Církev

Nově jmenovaný arcibiskup pražský Stanislav Přibyl v Událostech, komentářích řekl, že vnímá nespokojenost ve společnosti. „Myslím, že to je tím, že se potřebujeme vztahovat k nějakému ideálu a ty ideály zklamávají,“ sdělil a dodal, že to mohou být i politické ideály. Lidé podle něj očekávají něco jiného, než jim realita může dát. „Já jako křesťan poznávám, že ideál je v Bohu (…). A myslím si, že každý člověk potřebuje vzhlížet k něčemu nad sebou. A to něco nad námi, pokud to není něco dokonalého nebo někdo dokonalý, nás zklamává. Tam někde jsou počátky frustrace, protože jinak si to nedovedu vysvětlit, když se máme dobře,“ dodal. Přibyl, který se stane nejmladším pražským arcibiskupem od první světové války, hovořil v pořadu moderovaném Lukášem Dolanským například také o sexuálním zneužívání v církvi či o sociálních sítích.

Novým pražským arcibiskupem se stane Stanislav Přibyl, dosavadní litoměřický biskup. Na místo Jana Graubnera ho jmenoval papež Lev XIV., uvedlo v pondělí na webu pražské arcibiskupství. Úřadu se Přibyl ujme na konci dubna.

Ekumenická rada církví a Česká biskupská konference ve společném prohlášení vyjádřily vážné znepokojení nad výroky předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) namířenými proti ukrajinským uprchlíkům a pomoci, kterou jim Česko po ruské agresi poskytuje.

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.

Policie se musí vrátit k trestnímu oznámení podanému před více než deseti lety na kněze kvůli údajnému sexuálnímu násilí a důkladněji případ prověřit. Policisté ho třikrát odložili. Stížnosti ženy nyní vyhověl Ústavní soud (ÚS). Řízení obnovil poté, co žena uspěla u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Napoprvé ústavní soudci stížnost odmítli. Pochybení nenapravilo ani státní zastupitelství.

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.

Za první dva týdny sbírky Krabice od bot lidé zaregistrovali na webových stránkách 44 429 dárků pro děti v nouzi. ČT o tom informoval Dalibor Hála, mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické. Ta letos sbírku pořádá už po patnácté. Zájemci mají možnost dárek zaregistrovat a odnést na jedno z 286 sběrných míst do osmého prosince.

Papež Lev XIV. se v pátek v rámci druhého dne návštěvy Turecka setkal s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem I. v Izniku, kde si společně připomněli 1700. výročí konání nicejského koncilu, informuje agentura AP. Iznik, někdejší Nikáj, je místo, kde se v roce 325 křesťanští biskupové shodli na základních principech křesťanské víry. Představitelé dvou větví křesťanské víry se na místě společně pomodlili za opětovné sjednocení křesťanů.

V katedrále svatého Víta na Pražském hradě se lidé naposledy rozloučili s kardinálem Dominikem Dukou. Rakev se zesnulým kardinálem byla po církevních obřadech uložena do arcibiskupské hrobky. Posledního rozloučení se účastnil prezident Petr Pavel i jeho předchůdci Miloš Zeman a Václav Klaus. Přijely také církevní delegace ze sousedních zemí. Podle arcibiskupa Jana Graubnera byl Duka výraznou osobností a bojovníkem za pravdu a svobodu.

V Jablonném v Podještědí na Českolipsku dominikáni uctili památku zesnulého kardinála Dominika Duky. V tamní bazilice sv. Vavřince a sv. Zdislavy se dopoledne konala zádušní mše svatá, při které věřící poděkovali za jeho život. Duka zemřel v úterý ve věku 82 let. Pohřeb se bude konat v sobotu 15. listopadu v katedrále svatého Víta.

Ve věku 82 let zemřel emeritní pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Oznámilo to pražské arcibiskupství. Duka byl pražským arcibiskupem víc než dvanáct let do roku 2022. V čele katolické církve vyjednal církevní restituce. Od prezidenta Miloše Zemana obdržel v roce 2016 Řád Bílého lva. Pohřební mše svatá se uskuteční 15. listopadu v pražské katedrále svatého Víta.

Politici na kardinála Dominika Duku vzpomínají jako na silnou osobnost s výraznými názory. Podle prezidenta Petra Pavla zanechal výraznou stopu v církvi i ve společnosti. Podobně vnímal Duku i premiér Petr Fiala (ODS). Předseda hnutí ANO Andrej Babiš ho označil za muže pevné víry, který po dlouhá léta spoluutvářel duchovní i společenský život. Bývalý prezident Miloš Zeman si pamatuje Duku jako laskavého a moudrého kněze.

Kardinálovi Dominiku Dukovi záleželo na budování vztahů se společností a také na výuce náboženství, řekl pražský arcibiskup Jan Graubner. Ocenil zároveň výsledek Dukova vyjednávání s prezidentem Václavem Klausem o katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Graubner vystřídal Duku v čele pražského arcibiskupství v červenci 2022. Na Duku vzpomínají i další církevní představitelé.

Barokní kostel v Mnichově u Mariánských Lázní, kdysi oblíbený cíl turistů, je už několik let uzavřený. Opravy památky, kterou vlastní řád premonstrátů z kláštera v Teplé, se staly předmětem sporu s vedením obce. Zatímco klášter tvrdí, že investuje podle svých možností, starosta Jiří Křenčil (nestr.) kritizuje pomalé tempo i způsob rekonstrukce. „Zatéká tam, malby jsou poškozené, omítky padají, je to strašné,“ popsal.

Ať žije Československo, pryč s monarchií – ústřední heslo říjnových dní roku 1918 se záhy začalo promítat do reality běžného dne. Hrdí Čechoslováci se chtěli co nejdříve zbavit všech symbolů, které jim připomínaly život v Rakousku-Uhersku, kde nebyli rovnocenným národem. Zamalovat německé nápisy nebo strhávat z budov rakouské orlice šlo téměř na počkání, vytvořit novou měnu, vybrat hymnu nebo vlastní vlajku ale trvalo několik let.

Papež Lev XIV. podepsal dekret o blahořečení Jana Buly a Václava Drboly, oznámilo brněnské biskupství. Oba kněží patří k obětem komunistické totality v Československu. Byli odsouzeni ve vykonstruovaných procesech a popraveni. Nyní jsou církví oficiálně prohlášeni za mučedníky, uvedla mluvčí biskupství Anežka Benešová. Slavnost blahořečení se bude podle biskupství konat v polovině roku 2026 v Brně.

Katolická církev v Polsku ztrácí věřící i podporu společnosti jako celku. Důvěřuje jí pouhých pětatřicet procent lidí. Vadí jim provázanost instituce s politikou a podle mnohých neadekvátní reakce na některé problémy. Polská katolická církev čelila v posledních letech řadě skandálů, zejména v souvislosti s odhalením sexuálního zneužívání dětí. „Ještě v osmdesátých letech za komunismu církev pozitivně hodnotilo asi devadesát procent lidí, pak ale přišla debata o potratech,“ zmínil další problémové téma sociolog Krzysztof Koseła.

Británie jmenovala Sarah Mullallyovou arcibiskupkou z Canterbury, hlavou anglikánské církve se tak poprvé stala žena, píší tiskové agentury s odvoláním na britskou vládu. Třiašedesátiletá Mullallyová, bývalá zdravotní sestra a matka dvou dětí, nahradila Justina Welbyho, který odstoupil loni v listopadu poté, co vyšlo najevo, že zatajoval informace o sexuálním zneužívání mladých mužů a chlapců. Výběr nástupce měl na starosti výbor v čele s bývalým šéfem britské tajné služby MI5 Jonathanem Evansem.

Ruská pravoslavná církev zdaleka neslouží jen jako duchovní instituce, ale také jako nástroj politické propagandy. Moskva podle zjištění agentury Reuters zaplatila pravoslavným kněžím z Moldavska, aby ovlivňovali tamní volby pomocí účtů na síti Telegram. Na svých kanálech měli varovat před údajně zkaženým Západem. Tyto narativy nejen v moldavských volbách často zdůrazňují proruské strany.

Klášter svatého Jiří v areálu Pražského hradu se přibližuje rekonstrukci, kterou pražskému arcibiskupství před rokem povolil Vatikán. Arcibiskupství a společnost ze skupiny miliardáře Karla Komárka zakládají společnou firmu Georgiana. Spolupráci už podle mluvčí KKCG, investora projektu, schválil antimonopolní úřad. „Děláme průzkumné práce, snažíme se to tam zaměřit a také pracujeme na studii,“ sdělila. Nyní platí arcidiecéze kvůli chátrání vůbec prvního kláštera v Čechách ročně milionovou pokutu.

Kosmas sice zemřel před devíti sty lety, ale jeho Kronika Čechů žije v tuzemské kultuře, mentalitě i mýtech dál. Národní knihovna teď nabízí jedinečnou příležitost se na tuto kroniku a její různé podoby podívat.

Smrt amerického konzervativního aktivisty Charlieho Kirka rozpoutala lavinu reakcí po celém světě. Nejen kvůli samotnému atentátu, ale i kvůli tomu, jak se mluví o mužově odkazu. Kardinál Dominik Duka za Kirka sloužil zádušní mši v pražském Týnském chrámu. Krok vyvolal řadu emocí, podle Duky je ale mše sloužená za každého člověka.

Zrušení bezvízového styku mezi Gruzií a Evropskou unií (EU), kterým hrozí Evropská komise (EK) v případě nesplnění osmi doporučení, je pouze „technická záležitost“ a ekonomika kavkazské země by na tom ještě mohla získat, tvrdí premiér Irakli Kobachidze. Vládní Gruzínský sen přitom dříve bezvízový režim s EU oslavoval jako hlavní úspěch, připomíná server OC Media. Expert Vincenc Kopeček z Ostravské univerzity se domnívá, že zrušení by mělo dopad na tamní střední třídu.