Vědci objevili neznámého megaraptora

Vědci objevili v Argentině doposud neznámý druh dinosaura, který byl pojmenován Joaquinraptor casali a patří do skupiny megaraptorů, velkých a hbitých predátorů, kteří žili v období rané až pozdní křídy, tedy asi před 130 až 83 miliony let.

Nově objevený dinosaurus pravděpodobně měřil na délku až sedm metrů a vážil kolem jedné tuny. „Jurský park 8 možná právě našel svého dokonalého padoucha,“ popsal objev s nadsázkou web Science Alert.

V nové studii vědci uvedli, že objevili část lebky, kosti horních a dolních končetin a části ocasu v Patagonii. Přestože jde jenom o částečnou kostru, patří nález k dosud nejkompletnějším z nalezených fosilií megaraptorů. Společně s kostmi megaraptora byla u jeho čelisti nalezena kost prehistorického krokodýla, píše agentura AP. Fosilie, které odhalují, čím se prehistorická zvířata živila, jsou neobvyklé. Takové nálezy poskytují důležité informace o životě vyhynulých druhů.

Kosterní pozůstatky joaquinraptora
Zdroj: Nature Communications

Joaquinraptor casali žil pravděpodobně před 66 až 70 miliony let, tedy v období těsně před hromadným vymíráním dinosaurů. Podle paleontologů se jednalo o predátora na vrcholu potravního řetězce. V době smrti bylo nalezenému exempláři nejméně devatenáct let, přičemž vědci zatím nevědí, co ho usmrtilo, informuje AP.

Hbití a se silnými drápy na horních končetinách

Megaraptoři žili na území dnešní Jižní Ameriky, Austrálie a Asie a nejstarší zástupci tohoto druhu se objevili před asi 132 miliony let. Během své existence se tato skupina dinosaurů vydala jiným směrem než slavnější tyranosauři: místo velikosti a hrubé síly investovali do rychlosti a hbitosti a vyvinuli si velké, silné přední končetiny.

Podle Lucia Ibiricua z Patagonského institutu geologie a paleontologie jsou megaraptoři známí právě svými protáhlými lebkami a obrovskými a velmi silnými drápy, které měli na horních končetinách. Ibiricu byl součástí týmu, který objev učinil, a nového dinosaura dokonce pojmenoval po svém synovi Joaquínovi, píše AP.

Fernando Novas z přírodovědného muzea Bernardina Rivadavii v Buenos Aires společně s kolegy minulý měsíc popsal nový druh krokodýla pojmenovaného Kostensuchus antrox, který žil přibližně ve stejné době jako Joaquinraptor casali. Je možné, že kost prehistorického krokodýla nalezená u Joaquinraptor casali náleží právě tomuto nově objevenému druhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 49 mminutami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 3 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 5 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026
Načítání...