Vědci objevili neznámého megaraptora

Vědci objevili v Argentině doposud neznámý druh dinosaura, který byl pojmenován Joaquinraptor casali a patří do skupiny megaraptorů, velkých a hbitých predátorů, kteří žili v období rané až pozdní křídy, tedy asi před 130 až 83 miliony let.

Nově objevený dinosaurus pravděpodobně měřil na délku až sedm metrů a vážil kolem jedné tuny. „Jurský park 8 možná právě našel svého dokonalého padoucha,“ popsal objev s nadsázkou web Science Alert.

V nové studii vědci uvedli, že objevili část lebky, kosti horních a dolních končetin a části ocasu v Patagonii. Přestože jde jenom o částečnou kostru, patří nález k dosud nejkompletnějším z nalezených fosilií megaraptorů. Společně s kostmi megaraptora byla u jeho čelisti nalezena kost prehistorického krokodýla, píše agentura AP. Fosilie, které odhalují, čím se prehistorická zvířata živila, jsou neobvyklé. Takové nálezy poskytují důležité informace o životě vyhynulých druhů.

Kosterní pozůstatky joaquinraptora
Zdroj: Nature Communications

Joaquinraptor casali žil pravděpodobně před 66 až 70 miliony let, tedy v období těsně před hromadným vymíráním dinosaurů. Podle paleontologů se jednalo o predátora na vrcholu potravního řetězce. V době smrti bylo nalezenému exempláři nejméně devatenáct let, přičemž vědci zatím nevědí, co ho usmrtilo, informuje AP.

Hbití a se silnými drápy na horních končetinách

Megaraptoři žili na území dnešní Jižní Ameriky, Austrálie a Asie a nejstarší zástupci tohoto druhu se objevili před asi 132 miliony let. Během své existence se tato skupina dinosaurů vydala jiným směrem než slavnější tyranosauři: místo velikosti a hrubé síly investovali do rychlosti a hbitosti a vyvinuli si velké, silné přední končetiny.

Podle Lucia Ibiricua z Patagonského institutu geologie a paleontologie jsou megaraptoři známí právě svými protáhlými lebkami a obrovskými a velmi silnými drápy, které měli na horních končetinách. Ibiricu byl součástí týmu, který objev učinil, a nového dinosaura dokonce pojmenoval po svém synovi Joaquínovi, píše AP.

Fernando Novas z přírodovědného muzea Bernardina Rivadavii v Buenos Aires společně s kolegy minulý měsíc popsal nový druh krokodýla pojmenovaného Kostensuchus antrox, který žil přibližně ve stejné době jako Joaquinraptor casali. Je možné, že kost prehistorického krokodýla nalezená u Joaquinraptor casali náleží právě tomuto nově objevenému druhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 21 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...