Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
Švédsko plánuje Kyjevu darovat až šestnáct strojů JAS 36 Gripen starší generace (jde o typy C či D) jako součást dohody, v jejímž rámci Ukrajina koupí dvacet novějších bitevníků stejné značky (typů E či F).
Zatímco letouny nové verze nedostane Kyjev dřív než v roce 2030, první starší stíhačky, které nyní používá švédská armáda, hodlá Stockholm Ukrajincům dodat mnohem dříve – příští rok.
Experti se shodují, že význam dodávky a míra jejího okamžitého dopadu na obranu proti ruským úderům bude záležet na tom, jestli Ukrajina dostane společně s gripeny také střely dlouhého doletu Meteor.
Zbraň proti hrozbě leteckých pum
Střely Meteor by totiž dokázaly ohrozit ruské bitevníky Su-34, které svrhávají na ukrajinská města klouzavé letecké pumy. Proti těmto velmi ničivým bombám je přitom obtížné se bránit.
Jak uvádí analýza Joint Air Power Competence Centre (JAPCC), expertního střediska NATO, Kyjev sice je schopný přesnost těchto bomb do určité míry snížit prostředky elektronického boje, ruská letadla je ale vypouštějí ve velkém množství a na delší vzdálenost z míst za frontovou linií, kde jsou relativně v bezpečí před ukrajinskou protivzdušnou obranou.
Žádné ze střel v ukrajinské výzbroji – AMRAAM dodávané pro stíhačky F-16 ani MICA používané stíhačkami Mirage – nemají dle expertů v bojových podmínkách fronty dostatečný dolet. Podle analýzy JAPCC by klouzavé pumy sice mohly teoreticky zachytit pokročilé systémy jako NASAMS, Patriot a S-300, ale jejich trvalé používání pro tyto účely je neudržitelné – mimo jiné kvůli jejich ceně.
„Pouze Meteor má vhodný efektivní dosah k ohrožení letounů Su-34, které odpalují klouzavé bomby (ze vzdálenosti) šedesát až sto kilometrů za frontovou linií,“ řekl webu The Kyiv Independent (KI) výzkumník Justin Bronk z britského institutu RUSI.
„Zatlačit Rusy pryč od hranic“
Střely Meteor mají dosah přes sto kilometrů, podle některých zdrojů dokonce až dvě stě kilometrů.
„Meteor je pro nás velmi důležitá raketa. Funguje na vzdálenost více než dvě stě kilometrů a dokáže detekovat cíle na základě průzkumu. Budeme schopni zatlačit ruské letectvo zpět, budeme schopni zachytit ruská letadla plánující shodit klouzavé bomby, což znamená, že je budeme schopni zatlačit pryč od hranic Ukrajiny,“ řekl agentuře UNIAN důstojník ukrajinského letectva v záloze Anatolij Chrapčynskyj.
„Gripen C/D s raketami Meteor v principu nabízí nejlepší schopnost čelit ruským klouzavým bombám před jejich odpálením (ze všech možností), ke kterým má Ukrajina realisticky přístup,“ shrnul pro web Defense News Fabian Hoffmann, vedoucí výzkumný pracovník Norského institutu pro obranná studia.
Dostane Ukrajina Meteory?
Otázkou však zůstává, kdy a jestli Kyjev střely Meteor pro gripeny skutečně dostane. Zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa nicméně uvedl, že tyto rakety „budou“ součástí už první várky švédských stíhaček.
Také Stockholm prohlásil, že balík darovaných gripenů „obsahuje“ systémy dlouhého doletu, munici, prostředky elektronického boje a podporu inovací.
Zároveň ale švédská vláda ne zcela určitě uvedla, že v balíku „by mohly“ být i rakety Meteor. Podobně se vyjádřil i švédský ministr obrany Pål Jonson, podle nějž „mohou být“ gripeny řady C/D Ukrajině dodány mimo jiné právě s raketami Meteor.
Bez ohledu na to, zda Kyjev střely Meteor skutečně dostane, mají gripeny pro Ruskem napadenou zemi řadu dalších výhod, shodují se experti a analýzy, na které odkazují web KI, agentura UNIAN či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Za ideální volbu pro Kyjev je už před lety označil i britský think-tank RUSI.
Gripen může startovat i z dálnice
Gripeny totiž mají nejnižší provozní náklady ze skupiny srovnatelných západních stíhaček a také jejich obsluha je jednoduchá. Po návratu z bojové mise může posádka za ideálních podmínek doplnit palivo a přezbrojit pro další bojový let za deset až patnáct minut.
Na rozdíl od jiných západních stíhaček nepotřebují tyto stroje pro vzlet ani přistání nutně dlouhé upravené ranveje, ale jsou schopné potřebné manévry zvládnout i na ranvejích dlouhých třeba jen čtyři sta až šest set metrů či dokonce na rovných úsecích dálnic. Boční přívody vzduchu do letadla zase snižují riziko nasátí trosek do motoru.
Zkušení stíhací piloti mluvící anglicky by navíc mohli zvládnout výcvik na gripenech za tři až čtyři měsíce, zatímco v případě F-16 je třeba nejméně půl roku přípravy. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského už ukrajinští piloti výcvik na švédských bitevnících zahájili.
Vojenský expert Andrij Charuk pro KI shrnul, že gripeny jsou „další užitečný nástroj, který pomůže Ukrajině“. Jejich celkový dopad ale bude silně záviset na tom, jak rychle a kolik jich Švédsko Kyjevu poskytne, zdůraznil.
