NATO řeší, jak se vyhnout přeplácení za kýžené zbraně

Nahrávám video

Armáda České republiky (AČR) do kolektivní obrany Severoatlantické aliance musí být schopná poskytnout dvě pozemní brigády, přiblížil ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Kromě závazků vůči NATO armáda zároveň buduje i vlastní obranyschopnost na území Česka, dodal první zástupce náčelníka generálního štábu Miroslav Hlaváč.

„Česká republika musí být schopna přispět do aliančních operací kolektivní obrany dvěma podzemními brigádami. Téměř celá česká armáda v té struktuře, jak jsme ji zamýšleli, se stává součástí aliančních požadavků,“ sdělil Jirák.

Proto je podle něj potřeba pokračovat zejména v rozdělaném budování těžké brigády. „Přidat k tomu kompletní modernizaci střední brigády a všechny další věci, zejména logistické prvky, které potřebujeme na podporu spojeneckých sil na území České republiky. K čemuž jsme se zavázali v červnu v rámci nového balíku,“ řekl Jireš. Dodal, že hlavní závazky by měla mít Praha hotové do roku 2032.

Upozornil, že Aliance své požadavky na schopnosti členských zemí mění každé čtyři roky. Doteď tedy Česko pracovalo s požadavky, které platily od roku 2021. Ty jsou obsažené i v cílech, které přijalo NATO v roce 2025, ale s ohledem na „bezpečnostní prostředí, ve kterém se nacházíme“, jsou požadavky na schopnosti kvalitativně i kvantitativně vyšší. „Zejména v oblasti protivzdušné obrany budou požadavky na spojence přibližně o 400 procent vyšší, než byly doteď,“ upozornil vedoucí pracovník ministerstva.

Závazky i vlastní obranyschopnost

Těžká brigáda musí mít tři mechanizované prapory, jeden tankový prapor, dělostřelecký oddíl a logistickou i ženijní podporu. Celkem se tedy jedná zhruba o dvě stě kusů bojových vozidel, šedesát tanků a 24 kusů děl. K těžké brigádě patří i systémy velení a řízení, shrnul Hlaváč.

„Musíme dobudovat schopnosti, které jsme začali a které potřebujeme do kolektivní obrany. Zároveň potřebujeme dobudovat schopnosti, které povedou k obranyschopnosti na území České republiky,“ řekl Hlaváč a zdůraznil, že armáda se soustředí na obě oblasti.

Podle něj je důležité, aby AČR byla schopná vést boj v multidoménovém prostředí, tedy operace na zemi, ve vzduchu a případně, aby měla určité schopnosti ve vesmíru, v kybernetickém prostoru i na moři.

Jak zajistit lepší schopnosti

Prezident Americké obchodní komory v Česku Milan Šlapák upozornil, že v současné chvíli v obranném průmyslu není volná kapacita pro další výdaje. „Pokud by se navyšovaly investice do výrobního zařízení na straně obranné průmyslu, tak velká většina specializovaného zařízení má dodací podmínky deset až dvanáct měsíců,“ přiblížil.

„Jak je zvyšována poptávka ze strany všech členských států Aliance, hrozí, že půjdou ceny nahoru, protože průmyslové kapacity jsou omezené. Nelze vyloučit, že některé firmy se budou snažit maximalizovat své zisky. To je nebezpečí, kterému nečelí pouze Česká republika, ale všechny alianční země,“ konstatoval Jireš.

Proto podle něj zástupci členských zemí NATO diskutují o tom, jak zařídit, aby navyšované obranné výdaje nešly pouze na vyšší příjmy firem obranného průmyslu, ale aby za dané peníze země získaly větší schopnosti a víc vojenského materiálu.

F-35 je nejvýhodnější volba

Moderátor Daniel Takáč se zeptal, kolik by Česko ušetřilo a o co by přišlo, kdyby místo letounů F-35 pořídilo nejmodernější verze letounů gripen. „I kdybychom koupili nejmodernější gripen, který je momentálně na trhu, tak bychom museli v horizontu dvaceti let pořizovat letoun páté generace, který naplňuje budoucí požadavky na schopnosti letadel,“ reagoval Hlaváč.

Podle něj vedení armády zvažovalo všechny varianty a došlo k rozhodnutí pořídit letouny F-35, které budou ve službě dalších čtyřicet let. „My bychom museli za dvacet let pořizovat nový typ letadla, ať to bude letadlo páté generace, nebo možná šesté generace,“ dodal. Letoun F-35 je proto podle něj nejvýhodnější i z ekonomického hlediska.

Jireš zdůraznil, že F-35 je jediné komerčně dostupné letadlo páté generace. „My víme, že v rámci alianční obrany, v rámci společného balíku schopností, které Aliance potřebuje od svých členských států, aby mohla zajistit kolektivní obrany, z různých důvodů – o některých nemůžeme mluvit veřejně – potřebujeme letadlo páté generace,“ dodal.

Podle něj je pořizovací cena nejmodernějších gripenů a letounů F-35 v zásadě stejná. „Důvod je jednoduchý. Letouny F-35 se vyrábí a budou vyrábět v gigantických počtech, které jsou mnohonásobně větší než u letounů gripen,“ sdělil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pražský duhový pochod začal uctěním památky obětí berlínského útoku

Duhovým průvodem v neděli vrcholí festival Prague Pride na podporu práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBT+). Letošním tématem je Časy se mění. Účastníci se od dopoledne scházeli v dolní části Václavského náměstí, odkud průvod v poledne vyrazil směrem na ostrov Štvanice. Před jeho začátkem účastníci minutou ticha uctili památku obětí červencového útoku v Berlíně při podobné akci. Na průvod dohlížejí stovky policistů i antikonfliktní tým.
12:02Aktualizovánopřed 2 mminutami

Policie vyšetřuje pobodání v Tanvaldu jako pokus o vraždu na dvou osobách

Policisté vyšetřují násilný trestný čin v Tanvaldu na Jablonecku, při kterém v pátek s bodným zraněním skončili v nemocnici tři lidé, jako pokus o vraždu na dvou osobách. Bodná zranění utrpěli dva muži a jedna žena.
před 1 hhodinou

Adopcí dospělých bylo loni nejvíc od roku 2020

Minulý rok si lidé osvojili nejvyšší počet dospělých od roku 2020. K adopci dospělého člověka nejčastěji dochází v rodinách, kde dlouhodobě funguje vztah nevlastního rodiče s dítětem. Ti pak chtějí mít vztah právně potvrzený i pro širší rodinu. Další forma se týká jen osvojitele a osvojence. Adopcí dospělého podle oslovených právníků nevzniká rodičovská odpovědnost. Krok ale upravuje majetkové vztahy, dědění nebo vyživovací povinnost.
před 2 hhodinami

Hejtmani řeší chybějící peníze na opravu silnic. Jsou nenárokové, namítá ministerstvo

Ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) nedostanou letos kraje na své silnice druhých a třetích tříd ani korunu, řekl liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) s tím, že je to poprvé od roku 2015. Ministerstvo dopravy v reakci uvedlo, že kraje letos dostanou více než čtyři miliardy korun na konkrétní dopravní projekty, peníze na opravy jsou ale nenárokové.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Policie vyšetřuje násilný čin v Tanvaldu, bodná zranění při něm utrpěli tři lidé

Policie vyšetřuje násilný trestný čin, který se stal v pátek odpoledne v Tanvaldu na Jablonecku. Bodná zranění při něm utrpěli tři lidé, z toho dva muži a jedna žena. Dva zranění jsou v kritickém stavu, řekl zastupující krajský mluvčí záchranné služby Petr Matějíčka. Navíc jedna žena byla podle něj zasažena slzotvorným plynem, u ní stačilo ošetření na místě.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Policie obvinila pět lidí v souvislosti s veřejnou soutěží Správy železnic

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili pět lidí ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky v souvislosti s veřejnou soutěží vypsanou Správou železnic (SŽ).
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Žalobce poslal před soud dva lidi a jednu firmu kvůli tragické nehodě v Dolní Lutyni

Státní zástupce obžaloval dvě osoby a jednu firmu kvůli předloňské srážce vlaku s nákladním autem na přejezdu v Dolní Lutyni na Karvinsku. Viní je z obecného ohrožení z nedbalosti. ČT to sdělil žalobce Jiří Margieta z Okresního státního zastupitelství v Karviné. Při nehodě v lednu 2024 zemřel strojvedoucí vlaku a dalších dvacet lidí se zranilo. Podle Drážní inspekce nebyl průjezd po silnici u přejezdu v Dolní Lutyni bezpečný. Navíc nákladní vůz neměl patřičné povolení. Na přejezdu uvázl a do jeho zadní části pak vrazil vlak.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.