Gripen

Kanada se rozhodla zrychlit tempo růstu výdajů na obranu. Premiér Mark Carney oznámil, že země dosáhne dvouprocentního podílu na hrubém domácím produktu už letos na jaře, tedy o deset let dříve, než bylo původně plánováno. Země, kterou USA a další spojenci kritizují za nedostatečné výdaje v této oblasti, chce také posílit domácí obranný sektor. Aktuálně vynakládá zhruba sedmdesát procent rozpočtu na americké zbraně a zbytek na domácí produkci. Ottawa chce tento poměr během dekády otočit.

Projekt nákupu amerických stíhaček F-35 pro českou armádu je v takovém stadiu, že musí pokračovat, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po návštěvě čáslavské letecké základny. Chce ale vylepšit podmínky smlouvy, zejména z hlediska financování. Předseda vládního SPD Tomio Okamura zopakoval, že pro hnutí je nákup letounů F-35 nevhodný a příliš drahý.

Ukrajina v budoucnu od Švédska koupí 100 až 150 bojových letounů JAS-39 Gripen. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to oznámil premiér Švédska Ulf Kristersson, informují agentury Reuters a AFP. Podotýkají však, že jde zatím jen o předběžnou dohodou. Zelenskyj před novináři uvedl, že cílem Kyjeva je získat první gripeny už příští rok.

V případě, že by došlo k narušení českého vzdušného prostoru, startovaly by pohotovostní stíhačky JAS-39 Gripen z Čáslavi. Velitelem 21. základny taktického letectva v Čáslavi je brigádní generál Jaroslav Tomaňa, který je však v současné době v USA na studiích. Proto je nyní faktickým velitelem základny jeho zástupce, plukovník Milan Nykodym, který spolu s jejich piloty přiblížil fungování stíhaček JAS-39 v české armádě a v rámci NATO. Základnu v Čáslavi čeká v následujících šesti letech přestavba a modernizace kvůli pořízení strojů F-35. Stíhačky Gripen se kvůli tomu přesunou do Pardubic.

Česko si bude po roce 2027 od Švédska pronajímat celkem dvanáct letounů JAS-39 Gripen. Ministerstvo obrany podepsalo smlouvu na prodloužení pronájmu do roku 2035 za 16,695 miliardy korun včetně DPH. Cena podle ministerstva zahrnuje kromě pronájmu stíhaček i peníze na servis a výcvik pilotů. Další zhruba čtyři miliardy korun včetně DPH Česko v příštích letech vynaloží na modernizaci gripenů.

Armáda České republiky (AČR) do kolektivní obrany Severoatlantické aliance musí být schopná poskytnout dvě pozemní brigády, přiblížil ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Kromě závazků vůči NATO armáda zároveň buduje i vlastní obranyschopnost na území Česka, dodal první zástupce náčelníka generálního štábu Miroslav Hlaváč.

Česko si bude po roce 2027 od Švédska pronajímat celkem dvanáct letounů JAS-39 Gripen. Nabídku na prodloužení pronájmu do roku 2035 za 16,695 miliardy korun včetně DPH projednala vláda. Ministerstvo obrany nakoupí také obrněná vozidla Titus a MARS.

Švédskou nabídku na prodloužení pronájmu dvanácti letounů JAS-39 Gripen za 16,695 miliardy korun schválilo kolegium ministryně obrany. Návrh smlouvy nyní dostane k projednání vláda. Cena podle resortu obrany zahrnuje kromě pronájmu dvanácti stíhaček také peníze na servis a výcvik pilotů. Další zhruba čtyři miliardy korun Česko v příštích letech vynaloží na modernizaci gripenů.

Místo Ondřeje Španka usedl do kokpitu stíhačky Gripen jako předváděcí pilot letectva Jan Ratz. Na základně v Čáslavi skládal zkoušku pro vydání osvědčení, aby mohl vystupovat před veřejností. Ratz se poprvé lidem představí během otevřených dveří na základně v Čáslavi v sobotu 17. května, později letos pak ještě ve Velké Británii, Belgii, Francii i na Dnech NATO v Ostravě.

Česká republika obdržela od Švédska novou nabídku na prodloužení využívání letounů JAS-Gripen. Armáda by po roce 2027 mohla využívat dvanáct letounů místo nynějších čtrnácti, za pronájem, servis a výcvik by podle současného kurzu Česko zaplatilo 16,65 miliardy korun včetně DPH. Ministerstvo obrany sdělilo, že aktuální nabídka je cenově asi o čtvrtinu výhodnější než dřívější návrhy, s nimiž nebylo spokojeno. Nyní nabídku vyhodnocuje.

Armáda je právě teď uprostřed střídání v zahraničních misích. Vojáci v nich rotují po půlročním nasazení. Nejvíce jich bude působit opět na Slovensku a v Pobaltí, kam se vrací například i liberečtí chemici. Na Island zamíří po delší době gripeny.

České ministerstvo obrany není spokojené s nabídkou Švédska na prodloužení pronájmu čtrnácti letounů JAS-39 Gripen po roce 2027 a požádalo švédskou stranu o její úpravu. Jednání budou pokračovat v následujících týdnech. Po sobotním setkání se švédským ministrem obrany Palem Jonsonem v Praze to uvedla ministryně Jana Černochová (ODS).

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) navrhuje posílení zahraničních misí české armády. V příštích dvou letech by v nich mělo sloužit přes dva a půl tisíce českých vojáků a vojákyň. Zejména na východním okraji NATO, kam míří kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Ve čtvrtek armáda prostřídala jednotky v Pobaltí.

Střet koalice NATO s fiktivním protivníkem je tématem mezinárodního leteckého cvičení Lion Effort, které v těchto dnech vrcholí na základně taktického letectva v Čáslavi na Kutnohorsku. Jde o páté cvičení států provozujících letouny JAS-39 Gripen, kromě většiny personálu čáslavské základny se ho účastní sto vojáků z Maďarska, Švédska a Thajska.

Do Čáslavi se po devíti letech vrátily gripeny. Naostro začalo cvičení Lion Effort, kterého se účastní letectva vyzbrojená nejen těmito stroji. Ve vzduchu se objeví dopravní a tankovací letouny, další spojenecké stíhačky nebo domácí L-159, které budou simulovat nepřátele. Manévry se konají každé tři roky a zohledňují současné bezpečnostní hrozby.

Česká republika se chce se Švédskem dohodnout na prodloužení pronájmu stíhacích letounů JAS-39 Gripen. Bude je totiž potřebovat až do roku 2035, kdy by je měly plně nahradit modernější americké stroje F-35 Lightning II. Provoz gripenů je zatím domluvený pouze do roku 2027. Navíc budou potřebovat modernizaci, aby zůstaly kompatibilní se systémy spojenců v NATO.

Stát podpoří transformační program Třineckých železáren, kterým chtějí ocelárny snížit svou uhlíkovou stopu. Ze spolupráce by měly vzejít projekty na modernizaci tamní výroby a snížení její energetické náročnosti. Počítá s tím memorandum mezi vládou, skupinou Třinecké železárny – Moravia Steel a Moravskoslezským krajem, které ve středu schválil kabinet. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) po jednání vlády upozornil na to, že memorandum neznamená příslib žádných peněz od státu.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že letouny páté generace F-35 vyhodnotili jako nejlepší variantu sami vojáci. Pochybnosti o nejdražší české armádní zakázce nemá, letouny budou prý i šetřit lidské životy. Její předchůdce v čele resortu obrany Lubomír Metnar (za ANO) by však v této věci jednal efektivněji. Oba politici se v pořadu Události, komentáře střetli o okolnostech pronájmu gripenů.

„Protože jsme se zavázali, že to zaplatíme, tak to budeme muset platit,“ shrnul nákup 24 stíhaček americké výroby F-35 vedoucí integrovaného týmu Taktické letectvo Armády České republiky a zástupce ředitele sekce rozvoje sil ministerstva obrany Jaroslav Míka. Objednávka čtyřiadvaceti strojů je „nezbytným minimem“ ve srovnání se zeměmi podobné velikosti a podobným rozpočtem jako Česko, uvedl brigádní generál v pořadu Interview ČT24.

Vláda schválila přidání letounů F-35 na seznam strategických projektů české armády, uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Vláda se také zabývala novelou zákona o advokacii, která má mimo jiné zpřesnit nynější úpravu týkající se mlčenlivosti advokáta, nebo novelou předpisu o veřejných sbírkách. Kabinet zasedal bez premiéra Petra Fialy (ODS), který v úterý odletěl na návštěvu Indie.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura prohlásil, že by na pomoc Ukrajincům žijícím v Česku neměl jít „ani halíř“. Peníze by se místo toho měly využít k podpoře českých občanů. Okamura to řekl v pořadu Interview ČT24 s tím, že se tvrzení netýká pracujících lidí, jelikož ti nepotřebují pomoc. Vyjádřil se také k dodávkám české vlády Ukrajině, která se brání ruské invazi.

Vláda by měla zhruba za tři týdny rozhodnout, jaký směr nabere modernizace českého letectva. Očekává se, že kabinet odsouhlasí nákup čtyřiadvaceti amerických letounů F-35. V současnosti se letectvo spoléhá na stroje JAS-39C Gripen, jenže ty pro moderní potřeby české armády v rámci NATO přestávají stačit. Hlavní výhodou F-35 oproti Gripenu má být jeho delší životnost. Sněmovní opozice však tvrdí, že jde o příliš drahý projekt. Tématem se zabýval pořad Zóna ČT24.

Řadu premiér přinesly letošní Dny NATO, které se v sobotu a neděli konají na Letišti Leoše Janáčka v severomoravském Mošnově. Česká armáda veřejnosti poprvé ukázala své nové helikoptéry. Poprvé ve střední Evropě vystoupil odpoledne demo team amerického letectva. Ten přiletěl se stíhacími letouny F-35, které jsou navíc v Mošnově hned ve dvou variantách – také ve verzi s kolmým přistáním. Speciálním partnerským státem letošních Dnů NATO je ale Polsko, které na letišti i nad ním představilo své stíhačky, akrobaty i leteckou kavalerii. První den akci navštívilo podle pořadatelů přibližně sto tisíc lidí.

Kabinet Petra Fialy (ODS) má začátkem října rozhodnout o modernizaci nadzvukového letectva. Armáda chce americké stroje F-35, ministerstvo obrany dokončuje podklady. Podle opozičního hnutí ANO by šlo o nákladný projekt a není prý jisté, že se využije jejich potenciál. Švédský výrobce gripenů vznáší výhrady k tomu, že nedostal příležitost představit konkrétnější nabídku u svých strojů. V tisku připravil inzertní kampaň. Podle resortu obrany bude pořízení letounů F-35 efektivnější a nebude tvořit ani desetinu jeho ročních výdajů.