Turismus strana 5 z 5

Křesťanská centra na Blízkém východě letos čekala na příliv tradičních adventních návštěvníků marně. Začátkem prosince totiž izraelská vláda opět uzavřela hranice pro zahraniční turisty. Například město Nazaret na severu země je ale na těchto příjmech závislé.

Italská vláda podle serveru The Local zaplatí odškodné 57,5 milionu eur (bezmála 1,5 miliardy korun) kvůli zákazu výletních lodí v centru Benátek. Lodě s výtlakem přes 25 tisíc tun od srpna na základě výnosu italské vlády nesmí využívat benátský kanál Giudecca a nemohou proplout ani poblíž náměstí svatého Marka. Místo toho jsou odkloněny do průmyslového přístavu Marghera. Proti rozhodnutí v létě protestovali poskytovatelé námořních a lodních služeb.

Podzimní prázdniny se blíží a více než polovina Čechů je chce strávit v tuzemsku. Před rokem čelil cestovní ruch tvrdému lockdownu, dopady cítí doteď. Čeští hosté v srpnu tvořili přes dvě třetiny klientely v tuzemských hotelech a penzionech – víc než v posledním roce před covidem. Restaurace jsou někdy i během oběda poloprázdné. I proto majitelé letos velmi nervózně vyhlížejí nadcházející podzimní volno.

Zahraniční turisty bude do Prahy lákat nová on-line kampaň. Magistrát ji společně se svou firmou Prague City Tourism (PCT) spustí od úterý 12. října a potrvá do konce letošního roku. Cílem je nalákat turisty vydávající se za kulturou či památkami, kampaň se vyhne nočnímu životu a turistům mířícím za levným alkoholem. Náklady jsou čtyřicet milionů korun, řekla radní Hana Třeštíková (Praha Sobě). Turistický ruch patří mezi pandemií covidu-19 nejpostiženější odvětví.

Český Krumlov se přidá k Praze v postupu proti bytům pronajímaným turistům, například přes Airbnb. Stavební úřad pro Prahu 1 rozhodl, že takové byty musí splňovat stejné stavební předpisy jako hotely a penziony. Rozhodnutí chce Český Krumlov využít, zatím ale neví, kolik takových bytů se v jihočeském městě zapsaném na seznam památek UNESCO nachází. Radnice ale už teď eviduje desítky stížností obyvatel na to, že byty v jejich sousedství někdo pronajímá turistům.

Italské Benátky se oficiálně pyšní zrestaurovaným mostem Rialto. Práce na jedné z tamních nejslavnějších památek trvaly několik let a stály zhruba pět milionů eur. Během slavnostního ceremoniálu převzal most benátský starosta. Ten mimo jiné prosazuje, aby v budoucnu turisté za vstup do Benátek platili.

Stát plánuje podpořit turisty, kteří chtějí trávit volno ve městech. Zatím počítá s dotací čtvrt miliardy korun. Peníze mohou získat velká města, která by přidala dalších 250 milionů. Penězi by pak podpořila třeba vstupné do památek. Zvýhodněné vstupy fungují pro návštěvníky hotelů a penzionů v některých městech už teď. Platnost voucherů ale někde končí v srpnu.

Obce a města v Česku mohly letos zvednout denní poplatek za ubytování z maximálně jednadvaceti korun na padesát korun za osobu. Většina starostů ale ve snaze podpořit cestovní ruch sazby nezvedala. Některá lázeňská města nebo horská střediska to ale udělala. Nejvyšší možnou sazbu čili 50 korun si nyní za ubytování účtuje například Rožnov pod Radhoštěm, Františkovy Lázně či Lipno nad Vltavou.

Na vrcholy Beskyd míří stále více turistů. Výrazně jich přibylo s covidovou epidemií. Lidé ale stále častěji porušují různá pravidla. Parkují mimo vyznačená místa a odhazují odpadky. Narůstající množství návštěvníků ohrožuje chráněnou přírodu, naopak poskytovatelům ubytování vyhovuje. Problémy mají i v Jeseníkách.

Benátské náměstí svatého Marka se v noci na úterý ocitlo až metr pod vodou. V létě se to děje výjimečně, obvykle trápí město záplavy na podzim a v zimě. Radost z neobvyklého jevu měly především děti, turisté si zase pořizovali fotografie brodících se lidí s botami v rukou.

Jak se za necelé dva roky od sametové revoluce proměnil areál Pražského hradu coby turistické destinace? Jaké prostory byly nově zpřístupněny a kam se návštěvníci naopak nepodívali bez placení?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Srbsko se stalo svědkem nezvyklého fenoménu covidové doby, takzvaného karanténního turismu. Bělehrad čelí přílivu převážně indických turistů, kteří město využívají jako přestupní stanici do zemí, které omezily cestování z Indie, třeba do Spojených států nebo Kanady. Představují vzpruhu pro srbský turismus, který tvoří asi 2,5 procent tamního HDP.

Turecké pobřeží Egejského moře sužují požáry, které se již rozšířily i k některým letoviskům, z nichž se musely evakuovat tisíce lidí. Někteří přitom museli uniknout z hotelů obklíčených ohněm na lodích. Kvůli živlu již v zemi přišlo o život šest lidí a stovky jich musely být ošetřeny, informovala agentura AP. České ministerstvo zahraničí varovalo turisty, kteří mířili do oblasti. S požáry se potýká také Itálie, zejména ostrov Sicílie, a Řecko. Situace se v příštích dnech zřejmě nezlepší, v jižní Evropě bude pokračovat výjimečná vlna veder.

Skalní okruh v Adršpachu budou od příštího roku provozovat Lesy České republiky, které pozemky dosud pronajímají obci. Státní podnik chce mít bezprostřední vliv hlavně na návštěvnost skalního města. Změna přichází rok poté, kdy obec investovala do nového systému vstupu i parkování tak, aby přírodní památka netrpěla pod náporem lidí jako v předchozích letech.

Zámek Veltrusy na Mělnicku má nové návštěvnické okruhy, veřejnosti se otevřely v sobotu. Náklady na obnovu hlavní budovy, v níž se nacházejí, dosáhly 44 milionů korun. Na zámku poškozeném povodní v roce 2002 je hotová většina oprav. Celkově investice do areálu přesáhly zhruba 300 milionů korun, hotovo je přibližně z 90 procent, řekl kastelán zámku Pavel Ecler.

Do Olomouce míří letos v létě výrazně méně turistů, než bývalo zvykem. Podobně tomu bylo i vloni. Město s druhou největší a také druhou nejstarší památkovou zónou hned po Praze často vyhledávali cizinci. To změnila pandemie covidu. Češi sice do Olomouce jezdí, hotelům a restauracím ale výpadek tržeb nahradí jen zčásti.

Národním parkům scházejí strážci přírody. Na Šumavě by uvítali minimálně pět nových posil. Vedení parků se obávají důsledků další sezony, kdy opět očekávají nápor turistů. Stejně jako loni totiž i letos více Čechů tráví dovolenou v tuzemsku. A s větším počtem návštěvníků stoupá také počet prohřešků, kterých se dopouštějí.

Správa národního parku České Švýcarsko si dala za cíl spolu s vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) spočítat všechna auta, která do parku a blízké chráněné oblasti vjela a zaparkovala tam. Průzkum měl také zachytit, kde auta skutečně parkovala, kolik z nich bylo na oficiálních místech a kolik třeba na okraji lesa. Kapacita parkovišť je v oblasti dlouhodobě nedostačující a data by měla vést ke zlepšení situace.

Hotelům v Česku stále chybí zahraniční návštěvníci. Část z nich – především v turistických městech – je přitom právě na cizincích závislá. Třeba v Praze byly před epidemií touto dobou hotely v centru města často zcela vyprodané. Teď jsou plné sotva z pětiny.

Řecká ekonomika se kvůli pandemii znovu neuzavře, pokud by důvodem byla jen ochrana nenaočkované menšiny obyvatel, varoval tamní premiér Kyriakos Mitsotakis. V zemi, která je závislá na příjmech z turistického ruchu, dostalo vakcínu jen 35 procent populace. Vláda vsadila na přednostní očkování v místech, kam dovolenkáři míří.

Výpadky z výběru daní nebo třeba nájemného v první polovině roku dolehly na rozpočty měst a obcí, a některé proto musely omezit investice. S rozvolňováním se ale situace zlepšuje. Příjmy z rozpočtového určení daní podle Svazu měst a obcí v květnu mírně vzrostly a pomohlo také otevření sportovišť a památek.

V Česku stále chybí zahraniční turisté. Místa, na která dřív mířili, jsou teď poloprázdná. Vidět je to zejména v centru Prahy a dalších turistických městech. Už loni tomu tak bylo, a jak se zdá, zahraniční turisté nepřijedou ani letos.

Horská služba od května hlásí více výjezdů než v předchozích letech. Podle mluvčího Horské služby ČR Radka Zemana za to může vyšší návštěvnost hor. Lidem doporučuje, aby příliš neriskovali a nepřeceňovali svoje síly. K největšímu počtu úrazů dochází při cyklistice či pěší turistice. Nejčastěji zasahovala Horská služba v Jeseníkách.

Lesy České republiky společně s kronikáři a odborníky na lokální historii vytyčili putovní trasy v místech, kudy dříve procházely historické páteřní stezky. Turisté jich mohou v létě projít přes dvě stě a prostřednictvím aplikace se dozvědět více o místech, která jsou pevně spjatá s českými dějinami.