Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.

Ubytovací platforma Booking.com zařadila už před dvěma lety nocturismus (nocturnal tourism neboli noční turismus) do své prognózy cestovního ruchu na další sezonu. Psala tehdy, že téměř dvě třetiny cestovatelů zvažují návštěvu destinací, kde by mohli užasle pozorovat hvězdnou oblohu. Motivací k takzvanému astroturismu pro ně bylo především vidět hvězdy a vesmírné hemžení pokud možno bez rušivého světelného smogu.

Organizace DarkSky, která si dává za cíl chránit „dědictví temné oblohy“, ověřila bezmála tři sta lokalit na šesti kontinentech, které tento požadavek splňují. Česko chybí, ale zápis mají z našich sousedů Německo, Rakousko a Polsko.

Nicméně nemalý vliv na vzrůstající popularitu astroturismu a vůbec nocturismu měly i obavy z dopadu klimatických změn. Přes polovinu cestovatelů hodlalo upřednostnit noční program ze zcela pragmatického důvodu – aby se vyhnuli vyšším denním teplotám. A ještě o něco více lidí počítalo ze stejného důvodu s plánováním aktivit na večer a brzo ráno. 

Lákají hvězdy, vlci i spaní pod „širákem“

Magazín National Geographic potvrdil na základě údajů od cestovních kanceláří, že poptávka po zážitcích pod pláštíkem tmy vzrůstá. Roli hraje nejspíš i touha zažít něco jedinečného, noční program může navíc nabídnout zas nový pohled na – někdy doslova – provařená místa a památky. Zvláště v době nadměrného turismu. 

Kromě pozorování hvězdného nebe se noční sovy toužící po exotice mohou zabavit výlety na safari za zvířaty, které patří k nočním tvorům. Cestovky nabízí i možnost v parku přespat – a to v pohodlí vyhovující jakékoliv míře zhýčkanosti. Klidně i v posteli pod širým nebem, čemuž jistě napomohlo rozšíření glampingu, tedy luxusního stanování.

Jet lze také s baterkou za amazonskými kajmany nebo skandinávskými vlky. A noční turismus přinesl více zakázek rovněž průvodcům za polární září či přivedl pozorovatele za modravým světlem bioluminiscence na Maledivách či v Portoriku.

Časopis 3 Magazine upozorňuje, že nocturismus má i svou – příznačně řečeno – temnou stránku. Rostoucí zájem o noční turistiku totiž může příliš rušit divokou zvěř a zhoršovat světelné znečištění, protože poptávka po zážitcích vede na příslušných místech k výstavbě hotelů či restaurací.

Siesta i pro turisty

Není třeba ovšem jezdit přímo do přírody. I turisticky vyhledávaná města vedou po setmění druhý život. Zvláště ta, která mají dlouhodobou zkušenost s vysokými teplotami. Turisté se tak stále více přizpůsobují rytmu života místních, poznamenává BBC. Dodržují siestu a holdují ponocování, případně si naopak přivstanou. Děje se tak v Seville, Římě, Athénách či Paříži, kde ta nejžádanější historická místa mnohdy mají otevřeno i v podvečer.

Na zvýšenou poptávku po nočních zážitcích už zareagoval třeba oficiální portál francouzského cestovního ruchu, který upozorňuje návštěvníky, že mohou zažít „kouzelný noční moment“ v Louvru nebo v zahradách zámku Versailles.

Koloseum v noci
Zdroj: Reuters/Benvegnu' Guaitoli

Kouzlo noci využívají k umocnění prohlídek i vyhledávané mimoevropské památky, jako je starobylé skalní město Petra v Jordánsku nebo indická hrobka Tádž Mahal, kterou lze navštívit v noci v čase úplňku. Z modernějších zastávek National Geographic zmiňuje nárůst – i díky sociálním sítím – výprav za tokijskými neony, nebo gastrozájezdy na trhy ve východní Asii a Latinské Americe. 

V tuzemsku lze noční atmosféru na jinak po setmění nepřístupných místech zakusit díky všelijakým „nocím“, které jsou obvykle součástí mezinárodní sítě akcí a nejsou reakcí na klimatické změny. Na konci srpna se například koná Hradozámecká noc, v polovině září pak Noc literatury. Na podzim nocování chystají ještě vědci a akademici. Večerní putování středověkými prostory nabízí přes léto také kupříkladu hrad Karlštejn. 

Nahrávám video

Dá se předpokládat, že kombinace stále častějších tropických teplot a rostoucího zájmu o noční zážitky povede i pořadatele venkovních kulturních akcí k posunu programu blíže k západu slunce. Kvůli rekordní vlně veder, která zasáhla Evropu na konci letošního června, musel předčasně skončit například obří festival elektronické hudby Defqon. 1 v Nizozemsku. V Česku na vzhůru šplhající rtuť teploměru doplatil třeba hudební projekt houslisty Pavla Šporcla Vltavské varhany. 

Lidé cestují za chladnem

Vysoké teploty už teď ovlivňují cestování nejen posunem zájmu k nočním hodinám. Booking.com na základě dat z letošního ledna tvrdí, že téměř tři čtvrtiny cestovatelů napříč věkovými skupinami při výběru jak destinace, tak termínu zohledňují riziko extrémního počasí, včetně veder. Třetina kvůli tomu neváhala cestu i chvíli před začátkem zrušit.

Získaná data také ukazují posun v chování lidí, pokud jde o obavy z přílišného horka během dovolené – v součtu více než polovina své cestovní plány směřuje spíše mimo hlavní sezonu, za niž se považuje červen až srpen, (a)nebo cíleně hledá místa, kde by mělo být chladněji. Potvrzuje se tak postřeh Evropské komise pro cestovní ruch (ETC), neziskové organizace sdružující národní organizace, z roku 2025, že září se stává silným konkurentem letních měsíců. Poprázdninový výlet plánovalo dvaadvacet procent Evropanů – například kvůli menšímu počtu turistů, lepšímu poměru ceny a kvality a v neposlední řadě mírnějšímu počasí.

Tento trend se v údajích Booking.com odráží ve vzrůstajícím zájmu o konkrétní země. O zhruba třicet procent narostl celosvětově počet vyhledávání, při nichž lidé zjišťovali možnosti ubytování v Norsku, Finsku a také ve Slovinsku. Jde o čísla srovnávající hlavní sezony v letech 2024 a loni. 

Proměně cestovatelských preferencí se přizpůsobují ubytovatelé, uvádí dále Booking.com. Hotely a další ubytovací místa v „chladnějších“ destinacích mohou těžit ze zvýšené poptávky a prezentovat se jako přívětivější volba pro pobyt. Naopak místa vystavená víc klimatickým rizikům se častěji než dříve musí vyrovnat s předčasnými odjezdy hostů nebo špatnými recenzemi z důvodu nepohodlí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
před 13 hhodinami

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
před 16 hhodinami

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
8. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Šipkaři, Wirbel či Milovník, ne bojovník

Premiéru má hypnotické drama Wirbel s Davidem Švehlíkem a Judit Pecháček v hlavních rolích. Jde o celovečerní debut režiséra Tomáše Hubáčka, příběh o síle krajiny se odehrává v česko-německém pohraničí. Další prvotina, tentokrát slovenské režisérky Martiny Buchelové, vstupuje do kin s cenou z karlovarského festivalu – ve filmu Milovník, ne bojovník vypráví o mladíkovi, který se rozhodl nedělat hlouposti a hlavně nelézt na vysoké stromy. V bláznivé hudební komedii Rolling Loud: Bez zábran hraje Owen Wilson otce, který vezme dospívajícího syna na hiphopový festival. Česko-slovenský snímek Šipkaři pak kombinuje černý humor, akční scény i kriminální zápletku. Propuštěného vězně v podání Tomáše Maštalíra zavede série nečekaných událostí k šipkařským turnajům.
8. 10. 2026‌‌

VideoNehoráznost a arogance, říká ke Klempířovu vystoupení ve Frankfurtu Denemarková

Čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu nad Mohanem je letos Česko, na úterním slavnostním zahájení vystoupil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Ten čelil kritice z publika i pódia, pro ČT uvedl, že na to reaguje pozitivně, a ocenil, že česká literatura je slyšet. Proti jeho projevu vystoupila spisovatelka Radka Denemarková. Reagovala například na pasáž z Klempířova vystoupení týkající se autorů z dob komunismu, kteří nemohli vydávat či byli v exilu. Denemarková kvůli Klempířově spolupráci s StB hovořila o „nehoráznosti“, ministrovi vytkla také přístup či „aroganci“ v sále. Rozhovorem v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
8. 10. 2026‌‌

Může Kristus mluvit hlasem Streepové? Podle kritiků filmu Letopisy Narnie ne

Na plátno se po sedmnácti letech opět dostanou Letopisy Narnie. Do premiéry nového zfilmovaného příběhu zbývá víc než čtvrt roku, nicméně už nyní se řeší, jestli je přístup režisérky a scenáristky Grety Gerwigové k literární fantasy klasice správný. Četní zástupci amerických konzervativních křesťanů se pobuřují nad tím, že by lva Aslana, tedy literární zpodobnění Ježíše Krista, měla mluvit herečka Meryl Streepová.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.