Území

Prezident USA Donald Trump tvrdí, že Moskva souhlasila s některými ústupky v americko-ruském plánu pro zastavení ruské války na Ukrajině. Popsal je přitom jen jako to, že Moskva přestane bojovat a nezabere další území. Trump také řekl, že už netrvá na dřívějším čtvrtečním termínu, do kterého od Kyjeva očekával souhlas s plánem. Moskva dává opakovaně najevo, že trvá na naprostém zničení Ukrajiny jako státu. Kreml ve středu uvedl, že hovořit o brzkém dosažení dohody je předčasné.

Americký prezident Donald Trump se prostřednictvím telefonátů s lídry obou asijských zemí pokouší udržet ekonomický smír s Pekingem a zároveň uklidnit spojence v Tokiu. Spor vyvolal výrok japonské premiérky Sanae Takaičiové, že útok na Tchaj-wan, který si Čína nárokuje, by její zemi ohrozil a mohl by vést k vojenské reakci. Čína odpověděla obchodními sankcemi, trvá na tom, aby Takaičiová výrok odvolala. Čínský vůdce Si Ťin-pching měl Trumpovi vysvětlit, proč je pro něj ostrov klíčový, šéf Bílého domu zase uvedl, že s ním hovořil o mnoha tématech včetně Ruska a Ukrajiny, sójových bobů a fentanylu, o ostrově se ale nezmínil.

Přesně před osmi dekádami ztratilo tehdejší Československo dvanáct tisíc kilometrů čtverečních území a na šest set tisíc obyvatel, když si Podkarpatskou Rus převzal Sovětský svaz. Stalo se tak po jeho hrubém nátlaku.

Ruský úder na ukrajinské město Záporoží ve čtvrtek večer zabil pět lidí. Uvedl to podle médií šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Další tři lidi úder zranil. Podle Fedorova úder zasáhl rezidenční budovy, obchod a tržiště. Pod útokem se ocitla také Oděsa, kde pět lidí utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti přišla o život žena při dronovém útoku, další dva lidé mají středně těžká zranění, napsal na telegramu šéf regionální vojenské správy Vladyslav Hajvanenko.

Izraelský vzdušný úder na uprchlický tábor u pobřežního města Sidón na jihu Libanonu večer zabil třináct lidí. Podle agentury DPA to oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které informuje i o několika zraněných. Izraelská armáda úder vzápětí potvrdila a uvedla, že jeho terčem byli příslušníci palestinského teroristického hnutí Hamás, kteří měli podle ní v hustě zalidněném táboře své výcvikové středisko. Hamás podle AFP tvrdí, že v palestinských táborech v Libanonu nemá žádná vojenská zařízení.

Ve francouzském Marseille byl zastřelen Mehdi Kessaci, druhý bratr protidrogového aktivisty Amina Kessaciho. Podle vyšetřovatelů je možné, že za vraždou stojí jeden z místních gangů, které svádějí boje o území. Podle BBC se tak děje zejména ve čtvrtích s vysokým podílem přistěhovalců. Marseille, kde se vloni stalo 64 vražd, ale není jediným místem, které násilí postihlo. V reakci na rostoucí drogovou kriminalitu už ministr spravedlnosti Gérald Darmanin oznámil plán na výstavbu věznice v Amazonii.

Setkání prezidenta USA Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem se v bezprostřední době neplánuje, uvedl dle agentury Reuters nejmenovaný vysoký představitel Bílého domu. Trump přitom před týdnem po telefonátu s Putinem prohlásil, že summit by se mohl uskutečnit do dvou týdnů. V úterý večer pak Trump řekl, že nechce, aby schůzka byla ztrátou času.

Když lídři Arménie a Ázerbájdžánu přijali v srpnu v Bílém domě text vzájemné mírové dohody, americký prezident Donald Trump to prezentoval jako konec několik desetiletí trvajícího konfliktu obou zemí. Ze strany Jerevanu a Baku šlo ale pouze o předběžný souhlas – a k formálnímu uzavření dohody jen tak nedojde. Hlavní důvodem je podmínka, která v textu ani není a která by mohla celý mírový proces zhatit.

Donbas na východě Ukrajiny musí zůstat rozdělený, aby ruská válka proti sousední zemi mohla skončit, prohlásil v neděli americký prezident Donald Trump. Píše o tom agentura AP, která podotýká, že většina tohoto regionu by tak připadla Rusku.

Genetický výzkum stovek těl z dob stěhování národů ukázal, jak vypadala migrace Slovanů z jejich pravlasti do dalších částí Evropy. Nová česká studie je jedinečná svým rozsahem i detaily.

Šéf neuznané vlády jemenského islamistického hnutí hútíů byl zabit během izraelského útoku na město Saná, napsal zpravodajský server The Times of Israel (ToI) s odvoláním na některá jemenská média. Izrael ani hútíové informaci zatím nepotvrdili. Není ani jasné, kdy k útoku došlo.

Splnění ruského požadavku na postoupení Donbasu by Ukrajinu připravilo o průmyslové srdce země, odkud pochází i řada významných kulturních osobností. Někteří Ukrajinci mluví o zradě, jiní by se strategického regionu za určitých okolností vzdali, aby ušetřili další lidské životy, žádají ale od Západu bezpečnostní záruky, píše server BBC News.

Ukrajina chce spravedlivý a stabilní mír založený na Chartě OSN a mezinárodních pravidlech. Politika ústupků, takzvaného appeasementu, je nepřípustná, prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po jednání se svým českým protějškem Janem Lipavským v Kyjevě. Oba politici v této souvislosti zmínili mnichovskou dohodu z roku 1938, podle které Československo muselo podstoupit pohraničí nacistickému Německu.

Pět dní před schůzkou prezidenta USA Donalda Trumpa s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem o možném příměří v ruské válce proti Ukrajině zůstávají detaily ohledně pozice Moskvy nejasné. Upozorňuje na to Institut pro studium války (ISW) s tím, že Trumpova administrativa popsala údajné ruské požadavky čtyřmi různými způsoby. ISW, který dosavadní verze shrnuje na základě informací z médií, už dříve zdůraznil, že z komunikace Kremlu nevyplývá, že by ustoupil ze svých dlouhodobých maximalistických požadavků.

V pátek byl učiněn další důležitý krok k plánované výstavbě dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Začal totiž geotechnický průzkum, který má prověřit, jestli je podloží v místě stavby vhodné. Akce se účastnil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) či generální ředitel korejské společnosti KHNP Ču Ho-wang, jímž vedená firma vyhrála tendr na výstavbu bloků. Ten zmínil, že registrací prochází třináct tuzemských firem, které se mohou stát subdodavateli výstavby.

Valtice vyhrály u Nejvyššího správního soudu spor o vyhlášení stavební uzávěry ve městě. Podle vlastníků některých pozemků ohrožuje už rozběhlé projekty. Vedení města ji naopak obhajuje kvůli chybějící regulaci výstavby, vadí mu především nekontrolovaný nárůst ubytovacích kapacit pro turisty. Podobné opatření zvolil i Adršpach a chránit své historické centrum chtějí Luhačovice.

Bangkok odvolá svého velvyslance v Kambodži a vyhostí kambodžského zvláštního vyslance. Oznámil to ve středu úřadující thajský premiér Pchúmtcham Večajačaj poté, co thajský voják přišel o nohu, když šlápl na minu u sporných hranic mezi oběma zeměmi. Napětí mezi Bangkokem a Phnompenhem kvůli hraničním sporům v poslední době narůstá.

Armáda České republiky (AČR) do kolektivní obrany Severoatlantické aliance musí být schopná poskytnout dvě pozemní brigády, přiblížil ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Kromě závazků vůči NATO armáda zároveň buduje i vlastní obranyschopnost na území Česka, dodal první zástupce náčelníka generálního štábu Miroslav Hlaváč.

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) se začátkem letní sezony nabádají návštěvníky Krkonoš, aby vážili, kam a kdy se vydat s ohledem na extrémní návštěvnost některých lokalit. Apelují i na dodržování pravidel v národním parku. Krkonoše patří s více než dvanácti miliony návštěv ročně mezi nejnavštěvovanější národní parky v Evropě.

Teroristické hnutí Hamás podle agentury Reuters sdělilo, že izraelská armáda kontroluje 77 procent Pásma Gazy, a to svými jednotkami nebo leteckými údery. S odvoláním na tamní zdravotníky Reuters dále uvedl, že v neděli izraelské údery zabily nejméně 23 lidí.

Izraelská armáda v pátek informovala, že v Pásmu Gazy zahájila první fázi nové velké ofenzivy, informuje server The Times of Israel (ToI). Ozbrojené síly uvedly, že za uplynulý den podnikly rozsáhlé útoky, aby ovládly strategické oblasti na palestinském území ovládaném teroristickým hnutím Hamás.

Litevská civilní zpravodajská služba VSD upozornila, že ruští a běloruští agenti se v Litvě snaží podněcovat násilí vůči běloruským exulantům. Cílem je podle ní šířit nedůvěru a vzájemně obyvatele rozeštvat. Není to přitom poprvé, co se takové obvinění objevuje. V centru diskreditačních snah Moskvy a Běloruska stojí teorie takzvaného litvinismu, respektive jeho radikální pseudohistorické formy.

Prezident USA Donald Trump uvedl, že věří, že Rusko a Ukrajina tento týden uzavřou „dohodu“. Zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff po posledním jednání s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem sdělil, že mírová dohoda s Ruskem „se rýsuje“. Jak ale upozornil Institut pro studium války (ISW), dva z nejvýše postavených ruských představitelů dali krátce po této schůzce najevo, že pozice Moskvy se nemění a že trvá na svých dříve přednesených požadavcích, které by v důsledku vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny.

Itálie začala loni v říjnu oficiálně provozovat dvě migrační centra na území Albánie. Zatím však nepříliš úspěšně, zařízení byla využita pouze po dobu sedmi dní, během nichž se v nich vystřídalo dvaašedesát běženců. Soudy rozhodly, že je úřady musí okamžitě převézt zpět na italské území. Vláda nyní čeká na rozhodnutí evropského soudu, zda bude moci obě zařízení pro žadatele o azyl využít. Zatím přišla s alternativním řešením, a to umístit do táborů migranty určené k vyhoštění. Takovou možnost však původní dohoda s Albánií nepřipouští.