Prezident Petr Pavel na současném systému poplatků za veřejnoprávní televizi a rozhlas nevidí nic, co by nefungovalo, pro změnu zatím neslyšel pádný důvod, řekl v úterý při návštěvě kraje Vysočina. Žádné opatření podle něj nesmí ohrozit jejich nezávislost. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) však v úterý o možném uzákonění garancí nezávislosti pro Českou televizi a Český rozhlas prohlásil, že není potřeba. Nechápe prý, kde nápad vznikl.
„Rozumím změně, pokud stávající stav nefunguje. Na financování a provozu koncesionářskými poplatky jsem neviděl nic, co by nefungovalo a bylo potřeba měnit. Pokud někdo takový pocit měl, tak jsem neslyšel žádné zdůvodnění, žádnou analýzu, jen vůli ho převést na stát,“ odpověděl prezident na dotaz během návštěvy Vysočiny. Je pro něj důležité, aby žádným opatřením nebyla měněna nezávislost, řekl.
Pokud je podle Pavla argumentem zbavení občanů nutnosti platit, protože ne všichni Českou televizi a Český rozhlas využívají, napojení na státní rozpočet podle něj dosáhne přesného opaku. „Teď to budou platit opravdu všichni,“ prohlásil.
Snížení rozpočtů institucím Pavel komentoval tak, že motivaci šetřit rozumí, avšak měly by tomu předcházet důkladná analýza a dostatečný časový horizont. „Ani Česká televize, ani Český rozhlas nepracují z měsíce na měsíc nebo z roku na rok. Mají nasmlouvané smlouvy na několik let dopředu a není možné krátit výdaje o nějakých deset, dvacet nebo možná i více procent v tak krátkém časovém období,“ sdělil.
Česká televize by měla v příštím roce získat z rozpočtu 5,74 miliardy korun, což je o miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Český rozhlas by měl dostat od státu 2,065 miliardy korun, tedy o zhruba 400 milionů méně.
Na dotaz, zda zvažuje veto, Pavel neodpověděl. Počká prý, v jakém stavu k němu zákon přijde, a pak se rozhodne o dalším postupu. Zatím však kroky vlády vnímá jako neštastné.
S postupem vlády nesouhlasí ani opozice, od jejích představitelů však v souvislosti s představeným návrhem zazněly myšlenky uzákonění alespoň pojistek, které by znemožnily rozpočet veřejnoprávním institucím měnit z roku na rok či je jinak ovlivňovat. Patřil mezi ně například nápad, že by změnu objemu financí kromě sněmovny musel potvrdit také Senát.
Garance nejsou potřeba, míní Okamura
Proti možnému uzákonění garancí nezávislosti pro ČT a ČRo se nicméně v úterý postavil Okamura. „O žádných konkrétních garancích jsme nemluvili, za mě platí, že nejsou potřeba. Vůbec nechápu, kde ten nápad vznikl,“ uvedl.
Pokud by se sněmovna rozhodla, že každý rok zvýší nebo sníží televizní a rozhlasový poplatek, může to podle Okamury udělat už nyní. „Žádné garance tam nejsou. Už teď je přímo možnost ovlivnit rozpočet České televize a Českého rozhlasu běžným zákonem,“ prohlásil.
Vládní koalice podle Okamury obsah vysílání ovlivňovat nechce. „Jenom chceme, aby byl dodržován zákon, který káže vyváženost,“ zdůraznil. Výše státních příspěvků pro ČT a pro ČRo, jak je v pondělí schválila vláda, odpovídá podle Okamury návrhu hnutí SPD.
Současný stav veřejnoprávních médií v úterý kritizoval i poslanec SPD Josef Nerušil v rozhovoru pro iRozhlas. „Není (to) jenom výsledek Sametové revoluce, ale je to také výsledek takzvané televizní stávky v roce 2000, kdy se určité názorové proudy zmocnily obsahu vysílání. A to vysílání je do dnešní doby jaksi vyosené,“ pronesl.
Podle Nerušila je nutné „posílit kontrolní mechanismy, abychom kontrolovali nejenom finanční rovinu, ale i obsahovou“. Cílem je podle něj onu „vyosenost“ napravit. Tvrdil kupříkladu, že rozhlas do pořadu Osobnost plus nikdy nepozval zástupce konzervativní organizace Aliance pro rodinu či Společnosti pro obranu svobody projevu.
