Vědci objevili neznámého megaraptora

Vědci objevili v Argentině doposud neznámý druh dinosaura, který byl pojmenován Joaquinraptor casali a patří do skupiny megaraptorů, velkých a hbitých predátorů, kteří žili v období rané až pozdní křídy, tedy asi před 130 až 83 miliony let.

Nově objevený dinosaurus pravděpodobně měřil na délku až sedm metrů a vážil kolem jedné tuny. „Jurský park 8 možná právě našel svého dokonalého padoucha,“ popsal objev s nadsázkou web Science Alert.

V nové studii vědci uvedli, že objevili část lebky, kosti horních a dolních končetin a části ocasu v Patagonii. Přestože jde jenom o částečnou kostru, patří nález k dosud nejkompletnějším z nalezených fosilií megaraptorů. Společně s kostmi megaraptora byla u jeho čelisti nalezena kost prehistorického krokodýla, píše agentura AP. Fosilie, které odhalují, čím se prehistorická zvířata živila, jsou neobvyklé. Takové nálezy poskytují důležité informace o životě vyhynulých druhů.

Kosterní pozůstatky joaquinraptora
Zdroj: Nature Communications

Joaquinraptor casali žil pravděpodobně před 66 až 70 miliony let, tedy v období těsně před hromadným vymíráním dinosaurů. Podle paleontologů se jednalo o predátora na vrcholu potravního řetězce. V době smrti bylo nalezenému exempláři nejméně devatenáct let, přičemž vědci zatím nevědí, co ho usmrtilo, informuje AP.

Hbití a se silnými drápy na horních končetinách

Megaraptoři žili na území dnešní Jižní Ameriky, Austrálie a Asie a nejstarší zástupci tohoto druhu se objevili před asi 132 miliony let. Během své existence se tato skupina dinosaurů vydala jiným směrem než slavnější tyranosauři: místo velikosti a hrubé síly investovali do rychlosti a hbitosti a vyvinuli si velké, silné přední končetiny.

Podle Lucia Ibiricua z Patagonského institutu geologie a paleontologie jsou megaraptoři známí právě svými protáhlými lebkami a obrovskými a velmi silnými drápy, které měli na horních končetinách. Ibiricu byl součástí týmu, který objev učinil, a nového dinosaura dokonce pojmenoval po svém synovi Joaquínovi, píše AP.

Fernando Novas z přírodovědného muzea Bernardina Rivadavii v Buenos Aires společně s kolegy minulý měsíc popsal nový druh krokodýla pojmenovaného Kostensuchus antrox, který žil přibližně ve stejné době jako Joaquinraptor casali. Je možné, že kost prehistorického krokodýla nalezená u Joaquinraptor casali náleží právě tomuto nově objevenému druhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 19 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 23 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.