Turismus

Státní převrat v Sýrii přinesl také konec dominance sekty alavitů v tamní politice. K této odnoži islámu se hlásili oba prezidenti asadovské Sýrie – jak nyní sesazený diktátor Bašár, tak jeho otec a předchůdce Háfiz. Jediné alavitské město, v němž natáčel štáb ČT, leží ve Svaté zemi na pomezí Izraele, Golanských výšin a Libanonu. Tamní obyvatelé se považují převážně za Izraelce, mnohdy však mají příbuzné v Sýrii.

Neukáznění sportovci a turisté hazardují na neupravených sjezdových tratích a komplikují přípravu lyžařských areálů. Obcházejí zákazové značky a dostávají se do nebezpečných situací. První případy už řešili záchranáři v Krušných horách. Kromě skialpinistů se tratě pokoušejí sjet i řidiči aut. Informace, kde je možné se v těchto dnech bezpečně pohybovat, většinou pravidelně uveřejňují správci areálů na internetových stránkách.

V horách nestačí mít zimní oblečení, které je městské, natož botasky či šusťákové bundy. Pěší turisté by měli mít v batohu vždycky nesmeky, aby se jim po zledovatělém povrchu bota neklouzala. Do hlubokého sněhu se hodí třeba sněžnice. Záchranáři také doporučují trasu naplánovat s ohledem na vlastní síly a o svých túrách informovat okolí. Důležitý je i nabitý telefon včetně powerbanky nebo čelovka. Horalové doporučují držet se tyčového značení, naopak nedoporučují chodit rovnou z kopce dolů. A radí při krizi nepanikařit.

Turistické destinace zkoumají možnosti, jak bránit přetížení nadměrnými počty návštěvníků. Místa vyhledávaná kvůli památkám, přírodě nebo uvolněné atmosféře zvažují nová opatření. Pompeje zkouší vstupenky na jméno, Madeira zpoplatní turistické stezky. A chorvatský parlament projednává možnosti omezení krátkodobých pronájmů.

Někteří turisté v Krkonoších zneužívají útulny k plánovanému nocování. Podle Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) se tak dělo v letní sezoně denně. Takové chování ale škodí okolní přírodě. Přístřešky nejsou vybaveny toaletami, navíc noční pobyt lidí ruší zvěř. Útulny přitom mají sloužit jako nouzový přístřešek třeba při náhlé změně počasí.

V hotelech, penzionech a kempech v Česku se v letošním třetím čtvrtletí ubytovalo 7,7 milionu turistů, meziročně o procento méně. Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních klesla poprvé od druhého čtvrtletí 2021, tedy po třinácti kvartálech. Přes letní turistickou sezonu ubylo českých hostů, cizinců se naopak ubytovalo víc. Noclehů bylo od července do konce září 20,9 milionu, což oproti stejnému období minulého roku znamená pokles o 1,7 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Do Českého Krumlova letos dorazilo o pětinu víc autobusů s turisty než loni. Na povinné zastávce se od začátku roku do konce září otočilo devět tisíc vozidel. Parking na placených místech znamená příjem pro městskou pokladnu až jedenáct milionů korun. Město využije peníze na úklid, svoz odpadu a opravy chodníků. Tamní průvodce přiveze měsíčně do města 30 až 40 skupin turistů. Podnikatelé ale upozorňují, že tito lidé se ve městě zdrží jen pár hodin a příliš neutrácejí.

Vedení Prahy zakázalo takzvané pub crawls – tedy tahy hlučných opilých turistů od hospody k hospodě, které organizují specializované agentury. Jejich zrušení žádala hlavně Praha 1, které se problém týká nejvíce. Skupiny mnohdy čítají desítky lidí, jejich putování podle radnice ruší místní. Společnost Prague Pub Crawl uvedla, že jde pouze o populistický krok, který problém s nočním hlukem nevyřeší, ale ještě zhorší.

Skupina 24 turistů včetně dvou dětí uvázla kvůli rozbitému výtahu hluboko pod zemí v bývalém zlatém dole v americkém státě Colorado. Návštěvníky se po šesti hodinách podařilo vyprostit, jeden člověk však při nehodě stroje zemřel a čtyři byli lehce zraněni.

Starosta Špindlerova Mlýna doporučil návštěvníkům, aby ještě během soboty opustili toto horské středisko. Existuje riziko, že se Labe mezi městem a Vrchlabím vylije z koryta a hlavní přístupová silnice do střediska bude obtížně průjezdná. Kulminovat by mohlo v neděli ráno, řekl starosta Martin Jandura (Špindlerův Mlýn – město s vizí) před sobotním polednem. Labe v největším krkonošském středisku už přesáhlo hranici třetího stupně povodňové aktivity, tedy stavu ohrožení a dál stoupá.

Dovolená v Itálii se může v budoucnu prodražit, tamní vláda jedná o razantním zvýšení turistických daní. Návrh počítá s přirážkou až pětadvacet eur za noc, což je v přepočtu přes 600 korun. Vláda tak chce bojovat s přívaly turistů. Vybírat peníze hodlá i římská radnice – za přístup ke slavné fontáně di Trevi.

V jednom z největších evropských národních parků v srpnu zahynul americký turista, když se nad ním propadl strop ledové jeskyně. Jeho přítelkyně vyvázla se zraněními. Nehodu, která se odehrála na Islandu, sice nejde přímo spojit se změnou klimatu, ale zvyšující se teploty a ústup ledovců zpopularizovaly novou formu cestování – takzvanou turistiku poslední příležitosti, napsal list The New York Times.

Itálie po dlouholetém sporu s Evropskou unií (EU) vypíše nové veřejné soutěže na pronájem pláží. Podle agentury DPA o tom ve středu rozhodla vláda v Římě. Nová legislativa by měla vstoupit v platnost až za tři roky. Proti reformě začátkem srpna stávkovali provozovatelé byznysu s lehátky a slunečníky.

Tropické teploty budou v dalších dnech sice pokračovat, ale hlavní část turistické sezóny je u konce. Majitelé tuzemských hotelů a penzionů ji většinou hodnotí jako dobrou. Naopak podle provozovatelů restaurací byly tržby v průměru o dvacet procent nižší. A horké léto nepřálo ani návštěvám hradů a zámků. I když jsou kasteláni spokojení, lidí na prohlídkách ubylo. Například hrad Bouzov oproti loňským 120 tisícům návštěvníků letos přivítal „pouze“ 50 tisíc lidí.

Pramen Labe, který je oblíbeným turistickým cílem v Krkonoších, vyschnul. Voda se ve skružích neudržela ani po vydatných deštích. Na hřebenech hor chybí voda dlouhodobě, většinu zachytí rašeliniště, dál už se tak nedostane. Nedostatku vody na horách přispěla i zima, kdy bylo v Krkonoších méně sněhu než obvykle.

Popraviště, kostnice, vězení, dějiště genocid i místa zasažená přírodní katastrofou nebo jadernou havárií. Výletní cíle spojené s tragédiemi, násilím a utrpením některé lidi přitahují, jiní mluví o neuctivosti. Co v návštěvnících vyvolává takzvaná temná turistika, se nyní pokouší rozklíčovat analýza, do níž se pustili ve vězeňském muzeu ve skotském Peterheadu.

Češi letos uzavírají větší počet cestovních pojištění. Podle pojišťoven oslovených ČT jde až o dvacetiprocentní nárůst. Česká asociace pojišťoven připisuje trend zlepšující se ekonomické situaci turistů, kteří nyní jezdí na více dovolených ročně. Většímu zájmu podle asociace přispívá také jednoduchý způsob sjednání pojištění. Nejčastěji hlásí lidé ze zahraničí zažívací problémy, úpaly, úrazy z kol nebo zranění spojená s koupáním. Kromě klasických destinací, jako je Itálie, Rakousko, Egypt nebo Chorvatsko, stále více turistů oznamuje nehody třeba i z Nepálu.

Turistická sezona přináší řadě měst i podnikatelů spoustu peněz, jenže s přibývajícími návštěvníky se objevuje i více problémů. Například Praha teď připravuje regulaci organizovaných výprav po tamních barech a klubech. Se záměrem sice nesouhlasí společnosti, které takové akce organizují, ale podle ministerstva průmyslu je taková změna akceptovatelná. Rušení nočního klidu by mělo být podle resortu postihovatelné už teď. Turisté trápí také Mikulov, obyvatelé jihomoravského města si stěžují hlavně na problémy s parkováním.

Obyvatelé městečka Kotor v Černé Hoře se obávají „nadměrné turistiky“ kvůli pravidelnému kotvení velkých výletních lodí, které sem během turistické sezony přivážejí tisíce návštěvníků denně. Kotor, středověké město zdobené benátskými a rakousko-uherskými paláci a opevněním, leží v zálivu Boka Kotorska na Jadranu. Město je od roku 1979 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.

Ubytovaných turistů a dalších hostů v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně přibylo. Služeb hotelů či penzionů využilo 5,95 milionu lidí, meziročně o 3,3 procenta více. Přibylo ubytovaných cizinců, naopak počet českých hostů se snížil. Hosté v ubytovacích zařízeních strávili o 0,9 procenta více nocí. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj se zejména v Moravskoslezském kraji a Praze zvýšila návštěvnost díky květnovému mistrovství světa v hokeji.

Zakázaná místa stále častěji lákají turisty, a to hlavně teď v létě. Příkladem jsou lomy nedaleko Berouna ve středních Čechách. Lidé se tam chodí koupat, přestože do míst platí zákaz vstupu. Lomy sice vypadají opuštěně, ale většina je pořád funkčních a připravených k těžbě. Záchranáři tam každý rok vyjíždějí k tonoucím, ale také k návštěvníkům, kteří se zřítí z okolích skal, nebo je zraní padající kameny.

Stejně jako památky v zahraničí i ty v Česku se zejména během letní sezony vypořádávají s přílivem většího množství turistů. Mezi nejvyhledávanější místa patří kromě Prahy také třeba Český Krumlov, zámek Lednice nebo Mikulov. O tom, zda a jak nastavit regulace turisticky velmi vytížených míst a jak vyvážit negativní a pozitivní dopady turismu, diskutovali hosté pořadu Zkraje.

Dva z dvanácti obžalovaných v kauze údajné manipulace zakázek státní agentury CzechTourism se první den soudního líčení přiznali k podplácení, napsal server Seznam Zprávy. CzechTourism je státní příspěvková organizace, spadající pod ministerstvo pro místní rozvoj, jejímž základním úkolem je propagace Česka jako turistického cíle.

Přes pokračující ruskou agresi se miliony Ukrajinců snaží žít život jako dříve a vyráží na letní dovolené. Množství lidí proto míří z vnitrozemí na jižní černomořské pláže. Úřady ale z bezpečnostních důvodů mnoho resortů uzavřely. Některé z nich kvůli ruským útokům chátrají už přes dva roky, další jejich majitelé kvůli zákazům nemohou legálně otevřít. V Oděské oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajkou Darjou Stomatovou.