Americké akcie po přechodném růstu opět skončily ve ztrátě

Americké akciové burzy se v úterý znovu propadly do ztrát. Na začátku obchodování si přitom připisovaly až tři procenta, čímž aspoň částečně mazaly rozsáhlé propady, které jim v uplynulých dnech způsobily obavy z negativních hospodářských dopadů celní politiky prezidenta USA Donalda Trumpa. Později však převážil negativní dopad Trumpova oznámení, že od středy zvýší cla na dovoz z Číny do USA na celkem 104 procent.

Index Dow Jones, který zahrnuje třicítku předních akcií, skončil den se ztrátou 0,84 procenta na 37 645 bodech. Širší index S&P 500 odepsal 1,57 procenta na 4 982 bodů. Poprvé od loňského dubna tak uzavřel pod hranicí pěti tisíc bodů. Technologický Nasdaq se propadl o 2,15 procenta na 15 267 bodů.

Zmíněné hlavní indexy přitom minulý týden uzavřely čtvrteční a páteční obchodování výraznými ztrátami, první dva lehce ztratily také v pondělí (Dow Jonesův index odepsal 0,9 procenta, S&P 500 pak dvě desetiny procenta). Naopak Nasdaq Composite desetinu procenta přidal.

Za celý minulý týden ztratil Nasdaq celkem 10,02 procenta, S&P 500 pak 9,08 procenta, a Dow Jones 7,86 procenta. Všechny tři hlavní akciové indexy za sebou mají největší dvoudenní i týdenní procentní ztrátu od března 2020, napsala agentura ČTK.

28 minut
Interview ČT24: Bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok
Zdroj: ČT24

Dopady celní války

Investoři podle agentury Reuters doufali, že Trump u nových cel na poslední chvíli přikročí k určitým ústupkům či odkladům, tyto naděje se však nenaplnily. „Lidé chtěli být optimističtí a nakonec zjistili, že k tomu nemají důvod,“ uvedla analytička Melissa Brownová ze společnosti SimCorp.

Naopak se ještě vyostřila rivalita s Pekingem. Cla na dovoz z Číny do Spojených států se od středy zvýší na 104 procent. Oznámil to v úterý podle agentury AFP Bílý dům, který tak naplňuje dřívější hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Spojené státy začaly minulý týden vybírat 25procentní clo u dovozu automobilů a pak i plošné desetiprocentní clo prakticky u veškerého dovozu do USA. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zároveň oznámila, že od středy tohoto týdne začne vybírat i takzvaná reciproční cla, která se u každé země liší a například u členů Evropské unie činí 20 procent. Investoři nyní podle agentury Reuters čekají na jakékoliv informace ohledně ochoty USA jednat o podobě tarifů s dotčenými zeměmi.

V kladných oblastech skončily v úterý evropské burzy. Například panevropský akciový index Stoxx Europe 600 si připsal 2,72 procenta a obchodování zakončil na 486,91 bodu. Index DAX, který je hlavním indikátorem vývoje cen akcií na burze ve Frankfurtu nad Mohanem, se vrátil nad hranici 20 tisíc bodů poté, co se v pondělí ráno propadl až pod 18 500 bodů. Index si nyní připsal 2,48 procenta a uzavřel na 20 280,26 bodu.

Dařilo se i pražské burze. Po čtyřech poklesech v řadě obrátila k růstu. Index PX uzavřel silnější o 3,76 procenta na 1 974,19 bodu. Růst zaznamenaly všechny hlavní tituly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump nabídl Putinovi členství ve své Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do své Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
06:28Aktualizovánopřed 5 mminutami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelila i další místa, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters.
před 54 mminutami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 2 hhodinami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 2 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 4 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo patnáct set členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba patnáct set členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...