Ministerstvo vnitra

Zvláštní dlouhodobý pobyt v Česku budou moct získat Ukrajinci s dočasnou ochranou a ročním příjmem nad 440 tisíc korun, schválila ve středu vláda. Podle podmínek bude moct být zvláštní dlouhodobý pobyt udělen dál jen těm, kteří jsou bezúhonní, žijí v Česku s dočasnou ochranou alespoň dva roky a od loňského července nepobírají humanitární dávky.

Premiér Petr Fiala (ODS) vyloučil, že by za jeho vlády mohla začít platit vyhláška, podle níž by poskytovatelé internetového připojení měli uchovávat adresy webových stránek, na které se lidé připojují. Příslušnou novelu vyhlášky připravovaly na úrovni pracovní skupiny resorty průmyslu a vnitra. Měla pomoct policistům lépe zacílit vyšetřování. Kritici jí ale vyčítali přílišný zásah do soukromí.

Vedení Prahy připravuje odvolání šéfa magistrátu Martina Kubelky, uvedl pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Návrh na Kubelkovo odvolání odeslal ministerstvu v souvislosti s kauzami nevyváženého rozdělování odměn a pochybného udílení parkovacích oprávnění. Ve čtvrtek dostal dopis od ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) se souhlasným stanoviskem.

Premiér Petr Fiala (ODS) svolal schůzku k bezpečnostním otázkám, které se hnutí ANO i SPD odmítly účastnit. Lubomír Metnar (nestr. za ANO) v Interview ČT24 vysvětlil, že ANO chce o obraně jednat, ale ne na „PR akcích“ vládní koalice. Zdůraznil, že hnutí podporuje posilování obranyschopnosti a zvyšování výdajů na obranu, avšak pouze za podmínky efektivního a hospodárného využití prostředků. Za klíčové považuje předseda sněmovního branného výboru nábor vojáků či dobudování protivzdušné obrany.

Přesně před pěti lety, tedy 12. března 2020, byl poprvé v souvislosti s covidem-19 vyhlášen nouzový stav. Tedy státní krizové opatření, které se stalo jedním ze symbolů pandemie i předmětem politického boje. Nouzový stav platil velkou část doby, během níž se Česko potýkalo s pandemií koronaviru. Celkem krizové opatření kvůli virovému onemocnění platilo 284 dní.

Aktuální data ukazují, že Česko má možnost umístit do bezpečných krytů pouze asi tři procenta obyvatel. Navíc je jejich rozložení značně nerovnoměrné, nejvíc se jich nachází ve velkých městech. Podívejte se na detailní mapu, kde najdete kryt, který leží nejblíž k vašemu bydlišti.

Za prodej hrnků, triček či obrazů s nacistickou tematikou uložil v pátek Obvodní soud pro Prahu 5 řediteli nakladatelství Naše vojsko Emerichu Drtinovi tříletý podmíněný trest s odkladem na pět let. Muž má zároveň zaplatit 288 tisíc korun. Peněžitý trest ve výši 720 tisíc korun dostalo také nakladatelství. Rozsudek není pravomocný, Drtina vinu od počátku odmítá.

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu za druhé pololetí roku 2020. Ve čtvrtek o tom nepravomocně rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu SPD ale nepřiznal. Podle předsedy hnutí Tomia Okamury je výrok o porušení práv nejvyšší možnou satisfakcí, a není proto důležité, aby se vnitro formálně omlouvalo. Zástupce resortu po vynesení rozsudku avizoval, že zváží podání odvolání.

Celkem na 450 obcí, ve kterých žije dohromady téměř půl milionu obyvatel, se loni sdružilo v rámci některého z více než dvaceti společenství. Díky tomu mohou například sdílet úředníky nebo pedagogické pracovníky. V březnu budou moci taková uskupení navíc žádat o dotaci ministerstva vnitra až ve výši 900 tisíc korun.

Antisystémová hnutí, ale i značná část extremistických a xenofobně-populistických uskupení dlouhodobě vyjadřují podporu ruskému režimu a šíří jeho propagandu. Pomáhají tak realizovat ruské velmocenské ambice ve střední a východní Evropě, uvedlo ministerstvo vnitra ve zprávě o extremismu za druhé pololetí roku 2024. Za riziko označilo ministerstvo on-line radikalizaci jednotlivců.

Policisté, hasiči, celníci, dozorci i strážní se v únoru dočkají první navýšené výplaty. Dostanou o 1500 korun více, hasiči a policisté navíc tisícikorunový stabilizační příplatek. Právě po stabilizaci financí volají vedení bezpečnostních sborů kvůli nízkému počtu nových rekrutů. Uspokojení požadavků sborů by stálo přes sto miliard korun ročně.

Nový systém hodnotící ohrožení terorismem bude mít čtyři stupně od nízkého po kritické ohrožení. Vyplývá to z návrhu, který má ČTK k dispozici a ve středu ho projedná vláda. Nový systém nahradí dosavadní soustavu, která počítá s nultým stupněm pro ideální stav a třemi stupni ohrožení. Ministerstvo vnitra dříve uvedlo, že změny nejsou reakcí na zhoršení bezpečnostní situace či aktuální ohrožení, ale jde o aktualizaci systému a jeho přizpůsobení současným podmínkám.

Německý Spolkový sněm přijal návrh opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky. Návrh, který není pro vládu právně závazný, prošel i pomocí hlasů Alternativy pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Podle vládních stran tím CDU/CSU prolomila tabu. Německý kancléř Olaf Scholz ve vládním prohlášení před poslanci varoval před porušením evropského práva a omezením práva na azyl.

Nejméně osm lidí zemřelo při požáru, který v pondělí nad ránem vypukl v domově pro seniory v obci Barajevo jižně od Bělehradu. Další lidé jsou zranění. S odvoláním na srbské úřady o tom informovaly agentura AP nebo server B92. Původní informace hovořily o šesti obětech a sedmi zraněných. Třináct lidí hasiči zachránili, oheň už uhasili.

Ústecký kraj inicioval mimořádné stavební kontroly u vybraných restaurací, kde se využívají mobilní plynová topidla. Stalo se tak v souvislosti s požárem restaurace v Mostě. Kontroly živnostenských a stavebních úřadů ve spolupráci s hasiči mají začít okamžitě, výsledky chce mít kraj do dvou týdnů. Vyšetřovatelé v Mostě teď zjišťují, jaké ohřívací lampy byly v prostoru použité a zda majitel restaurace neporušil předpisy. Cíleně a pravidelně se tato zařízení nikým nekontrolují. Odpovědnost je na provozovateli. Podle některých odborníků jsou ale kontrolní mechanismy dostatečné.

Už déle než 24 hodin k sobotnímu ránu neplatí vyhlášky, které nejsou zveřejněné v elektronické sbírce právních předpisů. Obecní úřady je tam přitom povinně vkládají už od ledna 2022. Do konce loňského roku měly čas nahrát i ty starší a stále platné. Ani za tři roky to ale některé obce nestihly. Teď kvůli tomu dočasně ztrácejí kontrolu třeba nad hazardem, podomním prodejem nebo obecní policií. Příslušná nařízení navíc budou zastupitelstva muset schválit znovu.

Aplikaci eDoklady, která v mobilním telefonu nahrazuje občanský průkaz, je od středy možné používat na poštách, v bankách, zdravotních pojišťovnách nebo u voleb. Musí je také akceptovat všechny obce. Vedle občanského průkazu by mělo být během letošního roku možné nahrát do aplikace i řidičský průkaz, potvrzení o studiu nebo kartičku pojišťovny, vyplývá z informací Digitální a informační agentury.

Povinnost oznamovat podezřelé nákupy zbraní, zjednodušení procesu pro pěstouny nebo partnerství stejnopohlavních párů jsou jen některé novinky, které začnou platit od roku 2025. Dojde také k řadě změn dalších zákonů, nařízení i vyhlášek. Web ČT24 připravil přehled těch nejzásadnějších.

Hloubkový pyrotechnický průzkum je jedinou cestou k bezpečnému pohybu na pozemcích kolem někdejších muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku. Stát ale zatím finančně nákladnou operaci odkládá. Letos od výbuchů skladů uplynulo deset let. Policie případ odložila, ačkoliv prokázala, že do případu byli zapojeni agenti ruské tajné služby.

Na Liberecku skončil odstřel přemnožené černé zvěře. Kvůli obavě, že by mohla šířit africký mor, ji tam od začátku listopadu likvidovali policejní snipeři. Akci schválila vláda, celkem na ni resorty zemědělství a vnitra daly čtrnáct milionů korun. Výsledkem je čtyřiačtyřicet ulovených divočáků. Myslivci kritizují, že byl policejní odstřel neefektivní.

Ruské tajné služby podnikají v Evropě řadu útoků, s jejichž pomocí chtějí vyvolat strach ve společnosti, případně odradit západní země od další podpory Ukrajiny. Ruskou stopu vidí tajné služby třeba u různých žhářských útoků či výhrůžných zpráv. Problém, kterému se věnoval pořad Reportéři ČT, se týká i Česka. Tuzemská policie například vyšetřuje žhářský útok na pražské autobusy, který podle vládních představitelů mohl být organizován právě z Moskvy. Počet podobných incidentů navíc v Evropě roste.

Ministerstvo vnitra připravuje vyhlášku, která má zpřísnit postihy za zneužívání tísňových linek. Počet takových případů totiž narůstá. V případě opakovaného zneužívání tísňové linky počítá připravovaná vyhláška s možností volajícího zablokovat až na 168 hodin. V krajních případech bude možné číslo blokovat úplně.

Šlo o výjimečný pokus, který změřil, jak je slyšet střelba v rozlehlé budově. Uspořádali ho lidé, kteří se zbraněmi pravidelně zacházejí a přizvali další experty. Chtějí poskytnout poslancům podklady před tím, než rozhodnou o návrhu na zákaz tlumičů. Změnu předložil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s argumentem, že právě slyšitelný zvuk střelby může dát lidem šanci utéct nebo se schovat. O výsledky experimentu mají zájem i poslanci bezpečnostního výboru, který se bude návrhem na zákaz tlumičů zabývat v prosinci.

Stát by mohl odškodnit lidi, které komunistický režim nutil k opuštění země nebo je šikanoval prostřednictvím takzvaného ochranného dohledu. Kabinet schválil dva zákony, podle nichž by se takto perzekvovaní lidé měli dočkat jednorázového odškodnění částkou sto tisíc korun. Odhady dopadů na rozpočet se pohybují v rozmezí 17 až 283 milionů korun. Ministři se naopak neshodli na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro.