Gripen

České ministerstvo obrany není spokojené s nabídkou Švédska na prodloužení pronájmu čtrnácti letounů JAS-39 Gripen po roce 2027 a požádalo švédskou stranu o její úpravu. Jednání budou pokračovat v následujících týdnech. Po sobotním setkání se švédským ministrem obrany Palem Jonsonem v Praze to uvedla ministryně Jana Černochová (ODS).

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) navrhuje posílení zahraničních misí české armády. V příštích dvou letech by v nich mělo sloužit přes dva a půl tisíce českých vojáků a vojákyň. Zejména na východním okraji NATO, kam míří kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Ve čtvrtek armáda prostřídala jednotky v Pobaltí.

Střet koalice NATO s fiktivním protivníkem je tématem mezinárodního leteckého cvičení Lion Effort, které v těchto dnech vrcholí na základně taktického letectva v Čáslavi na Kutnohorsku. Jde o páté cvičení států provozujících letouny JAS-39 Gripen, kromě většiny personálu čáslavské základny se ho účastní sto vojáků z Maďarska, Švédska a Thajska.

Do Čáslavi se po devíti letech vrátily gripeny. Naostro začalo cvičení Lion Effort, kterého se účastní letectva vyzbrojená nejen těmito stroji. Ve vzduchu se objeví dopravní a tankovací letouny, další spojenecké stíhačky nebo domácí L-159, které budou simulovat nepřátele. Manévry se konají každé tři roky a zohledňují současné bezpečnostní hrozby.

Česká republika se chce se Švédskem dohodnout na prodloužení pronájmu stíhacích letounů JAS-39 Gripen. Bude je totiž potřebovat až do roku 2035, kdy by je měly plně nahradit modernější americké stroje F-35 Lightning II. Provoz gripenů je zatím domluvený pouze do roku 2027. Navíc budou potřebovat modernizaci, aby zůstaly kompatibilní se systémy spojenců v NATO.

Stát podpoří transformační program Třineckých železáren, kterým chtějí ocelárny snížit svou uhlíkovou stopu. Ze spolupráce by měly vzejít projekty na modernizaci tamní výroby a snížení její energetické náročnosti. Počítá s tím memorandum mezi vládou, skupinou Třinecké železárny – Moravia Steel a Moravskoslezským krajem, které ve středu schválil kabinet. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) po jednání vlády upozornil na to, že memorandum neznamená příslib žádných peněz od státu.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že letouny páté generace F-35 vyhodnotili jako nejlepší variantu sami vojáci. Pochybnosti o nejdražší české armádní zakázce nemá, letouny budou prý i šetřit lidské životy. Její předchůdce v čele resortu obrany Lubomír Metnar (za ANO) by však v této věci jednal efektivněji. Oba politici se v pořadu Události, komentáře střetli o okolnostech pronájmu gripenů.

„Protože jsme se zavázali, že to zaplatíme, tak to budeme muset platit,“ shrnul nákup 24 stíhaček americké výroby F-35 vedoucí integrovaného týmu Taktické letectvo Armády České republiky a zástupce ředitele sekce rozvoje sil ministerstva obrany Jaroslav Míka. Objednávka čtyřiadvaceti strojů je „nezbytným minimem“ ve srovnání se zeměmi podobné velikosti a podobným rozpočtem jako Česko, uvedl brigádní generál v pořadu Interview ČT24.

Vláda schválila přidání letounů F-35 na seznam strategických projektů české armády, uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Vláda se také zabývala novelou zákona o advokacii, která má mimo jiné zpřesnit nynější úpravu týkající se mlčenlivosti advokáta, nebo novelou předpisu o veřejných sbírkách. Kabinet zasedal bez premiéra Petra Fialy (ODS), který v úterý odletěl na návštěvu Indie.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura prohlásil, že by na pomoc Ukrajincům žijícím v Česku neměl jít „ani halíř“. Peníze by se místo toho měly využít k podpoře českých občanů. Okamura to řekl v pořadu Interview ČT24 s tím, že se tvrzení netýká pracujících lidí, jelikož ti nepotřebují pomoc. Vyjádřil se také k dodávkám české vlády Ukrajině, která se brání ruské invazi.

Vláda by měla zhruba za tři týdny rozhodnout, jaký směr nabere modernizace českého letectva. Očekává se, že kabinet odsouhlasí nákup čtyřiadvaceti amerických letounů F-35. V současnosti se letectvo spoléhá na stroje JAS-39C Gripen, jenže ty pro moderní potřeby české armády v rámci NATO přestávají stačit. Hlavní výhodou F-35 oproti Gripenu má být jeho delší životnost. Sněmovní opozice však tvrdí, že jde o příliš drahý projekt. Tématem se zabýval pořad Zóna ČT24.

Řadu premiér přinesly letošní Dny NATO, které se v sobotu a neděli konají na Letišti Leoše Janáčka v severomoravském Mošnově. Česká armáda veřejnosti poprvé ukázala své nové helikoptéry. Poprvé ve střední Evropě vystoupil odpoledne demo team amerického letectva. Ten přiletěl se stíhacími letouny F-35, které jsou navíc v Mošnově hned ve dvou variantách – také ve verzi s kolmým přistáním. Speciálním partnerským státem letošních Dnů NATO je ale Polsko, které na letišti i nad ním představilo své stíhačky, akrobaty i leteckou kavalerii. První den akci navštívilo podle pořadatelů přibližně sto tisíc lidí.

Kabinet Petra Fialy (ODS) má začátkem října rozhodnout o modernizaci nadzvukového letectva. Armáda chce americké stroje F-35, ministerstvo obrany dokončuje podklady. Podle opozičního hnutí ANO by šlo o nákladný projekt a není prý jisté, že se využije jejich potenciál. Švédský výrobce gripenů vznáší výhrady k tomu, že nedostal příležitost představit konkrétnější nabídku u svých strojů. V tisku připravil inzertní kampaň. Podle resortu obrany bude pořízení letounů F-35 efektivnější a nebude tvořit ani desetinu jeho ročních výdajů.

V pondělí začíná národní cvičení vzdušných sil Odolné nebe, dva týdny budou po celém Česku trénovat všechny útvary vzdušných sil i aktivní zálohy. Komplexní dvoustupňové cvičení v rámci Národního posilového systému protivzdušné obrany ČR (NaPoSy PVO ČR) potrvá do 8. září.

Kaliningrad dosud působil na své okolí jako hrozba, brzy by mohl být slabinou. Severoatlantická aliance by získala kvalitní loďstvo – třeba ponorky, které si dokázaly poradit s americkou letadlovou lodí, zbrojní průmysl či strategický ostrov Gotland. Vstup Švédska do NATO by zcela proměnil bezpečnostní situaci v Baltském moři. Armáda skandinávské země ale není zcela bez problémů, jak ukazuje například stav letectva.

Poslanci ve středu v úvodním kole podpořili vládní novelu, která Česko zavazuje vynakládat každoročně na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. Po definitivním schválení předlohy by mohly příjmy obrany v roce 2024 vzrůst zhruba o dvacet miliard. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nyní resort připravuje velké strategické projekty, jde zejména o pořízení nových tanků nebo stíhaček. Opoziční hnutí ANO s navýšením rozpočtu na obranu souhlasí, nákupy techniky ale hodlá důkladně sledovat, dodal jeho poslanec a  místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička. O modernizaci armády spolu debatovali v Událostech, komentářích.

Na čáslavském vojenském letišti začala ve čtvrtek výluka kvůli opravám, část letounů se tak musí přesunout do Pardubic. Gripeny, které zůstanou v Čáslavi, čeká pravidelná technická údržba. Přesun techniky a personálu zpět na mateřskou základnu je plánován na 30. ledna.

Český vojenský letec Aleš Svoboda se stal členem záložního týmu pro lety do vesmíru Evropské kosmické agentury (ESA). V rozhovoru pro ČT, který vedl Daniel Stach, říká, že je v rychle se rozvíjejícím odvětví důležité získat know-how a budovat si své místo. V náročném výběrovém řízení uspěl mezi více než 22 tisíci konkurenty. Musel prokázat týmového ducha, ale i psychickou odolnost a fyzickou zdatnost.

Nedostatek zbraní v celé Evropě by mohl postavit spojence Ukrajiny před těžké rozhodování – při své podpoře Kyjevu totiž zvažují také riziko ruského útoku na ně. Napsala to agentura AP, podle níž ruská invaze na Ukrajině zatížila už předtím zdecimované zásoby zbraní nejen v řadě menších států, ale i v některých větších zemích NATO. Spojené státy a další členové Severoatlantické aliance poslali Ukrajině zbraně a vybavení v hodnotě miliard dolarů, někteří spojenci poskytli všechny své rezervní zbraně ze sovětské éry a nyní čekají na americkou náhradu.

Na letišti Mošnov začaly dvoudenní Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Zahájil je společný seskok českých a polských parašutistů. Jde o největší bezpečnostní přehlídku v Evropě, jen v sobotu ji navštívilo 85 tisíc lidí. I na neděli je přichystaných okolo deseti hodin programu. Kvůli letošímu vysokému zájmu veřejnosti se v okolí letiště ze všech stran tvořily několikakilometrové kolony aut.

Nákup amerických stíhaček F-35 Lightning vyvoval spory mezi politiky. Podle zastánců má obchod zvýšit ochotu Spojených státu bránit v případě krize jak Českou republiku, tak i evropské státy NATO. Část sněmovní opozice namítá, že americké stroje jsou příliš drahé na pořízení i provoz a že česká armáda jejich potenciál zdaleka nevyužije.

České vojenské letectvo by mělo být v budoucnu vyzbrojeno americkými bojovými letouny F-35 Lightning II. Vláda o jejich nákupu hodlá jednat s USA. Kabinet také zrušil tendr na nákup pásových bojových vozidel pěchoty. Ministerstvo obrany nyní osloví švédského výrobce stroje CV-90 BAE Systems. Po jednání vlády to řekli premiér Petr Fiala (ODS) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Švédsko nabídne Česku bezplatný převod nyní používaných stíhacích letounů Gripen, řekl agentuře ČTK švédský velvyslanec Fredrik Jörgensen. Letouny by byly modernizovány a Česko by si zároveň podle něj mohlo zakoupit nejmodernější verzi Gripen E. Ministerstvo obrany k tomu sdělilo, že podobnou nabídkou od Švédska nedisponuje. Podle ředitele komunikace ministerstva obrany Davida Jareše vláda rozhodne o budoucnosti českého nadzvukového letectva na základě odborného doporučení armády.

Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď požádal Česko o pomoc při dočasné ochraně slovenského vzdušného prostoru. Svou žádost přednesl při návštěvě své české kolegyně Jany Černochové (ODS). Po jednání s ministryní uvedl, že jde o projekt, do něhož se vedle Čechů zapojí také Poláci. Podle Černochové bude Česko nyní jednat o podmínkách této pomoci.