Ministerstvo vnitra strana 5 z 5

Před týdnem skončily prezidentské volby. Ministerstvo vnitra se už teď zabývá úpravou jejich pravidel, chce třeba zpřesnit podmínky pro kandidaturu. Ke změnám politiky vyzval Nejvyšší správní soud.

Za první měsíc zřídilo ministerstvo vnitra víc než 800 tisíc datových schránek podnikajícím osobám. Postupně k nim přidá další víc než milion. Hlavní výhodou má být zjednodušení komunikace mezi podnikateli a úřady, někteří lidé si ale na nový krok stěžují.

Vláda schválila novelu ústavního zákona o volbách, která mimo jiné zavádí jednodenní hlasování. Volby by se tak mohly od roku 2026 konat jen v pátek od sedmi do 22 hodin. V pevném termínu by se měly konat volby do Senátu, do zastupitelstev krajů a obcí, probíhat by měly v prvním celém týdnu v říjnu. Návrh nyní projedná parlament.

Českou poštu od března dočasně povede dosavadní ředitel poštovní služby podniku Miroslav Štěpán. Šéf pošty Roman Knap z funkce na konci února odejde. Stát zároveň letos zahájí rozsáhlou transformaci České pošty. Jejím cílem bude redukce nákladů a zmodernizování jejích služeb. Řešit se bude i možné rozdělení státního podniku a služeb. Stálého generálního ředitele firmy ministerstvo vnitra vybere v novém výběrovém řízení teprve v době, až bude vytvořený konkrétní návrh transformace, oznámil na středeční tiskové konferenci ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Zvolený prezident Petr Pavel pokračuje v naplánovaných schůzkách. Odpoledne se setkal s poradcem pro národní bezpečnost Tomášem Pojarem a ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Na středu pak má v plánu setkání s nejvyššími ústavními činiteli – předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a premiérem Petrem Fialou (ODS). Až do březnové inaugurace bude Petr Pavel úřadovat ve vládním Hrzánském paláci, který je v blízkosti Pražského hradu.

Po osmi hodinách hlasování se v deset večer na noc uzavřely volební místnosti. Odezvdat hlasy ve druhém kole volby prezidenta republiky bude ale ještě možné v sobotu od osmi hodin ráno do dvou odpoledne. Rozhodne se o tom, zda se čtvrtou hlavou samostatného českého státu stane bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel, nebo předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš. Oba již odevzdali své hlasy, Pavel asi hodinu po otevření volebních místností v Černoučku, Babiš o další hodinu později v Průhonicích.

Vláda rozhodla o prodloužení kontrol na česko-slovenské hranici, budou ale mírnější. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) oznámil, že dalších deset dnů kontroly kvůli migraci budou vykonávat jen policisté a ze služby budou staženi vojáci a celníci. Na středeční schůzi ministři schválili také zavedení obdoby takzvaného milostivého léta. Díky zákonné úpravě podle premiéra Petra Fialy (ODS) lidé na podzim dostanou šanci zbavit se úroků a penále na daních a clech, pokud splatí původní dlužnou částku. Mělo by se to týkat až 380 tisíc lidí, uvedl.

Lidé, kteří nemohou volit prezidenta ve své domovské obci, mají poslední šanci do pátečních 16:00 písemně nebo elektronicky požádat o voličský průkaz. Umožní jim hlasovat v kterékoli volební místnosti v Česku i v zahraničí. Osobně je možné požádat příslušný obecní, případně zastupitelský úřad ještě nejpozději ve středu 25. ledna. O nové hlavě státu rozhodnou voliči příští pátek a sobotu, vybírat budou mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem (ANO).

Smrt ukrajinského ministra vnitra a jeho spolupracovníků při středečním pádu vrtulníku je zásahem do fungování resortu, Denys Monastyrskyj byl také klíčovým spolupracovníkem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle odborníků by však jeho úmrtí mělo mít jen krátkodobý dopad na ministerstvo, a to i díky způsobu, kterým jej Monastyrskyj vedl. Pokračuje také vyšetřování příčiny pádu stroje, který ve městě Brovary na předměstí Kyjeva dopadl nedaleko mateřské školy.

V některých obcích se bude v lednu kromě prezidenta volit také zastupitelstvo. Dodatečné komunální volby proběhnou 7. ledna. Termín vyhlásil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Týkat se ale bude jen deseti z jedenácti obcí, ve kterých se komunální volby kvůli chybějícím kandidátkám neuskutečnily v řádném termínu. V Brodci na Lounsku totiž opět žádná kandidátka nevznikla. České televizi to potvrdilo ministerstvo vnitra. Obec tak nadále povede přidělený správce.

Začala žhavá část kampaně před volbou prezidenta České republiky, kterého si lidé budou moci vybírat v prvním kole 13. a 14. ledna 2023. Kandidáti dostali zákonem vymezený pětihodinový prostor pro oslovení voličů ve veřejnoprávních médiích.

Vládní Národní agenturu pro komunikační a informační technologie (NAKIT) povede od 1. ledna dočasně vedoucí jejího právního odboru Jan Ďoubal, informovalo ve středu ministerstvo vnitra. Původně byl na tuto funkci navržen právník Vladimír Chrástecký. Server Neovlivní.cz však v úterý napsal, že Chrástecký byl v minulosti pravomocně odsouzen za nadržování zlodějům. V čele agentury, která by se měla příští rok na jaře transformovat pod novou Digitální informační agenturu, končí s koncem letošního roku Vladimír Dzurilla. Na místo ředitele vypsalo vnitro výběrové řízení.

Pověření Vladimíra Chrásteckého řízením Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT) je podle ministerstva vnitra třeba ještě schválit. Šéf resortu Vít Rakušan (STAN) nakonec bude ve středu místo podpisu pověření řešit s náměstky situaci ohledně Chrásteckého trestní minulosti. Na ni upozornil web Neovlivni.cz. Úředník byl v minulosti odsouzen za nadržování zlodějům. Rakušan připustil, že o trestní minulosti budoucího pověřeného ředitele agentury nevěděl. Politickou zodpovědnost za tento krok ovšem přičítá Pirátům. Ani jejich předseda Ivan Bartoš se však k Chrásteckému nijak nehlásí.

Kontroly na česko-slovenských hranicích zavedené kvůli zvýšenému počtu migrantů se prodlouží o třicet dnů, budou tak pokračovat zatím do 25. ledna. Zároveň se kontroly zmírní, budou jen namátkové. O úpravě režimu na hranicích informoval po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle dva týdny starého rozhodnutí kabinetu měly kontroly skončit 26. prosince. Zavedeny byly v září, podle Rakušana přinesly snížení toku migrantů. O svátcích bude na hranicích sloužit také méně celníků a vojáků, rozhodla vláda.

Odměna pro lidi, kteří za měsíc zasednou ve volebních komisích pro prezidentské volby, se nově nebude danit. Umožnil to letos schválený daňový balíček. I tak ale řada starostů upozorňuje, že jde pořád o málo peněz. Lidé o funkci zájem nemají a leckdy je těžké komise zaplnit.

Kandidát na prezidenta Karel Diviš, kterého nedávno do klání o Hrad vrátil Nejvyšší správní soud, když zrušil dřívější rozhodnutí ministerstva vnitra, by se jako vrchní velitel ozbrojených sil zasadil o založení elektronické armády (e-armády). Ta by dle něj pokrývala například oblast kybernetické bezpečnosti či bezpilotních systémů. „Prezident by měl říct i věci, které nejsou příznivé a které možná ani neprospějí tomu, co řekne,“ přiblížil také v Interview ČT24. Chtěl by jako prezident s lidmi „mluvit na rovinu“. Diviš také zdůraznil, že je proti cenzuře. Česká televize postupně přinesla rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor vedl Daniel Takáč.

Elektronická evidence tržeb (EET) patrně bude ke konci letošního roku zrušena bez náhrady. V opačném případě by se od příštího roku rozšířila na další živnostníky. Senát ve středu novelu o zrušení EET podle očekávání schválil hlasy 63 ze 76 přítomných členů. Předlohu nyní dostane k posouzení prezident. Senátoři rovněž schválili zvýšení přídavků na dítě od ledna o 200 korun na 830 korun až 1580 korun měsíčně nebo novelu upravující podmínky pro vstup a pro činnosti v Antarktidě včetně povolování. Zákonodárci odsouhlasili také budování nové Digitální a informační agentury a odmítli automatické zřizování datových schránek.

Nejvyšší správní soud (NSS) v úterý rozhodl, že se mezi kandidáty na prezidenta zařadí podnikatel Karel Diviš. Na NSS se také obrátil Karel Janeček, jeho stížnost proti neregistrování prezidentské kandidátky však soud zamítl. Z volby soud vyřadil Denisu Rohanovou, jejíž kandidaturu zpochybnila skupina senátorů, která podpořila Marka Hilšera. Právní úprava sběru podpisů by se dle NSS měla změnit. Janeček a Rohanová se obrátí na Ústavní soud.

Nejvyšší správní soud (NSS) při přezkoumávání registračního procesu občanských kandidátů pro prezidentskou volbu narazil podle členů specializovaného senátu na řadu problémů, deficitů právní úpravy a „neblahých skutečností“. Systém shromažďování padesáti tisíců podpisů a jejich ověřování je podle vyjádření soudců v podstatě neudržitelný a je čas uvažovat o jeho změně. „Když použiji okřídlené rčení, že volby jsou svátkem demokracie, tak musím říct, že příprava k této oslavě tomu vůbec neodpovídá, spíše naopak,“ řekl novinářům soudce Ivo Pospíšil.

Podnikatel a bývalý poslanec Tomáš Březina se neodvolá proti rozhodnutí ministerstva vnitra, které ho nezaregistrovalo do lednových voleb hlavy státu. Úřad mu uznal po kontrole chybovosti jen 45 894 podpisů občanů, podle zákona je pro kandidaturu potřeba přes padesát tisíc. V oficiálním vyjádření Březina nicméně uvedl, že je přesvědčený, že by s odvoláním uspěl, protože měl podpisů dost.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se chce po volbách sejít se svými podřízenými ohledně změn v zákoně o volbě prezidenta. Na Twitteru napsal, že rozdílné výklady zákona mohou vyvolávat otázky, které může nyní vyřešit jen Nejvyšší správní soud.

Uchazeči o post prezidenta Karel Diviš, Karel Janeček, Tomáš Březina i Pavel Zítko se odvolají proti rozhodnutí ministerstva vnitra, které je nezaregistrovalo do lednových voleb. Po započtení závad podle resortu vnitra chybělo Divišovi do padesátitisícové hranice 116 podpisů, Březinovi přes čtyři tisíce. Vysoký počet nedostatků v kontrolovaných petičních arších vedl i k vyškrtnutí Janečka. Tomu scházely necelé dva tisíce podpisů.

Budoucím prezidentem se stane jeden z devíti kandidátů, které v pátek k volbám zaregistrovalo ministerstvo vnitra. O Hrad se utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer, bývalá rektorka Danuše Nerudová, bývalý vysoký představitel armády Petr Pavel, prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, odborový předák Josef Středula a bývalý rektor Tomáš Zima. Ministerstvo odmítlo registrovat například podnikatele Tomáše Březinu, Karla Diviše nebo Karla Janečka, úřad jim neuznal část podpisů voličů.

V Česku jsou pořád města a obce, kde ani dva měsíce od komunálních voleb nemají dohodnuté radniční koalice. Je to případ i Opatovic nad Labem na Pardubicku, které zatím pořád řídí předchozí vedení se starostou Pavlem Kohoutem (nestr.). Důvodem toho, proč v Opatovicích nejsou schopní se dohodnout, jsou spory mezi místními obyvateli i mezi dvěma skupinami v zastupitelstvu.