Území

Izraelská armáda v pátek informovala, že v Pásmu Gazy zahájila první fázi nové velké ofenzivy, informuje server The Times of Israel (ToI). Ozbrojené síly uvedly, že za uplynulý den podnikly rozsáhlé útoky, aby ovládly strategické oblasti na palestinském území ovládaném teroristickým hnutím Hamás.

Litevská civilní zpravodajská služba VSD upozornila, že ruští a běloruští agenti se v Litvě snaží podněcovat násilí vůči běloruským exulantům. Cílem je podle ní šířit nedůvěru a vzájemně obyvatele rozeštvat. Není to přitom poprvé, co se takové obvinění objevuje. V centru diskreditačních snah Moskvy a Běloruska stojí teorie takzvaného litvinismu, respektive jeho radikální pseudohistorické formy.

Prezident USA Donald Trump uvedl, že věří, že Rusko a Ukrajina tento týden uzavřou „dohodu“. Zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff po posledním jednání s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem sdělil, že mírová dohoda s Ruskem „se rýsuje“. Jak ale upozornil Institut pro studium války (ISW), dva z nejvýše postavených ruských představitelů dali krátce po této schůzce najevo, že pozice Moskvy se nemění a že trvá na svých dříve přednesených požadavcích, které by v důsledku vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny.

Itálie začala loni v říjnu oficiálně provozovat dvě migrační centra na území Albánie. Zatím však nepříliš úspěšně, zařízení byla využita pouze po dobu sedmi dní, během nichž se v nich vystřídalo dvaašedesát běženců. Soudy rozhodly, že je úřady musí okamžitě převézt zpět na italské území. Vláda nyní čeká na rozhodnutí evropského soudu, zda bude moci obě zařízení pro žadatele o azyl využít. Zatím přišla s alternativním řešením, a to umístit do táborů migranty určené k vyhoštění. Takovou možnost však původní dohoda s Albánií nepřipouští.

Bilance pátečního zemětřesení v Myanmaru vzrostla na více než 2719 mrtvých, uvádí v úterý s odkazem na čínskou státní televizi agentura Reuters. Dalších nejméně 4521 lidí utrpělo zranění a více než čtyři sta se pohřešuje, informovala čínská státní televize s odvoláním na vůdce myanmarské vojenské junty. Ten uvedl, že počet obětí může přesáhnout tři tisíce. Do země putuje humanitární pomoc, kterou ale vojenská junta blokuje v místech, která ovládají opoziční skupiny.

Ruské síly se snaží uchytit v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, aby přerušily zásobovací trasy ukrajinských sil bojujících v sousední Kurské oblasti na západě Ruska, uvedl mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko. Další zdroje uvádějí, že se Rusové snaží Ukrajincům znemožnit i případný ústup k hranici. Jejich silám podle některých zdrojů tak hrozí obklíčení, což ale odmítl hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.

Vědci z univerzity v italské Ferraře zkoumali, jak se vyvíjela pigmentace kůže, očí a vlasů Evropanů v průběhu posledních 45 tisíc let. Světlejší pigment se podle výzkumu objevoval postupně a nelineárně. Tmavá pleť přitom přetrvávala u mnoha populací až do doby měděné a železné.

Tisíce původních obyvatel Brazílie se začaly shromažďovat v hlavním městě Brasílii. Podle organizátorů demonstrace jich je na místě nejméně osm tisíc. Protestují proti vládě prezidenta Luly da Silvy. Vyčítají mu neschopnost zajistit jim slíbená území hlavně na úkor těžařských společností. Současná hlava státu ve volbách v roce 2023 kandidovala právě s tím, že pro původní obyvatele zajistí nová teritoria.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro nařídil státním těžebním společnostem nachystat se na těžbu ropy a kovů na území sousední Guyany, na něž si Caracas činí nárok. Podle tiskových agentur autoritářský vládce v úterý prohlásil, že venezuelská vláda bezodkladně vydá licence k dobývání cenných surovin. Chce také navrhnout zákon, který by vytvořil novou provincii Esequibo tvořící v současnosti přibližně dvě třetiny území Guyany.

Kompromisy považují Ukrajinci po roce utrpení, hrůzy, devastace, teroru a lidských a materiálních ztrát za nepřijatelné a nehodlají se za příslib míru vzdát svého území, řekl v rozhovoru pro agenturu ČTK český velvyslanec na Ukrajině Radek Matula. Připustil, že Ukrajinci nejsou ohledně brzkého termínu ukončení války optimističtí, zároveň ale podle něj Rusové nedokázali shromáždit dostatek sil a techniky k nové velké ofenzivě.

Střet ideologií z dob studené války je pryč, nahradil ho střet identit, je přesvědčen známý bulharský politolog Ivan Krastev. Ruská agrese vůči Ukrajině je podle něj klasickou ukázkou tohoto vidění světa. Kreml se bojí, že bez Ukrajiny ztratí postavení a vliv, obává se, že nebude mít komu předat své hodnoty, řekl politolog v Událostech, komentářích.

Na Valném shromáždění OSN ve středu 143 ze 193 zemí odsoudilo nedávnou ruskou anexi čtyř částečně okupovaných ukrajinských území. Proti rezoluci odsuzující krok Moskvy jako nelegální hlasovalo pouze Rusko, Bělorusko, Sýrie, Nikaragua a Severní Korea. Dalších 35 zemí, včetně tradičního ruského spojence Číny, se zdrželo hlasování. Několik zemí nehlasovalo, informovaly zahraniční agentury.

Maďarský premiér Viktor Orbán ve středečním telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem navrhl vyhlásit okamžité příměří na Ukrajině. Šéfa Kremlu také pozval na mírová jednání v Budapešti s ukrajinským a francouzským prezidentem Volodymyrem Zelenským a Emmanuelem Macronem a s německým kancléřem Olafem Scholzem. Putin zareagoval pozitivně, ale uvedl, že bude mít podmínky, řekl Orbán podle agentur na tiskové konferenci v Budapešti.

Rusko je podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova démonizováno za to, že přesouvá vojska po vlastním území. Mezi Ruskem a Západem v poslední době panuje napětí kvůli tomu, že Moskva shromažďuje u hranic s Ukrajinou velké počty vojáků. O situaci tento týden během videokonference jednal ruský prezident Vladimir Putin se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Před případným napadením Ukrajiny varovali v neděli Rusko také ministři zahraničí skupiny G7.

Filipíny obvinily čínskou pobřežní stráž z ostřelování jejich člunů zásobujících filipínské vojáky z vodních děl. Incident se stal v úterý ve sporných vodách Jihočínského moře u atolu Second Thomas, který je součástí Spratleyho ostrovů. Filipínský ministr zahraničí Teodoro Locsin akci ostře odsoudil a podle agentury AFP vyzval Peking, aby „zařadil zpátečku“.