvrtletí snížilo na 83,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,4 procenta HDP ve srovnatelném období loni.
Zadlužení EU se snížilo i proti čtvrtému čtvrtletí loňského roku, kdy činilo 83,8 procenta HDP. Česko jde i v tomto ohledu opačným směrem, zadlužení tehdy činilo 44,2 procenta HDP.
„Mírné snížení poměru veřejného dluhu k HDP je způsobeno růstem HDP, který v absolutním vyjádření převážil nad růstem veřejného dluhu,“ konstatoval Eurostat.
Deficit veřejných financí EU jako celku v prvním čtvrtletí dosáhl podle sezonně přepočtených údajů tři procenta HDP, a zvýšil se tak proti deficitu 2,4 procenta HDP ve stejném období loni, oznámil Eurostat. V České republice deficit vzrostl na 4,2 procenta HDP z 2,9 procenta před rokem.
V zemích eurozóny se zadlužení v prvním čtvrtletí snížilo na 91,2 procenta HDP z 95 procent před rokem. Ve čtvrtém čtvrtletí zadlužení eurozóny dosáhlo 91,4 procenta. Deficit veřejných financí se meziročně zhoršil a dosáhl 3,2 procenta HDP ve srovnání s deficitem 2,7 procenta hrubého domácího produktu. Snížil se ale mezičtvrtletně, v závěru loňského roku totiž činil 4,7 procenta HDP.
Zadlužení má nejvyšší Řecko, deficit ale postupně maže
Nejvyšší zadlužení má nadále Řecko, a sice 168,3 procenta HDP. Tato země ho ale zároveň snižuje nejrychleji z celé Unie, před rokem činilo 189,4 procenta ve vztahu k výkonu ekonomiky. Druhé nejvyšší zadlužení měla Itálie (143,5 procenta), následuje Portugalsko (113,8 procenta), Španělsko (112,8 procenta) a Francie (112,4 procenta). Naopak nejnižší zadlužení mělo Estonsko (17,2 procenta), Bulharsko (22,5 procenta) a Lucembursko (28 procent). V Lucembursku se ale na druhou stranu zadlužení v prvním čtvrtletí zvýšilo nejvíce v EU.
Státní dluh za celou EU se ke konci prvního čtvrtletí v absolutních číslech zvýšil nad 13,51 bilionu eur (více než 324 bilionů korun), zatímco před rokem nepatrně přesahoval 13,02 bilionu eur. V České republice státní dluh vzrostl těsně pod 3,1 bilionu korun a byl rekordní. O rok dříve byl nad 2,68 bilionu korun.
Jde o ochotu věřitelů takové zadlužení financovat, říká analytik
„Soustavný nárůst dluhu posunuje ČR i v žebříčku míry zadlužení. Ještě těsně před covidem byla ČR čtvrtou nejméně zadluženou zemí, nicméně nyní je už devátou. Za toto období se její dluh zvýšil o téměř 1,4 bilionu korun a vzhledem k jejím rozpočtovým záměrům je jasné, že v tomto trendu bude pokračovat i v následujících letech,“ upozornil hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
„Můžeme si stále říkat, že dluh ČR patří mezi nejnižší nebo že je třeba ani ne poloviční ve srovnání s eurozónou, avšak trend posledních let ukazuje, jak snadno a rychle se může dluh nabalovat. Nakonec nejde ani tak o pořadí v žebříčku, ale především o ochotu věřitelů takové zadlužení financovat,“ připojil Dufek.
Nejnižší zadlužení bylo krátce po vzniku samostatného Česka
V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 a 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok.
Fiskální pravidla EU známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie covidu-19. Jeho mimořádné uvolnění pak prodloužil, zejména kvůli energetické krizi způsobené hlavně ruskou agresí proti Ukrajině.
