Ministerstvo vnitra

Na Liberecku skončil odstřel přemnožené černé zvěře. Kvůli obavě, že by mohla šířit africký mor, ji tam od začátku listopadu likvidovali policejní snipeři. Akci schválila vláda, celkem na ni resorty zemědělství a vnitra daly čtrnáct milionů korun. Výsledkem je čtyřiačtyřicet ulovených divočáků. Myslivci kritizují, že byl policejní odstřel neefektivní.

Ruské tajné služby podnikají v Evropě řadu útoků, s jejichž pomocí chtějí vyvolat strach ve společnosti, případně odradit západní země od další podpory Ukrajiny. Ruskou stopu vidí tajné služby třeba u různých žhářských útoků či výhrůžných zpráv. Problém, kterému se věnoval pořad Reportéři ČT, se týká i Česka. Tuzemská policie například vyšetřuje žhářský útok na pražské autobusy, který podle vládních představitelů mohl být organizován právě z Moskvy. Počet podobných incidentů navíc v Evropě roste.

Ministerstvo vnitra připravuje vyhlášku, která má zpřísnit postihy za zneužívání tísňových linek. Počet takových případů totiž narůstá. V případě opakovaného zneužívání tísňové linky počítá připravovaná vyhláška s možností volajícího zablokovat až na 168 hodin. V krajních případech bude možné číslo blokovat úplně.

Šlo o výjimečný pokus, který změřil, jak je slyšet střelba v rozlehlé budově. Uspořádali ho lidé, kteří se zbraněmi pravidelně zacházejí a přizvali další experty. Chtějí poskytnout poslancům podklady před tím, než rozhodnou o návrhu na zákaz tlumičů. Změnu předložil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s argumentem, že právě slyšitelný zvuk střelby může dát lidem šanci utéct nebo se schovat. O výsledky experimentu mají zájem i poslanci bezpečnostního výboru, který se bude návrhem na zákaz tlumičů zabývat v prosinci.

Stát by mohl odškodnit lidi, které komunistický režim nutil k opuštění země nebo je šikanoval prostřednictvím takzvaného ochranného dohledu. Kabinet schválil dva zákony, podle nichž by se takto perzekvovaní lidé měli dočkat jednorázového odškodnění částkou sto tisíc korun. Odhady dopadů na rozpočet se pohybují v rozmezí 17 až 283 milionů korun. Ministři se naopak neshodli na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro.

Pro policii se v letošním roce z hlediska platů udělalo absolutní maximum, co se vzhledem k rozpočtovým možnostem udělat dalo, prohlásil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve čtvrtek v Interview ČT24. Situace není sice dobrá, ale Rakušan vidí trend k tomu, že by se mohla zlepšit. Svých dřívějších slov o tom, že by se platy mohly zvedat i o deset procent, prý nelituje, ale vyvozuje z nich pro sebe poučení a nadále bude mluvit jen o věcech, které jsou jisté.

Stovky policistů, hasičů a dalších příslušníků bezpečnostních sborů se sešly před ministerstvem vnitra na pražské Letné. Protestovaly proti nízkým platům a špatné personální situaci. Předseda pořádající Unie bezpečnostních složek (UBS) Aleš Lehký v úvodním projevu řekl, že vláda neplní vlastní programové prohlášení, a připomněl slib ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) zvýšit platy o deset procent. Podporu akci vyjádřily nejen odborové svazy hasičů a policistů, ale i vězeňské služby, celníků, městské a obecní policie či sdružení horské služby.

Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili českému státu letos za první tři čtvrtletí na odvodech a daních o 5,7 miliardy korun více, než získali na podpoře. Přínos postupně každý kvartál roste, sdělil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Dohromady Česko vyplatilo uprchlíkům od začátku plnohodnotné ruské agrese do konce letošního srpna na humanitárních dávkách téměř 20,7 miliardy korun. Poskytovaných podpor ubývá, v létě jich bylo zhruba 51 400.

Unie bezpečnostních složek (UBS) ani po příslibu ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ohledně zvýšení platů policistů a hasičů o 2500 korun neustoupila od plánovaného protestu ve čtvrtek 21. listopadu před budovou ministerstva. Odbory chtějí nadále upozornit na nízké platy policistů, hasičů i dalších příslušníků a zaměstnanců sborů.

Hasiči a policisté dostanou přidáno 2500 korun měsíčně, sdělil po jednání s odbory bezpečnostních sborů ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Kromě již slíbených 1500 korun v tarifní složce získají dalších tisíc korun jako stabilizační příspěvek. Hasičům a policistům, kteří pracují ve směnném provozu, by se měly platy zvednout ještě o trochu více. Zástupci odborů doplnili, že by se navýšení mělo týkat i ostatních bezpečnostních sborů. Výsledek jednání považují za posun, spokojeni jsou ale jen částečně. Ministr o situaci jednal i s prezidentem Petrem Pavlem.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil dolní komoře, aby schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Podpořil několik návrhů na přesuny peněz uvnitř něj – například 533 milionů uvnitř rozpočtu ministerstva spravedlnosti, které se mají přidat na platy v justici, uvnitř rozpočtu ministerstva zemědělství souhlasil s přesunem 700 milionů na vodní hospodářství. Uvnitř kapitoly ministerstva vnitra výbor doporučil přidat deset milionů spolkům působícím v požární ochraně.

Přenést vyšetřování přestupků proti státní správě a samosprávě na správní orgány či zjednodušit vyšetřování přestupků proti majetku a občanskému soužití – takové kroky by mohly snížit administrativní zatížení policistů o desítky procent. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl policejní prezident Martin Vondrášek. Šéf policie bude usilovat o to, aby ministerstvo vnitra zpracovalo věcný záměr zákona o přestupcích. Omezení byrokracie je spolu s lepšími platovými podmínkami pro policisty jedním z požadavků, na kterém se vedení policie shodne s odboráři.

Reakce na policejní protest je veskrze pozitivní, uvedl místopředseda Odborové organizace bezpečnostních sborů Martin Červenka. Podle vrchního ředitele sekce vnitřní bezpečnosti ministerstva vnitra Jana Paďourka resort s policejním prezidiem o situaci komunikuje, situace se ale nezlepší ihned. Senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) řekla, že stav u policie je krizový. Místopředseda poslaneckého klubu STAN Petr Letocha poukázal na to, že výhled do budoucna je pozitivní, protože je slíbené navýšení platů v příštím roce o pět procent.

Dva navržené zákony, které předkládají ministerstva vnitra a spravedlnosti, slibují lidem perzekvovaným komunistickým režimem odškodnění ve výši sto tisíc korun. Peníze mají dostat dvě skupiny disidentů. První jsou ti s ochranným dohledem, kteří museli například hlásit pobyt mimo bydliště nebo trpět domovní prohlídky. Druhou skupinu tvoří lidé, které Státní bezpečnost (StB) nutila k emigraci.

Předměstím turecké Ankary zazněly ve středu odpoledne hlasitý výbuch a následná střelba. K incidentu došlo u sídla tureckého leteckého výrobce TUSAS (Turkish Aerospace Industries). Ministr vnitra Ali Yerliakaya oznámil, že výbuch nepřežilo pět lidí, dalších 22 lidí je zraněných. Po smrti jsou také dva útočníci. Podle ministra šlo o teroristický útok, za pravděpodobné pachatele označil členy zakázané Strany kurdských pracujících (PKK).

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) tvrdí, že za smírem s Andrejem Babišem (ANO) ohledně jeho evidence v archivních dokumentech StB jako agenta není žádná zákulisní dohoda jako třeba Babišova podpora Petra Pellegriniho v prezidentských volbách. Iniciátorem smíru byl sám český expremiér, uvedl Eštok s tím, že se chtěl vyhnout ekonomickým ztrátám. Opozice volá po jeho odvolání. Babiš později upřesnil, že smír navrhli jeho právníci a považuje to za zcela pochopitelné.

Pětiprocentní růst platů příslušníků bezpečnostních sborů v příštím roce, který v pondělí oznámila vláda, považuje předseda Unie bezpečnostních složek (UBS) Aleš Lehký za nedostatečný. V rozhovoru pro ČT mimo jiné uvedl, že UBS požaduje růst o 6,9 procenta. S ohledem na několik slibů ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jde podle něj o kompromis. V případě zvýšení o pět procent se obává odlivu kvalifikovaných pracovníků. „Letos překročíme červenou linii pod 40 tisíc policistů,“ varuje.

Slovenské ministerstvo vnitra rozhodlo, že český expremiér Andrej Babiš (ANO) byl v dokumentech někdejší československé tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a s StB vědomě nespolupracoval. Úřad s Babišem uzavřel smír ve sporu o ochranu osobnosti týkající se neoprávněné evidence ve svazcích StB a tento smír soud schválil, informovalo ministerstvo. Jeho uzavření zdůvodnilo dvěma právními analýzami a tím, že prý existuje vysoké riziko jeho prohry ve sporu. Podle slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) je však Babiš jako agent evidován oprávněně a podle komentátorů je rozhodnutí politické. Bývalý premiér uvedl, že nikdy nepochyboval o tom, že spor ohledně evidence u komunistické Státní bezpečnosti vyhraje.

Příslušníkům bezpečnostních sborů by se měl příští rok zvednout plat o 1500 korun ve všech tarifních třídách. Objem platových prostředků tak oproti letošku stoupne o pět procent, řekl po jednání se zástupci odborů ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Předseda Unie bezpečnostních složek (UBS) Aleš Lehký podotkl, že požaduje zvýšení o 6,9 procenta, tedy zhruba o 2200 korun. Vláda minulý týden rozhodla o zvýšení platů vrcholných politiků a soudců právě o 6,9 procenta.

Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, za kterými před deseti lety stáli podle české policie agenti ruské vojenské rozvědky GRU, jsou mementem ukazujícím, že Rusko a jeho zpravodajské služby nemají zábrany, napsala na síti X přesně deset let po první explozi Bezpečnostní informační služba (BIS). Premiér Petr Fiala (ODS) v den výročí vrbětických událostí zdůraznil, že zlu se nesmí ustupovat, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) pro změnu varoval před ruskou rozpínavostí. Prezident Petr Pavel hovořil o aktu státního terorismu a Rusko označil za bezpečnostní hrozbu.

Bezpečnostní sbory chtějí více peněz na platy i na provoz. Odbory o tom plánují jednat s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Nyní dostávají hasiči a policisté zaplacené alespoň přesčasové hodiny za září, pokud pomáhali v oblastech postižených povodněmi. Zákon přitom říká, že ve stavu nebezpečí mají odpracovat 150 hodin zdarma. Vláda ale rozhodla, že jim veškeré přesčasy uhradí. Povodňové nasazení ovšem zvýšilo i provozní náklady, například na pohonné hmoty. Podle hasičů a policistů přitom peníze na tyto výdaje chybí dlouhodobě.

Vládní koalice by měla požádat o důvěru v Poslanecké sněmovně, shodli se v Otázkách Václava Moravce senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) a předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Právě SPD chce vyvolat i hlasování o nedůvěře. Zástupci vlády – ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ale trvají na tom, že nedělají žádné zásadní změny ve svém programu, které by opětovné vyslovení důvěry vyžadovaly.

Senátorem ve volebním obvodu Rokycany bude Miroslav Kroc (STAN), který získal 56,12 procenta hlasů. Druhý Petr Vanka (ANO) dostal 43,87 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo přibližně 16,59 procenta voličů, v prvním kole před týdnem hlasovalo 30,75 procenta. Dosavadní senátor Pavel Karpíšek (ODS) neuspěl už v prvním kole volby.

Lidé v pátek odevzdávali své hlasy pro nové senátory do desáté večer, kdy se napříč republikou zavřely volební místnosti. Opět se otevřou v sobotu ráno. Volby do horní komory parlamentu se nyní konají ve 22 obvodech z 27. Už v prvním kole poslali Češi do Senátu pět kandidátů. Do večera v pátek přišlo k volbám často přes deset procent voličů, někde i dvacet procent. Podle členů volebních komisí ale chodí podstatně méně lidí než před týdnem, kdy byly i krajské volby. Podle ministerstva vnitra také hlasování zatím nepřineslo žádné výraznější problémy.