Olomouc - Sloup nejsvětější trojice v Olomouci je dnes přesně dvanáct let zapsán na seznamu světového dědictví Unesco. Město díky tomu začali více navštěvovat turisté. Zápis památky po bok ostatních skvostů světa sem přilákal například Japonce, kteří dřív na Hanou vůbec nejezdili.
Dominanta Horního náměstí. V první polovině 18. století ji postavili olomoučtí mistři jako výraz vděku za konec morové epidemie, která na Moravě udeřila. V polovině devadesátých let se sloup zařadil mezi národní kulturní památky a od roku 2000 je na seznamu nejprestižnějším. Unesco jej řadí na úrověň historického centra Říma nebo Sochy svobody. Se svými 35 metry je sloup nejsvětější trojice nejvyšším sousoším v Česku. Jeho součástí je i malá kaple. Díky svému emblému má památka takřka zdarma propagaci po celém Česku i v zahraničí – často tam, kde by se město třeba z finančních důvodů samo prezentovat nemohlo. A turisté na to slyší. „Co se týká návštěvnosti japonských nebo německých turistů, tak tam ten zájem narostl od roku 2000 o sto procent, protože do té doby, když jsme nebyli zapsáni, tak třeba japonští turisté do Olomouce nezavítali,“ potvrdila Karin Vykydalová z oddělení cestovního ruchu magistrátu. Od roku 2008 střeží jedno z vrcholných děl středověkého baroka dvě kamery. Sloup totiž bývá častým terčem útoků vandalů. Naposledy ho loni poničili tři desetiletí chlapci. Kvůli oblíbeným a často po celý den velice rušným vánočním trhům je teď sloup z bezpečnostních důvodů obehnaný kovovými zábranami.
