Ministerstvo vnitra strana 5 z 5

Ve Francii pokračují čtvrtým dnem nepokoje, které spustilo zastřelení mladíka policistou při silniční kontrole. Policie v pátek večer rozhání protest na pařížském náměstí Svornosti, střety demonstrantů s policisty vypukly v Lyonu, kde strážníci proti davu použili slzný plyn. Rabování obchodů bylo hlášeno z Grenoblu i Marseille, informuje zpravodajský web Le Figaro. V souvislosti s výtržnostmi zahynuli dva lidé.

Ústavní soud zrušil část vyhlášky Příbrami o nočním klidu. Město loni o prázdninách posunulo každý pátek a sobotu noční klid z 22:00 na 23:00. Podle ministerstva vnitra tím vybočilo ze zákonem svěřené působnosti. Soud uvedl, že města ve vyhláškách sice mohou noční klid zkrátit, avšak jen pro jasně vymezená data, za konkrétním účelem nebo pro přesně stanovenou akci, a nikoliv plošně na všechny prázdninové víkendy. Starosta Příbrami Jan Konvalinka (za ANO) řekl, že pro město se nic nemění. Radnici je podle něj líto, že města nemají kompetenci vymezovat dobu nočního klidu podle potřeb svých občanů. Ministerstvo vnitra chce s obcemi o případné změně zákona jednat.

Ukrajinští uprchlíci v Kašperských Horách se dostali do komplikované situace. Buď se mají vystěhovat z hotelu ministerstva vnitra, kde našli zázemí na jaře loňského roku, nebo za ubytování v něm platit 18 tisíc měsíčně. Možnost bezplatného ubytování totiž kvůli novele zákona lex Ukrajina od 1. července až na výjimky končí, a to nejen tam. Uprchlíci ale tolik peněz nemají a jiné volné kapacity na Šumavě přes prázdniny nejsou. Město se s ministerstvem snaží situaci řešit.

Případ prodeje předmětů s nacistickou tematikou od nakladatelství Naše vojsko míří znovu před soud. Státní zástupce potřetí podal obžalobu na nakladatelství a jeho ředitele Emericha Drtinu. Potvrdila to Kateřina Kaspar Studecká, mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 5, který kauzu dvakrát vrátil k došetření. Podle Nejvyššího soudu při tom ale porušil zákon, protože neuvedl, jaké důkazy mají žalobce a policie doplnit.

Poslanci budou hlasovat o zpřísnění ustanovení zákona o střetu zájmů nejpozději v pátek v 11:00. Ve sněmovně to prosadil vládní tábor podle návrhu předsedy poslanců STAN Josefa Cogana navzdory protestům zástupců opozičního hnutí ANO. Řečníkům se také omezí doba na vystoupení, v řádné diskusi budou moci mluvit nejvýše 20 minut, a to dvakrát. Frakce ANO a SPD odmítly koaliční návrh na pokračování debaty i ve středu večer, aby nevládní poslanci měli dost času a prostoru se vyjádřit. Poslanci se odpoledne mimořádně sešli kvůli reformě migračních pravidel Evropské unie, a to na podnět hnutí ANO.

K reformě unijních migračních pravidel, jak se na ní dohodli ve čtvrtek večer ministři vnitra zemí EU, se poslanci mimořádně sejdou ve středu odpoledne. Schůzi svolala z podnětu opozičního ANO šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Podání žádosti o mimořádné poslanecké jednání předtím oznámil předseda ANO Andrej Babiš, který dohodnutá migrační pravidla označil za nepochopitelnou věc.

Státní zástupce Pavel Prygl ve čtvrtek podal obžalobu na policistu a dalšího člověka v souvislosti s kauzou Dozimetr. V tiskové zprávě uvedl, že policistu viní ze zneužití pravomoci úřední osoby a neoprávněného přístupu k počítačovému systému, druhého člověka pak z toho, že policistu k trestným činům navedl. Případem se bude zabývat Obvodní soud pro Prahu 8. Podle serveru Novinky.cz se obžaloba týká bratrů Zakaríi a Karíma Nemrahových.

Vnější bezpečnostní hrozba přichází především z Ruska a dlouhodobě i z Číny, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na úterním sněmovním semináři o nové bezpečnostní strategii Česka. Návrh dokumentu je do schválení vládou neveřejný, podle ředitele Odboru bezpečnostní politiky ministerstva zahraničí Ivana Počucha budou jeho hlavní sdělení „jasná a úderná“. Kabinet by podle poslankyně Evy Decroix (ODS) mohl materiál dostat ještě tento měsíc.

V Česku získalo na oblibě celosvětové hnutí, které se nazývá Suverénními občany. Kořeny má ve Spojených státech, jeho příznivci zpochybňují existenci států a jejich orgánů, které prohlašují za „firmy“. V USA jsou zodpovědni především za útoky na policisty, v Německu se loni skupina vycházející z myšlenek Suverénních občanů pokusila naplánovat státní převrat. V Česku stojí místní odnož hnutí za nedávným vylomením dveří a přetlačováním s policisty u soudu, který rozhodoval v případu bývalé novinářky Jany Peterkové – která se k Suverénním občanům také hlásí. O hnutí Suverénních občanů v Česku a jeho zahraniční inspiraci natáčeli pro 168 hodin Jaroslav Hroch a David Sebíň.

Platy uniformovaných policistů podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) kvůli škrtům na ministerstvu souvisejícím s vládním konsolidačním balíčkem neklesnou. Bude ale nutné snížit počet občanských zaměstanců v jednotlivých krajských policejních sborech, uvedl v pořadu Interview ČT24. V příštím roce a půl plánuje v rámci úsporných opatření na ministerstvu zrušit celkem 120 úředních míst.

Česká advokátní komora (ČAK) předložila své kontrolní radě podnět k prověření účasti advokáta Norberta Naxery na úterním incidentu u pražského městského soudu. Před projednáváním případu Jany Peterkové, odsouzené za šíření poplašné zprávy, její příznivci vyrazili dveře do soudní síně. Předseda stavovského sdružení Robert Němec na Twitteru vyzval veřejnost k poskytnutí bližších informací a svědectví. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) byl zásah policie a justiční stráže na místě profesionální.

Kvůli selhání elektronických bran, které urychlují pasovou kontrolu, se v sobotu na britských letištích tvořily dlouhé fronty. Po příletu se tak cestující museli připravit až na několikahodinové čekání. Večer se ale podařilo problémy vyřešit, brány jsou opět funkční a provoz na letištích se vrátil k normálu, oznámilo na Twitteru britské ministerstvo vnitra.

Politici musí změnit právní úpravu odměňování představitelů samospráv, od obecních zastupitelů až po starosty či hejtmany. Ústavní soud (ÚS) v pondělí částečně vyhověl návrhu skupiny senátorů a škrtl několik pasáží ze zákonů o obcích, krajích a hlavním městě Praze. Zrušil také nařízení vlády o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, a to s časovým odkladem do konce letošního roku. Vnitro už prý má připravenou novelu, jež stanovování odměn členů samospráv mění.

Některé pravicové extremistické skupiny v České republice se podle zprávy o extremismu ministerstva vnitra za rok 2022 staly součástí společenství, která souzní s prokremelskou propagandou. Jejími nástroji se staly i takzvané kvazi-mediální projekty. Během pandemie covidu-19 se podle resortu v Česku rovněž etablovala skupina protisystémově naladěných lidí, kteří nedůvěřují státu a jeho základním principům. Od oficiálních institucí proto unikají k takzvaným konspiračním teoriím, jejichž vliv podle zprávy v těchto skupinách sílí.

Hledání úspor na svých resortech začali někteří ministři řešit stěhováním vybraných agend mimo hlavní město. Nájmy mimo Prahu jsou totiž nižší. Zároveň ministři hledají i možnosti, jak své úředníky z více adres dostat jen na jednu.

Česko bude zřejmě ze zákona vynakládat každoročně nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, schválila sněmovna. Poslanci také odhlasovali, že mzdu kolem 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy v národním hospodářství mají mít od příštího roku zákonem zaručenu jen učitelé. Nebude se vztahovat na všechny pedagogické pracovníky, jak to navrhovala původně vláda.

Představitelé měst a obcí v těchto dnech jednají o rušených pobočkách České pošty. Ta sice avizovala, že je připravená seznam rušených poboček upravit, jejich počet – tři sta – je ale neměnný. Hlavním důvodem je vysoká ekonomická ztráta podniku. Obce se snaží hledat řešení, navrhují třeba přeměnu poboček v Poštu partner. Státní firma ale tvrdí, že ani taková forma se jí nevyplatí.

Íránské úřady se chystají instalovat na veřejných prostranstvích kamery, s jejichž pomocí budou identifikovat a trestat ženy, které se venku pohybují bez muslimského šátku hidžábu. Jeho nošení je v islámské republice povinné. V sobotu o tom informovala tamní policie. Podle agentury Reuters má opatření za cíl zastavit rostoucí počty žen, které pravidlo porušují a vycházejí ven bez pokrývky hlavy.

Končí registrace ukrajinských uprchlíků na prodloužení víz dočasné ochrany. Kdo se o prodloužení přihlásí, bude mít vízum platné ještě rok. Registrace je elektronická, potom ale budou muset běženci i osobně dorazit na ministerstvo vnitra, které také od začátku dubna převezme evidenci nově příchozích od krajů. Po dokončení přeregistrací by mělo být jasné, kolik uprchlíků v Česku aktuálně pobývá.

Česká pošta zveřejnila seznam tří stovek poboček, které do poloviny letošního roku skončí. Celkem pětatřicet z nich přestane fungovat v Praze, devatenáct v Ostravě a dvanáct v Brně a Plzni. Opatření bude platit od 1. července. Nejvíce pošt, celkem osmačtyřicet, se zruší v Moravskoslezském kraji. Jeho hejtman Ivo Vondrák (zvolen za ANO) odeslal v souvislosti s tím ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) otevřený dopis, kde ho žádá, aby krok přehodnotil. S rušením poboček nesouhlasí také další představitelé měst a samospráv. Parlamentní opozice kritizuje, že Česká pošta rušení se starosty předem neprojednala.

Česká pošta v souvislosti se snižováním počtu poboček rozdá výpovědi zhruba šestnácti stům zaměstnanců. Další z předpokládaných 2269 rušených míst jsou neobsazená. Na pracovněprávní stránku podávání výpovědí a dodržování stanovených kritérií propouštění budou dohlížet odboráři České pošty. Po středečním jednání vedení pošty se zástupci odborů to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) má systém ochrany obyvatelstva České republiky zásadní nedostatky, které se týkají nedostatečné informovanosti lidí. V zásobách podle kontrol chybějí plynové masky a není dostatek úkrytů, uvedl úřad v tiskové zprávě ohledně kontrol mezi lety 2015 a 2021. Proti kritice se ale ohradilo ministerstvo vnitra, které analýzu považuje za tendenční, a zmínilo, že český systém ochrany je naopak považovaný za jeden z nejlépe připravených a nejrobustnějších v Evropské unii.

Česká pošta zruší od 1. července maximálně 2269 pracovních pozic. Některé z nich jsou nyní neobsazené, nejde tak o přesný počet propuštěných zaměstnanců. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že Česká pošta pomůže propouštěným lidem s hledáním práce. Propouštění souvisí s připravovaným rušením asi tří set poboček pošty z celkového počtu 3,2 tisíce. Transformace České pošty má stát více než osm miliard korun. Státní zdroje, které by na to měly být použity, ale podle prvního místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka podléhají notifikaci Evropské komise.

Ministerstvo vnitra by mohlo zvrátit někdejší rozhodnutí o pokutě za nákup pušek a samopalů pro policii. Za smlouvu bez zakázky udělil 800tisícovou sankci Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a potvrdil ji jihomoravský krajský soud, ale Nejvyšší správní soud nyní vrátil spor na krajskou úroveň.