Chlouba Olomouce bude nejméně dva roky pod lešením. Sloup Nejsvětější Trojice čeká rekonstrukce

Nahrávám video
Události v regionech: Sloup Nejsvětější trojice čeká oprava
Zdroj: ČT24

Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, který je na seznamu památek UNESCO, čeká rekonstrukce. Oprava 32 metrů vysoké dominanty Horního náměstí má trvat až 990 dní. Sloup tak bude před zraky obyvatel a turistů zahalen nejméně dva roky. Na oplocení kolem sloupu budou instalovány fotografie a informace o této památce, popsal akademický sochař René Tikal, který zakázku na opravu získal.

Stavba lešení má kolem sloupu Nejsvětější Trojice začít v úterý 9. dubna, zabere zhruba tři týdny. Restaurátoři poté zmapují stav památky a rozhodnou o dalším postupu. Práce by mohly odstartovat koncem dubna.

„Nebude to jednoduché, restaurátorských zásahů bude celá řada. Jakých budeme moci stanovit až po postavení lešení,“ avizoval Tikal. Podle předchozího posudku má kamenná výzdoba sloupu poškozený povrch, místy jsou patrné trhliny a tmely z předchozích restaurátorských zásahů jsou už staré.

Nahrávám video
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci čeká od příštího týdne oprava
Zdroj: ČT24

Nedostatky odborníci našli také u soch světlonošů. „Není vyloučené, že v průběhu prací objevíme nové skutečnosti, které bude nutné řešit specificky. Typickým problémem je například zvolení způsobu a míry čištění nebo konsolidace povrchů. Musíme provést řadu doplňujících průzkumů například na obsah vodou rozpustných solí v kameni,“ podotkl restaurátor.

Podle primátorova náměstka Viktora Ticháka (Piráti) je kvůli předpisům nutné postavit kolem sloupu Nejsvětější Trojice oplocení, jelikož jde o staveniště. „Naším cílem je, aby vizuálně rušilo co nejméně a mohlo sloužit k propagaci památky. Na oplocení nebo v jeho blízkosti se tak budeme snažit ukázat fotografie a informace tematicky spojené s opravovaným monumentem,“ vysvětlil.

Pod dohledem památkářů

Obnova sloupu bude stát asi třicet milionů korun, 85 procent nákladů pokryje dotace z nástroje ITI Olomoucké aglomerace. Podle primátorova náměstka Miloslava Tichého (ANO) byla příprava tendru náročná.

„Podmínkou účasti v soutěži bylo, že práce provede restaurátor s příslušným povolením ministerstva kultury, který má dostatek zkušeností s rozsahem, skladbou a komplexností podobných památek. K výběru jsme museli stanovit i širší komisi, ve které měli zastoupení také odborníci z Národního památkového ústavu a odboru památkové péče Olomouckého kraje,“ popsal Tichý.

Sloup Nejsvětější Trojice poškozuje i holubí trus
Zdroj: ČT24/Marek Vrlák

Několik oprav proběhlo i v minulosti

Velká oprava barokní památky proběhla naposledy před 23 lety. Trvala asi rok a půl. Odborníci tehdy mimo jiné sejmuli ze sloupu sochy, které byly v havarijním stavu. Na sousoší pracovala stovka lidí. Restaurování sloupu považovali tehdy odborníci za jednu z nejrozsáhlejších prací v Česku. Několik menších odborných zásahů podstoupila památka i v následujících letech.

Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci je dílem Václava Rendera a jeho pokračovatelů. Na sochařské výzdobě se podíleli Filip Sattler a Ondřej Zahner. Stavba začala v roce 1716. Už tehdy měla pro Olomoučany velký význam – všichni umělci, kteří se na stavbě podíleli, byli totiž místní.

Sloup byl dokončen v roce 1754. Za účasti císařsko-královského páru Marie Terezie a Františka I. Lotrinského ho 9. září 1754 vysvětil olomoucký biskup a kardinál Ferdinand Julius Troyer.

Na paměť vysvěcení sloupu byl nad vchod do kaple, která je uvnitř stavby, osazen nápis: TRIVNI VEROQVE DEO PRAESENTIBVS AVGVSTIS FRANCISCO ATQVE THERESIA COLOSSVS ISTE A CARDINALE TROIER CONSECRATVS 9. sept (Trojjedinému a pravému Bohu za přítomnosti Veličenstev Františka a Terezie tento velikán posvěcen kardinálem Troyerem 9. září).

Památka se v roce 2000 dostala na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Stavba je výjimečná mimo jiné v tom, že se jedná o největší seskupení barokních soch v jedné skulptuře ve střední Evropě. Dnes je magnetem pro turisty z celého světa, do Olomouce kvůli monumentu míří i lidé z Japonska, Číny nebo Jižní Koreje.

  • Sloup v letech 1716 až 1754 postavil olomoucký kameník Václav Render a jeho následovníci. Hlavním účelem stavby sloupu byla oslava katolické církve a víry.
  • Stavba je vytvořena v charakteristickém stylu oblasti známém jako olomoucké baroko. Sloup je zdoben několika náboženskými sochami mimo jiné od Ondřeje Zahnera.
  • Výzdobu více než 32 metrů vysoké dominanty města tvoří tři patra po šesti sochách světců, mezi kterými lze nalézt svatého Josefa, svatého Jana Křtitele, svaté Cyrila a Metoděje, i v době výstavby sloupu ještě nekanonizovaného Jana Sarkandera.
  • V prvním a druhém patře stavby jsou umístěny reliéfy apoštolů, spodní část tvoří malá kaple. Na vrcholu sloupu je monumentální plastika Nejsvětější Trojice, symbolizovaná sluncem.
  • Vysvěcení sloupu Nejsvětější Trojice bylo velkou událostí, které se 9. září 1754 zúčastnila i císařovna Marie Terezie se svým manželem Františkem I. Lotrinským. Sloup vysvětil kardinál a biskup Troyer.
  • V roce 1758 byl sloup vážně poškozen pruskou armádou, která město obléhala. Po válce byl sloup opraven. Událost dodnes připomíná napodobenina dělové koule, která je zasazena do dříku sloupu.
  • V letech 1999 až 2001 byla památka za 17 milionů korun kompletně zrenovována.
  • 2. prosince 2000 byl sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci oficiálně přidán na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 3 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
před 21 hhodinami

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...