Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.

Ubytovací platforma Booking.com zařadila už před dvěma lety nocturismus (nocturnal tourism neboli noční turismus) do své prognózy cestovního ruchu na další sezonu. Psala tehdy, že téměř dvě třetiny cestovatelů zvažují návštěvu destinací, kde by mohli užasle pozorovat hvězdnou oblohu. Motivací k takzvanému astroturismu pro ně bylo především vidět hvězdy a vesmírné hemžení pokud možno bez rušivého světelného smogu.

Organizace DarkSky, která si dává za cíl chránit „dědictví temné oblohy“, ověřila bezmála tři sta lokalit na šesti kontinentech, které tento požadavek splňují. Česko chybí, ale zápis mají z našich sousedů Německo, Rakousko a Polsko.

Nicméně nemalý vliv na vzrůstající popularitu astroturismu a vůbec nocturismu měly i obavy z dopadu klimatických změn. Přes polovinu cestovatelů hodlalo upřednostnit noční program ze zcela pragmatického důvodu – aby se vyhnuli vyšším denním teplotám. A ještě o něco více lidí počítalo ze stejného důvodu s plánováním aktivit na večer a brzo ráno. 

Lákají hvězdy, vlci i spaní pod „širákem“

Magazín National Geographic potvrdil na základě údajů od cestovních kanceláří, že poptávka po zážitcích pod pláštíkem tmy vzrůstá. Roli hraje nejspíš i touha zažít něco jedinečného, noční program může navíc nabídnout zas nový pohled na – někdy doslova – provařená místa a památky. Zvláště v době nadměrného turismu. 

Kromě pozorování hvězdného nebe se noční sovy toužící po exotice mohou zabavit výlety na safari za zvířaty, které patří k nočním tvorům. Cestovky nabízí i možnost v parku přespat – a to v pohodlí vyhovující jakékoliv míře zhýčkanosti. Klidně i v posteli pod širým nebem, čemuž jistě napomohlo rozšíření glampingu, tedy luxusního stanování.

Jet lze také s baterkou za amazonskými kajmany nebo skandinávskými vlky. A noční turismus přinesl více zakázek rovněž průvodcům za polární září či přivedl pozorovatele za modravým světlem bioluminiscence na Maledivách či v Portoriku.

Časopis 3 Magazine upozorňuje, že nocturismus má i svou – příznačně řečeno – temnou stránku. Rostoucí zájem o noční turistiku totiž může příliš rušit divokou zvěř a zhoršovat světelné znečištění, protože poptávka po zážitcích vede na příslušných místech k výstavbě hotelů či restaurací.

Siesta i pro turisty

Není třeba ovšem jezdit přímo do přírody. I turisticky vyhledávaná města vedou po setmění druhý život. Zvláště ta, která mají dlouhodobou zkušenost s vysokými teplotami. Turisté se tak stále více přizpůsobují rytmu života místních, poznamenává BBC. Dodržují siestu a holdují ponocování, případně si naopak přivstanou. Děje se tak v Seville, Římě, Athénách či Paříži, kde ta nejžádanější historická místa mnohdy mají otevřeno i v podvečer.

Na zvýšenou poptávku po nočních zážitcích už zareagoval třeba oficiální portál francouzského cestovního ruchu, který upozorňuje návštěvníky, že mohou zažít „kouzelný noční moment“ v Louvru nebo v zahradách zámku Versailles.

Koloseum v noci
Zdroj: Reuters/Benvegnu' Guaitoli

Kouzlo noci využívají k umocnění prohlídek i vyhledávané mimoevropské památky, jako je starobylé skalní město Petra v Jordánsku nebo indická hrobka Tádž Mahal, kterou lze navštívit v noci v čase úplňku. Z modernějších zastávek National Geographic zmiňuje nárůst – i díky sociálním sítím – výprav za tokijskými neony, nebo gastrozájezdy na trhy ve východní Asii a Latinské Americe. 

V tuzemsku lze noční atmosféru na jinak po setmění nepřístupných místech zakusit díky všelijakým „nocím“, které jsou obvykle součástí mezinárodní sítě akcí a nejsou reakcí na klimatické změny. Na konci srpna se například koná Hradozámecká noc, v polovině září pak Noc literatury. Na podzim nocování chystají ještě vědci a akademici. Večerní putování středověkými prostory nabízí přes léto také kupříkladu hrad Karlštejn. 

Nahrávám video

Dá se předpokládat, že kombinace stále častějších tropických teplot a rostoucího zájmu o noční zážitky povede i pořadatele venkovních kulturních akcí k posunu programu blíže k západu slunce. Kvůli rekordní vlně veder, která zasáhla Evropu na konci letošního června, musel předčasně skončit například obří festival elektronické hudby Defqon. 1 v Nizozemsku. V Česku na vzhůru šplhající rtuť teploměru doplatil třeba hudební projekt houslisty Pavla Šporcla Vltavské varhany. 

Lidé cestují za chladnem

Vysoké teploty už teď ovlivňují cestování nejen posunem zájmu k nočním hodinám. Booking.com na základě dat z letošního ledna tvrdí, že téměř tři čtvrtiny cestovatelů napříč věkovými skupinami při výběru jak destinace, tak termínu zohledňují riziko extrémního počasí, včetně veder. Třetina kvůli tomu neváhala cestu i chvíli před začátkem zrušit.

Získaná data také ukazují posun v chování lidí, pokud jde o obavy z přílišného horka během dovolené – v součtu více než polovina své cestovní plány směřuje spíše mimo hlavní sezonu, za niž se považuje červen až srpen, (a)nebo cíleně hledá místa, kde by mělo být chladněji. Potvrzuje se tak postřeh Evropské komise pro cestovní ruch (ETC), neziskové organizace sdružující národní organizace, z roku 2025, že září se stává silným konkurentem letních měsíců. Poprázdninový výlet plánovalo dvaadvacet procent Evropanů – například kvůli menšímu počtu turistů, lepšímu poměru ceny a kvality a v neposlední řadě mírnějšímu počasí.

Tento trend se v údajích Booking.com odráží ve vzrůstajícím zájmu o konkrétní země. O zhruba třicet procent narostl celosvětově počet vyhledávání, při nichž lidé zjišťovali možnosti ubytování v Norsku, Finsku a také ve Slovinsku. Jde o čísla srovnávající hlavní sezony v letech 2024 a loni. 

Proměně cestovatelských preferencí se přizpůsobují ubytovatelé, uvádí dále Booking.com. Hotely a další ubytovací místa v „chladnějších“ destinacích mohou těžit ze zvýšené poptávky a prezentovat se jako přívětivější volba pro pobyt. Naopak místa vystavená víc klimatickým rizikům se častěji než dříve musí vyrovnat s předčasnými odjezdy hostů nebo špatnými recenzemi z důvodu nepohodlí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedožité jubileum Zagorové připomíná muzikál, kompilace i kniha

Zpěvačka Hana Zagorová by 6. září oslavila osmdesáté narozeniny. Pražské Divadlo Kalich uvádí pod názvem Biograf láska 2 už druhý muzikál postavený na písničkách několikanásobné Zlaté slavice. Hity Zagorové i písně, které se nestihly proslavit, připomíná také kompilace s příznačně osmdesáti skladbami. A za kariérou i životem zpěvačky se ohlíží také nová kniha s podtitulem Žít tady a teď.
před 2 hhodinami

Kocáb a Horáček ve své první opeře vyhání ďábly z Arezza

Zpěvák a skladatel Michael Kocáb s textařem Michalem Horáčkem napsali svou první operu. V kusu Vyhnání ďáblů z Arezza se inspirovali freskou z třináctého století i vlastní zkušeností s dohlížením na odsun sovětských vojsk z Československa.
před 20 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Zemřel básník, publicista a chartista Milan Ohnisko

Ve věku 61 let náhle zemřel básník, redaktor, publicista a signatář Charty 77 Milan Ohnisko. Od roku 2012 žil v Praze, spojen je ale především s Brnem.
před 21 hhodinami

Krávy, Jezero a Barva duše. Tři české romány vznikly pro Frankfurt

Tři české autorky – Iva Hadj Moussa, Veronika Opatřilová a Ludmila Svozilová – mají šanci svými dosud nevydanými prózami zaujmout zahraniční čtenáře. Umožňuje jim to vítězství v soutěži Román pro Frankfurt, která provází tuzemskou účast na letošním Frankfurtském knižním veletrhu. Česko bude v říjnu čestným hostem této největší akce svého druhu na světě.
před 23 hhodinami

Nový seriál Filter turbulence dospívání nepřikrášluje

V iVysílání už je kompletně dostupný nový seriál Filter. Šestidílný příběh o dospívání o přechodu do nové životní etapy zároveň Česká televize vysílá každou středu, počínaje 2. zářím.
včera v 11:33

VideoFilmové premiéry: Dokonalý den, 33 kroků či Zápas století

Česká romantická komedie Dokonalý den svede dohromady dva protiklady, které se přitahují. V hlavních rolích Vladimír Polívka a Kateřina Marie Fialová. Snímek Sex a smrt v kempu Miasma se inspiroval poetikou slasher hororů, jako je Noční můra v Elm Street nebo Halloween. Česko-slovenský počin na pomezí dokumentu a fikce 33 kroků inscenuje skutečnou událost rasistického útoku na Roma Milana Daniela, který ve filmu ztvárnil sám sebe. Historické drama Samuraj a vězeň má být poctou japonským historickým velkofilmům. A sportovní dokument Zápas století se vrací ke čtvrtfinále fotbalového mistrovství světa v roce 1986, do něhož se promítlo politické napětí i osobní osudy hráčů.
včera v 10:17

Clooney převzal na benátském filmovém festivalu Zlatého lva za celoživotní dílo

Americký herec a režisér George Clooney při středečním zahajovacím ceremoniálu benátského filmového festivalu převzal Zlatého lva za celoživotní dílo. Pětašedesátiletý Clooney patří mezi nejznámější tváře Hollywoodu a časté hosty benátského festivalu, který ve středu zahájil svůj 83. ročník. Ceremoniálu se zúčastnil po boku své manželky Amal Clooneyové.
2. 9. 2026Aktualizováno2. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.