Předseda sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura sdělil, že peníze ze státního rozpočtu nepůjdou na zbraně a munici pro Ukrajinu. Řekl to na tiskové konferenci po pondělním jednání poslaneckého klubu SPD, kde jeho členové projednávali mimo jiné i výroky ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD). Ten se bude napříště vyjadřovat k armádě a jejímu zabezpečení, zatímco postoje vlády k zahraničním otázkám včetně toho k Ukrajině bude sdělovat premiér Andrej Babiš (ANO). Dohodla se na tom koaliční rada ANO, SPD a Motoristů, oznámil už dříve místopředseda SPD Radim Fiala. Šlo o reakci na Zůnovy páteční výroky. Muniční iniciativu, ke které se Zůna v pátek také vyjádřil, projedná sedmého ledna Bezpečnostní rada státu.
Okamura také na podvečerním brífinku uvedl, že ministerstvo obrany připraví pro vládu podklady k ukončení role tohoto resortu v muniční iniciativě, podpora Ukrajiny dle něj musí vést k ukončení konfliktu a nastolení míru. Ministr Zůna dle šéfa SPD rovněž odmítl pozvání k návštěvě Ruskem napadené země.
Okamura dále sdělil, že vláda o dalším postupu ve věci letounů F-35 bude teprve jednat. „Pro SPD je tento nákup nevhodný a příliš drahý,“ zopakoval. Ministerstvo obrany podle něj bude případně analyzovat a řešit všechny možnosti a dopady takového rozhodnutí včetně varianty odstoupení od kupní smlouvy.
Na ministerstvu obrany také došlo k propuštění všech nominantů předešlé vládní koalice, dodal Okamura. Po krátkém prohlášení, jemuž přihlíželi i Zůna s Fialou, všichni tři odešli, aniž by mohli přítomní novináři pokládat dotazy.
Zůna se už nemá vyjadřovat k zahraničním otázkám, shodla se koalice
Zůna v pátek oznámil, že ministerstvo obrany bude pokračovat ve strategických modernizačních projektech včetně nákupu F-35, který nynější vládní strany ještě v opozici kritizovaly. Neskončí pravděpodobně ani česká muniční iniciativa na pomoc Ukrajině, stejně jako její podpora v boji proti ruské agresi, hledat se ale bude její optimální podoba.
Zůnovy výroky na sociálních sítích během víkendu kritizovali někteří příznivci hnutí SPD.
Podle Radima Fialy Zůnovi odvolání kvůli výrokům nehrozí. „Myslím, že křeslo pana Zůny je pevné,“ prohlásil v pondělí ráno před zasedáním koaliční rady, kde se řešily mimo jiné i Zůnovy páteční výroky. „Vůbec o tom neuvažujeme, pan Zůna je tam čtyři dny i s cestou,“ vyloučil možnost jeho výměny v čele resortu obrany. Na Zůnovo místo se už přihlásil poslanec zvolený za SPD a předseda strany PRO Jindřich Rajchl. Okamura k tomu později řekl, že prý nešlo o vážně míněný návrh.
Zůnovo odvolání nebylo tématem ani na jednání koaliční rady, která ovšem ministrovi striktně vymezila, k čemu se může vyjadřovat a k čemu ne. „Pan ministr Zůna bude komunikovat věci, které se týkají armády, které se týkají zabezpečení. A zahraniční věci, že prostě v principu náleží premiérovi, to znamená Ukrajina, to patří do gesce premiéra, to bude komunikovat premiér,“ formuloval koaliční resumé Fiala.
Na tiskové konferenci po zasedání vlády, pár hodin po koaliční radě, se Babiš vyjádřil, že ministr Zůna může říkat, co chce. Doporučil mu však, aby se soustředil na nákupy na ministerstvu obrany či na navyšování počtu vojáků.
Reakce opozice
Bývalý premiér a končící předseda ODS Petr Fiala označil za absurdní, aby se ministr obrany nesměl vyjadřovat k zahraniční politice.
Podle jeho možného nástupce v čele ODS Martina Kupky „koaliční rada nasadila náhubek novému ministrovi obrany“ za to, že si dovolil říci, že Rusko je agresor. Kupka mluvil o politice nahnědlé vlády. Rajchl, který se v rámci své kritiky Zůny o funkci ministra obrany přihlásil, by dle Kupky „byla další strašidelná věc pro směřování České republiky.“
Za absurdní a bezprecedentní označil závěr koaliční rady bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš. Zůna dle něj musí popisovat věci tak, jak jsou, ale to voliči SPD slyšet nechtějí. „Předseda SPD Tomio Okamura zaséval před volbami nenávist a nyní sklízí, co zasel,“ dodal Bartoš.
Ministr si za výroky stojí, podle Okamury se shodli na něčem jiném
Předseda SPD Tomio Okamura tvrdí, že se Zůnou mluvil a ministr prý neměl možnost svá vyjádření v pátek dovysvětlit. „Pan ministr je pět dní ve funkci a nemá ty politické zkušenosti,“ řekl předseda SPD, podle něhož se názory zástupců hnutí na F-35 či podporu Ukrajině nemění. „Všechno jsme si probrali, ty názory jsou stejné,“ vyjádřil se k hovoru se Zůnou.
Ministr Zůna však v neděli ve svém vyjádření pro Security Magazín svá páteční slova potvrdil: „Detailně jsem si poslechl své vystoupení. Vzhledem k tomu, jakých informací a neveřejných postupů jsem nositelem, neměním nic ze svých výroků a ani nemohu vést polemiku nad jediným slovem.“
„Kdo si v tom pokračovat chce, ať si v tom pokračuje. Chtějí v tom pokračovat už jen ty západní země,“ uvedl Okamura k české roli v muniční iniciativě. „My zastáváme názor, že by Česká republika do toho už neměla zasahovat,“ dodal. Okamura na Ukrajinu nepojede ani jako předseda sněmovny. „Ukrajinu si pan premiér (Andrej Babiš) bude řešit sám,“ prohlásil.
Reakce prezidenta Pavla
Prezident Petr Pavel k tomu řekl novinářům, že ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) „neřekl nic jiného než to, k čemu se sama SPD přihlásila hned po zahájení agrese v roce 2022“. Ministrovi vyjádřil podporu, není podle něj žádný důvod k jeho kritice, odvolávání či přehodnocování jeho postojů. Ty jsou podle něj „plně v kontextu toho, co i Andrej Babiš považuje za svoji politiku ve vztahu k Ukrajině a k bezpečnosti“.
Přehodnocení pořízení stíhaček F-35 slibovalo ve svém volebním programu hnutí ANO, které složilo vládu s SPD a Motoristy. SPD, která nominovala Zůnu do vlády, zase prosazuje ukončení posílání peněz na Ukrajinu i české muniční iniciativy. ANO před volbami usilovalo o ukončení muniční iniciativy, kterou označovalo za netransparentní. K většině těchto kroků však podle pátečních vyjádření ministra obrany Česko nepřistoupí.
Na ministerstvu plánuje Zůna pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech, které mají podle dřívějšího vyjádření ministerstva zásadní význam pro zajištění obranyschopnosti Česka a plnění závazků vůči NATO. Vedle letounů F-35 jde o pořízení bojových vozidel pěchoty CV90, středních transportních letounů Embraer C-390, tanků Leopard 2A8 a nákup vozidel pro ženijní vojsko.
Prioritou se podle Zůny stává protivzdušná obrana a působení armády v nových operačních doménách.
Budoucnost muniční iniciativy
Muniční iniciativu, ve které Česko zprostředkovává dodávky velkorážové munice pro Ukrajinu, projedná sedmého ledna Bezpečnostní rada státu (BRS). Novinářům to po pondělním zasedání kabinetu řekl premiér Babiš. Ten před volbami iniciativu ostře kritizoval a sliboval její zrušení. Na tiskové konferenci po jednání vlády zhodnotil, že v principu je to dobrá věc, jde však o to, zda se obešla bez korupce. Definitivní stanovisko Babiš navrhne po bezpečnostní radě.
V lednu půjde o první zasedání BRS v novém složení po nástupu Babišovy vlády. Kabinet v pondělí schválil i složení rady, která je jeho stálým pracovním orgánem pro koordinaci problematiky bezpečnosti země. Členy budou vedle premiéra ministři průmyslu, obrany, zahraničních věcí, financí, vnitra, spravedlnosti a dopravy, řekl Babiš. Místopředsedou rady by se měl stát první vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO).
Česko na muniční iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. Letos Ukrajina dostala 1,8 milionu kusů munice, za celou dobu trvání iniciativy přes čtyři miliony kusů. Podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) na munici pro Ukrajinu dárci věnovali 100 miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko.
Ministr obrany Zůna v pátek řekl, že podpora Ukrajiny bude pokračovat, Česko stojí na její straně a agresorem je Rusko. Pokládá ale za nutné hledat optimální cesty podpory napadené země. SPD, která nominovala Zůnu do kabinetu, přitom prosazuje ukončení posílání peněz na Ukrajinu i muniční iniciativy. Zůna poznamenal, že iniciativu v zásadě nikdo nezpochybňuje, o jejím osudu rozhodne vláda jako celek.
Výdaje na obranu splní závazek vůči NATO
Premiér po jednání vlády informoval, že úředníci ministerstva obrany ubezpečili vládu, že Česko za letošek splní závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Výdaje podle něj dosáhnou 2,02 procenta HDP.
Řekl také, že důrazně vyzval úředníky ministerstva obrany, kteří se schůze vlády zúčastnili, a ministra Zůnu, aby na splnění dvou procent dohlédli. Podle Babiše nebyl za předchozí vlády nikdo zodpovědný za celkové řízení výdajů na obranu.
Strategičtí partneři Česka podle Babiše vyjadřují pochybnosti, jestli Česko závazek dvou procent splní, či ne. „Generální tajemník NATO (Mark Rutte) mi dneska psal a měli jsme dnes i setkání s velvyslancem Spojených států (Nicholasem Merrickem), že mají obavy, že to tak není,“ poznamenal.
Vláda se podle premiéra musí spolehnout na to, že úředníci ministerstva obrany říkají pravdu. „Uvidíme, jak to všechno nakonec dopadne. To se dozvíme příští rok, když už to bude všechno zprocesováno,“ dodal.
