Policii i hasičům schází stamiliony na provoz. Peníze nechybí, tvrdí Stanjura

Nahrávám video

Bezpečnostní sbory chtějí více peněz na platy i na provoz. Odbory o tom plánují jednat s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Nyní dostávají hasiči a policisté zaplacené alespoň přesčasové hodiny za září, pokud pomáhali v oblastech postižených povodněmi. Zákon přitom říká, že ve stavu nebezpečí mají odpracovat 150 hodin zdarma. Vláda ale rozhodla, že jim veškeré přesčasy uhradí. Povodňové nasazení ovšem zvýšilo i provozní náklady, například na pohonné hmoty. Podle hasičů a policistů přitom peníze na tyto výdaje chybí dlouhodobě.

V oblastech zasažených povodní se vystřídalo 25 tisíc dobrovolných a tři tisíce profesionálních hasičů. Policisté denně nasazovali tři sta svých lidí. Ve stavu nebezpečí by měli odpracovat 150 hodin zdarma, o peníze ale nepřijdou. „Tito lidé dostanou 330 korun za každou odpracovanou přesčasovou hodinu už teď ve své výplatě. (...) Pokud pracují i teď přesčasové hodiny, uvidí to i v další výplatě,“ ujišťuje ministr vnitra.

Podle policejního prezidenta Martina Vondráška odsloužili policisté v krizovém stavu přes 37 tisíc hodin. „Budou vyplaceny odměny v celkové výši více než dvanácti milionů,“ uvedl Vondrášek. Podobně to budou mít i profesionální hasiči. „Chceme samozřejmě navrhnout vládě, tak jako to bylo po požáru v Českém Švýcarsku, systém, jak ocenit i dobrovolné hasiče,“ podotýká ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček.

Vnitřní bezpečnost je pro současnou vládu prioritní, přesto se ale policie i hasiči potýkají s nedostatkem peněz na provoz. Chybí jim několik set milionů, a to i přesto, že vláda v červenci rozhodla, že jim peníze pošle. „Odmítám větu, že hasiči a policisté nemají na provoz, nevím odkud jste ji vzal,“ ohradil se ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) proti dotazu redaktora ČT. „Žádnou takovou informaci od něj (policejního prezidenta, pozn.) nemám, nikomu žádné peníze nechybí,“ dodal šéf státní kasy.

Z víc než jedné miliardy korun policie dostala jen 350 milionů, dalších 750 chybí. Také hasiči mají ze 415 milionů zatím jen 150. „Prostředky jsou uvolňovány průběžně na žádost ministra vnitra. To není tak, že když vláda řekne: ‘Posílíme vám rozpočet,’ a my jsme posílili jejich rozpočet o dvě miliardy korun, že je pošleme druhý den,“ upozornil Stanjura.

Rakušan připustil, že celou částku sbory nedostaly. „Ale je postupně uvolňována tak, abychom to provozně zvládli,“ podotkl. Oba šéfové sborů ale tvrdí, že řešit provozní náklady bez peněz je už deset měsíců velmi složité. „Musíme měnit například mandatorní platby, které jsou na energie, nájmy a podobně,“ přibližuje Vondrášek. „I zálohy na energie a některé záležitosti se musí posouvat opravdu až na chvíli, kdy budeme mít finanční prostředky,“ dodává také Vlček.

Rakušan ujišťuje, že rozhodnutí z července musí být realizováno do konce roku. „A to bude, takové ujištění od ministerstva financí mám,“ nechal se slyšet. Ministra vnitra kritizuje nově zvolená senátorka ANO Jana Mračková Vildumetzová. „Nechal si vzít na rok 2024 2,2 miliardy, ale ne v rámci svého resortu, v rámci svých příspěvkových organizací, které tam zřizuje on. Ty miliardy vzal právě hasičům a policistům,“ míní opoziční politička.

Kromě toho ministra vnitra čekají další jednání o platech, například Unie bezpečnostních složek usiluje o desetiprocentní navýšení od ledna. Navrhovaných pět procent jí nestačí. Pokud se v úterý nedohodnou, plánují protest.

Letos výdaje policie oproti loňsku klesly zhruba o tři a půl miliardy. Pro příští rok zatím návrh rozpočtu počítá s navýšením objemu prostředků na víc než 52 miliard korun. Přes čtyřicet miliard přitom zaberou výdělky zaměstnanců sboru. Občanských pracuje pro policii bezmála devět tisíc. Přes čtyřicet tisíc míst je vyčleněno přímo pro příslušníky sboru.

Tyto počty se mezi loňskem, letoškem a příštím rokem výrazněji měnit nemají. Průměrný hrubý plat příslušníka policie se momentálně blíží šestapadesáti tisícům. Celkový průměr veřejné sféry přesahuje o dvanáct tisíc. Oproti loňsku se nezměnil. Příští rok by měly podle dosavadních příslibů platy vystoupat na 58 tisíc. Nejvíc – o pět procent – porostou hůř placeným lidem v první a čtvrté tarifní třídě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejisté zavedení celostátního referenda. Vládě chybí hlasy opozice

Vládní koalice má malé šance na prosazení celostátního referenda. Ke změně ústavy potřebuje i podporu části opozičních poslanců. Ti jsou ale k plánovanému návrhu skeptičtí. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce s nevládními subjekty jednat, podporu si slibuje od Pirátů. Jenže ti se schůzky ani nechtějí zúčastnit, i když sami mají všelidové hlasování mezi prioritami. Teď říkají, že vládě nevěří kvůli jejímu přístupu k dezinformacím. Klamavé zprávy považují za nebezpečí pro konání referend.
před 2 hhodinami

Zaměstnavatelé řeší chyby jednotného měsíčního hlášení

Někteří zaměstnavatelé řeší problémy při podávání jednotného měsíčního hlášení. Chybovost se pohybuje kolem tří procent. Nejčastěji se podle účetních i správy sociálního zabezpečení týká oprav už odeslaných formulářů. Systém má nahrazovat až pětadvacet listin pro různé úřady.
před 3 hhodinami

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 13 hhodinami

Kněží Bula a Drbola byli prohlášeni za blahoslavené

Slavnostní mší na výstavišti v Brně vyvrcholilo blahořečení kněží Jana Buly a Václava Drboly, kteří byli prohlášeni za blahoslavené. Zakončil se tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. V liturgickém kalendáři si je budou připomínat každý rok 17. června. Bula a Drbola patří k obětem zpolitizované komunistické justice po takzvaných babických událostech v 50. letech minulého století.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Armádní techniku i výcvik si na Bahna přišly prohlédnout tisíce lidí

Tisíce lidí od sobotního rána proudily na letošní Den pozemních vojsk Bahna u Strašic na Rokycansku. Největší akce pozemních sil v Česku pro veřejnost představila dynamické ukázky vojenské techniky, z novinek například bojové vozidlo pěchoty CV90 a tank Leopard 2A4. Diváci mohli zhlédnout i historické scény. Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky je zájem i podpora veřejnosti pro armádu velmi důležitá.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoPolitické spektrum: hnutí MY, Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT, Aliance pro budoucnost

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 6. června přijali Jiří Štěpán (hnutí MY), Hana Janišová (Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT) a Pavel Sehnal (Aliance pro budoucnost). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 19 hhodinami

Chci být víc vidět a pomáhat řešit problémy, říká nová ombudsmanka

Příští ombudsmanka Eva Kostolanská chce prohloubit komunikaci s občany i médii, a zvýšit tak povědomí o práci veřejného ochránce práv. Řekla to v Událostech, komentářích. Plánuje se taky sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a probrat s ním přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva. Ve funkci po složení slibu 18. června nahradí Stanislava Křečka. V pátek ji zvolili poslanci.
před 19 hhodinami

Úniky dat či zahlcení serverů. Menší firmy už půl roku hlásí kybernetické útoky

Podvodné e-maily, škodlivé kódy v infrastruktuře nebo zahlcení serverů. Po půl roce fungování nového zákona o kybernetické bezpečnosti už menší firmy státu nahlásily 27 útoků, řekl České televizi mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Jakub Neščivera. Zákon platí od loňského listopadu a rozšířil počet firem, které musí státu hlásit kybernetické incidenty. Zástupci podnikatelů mluví o vyšších finančních nákladech.
včera v 09:00
Načítání...