Ivan Bartoš

Ústavní soud (ÚS) předběžným opatřením uložil vládě, aby zajistila účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Nesmí jeho cestě nijak bránit, oznámili soudci novinářům. Prezident na summit chce, vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) s ním dosud nepočítala. Středeční rozhodnutí je jednorázové, vztahuje se jen na Ankaru. O kompetenční žalobě soud teprve rozhodne, udělá to přednostně. Rozhodnutí padne v řádu měsíců.

Úterní jednání sněmovny se neslo v duchu opoziční kritiky, jež míří na vládou schválenou novelu rušící poplatky za veřejnoprávní média. U řečnického pultu se od čtrnácti hodin v debatě o programu střídali opoziční poslanci, v jejichž i několik desítek minut dlouhých projevech zaznívají například výhrady k nevoli vlády vést o změně financování ČT a ČRo diskusi. Opozice „výstražné“ obstrukce avizovala, vládní kluby si proto prosadily možnost jednat až do noci. Poslanci hned po schválení programu přerušili schůzi do středečního rána, v úterý neprojednali vůbec nic.

V České televizi (ČT) a Českém rozhlase (ČRo) proběhla v pondělí výstražná stávka. Zaměstnanci tak protestovali proti vládnímu plánu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a obě veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu, což podle nich ohrožuje jejich nezávislost. Stávka se projevila po celý den ve vysílání všech stanic s výjimkou dětských kanálů Déčko a Radio Junior.

Česko už nebude pokračovat v krocích k zavedení takzvané Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách a domácímu násilí. Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) na svém posledním zasedání v pondělí zrušila souhlas předchozího kabinetu s ratifikací dokumentu. Na konec ratifikačního procesu upozornil server iRozhlas.cz. Opozice vládní krok kritizuje.

Prezident Petr Pavel na současném systému poplatků za veřejnoprávní televizi a rozhlas nevidí nic, co by nefungovalo, pro změnu zatím neslyšel pádný důvod, řekl v úterý při návštěvě kraje Vysočina. Žádné opatření podle něj nesmí ohrozit jejich nezávislost. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) však v úterý o možném uzákonění garancí nezávislosti pro Českou televizi a Český rozhlas prohlásil, že není potřeba. Poslanec Josef Nerušil (SPD) hovořil i o posílení kontroly obsahu, což ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) dementoval.

Poslanci na mimořádné schůzi z podnětu opozice debatovali o otázce střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacích skupině Agrofert. Sněmovna neschválila program schůze, k řečnickému pultu se tak dostali jen poslanci s přednostním právem a jednání skočilo bez výsledku. Opoziční poslanci avizovali, že budou chtít také blokovat přijetí novely, která rozvolňuje zákon o střetu zájmů politiků. Úpravy v úterý předložila skupina koaličních poslanců, kvůli tomu odpadne běžné připomínkové řízení. Babiš se schůze nezúčastnil, omluvil se z pracovních důvodů.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.

Rozhodnutí o složení delegace na summit NATO v Ankaře nepadlo, řekl prezident Petr Pavel při odchodu z Úřadu vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) měl zároveň prezidenta ujistit, že výkon jeho pravomocí omezovat nehodlá a zopakoval, že vláda o složení delegace rozhodne 22. června. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) by měl na neformální části summitu zastoupit Česko někdo, kdo skutečně rozhoduje. Vláda zároveň v pondělí schválila Pavla jako vedoucího delegace Valného shromáždění OSN.

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.

Střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) musí být vyřešen, nebo na tom bude Česko bito, uvedl předseda opoziční TOP 09 Matěj Ondřej Havel v souvislosti s doptáváním se Evropské komise na řešení premiérova střetu. Podle Pirátů by měl stát okamžitě přestat vyplácet dotace firmám spojeným s Babišem. Podle šéfa ODS Martina Kupky se ukazuje, že premiér je ekonomickým parazitem na úkor tuzemských daňových poplatníků. Babiš však vzkázal, že střet zájmů vyřešil. Úředníci v Bruselu podle něj jen reagují na „posedlost“ opozice.

Rusko v pondělí ohlásilo údery proti Kyjevu, které mají údajně cílit na vojensko-průmyslová zařízení, velitelská stanoviště a vládní budovy. Moskva svůj záměr zdůvodňuje pátečními ukrajinskými útoky na cíle v Ruskem okupované Luhanské oblasti. Kyjev se přitom cílem ruského bombardování stal už o víkendu – ve městě a bezprostředním okolí při něm zahynuli čtyři lidé, sto dalších utrpělo zranění. Podle poslance Radka Kotena (SPD) nelze vyloučit, že za stupňováním útoků ze strany Ruska stojí ve skutečnosti frustrace Kremlu z toho, že na frontě nepostupuje tak, jak by si představovalo. Uvedl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Podle poslance Ivana Bartoše (Piráti) situace na frontě hraje spíše ve prospěch Ukrajiny. Podotkl také, že ukrajinská armáda například v oblasti moderních technologií výrazně posiluje.

Evropské komisi (EK) nestačila odpověď tuzemských úřadů na dotazy týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Požaduje odpovědi na další otázky, česká strana na to má měsíc, vyplývá podle portálu iRozhlas.cz z dopisu, který tuzemské úřady dostaly minulý týden. Podle Seznam Zpráv Komise v dopise napsala, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí.

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová cítí přes mediálně rozebírané kauzy podporu premiéra Andreje Babiše (oba ANO). Na čtvrtečním brífinku řekla, že dlouholeté bydlení v obecním bytě v Bílině, kde se v té době stala starostkou, nepovažovala za nadstandard či něco špatného. Omluvila se naopak za nedůslednost v případě pozemku, na kterém jsou podle serveru Seznam Zprávy černé stavby. Zástupci Pirátů i STAN stále požadují její rezignaci.

Vláda Andreje Babiše (ANO) si od nového stavebního zákona slibuje, že rozhýbe stavební trh. Opozice tvrdí, že je ušitý horkou jehlou a způsobí víc škody než užitku. „Ten zákon napsali developeři, a to ještě developeři pražští. (...) Máme tady zákon, který ne, že ruší razítka, ale vypíná kontrolu veřejných zájmů. (...) Národní památkový úřad si ani nesáhne na ty chráněné zóny,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Neřešíme jenom problémy Prahy,“ oponovala poslankyně Zuzana Ožanová (ANO). „To, že se snažíme, aby bylo nějakým způsobem (k dispozici) bydlení, aby se rozrůstal bytový fond a aby lidé měli kde bydlet, to je pravda. Ale to jen jedna z drobných věcí, jsou tam (ve stavebním zákoně) i další,“ dodala.

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.

Vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust je v souladu s národní i evropskou legislativou, od 20. února tak není důvod, aby holding nemohl čerpat dotace Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nebo se nemohl účastnit jeho veřejných zakázek. Fond to uvedl s tím, že k uvedenému závěru došel na základě vyhodnocení nezávislých právních analýz. Současně uvedl, že nebude zpětně vymáhat nárokové evropské dotace, které Agrofert dostal v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) premiérem.

Desítky obcí a firem chtějí stavět nájemní byty, chybí jim ale státní podpora. Příslušný program Dostupné nájemní bydlení je od loňského června pozastavený, protože vyčerpal přidělených sedm miliard korun. Pod čarou tak zůstávají projekty za dalších zhruba deset miliard. Ministerstvo pro místní rozvoj teď hledá zdroje, které by umožnily zahájit výstavbu i u dalších žadatelů, a řeší podobu budoucí podpory.

Vláda připravuje zastropování marží prodejců nafty a benzinu. Na mimořádném čtvrtečním zasedání zváží také varianty snížení spotřební daně u pohonných hmot. Po pondělním jednání kabinetu to oznámila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Řešení růstu cen paliv bylo i tématem Událostí, komentářů moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslance Miroslava Ševčíka (za SPD) „nemá cenu reagovat předčasně“. Česko podle něj nemá možnosti, jak situaci ovlivnit. Poslanec Ivan Bartoš (Piráti) si myslí, že řešením není sahat na ceny komodity ani snížení spotřební daně.

Sněmovna ve středu schválila vznik vyšetřovací komise ke korupční kauze Dozimetr. Komise by měla prověřit okolnosti, souvislosti a úřední fungování Dopravního podniku hlavního města Prahy. Poslanci rovněž ve třetím čtení schválili předlohu týkající se odvodů živnostníků na sociální pojistné. Ty se zřejmě vrátí na loňskou úroveň. Poslanci také v závěrečném kole schválili novelu týkající se přerozdělení peněz z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Poslanci ani na čtvrtý pokus nezvolili předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny.

Poslanecká sněmovna v úterý zahájila svou 13. schůzi. V jejím úvodu složil slib nový poslanec SPD Josef Nerušil. Několik dalších hodin poté vyplnila vystoupení poslanců s návrhy na změny pořadu schůze. Ten dolní komora schválila až krátce po devatenácté hodině. Poslanci pak v úterý večer schválili možnost důchodců ukončit penzijní spoření bez sankcí a větší ochranu spotřebitelů. Sněmovna také schválila unijní legislativu o mezinárodní justiční spolupráci a povinnost výrobců zdravotnických prostředků hlásit výpadky dodávek.

Návrh na výjimky u rozhlasových a televizních poplatků pro lidi nad 75 let či firmy ještě není hotový, koaliční poslanci ho v úterý nepředloží, řekl před jednáním dolní komory její místopředseda Patrik Nacher (ANO). Autoři chystané novely podle něj vyčíslují dopady různých variant tak, aby výpadek příjmů České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) nebyl vyšší, než kolik jim přidala poslední novela. O plánu na částečné zrušení poplatků chce opozice v úterý jednat na plénu. ČT a ČRo uvedly, že by zrušením části poplatků přišly zhruba o třetinu příjmů.

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.

Hosté Událostí, komentářů probrali návrh rozpočtu pro ministerstvo obrany. „Rozpočet na obranu se navýšil o 20 miliard oproti roku 2025. (...) Ministerstvo obrany v rámci finančního výhledu soustředí finance například do sekce náborů vojáků, protože stroje samotné nám obranyschopnost nezajistí,“ řekl místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD). Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) se výrazně škrtly peníze pro armádu. „Minulé projekty sice běží dál, ale nové nevznikají. Například peníze chybí na protidronovou obranu, kterou měla vláda v programovém prohlášení,“ podotkl. Debatou provázela Tereza Řezníčková.

Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje ale není v současnosti reálné, uvedla v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Zástupci opozice kritizovali v debatě přístup vlády k obraně. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní spojenecké závazky.