Prezident Petr Pavel na současném systému poplatků za veřejnoprávní televizi a rozhlas nevidí nic, co by nefungovalo, pro změnu zatím neslyšel pádný důvod, řekl v úterý při návštěvě kraje Vysočina. Žádné opatření podle něj nesmí ohrozit jejich nezávislost. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) však v úterý o možném uzákonění garancí nezávislosti pro Českou televizi a Český rozhlas prohlásil, že není potřeba. Poslanec Josef Nerušil (SPD) hovořil i o posílení kontroly obsahu, což ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) dementoval.
„Rozumím změně, pokud stávající stav nefunguje. Na financování a provozu koncesionářskými poplatky jsem neviděl nic, co by nefungovalo a bylo potřeba měnit. Pokud někdo takový pocit měl, tak jsem neslyšel žádné zdůvodnění, žádnou analýzu, jen vůli ho převést na stát,“ odpověděl prezident na dotaz během návštěvy Vysočiny. Je pro něj důležité, aby žádným opatřením nebyla měněna nezávislost, řekl.
Pokud je podle Pavla argumentem zbavení občanů nutnosti platit, protože ne všichni Českou televizi a Český rozhlas využívají, napojení na státní rozpočet podle něj dosáhne přesného opaku. „Teď to budou platit opravdu všichni,“ prohlásil.
Snížení rozpočtů institucím Pavel komentoval tak, že motivaci šetřit rozumí, avšak měly by tomu předcházet důkladná analýza a dostatečný časový horizont. „Ani Česká televize, ani Český rozhlas nepracují z měsíce na měsíc nebo z roku na rok. Mají nasmlouvané smlouvy na několik let dopředu a není možné krátit výdaje o nějakých deset, dvacet nebo možná i více procent v tak krátkém časovém období,“ sdělil.
Česká televize by měla v příštím roce získat z rozpočtu 5,74 miliardy korun, což je o miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Český rozhlas by měl dostat od státu 2,065 miliardy korun, tedy o zhruba 400 milionů méně.
Na dotaz, zda zvažuje veto, Pavel neodpověděl. Počká prý, v jakém stavu k němu zákon přijde, a pak se rozhodne o dalším postupu. Zatím však kroky vlády vnímá jako neštastné.
Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé Pavlův názor nezbývá než respektovat. „Musíme samozřejmě počítat s tím, že jako každý jiný zákon, i tento může být vetován. Budeme s tím počítat v harmonogramu,“ reagovala.
Koalice chce stihnout účinnost zákona od příštího roku a řeší, kdy by ho mohla začít projednávat sněmovna. Opozice ale s předlohou nesouhlasí a už teď říká, že až dorazí do dolní komory, bude projednávání blokovat. Počítá s návrhem na zamítnutí i dlouhými projevy. Postup chtějí politici koordinovat napříč kluby.
Předseda sněmovního výboru pro mediální záležitosti František Talíř (KDU-ČSL) očekává pravidelná noční jednání. „Vláda si nakonec pravděpodobně na sílu prosadí pevné hlasování, nicméně potom přijde, věřím, veto ze Senátu, veto z Hradu. Potom jsou tady i instituce jako je Ústavní soud. Na ně se určitě obrátíme,“ slíbil.
„Je to něco, co budeme blokovat, i kdyby k tomu koalice svolala mimořádnou schůzi,“ prohlásila šéfka poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová, která návrh vnímá jako ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií a tedy i demokracie.
Klub Motoristů se ale podle jeho předsedy Borise Šťastného na projednávání těší. „(Poslanci) mají připravené teplé prádlo a samozřejmě případně i spacáky. Takže my ve sněmovně strávíme tolik času, kolik bude potřeba,“ uvedl.
Garance nejsou potřeba, míní Okamura
Od představitelů opozice v souvislosti s představeným návrhem zazněly myšlenky uzákonění alespoň pojistek, které by znemožnily rozpočet veřejnoprávním institucím měnit z roku na rok či je jinak ovlivňovat. Patřil mezi ně například nápad, že by změnu objemu financí kromě sněmovny musel potvrdit také Senát.
Proti možnému uzákonění garancí nezávislosti pro ČT a ČRo se nicméně v úterý postavil Okamura. „O žádných konkrétních garancích jsme nemluvili, za mě platí, že nejsou potřeba. Vůbec nechápu, kde ten nápad vznikl,“ uvedl.
Pokud by se sněmovna rozhodla, že každý rok zvýší nebo sníží televizní a rozhlasový poplatek, může to podle Okamury udělat už nyní. „Žádné garance tam nejsou. Už teď je přímo možnost ovlivnit rozpočet České televize a Českého rozhlasu běžným zákonem,“ prohlásil.
Vládní koalice podle Okamury obsah vysílání ovlivňovat nechce. „Jenom chceme, aby byl dodržován zákon, který káže vyváženost,“ zdůraznil. Výše státních příspěvků pro ČT a pro ČRo, jak je v pondělí schválila vláda, odpovídá podle Okamury návrhu hnutí SPD.
Nerušil mluví o kontrole obsahu
O kontrole obsahu ale v rozhovoru pro iRozhlas hovořil Okamurův stranický kolega Josef Nerušil, když kritizoval současný stav veřejnoprávních médií. „Není (to) jenom výsledek Sametové revoluce, ale je to také výsledek takzvané televizní stávky v roce 2000, kdy se určité názorové proudy zmocnily obsahu vysílání. A to vysílání je do dnešní doby jaksi vyosené,“ pronesl.
Podle Nerušila je nutné „posílit kontrolní mechanismy, abychom kontrolovali nejenom finanční rovinu, ale i obsahovou“. Cílem je podle něj onu „vyosenost“ napravit. Tvrdil kupříkladu, že rozhlas do pořadu Osobnost plus nikdy nepozval zástupce konzervativní organizace Aliance pro rodinu či Společnosti pro obranu svobody projevu.
Jeho výroky však ještě v úterý odsoudil ministr kultury. „Politici nemají co zasahovat do obsahu ani do řízení médií veřejné služby. To je základní princip, který naprosto respektuji. Pan poslanec Nerušil evidentně žije na jiné planetě než my,“ napsal na X.
Vyjádření odmítl i místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO): „S tím, co řekl kolega poslanec Nerušil ohledně kontroly obsahu, bytostně nesouhlasím.“
Nerušilův výrok kritizují opoziční politici. Podle bývalého premiéra Petra Fialy (ODS) je skandální. „Jasně ukazuje, že vláda už to ani netají. Chce používat ČT a ČRo jako média státní propagandy. Nezávislá média nejsou kořistí vítězů voleb. Jsou pojistkou svobody. A tu jim vzít nedovolíme,“ sdělil.
Pirátský poslanec Ivan Bartoš mluvil o politickém nátlaku. „Veřejnoprávní média musí zůstat nezávislou pojistkou demokracie, ne loutkou v rukou politiků, kteří neunesou konfrontaci s fakty,“ napsal.
