Vědci objevili neznámého megaraptora

Vědci objevili v Argentině doposud neznámý druh dinosaura, který byl pojmenován Joaquinraptor casali a patří do skupiny megaraptorů, velkých a hbitých predátorů, kteří žili v období rané až pozdní křídy, tedy asi před 130 až 83 miliony let.

Nově objevený dinosaurus pravděpodobně měřil na délku až sedm metrů a vážil kolem jedné tuny. „Jurský park 8 možná právě našel svého dokonalého padoucha,“ popsal objev s nadsázkou web Science Alert.

V nové studii vědci uvedli, že objevili část lebky, kosti horních a dolních končetin a části ocasu v Patagonii. Přestože jde jenom o částečnou kostru, patří nález k dosud nejkompletnějším z nalezených fosilií megaraptorů. Společně s kostmi megaraptora byla u jeho čelisti nalezena kost prehistorického krokodýla, píše agentura AP. Fosilie, které odhalují, čím se prehistorická zvířata živila, jsou neobvyklé. Takové nálezy poskytují důležité informace o životě vyhynulých druhů.

Kosterní pozůstatky joaquinraptora
Zdroj: Nature Communications

Joaquinraptor casali žil pravděpodobně před 66 až 70 miliony let, tedy v období těsně před hromadným vymíráním dinosaurů. Podle paleontologů se jednalo o predátora na vrcholu potravního řetězce. V době smrti bylo nalezenému exempláři nejméně devatenáct let, přičemž vědci zatím nevědí, co ho usmrtilo, informuje AP.

Hbití a se silnými drápy na horních končetinách

Megaraptoři žili na území dnešní Jižní Ameriky, Austrálie a Asie a nejstarší zástupci tohoto druhu se objevili před asi 132 miliony let. Během své existence se tato skupina dinosaurů vydala jiným směrem než slavnější tyranosauři: místo velikosti a hrubé síly investovali do rychlosti a hbitosti a vyvinuli si velké, silné přední končetiny.

Podle Lucia Ibiricua z Patagonského institutu geologie a paleontologie jsou megaraptoři známí právě svými protáhlými lebkami a obrovskými a velmi silnými drápy, které měli na horních končetinách. Ibiricu byl součástí týmu, který objev učinil, a nového dinosaura dokonce pojmenoval po svém synovi Joaquínovi, píše AP.

Fernando Novas z přírodovědného muzea Bernardina Rivadavii v Buenos Aires společně s kolegy minulý měsíc popsal nový druh krokodýla pojmenovaného Kostensuchus antrox, který žil přibližně ve stejné době jako Joaquinraptor casali. Je možné, že kost prehistorického krokodýla nalezená u Joaquinraptor casali náleží právě tomuto nově objevenému druhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
před 19 hhodinami

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Silné krvácení či bolesti v podbřišku. Jaké účinky má slzný plyn na ženské zdraví?

Vyvolání děložních bolestí, záchvaty endometriózy, výrazné krevní ztráty, narušení menstruačního cyklu… Na sociálních sítích tisíce lidí popisují potíže s reprodukčním zdravím, které přičítají masivnímu používání slzného plynu ze strany bezpečnostních složek během nedávných protestních akcí ve Francii a Belgii. Někdy již několik hodin po kontaktu s látkou hlásí ženy silné křeče, abnormální krvácení, předčasný nástup menstruace nebo naopak její úplné vynechání. Ve Francii nyní kolektiv „Lacrymo de sang“, který sdružuje zdravotníky, aktivisty a osoby se vzděláním v oblasti reprodukčního zdraví, provádí šetření s cílem shromáždit svědectví o účincích slzného plynu na menstruační cyklus. Cílem je shromáždit empirická data a následně zvýšit povědomí o menstruačním zdraví. Dosud formulář vyplnilo více než devět tisíc zájemců.
29. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.