Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, který je na seznamu památek UNESCO, čeká rekonstrukce. Oprava 32 metrů vysoké dominanty Horního náměstí má trvat až 990 dní. Sloup tak bude před zraky obyvatel a turistů zahalen nejméně dva roky. Na oplocení kolem sloupu budou instalovány fotografie a informace o této památce, popsal akademický sochař René Tikal, který zakázku na opravu získal.
Chlouba Olomouce bude nejméně dva roky pod lešením. Sloup Nejsvětější Trojice čeká rekonstrukce
Události v regionech: Sloup Nejsvětější trojice čeká oprava (zdroj: ČT24)
Stavba lešení má kolem sloupu Nejsvětější Trojice začít v úterý 9. dubna, zabere zhruba tři týdny. Restaurátoři poté zmapují stav památky a rozhodnou o dalším postupu. Práce by mohly odstartovat koncem dubna.
„Nebude to jednoduché, restaurátorských zásahů bude celá řada. Jakých budeme moci stanovit až po postavení lešení,“ avizoval Tikal. Podle předchozího posudku má kamenná výzdoba sloupu poškozený povrch, místy jsou patrné trhliny a tmely z předchozích restaurátorských zásahů jsou už staré.
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci čeká od příštího týdne oprava (zdroj: ČT24)
Nedostatky odborníci našli také u soch světlonošů. „Není vyloučené, že v průběhu prací objevíme nové skutečnosti, které bude nutné řešit specificky. Typickým problémem je například zvolení způsobu a míry čištění nebo konsolidace povrchů. Musíme provést řadu doplňujících průzkumů například na obsah vodou rozpustných solí v kameni,“ podotkl restaurátor.
Podle primátorova náměstka Viktora Ticháka (Piráti) je kvůli předpisům nutné postavit kolem sloupu Nejsvětější Trojice oplocení, jelikož jde o staveniště. „Naším cílem je, aby vizuálně rušilo co nejméně a mohlo sloužit k propagaci památky. Na oplocení nebo v jeho blízkosti se tak budeme snažit ukázat fotografie a informace tematicky spojené s opravovaným monumentem,“ vysvětlil.
Pod dohledem památkářů
Obnova sloupu bude stát asi třicet milionů korun, 85 procent nákladů pokryje dotace z nástroje ITI Olomoucké aglomerace. Podle primátorova náměstka Miloslava Tichého (ANO) byla příprava tendru náročná.
„Podmínkou účasti v soutěži bylo, že práce provede restaurátor s příslušným povolením ministerstva kultury, který má dostatek zkušeností s rozsahem, skladbou a komplexností podobných památek. K výběru jsme museli stanovit i širší komisi, ve které měli zastoupení také odborníci z Národního památkového ústavu a odboru památkové péče Olomouckého kraje,“ popsal Tichý.
Sloup Nejsvětější Trojice poškozuje i holubí trus
Několik oprav proběhlo i v minulosti
Velká oprava barokní památky proběhla naposledy před 23 lety. Trvala asi rok a půl. Odborníci tehdy mimo jiné sejmuli ze sloupu sochy, které byly v havarijním stavu. Na sousoší pracovala stovka lidí. Restaurování sloupu považovali tehdy odborníci za jednu z nejrozsáhlejších prací v Česku. Několik menších odborných zásahů podstoupila památka i v následujících letech.
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci je dílem Václava Rendera a jeho pokračovatelů. Na sochařské výzdobě se podíleli Filip Sattler a Ondřej Zahner. Stavba začala v roce 1716. Už tehdy měla pro Olomoučany velký význam – všichni umělci, kteří se na stavbě podíleli, byli totiž místní.
Sloup byl dokončen v roce 1754. Za účasti císařsko-královského páru Marie Terezie a Františka I. Lotrinského ho 9. září 1754 vysvětil olomoucký biskup a kardinál Ferdinand Julius Troyer.
Na paměť vysvěcení sloupu byl nad vchod do kaple, která je uvnitř stavby, osazen nápis: TRIVNI VEROQVE DEO PRAESENTIBVS AVGVSTIS FRANCISCO ATQVE THERESIA COLOSSVS ISTE A CARDINALE TROIER CONSECRATVS 9. sept (Trojjedinému a pravému Bohu za přítomnosti Veličenstev Františka a Terezie tento velikán posvěcen kardinálem Troyerem 9. září).
Památka se v roce 2000 dostala na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Stavba je výjimečná mimo jiné v tom, že se jedná o největší seskupení barokních soch v jedné skulptuře ve střední Evropě. Dnes je magnetem pro turisty z celého světa, do Olomouce kvůli monumentu míří i lidé z Japonska, Číny nebo Jižní Koreje.
- Sloup v letech 1716 až 1754 postavil olomoucký kameník Václav Render a jeho následovníci. Hlavním účelem stavby sloupu byla oslava katolické církve a víry.
- Stavba je vytvořena v charakteristickém stylu oblasti známém jako olomoucké baroko. Sloup je zdoben několika náboženskými sochami mimo jiné od Ondřeje Zahnera.
- Výzdobu více než 32 metrů vysoké dominanty města tvoří tři patra po šesti sochách světců, mezi kterými lze nalézt svatého Josefa, svatého Jana Křtitele, svaté Cyrila a Metoděje, i v době výstavby sloupu ještě nekanonizovaného Jana Sarkandera.
- V prvním a druhém patře stavby jsou umístěny reliéfy apoštolů, spodní část tvoří malá kaple. Na vrcholu sloupu je monumentální plastika Nejsvětější Trojice, symbolizovaná sluncem.
- Vysvěcení sloupu Nejsvětější Trojice bylo velkou událostí, které se 9. září 1754 zúčastnila i císařovna Marie Terezie se svým manželem Františkem I. Lotrinským. Sloup vysvětil kardinál a biskup Troyer.
- V roce 1758 byl sloup vážně poškozen pruskou armádou, která město obléhala. Po válce byl sloup opraven. Událost dodnes připomíná napodobenina dělové koule, která je zasazena do dříku sloupu.
- V letech 1999 až 2001 byla památka za 17 milionů korun kompletně zrenovována.
- 2. prosince 2000 byl sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci oficiálně přidán na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.