Asie

Společné nákupy, sdílené zásoby a větší investice do vlastní produkce. Unie chce vrátit výrobu léků do Evropy a novými zákony posílit vlastní soběstačnost v tomto směru. O nutnosti vymanit se ze závislosti na nespolehlivých dodavatelích hovoří i český premiér Petr Fiala (ODS). Podpořit výrobu ve své zemi hodlá také americký prezident Donald Trump. Po jeho nedávném prohlášení, že cla zasáhnou i farmaceutický trh, některé firmy ohlásily, že v USA zvýší investice.

V atmosféře obav z obchodní války mezi USA a Čínou – v době, kdy si obě strany vůči sobě dál a dál zvyšují celní sazby – uzavřely akciové burzy v Asii a Pacifiku páteční obchodování se smíšenými výsledky. Nejvíce ztratil japonský index Nikkei 225, mírněji klesly i hlavní indexy jihokorejské a australské burzy. Naopak se dařilo trhům v čínském Hongkongu a Šanghaji a v Indii. Čína v pátek po uzavření obchodování oznámila zvýšení odvetných cel vůči USA. Tato zpráva pak srazila většinu evropských indexů do záporných hodnot.

Akciové burzy v Evropě během čtvrtečního obchodování výrazně posílily. Reagovaly na to, že americký prezident Donald Trump ve středu na devadesát dní pozastavil zvýšení amerických cel vůči většině zemí, s výjimkou Číny. Indexy přidaly tři až čtyři procenta. V zisku skončila také většina indexů v Asii. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 přidal přes devět procent.

Americké akciové burzy se v úterý znovu propadly do ztrát. Na začátku obchodování si přitom připisovaly až tři procenta, čímž aspoň částečně mazaly rozsáhlé propady, které jim v uplynulých dnech způsobily obavy z negativních hospodářských dopadů celní politiky prezidenta USA Donalda Trumpa. Později však převážil negativní dopad Trumpova oznámení, že od středy zvýší cla na dovoz z Číny do USA na celkem 104 procent.

Do Spojených států míří dvacet procent čínské produkce. Americký prezident Donald Trump přitom v úterý opět zvýšil cla na dovoz z tohoto státu, čímž pohrozil o den dříve. Zpravodajka České televize ještě před tímto nejaktuálnějším vývojem mapovala situaci v exportní základně v provincii Kuang-tung na jihu asijské země. To tamní firmy veskrze věřily, že celní bitvu ustojí.

Akcie na burzách v Asii zahájily týden prudkým poklesem. V Hongkongu podle hlavního indexu odepsaly přes třináct procent, v Šanghaji přes sedm procent. Trhy dál reagují na ohlášená cla na dovoz zboží do Spojených států a na páteční krok Číny místo k jednání přistoupit k odvetným opatřením, informují tiskové agentury. Nejistota panuje také kolem toho, kde se současný propad může zastavit.

Spojené státy neodloží zavedení zvýšených cel, která začnou podle plánů prezidenta Donalda Trumpa platit ve středu 9. dubna, uvedl podle agentury Reuters ministr obchodu Howard Lutnick. Podle něj cla budou platit nejméně dny či týdny. Zvýšená cla se týkají také států Evropské unie (EU) včetně Česka či asijských států. Některé z nich zřejmě odvetná cla nezavedou.

Thajsko i Myanmar zasáhlo v pátek zemětřesení o síle až 7,7 stupně. Záchranáři pátrají po přeživších, kteří zůstali v troskách zřícených či poničených budov. Podle odhadu americké geologické služby USGS by se počet obětí mohl s přibližně třetinovou pravděpodobností pohybovat mezi deseti a sto tisíci, kolem pátečního poledne byl ale počet mrtvých z míst neštěstí hlášený výrazně nižší. Záběry zkázy po otřesech plní sociální sítě i servis světových agentur. Lidé ze zasažených oblastí například pořídili záběry vody vylévající se z bazénů na střechách mrakodrapů nebo shromažďování vyděšených lidí v ulicích.

Na hranici Myanmaru s Thajskem proběhla další velká razie proti centrům on-line podvodů provozovaných čínskými zločineckými gangy. Dosud se policii podařilo osvobodit kolem sedmi tisíc lidí. Podle OSN však ozbrojenci stále drží desítky tisíc dalších, které nalákali na lukrativní pracovní nabídky, aby je následně pod pohrůžkami nutili k otrocké práci a on-line podvodům. Podobné případy jsou čím dál častější v celé Asii, Africe nebo na Blízkém východě.

Za běžných okolností v lednu v Arktidě mořského ledu přibývá. Letos ale v druhé polovině měsíce ledu příliš nepřibývalo, anebo ho dokonce mírně ubylo. Rozsah mořského ledu v Arktidě celkově klesá dlouhodobě. Chaotické však byly i srážky, kdy například v Texasu bylo víc sněhu než na Aljašce.

V úvodu týdne klesají akcie na evropských i amerických trzích. Reagují tak na víkendové oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení cel na dovoz z Kanady, Číny a Mexika. Proti Kanadě a Mexiku však budou cla na měsíc pozastavena. Mezitím klesají i ceny nejznámějších kryptoměn. Bitcoin se propadl hluboko pod sto tisíc dolarů (2,5 milionu korun). Naopak zpevňuje americký dolar, zatímco kurz čínského jüanu obchodovaného v zahraničí klesl na historické minimum.

Teroristická organizace Islámský stát (IS) už sice po vojenské porážce v roce 2017 neovládá rozsáhlá území v Sýrii a Iráku, její extremistická ideologie a značka ale pořád působí jako inspirace. Podle odhadu OSN má navíc i nadále až deset tisíc ozbrojenců napříč Asií a Afrikou. Za tikající bombu bývá označován zajatecký tábor al-Hol v Sýrii, kde kurdské jednotky zadržují přes padesát tisíc stoupenců IS a jejich rodin.

Byla to jedna z největších přírodních katastrof v dějinách lidstva. Po zemětřesení u indonéského ostrova Sumatra zasáhla pobřeží Indického oceánu v Asii a Africe ničivá vlna tsunami, která zabila téměř čtvrt milionu lidí. Mezi oběťmi byly i tisíce zahraničních návštěvníků, kteří ve vyhledávané turistické destinaci trávili exotickou dovolenou. Od tragédie uplynulo přesně dvacet let.

Cena kryptoměny bitcoin v pondělí po zahájení obchodování v Asii poprvé vystoupala nad 106 tisíc dolarů (2,52 milionu korun). Pokračuje tak růst spojený se znovuzvolením Donalda Trumpa americkým prezidentem. V předvolební kampani Trump mimo jiné slíbil, že vytvoří strategické zásoby bitcoinů a podpoří jeho domácí těžbu.

Velkým tématem předčasných voleb v Německu bude situace tamního automobilového průmyslu, který má stále větší potíže. Koncern Volkswagen dál trvá na propouštění a uzavírání továren v Německu, a to i přes hrozící stávky odborářů. Problémy automobilek už zasahují i dodavatele komponentů, jako je například firma Bosch. Ta chystá propouštění a snižování platů. To vše vede k tomu, že i makroekonomické scénáře dalšího vývoje Německa se stále zhoršují.

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin se při obchodování v Asii ve čtvrtek ráno dostala na rekordních 97 902 amerických dolarů (2,35 milionu korun). Cena bitcoinu se výrazně zvyšuje po zprávě, že firma nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa jedná o převzetí kryptoměnové společnosti Bakkt. To zvýšilo naděje, že nová americká vláda bude mít vstřícnější přístup ke kryptoměnovému odvětví, uvedla agentura Reuters.

Akcie na evropských i amerických trzích zahájily středeční obchodování silným růstem. Evropské akcie nakonec den uzavřely s mírnou ztrátou, ty americké růst udržely a hlavní indexy tak den zakončily na rekordu. V závěru obchodování oslabila i pražská burza. Investoři i trh reagovali na průběžné výsledky prezidentských voleb v USA.

Volby v největší světové ekonomice se blíží do cílové rovinky. Jedním z tradičních a klíčových témat celé kampaně je právě ekonomika. Jak se k ní budoucí prezident či prezidentka postaví, přitom zajímá nejen Američany, ale celý svět. Byznys v USA i zahraničí se už chystá na nové překážky a obchodní války.

Čína posiluje vliv v jihovýchodní Asii. S Vietnamem plánuje podepsat nové dohody o podpoře obchodu i stavbě železnic. V Kambodži zase čínské státní firmy asistují s ambiciózním projektem skoro za jednu a tři čtvrtě miliardy dolarů (asi 40 miliard korun). Nový průplav má propojit hlavní město Phnom Penh s mořem. Megastavba ale vyvolává obavy, že poškodí životní prostředí, a dokonce ovlivní celosvětovou potravinovou bezpečnost.

Silný tajfun, který v posledních dnech sužuje Tchaj-wan, si k pátku vyžádal nejméně dvě oběti, jeden člověk se pohřešuje. V pátek vítr zeslábl na tropickou tlakovou níži. Jih ostrova se již pustil do odklízení trosek a obnovy infrastruktury. Úřady ve městě Kao-siung a v sousedním okrese Pching-tung vyhlásily už čtvrtý den volna a doufají v brzké obnovení dodávek pitné vody a elektřiny.

Ruská agrese na Ukrajině prohloubila propast mezi Západem a „globálním Jihem“. Kreml sází na frustraci rozvíjejících se zemí, jimž slibuje posílení ekonomik i nový světový řád, ve kterém už nebudou upozaděny. Kyjev argumentuje dopady války na potravinovou bezpečnost a hraje na morální notu. Nedaří se mu ale získat na svou stranu klíčové hráče, jako je Indie či Jižní Afrika. Většina „globálního Jihu“ navíc odmítá sankce a částečně brzdí snahy o využití zabavených ruských aktiv na odškodnění pro Ukrajince. Země se totiž obávají zhoršení vztahů s Kremlem i nastavení precedentu, který by se mohl v budoucnu týkat i jich, píše Evropejska pravda.

Papež František se v pondělí dočkal bouřlivého přivítání na Východním Timoru, který navštívil v rámci své dvanáctidenní cesty po Asii. Ostrovní stát je předposlední zastávkou a také jedinou většinově katolickou zemí na jeho programu. Hlava katolické církve ještě povede mši pod širým nebem, které se podle odhadů Vatikánu zúčastní na 700 tisíc lidí, píše BBC. To je zhruba polovina populace Východního Timoru.

Tajfun Yagi zabil na severu Vietnamu nejméně čtyři lidi a 78 dalších zranil poté, co tam v sobotu dosáhl pevniny, píše agentura AP s odvoláním na vietnamské úřady. Bilance obětí letošní nejsilnější asijské bouře tak přesáhla počet dvaceti, hlásí Reuters.

Thajský parlament zvolil novou šéfkou vlády Petongtán Šinavatrovou. Pochází z mocenské rodiny bývalých premiérů. Po své tetě se stane jako druhá žena v premiérském křesle nejmladší předsedkyní vlády království v jihovýchodní Asii. Její zvolení přichází pouhé dva dny po odvolání dosavadního premiéra kvůli porušení ústavy. Poslední vývoj v Thajsku ilustruje přetrvávající vliv monarchie v zemi.