Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika. Resort vnitra dle své mluvčí chystá právní text, kterým ukončí udělování ochrany Ukrajincům s brannou povinností.
„Evropská komise dnes navrhuje prodloužit dočasnou ochranu osob prchajících před ruskou válkou proti Ukrajině o další rok, přičemž zohledňuje celkovou schopnost Ukrajiny zajistit vlastní obranu,“ stojí v prohlášení EK. Návrh podle unijní exekutivy sleduje dva cíle. Prvním je zajistit pokračující právní jistotu, stabilitu a předvídatelnost prostřednictvím dočasné ochrany o další rok, tedy do 4. března 2028.
Druhým cílem je sladit potřebu poskytování ochrany s celkovou schopností Ukrajiny bránit se ruské agresi. „Za tímto účelem by se dočasná ochrana zpravidla neměla poskytovat nově příchozím osobám, kterým ukrajinské orgány s ohledem na jejich vojenské povinnosti nepovolily opustit území Ukrajiny,“ zdůraznila Komise.
„O to nás Ukrajina požádala a to také děláme,“ dodal Brunner, podle nějž EK navrhuje tuto cílenou úpravu po diskusích s ukrajinskými partnery. Návrh musí ještě schválit Rada EU, která zastupuje členské státy.
Mluvčí českého ministerstva vnitra Hana Malá uvedla, že změny v nastavení dočasné ochrany se podařilo na úrovni ministrů vnitra EU projednat na začátku června. „V rámci politické debaty se velká část států vyjádřila kladně k návrhům České republiky a dalších stejně smýšlejících zemí na omezení vydávání dočasné ochrany a vyloučení mužů v odvodovém věku,“ popsala. V současnosti připravované právní opatření pak podle Malé bude platit přímo. „Není nutné kvůli tomu měnit naši legislativu,“ dodala.
EU poskytuje Ukrajině finanční i vojenskou pomoc a rovněž prostředky na obnovu země, připomněl Brunner. Pomoc ze strany Unie je ale rovněž praktická, Ukrajina byla například letos na začátku roku zahrnuta do roamingové oblasti EU. „Evropská unie hostí více než 4,4 milionu Ukrajinců, zdaleka největší počet na světě,“ dodal komisař s tím, že to ukazuje jasný evropský závazek podporovat Ukrajince prchající před ruskou agresí.
Podpora dobrovolného návratu
Návrh je podle něj rovněž součástí širšího a postupného přechodu od rámce nouzové ochrany ke stabilnějším právním řešením pro ukrajinské uprchlíky v EU. „Budoucnost Ukrajiny samozřejmě nezávisí jen na financování, ale také na jejích lidech. A proto dnes (v pátek, pozn.) také spouštíme pilotní program dobrovolného návratu a obnovy, abychom podpořili ty, kteří se chtějí vrátit ještě dnes, a také abychom se připravili na podporu dalších návratů, jakmile to situace dovolí,“ přiblížil Brunner.
Program podpoří ty, kteří se chtějí vrátit do země, a poskytne jim praktickou podporu v klíčových oblastech, jako jsou pracovní místa, bydlení a vzdělávání na Ukrajině.
Ukrajinci ze své země prchají kvůli ozbrojené ruské invazi, kterou Moskva zahájila před více než čtyřmi lety. V Česku bylo k únoru 2026 evidováno přes 398 tisíc osob ukrajinské národnosti s dočasnou ochranou. Podle ministerstva vnitra jich přichází do Česka z Ukrajiny dál přibližně šest tisíc měsíčně.
Česká republika přijala nejvíce ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel v Evropské unii. Dočasná ochrana jim umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh. Dočasnou ochranu mají ukrajinští uprchlíci v zemích EU zatím do konce března 2027.
