Církev

„Proč nás Bůh nevyslyší? To já nevím,“ říká v Interview speciál nový pražský arcibiskup Stanislav Přibyl, který je zároveň názoru, že všechno, co se děje, má nějaký význam. „Je naprosto normální, že se na pánaboha zlobíme,“ dodává. Sám sebe vnímá jako spíše smířlivého člověka, který se chce dohodnout, nechce však být ve své funkci beztvarý a bezbarvý. Politiky je podle něj dobré nepřeceňovat, ale chovat se k nim jako k sobě rovným. Církev nevnímá primárně jako instituci, ale jako komunitu lidí. „Bůh má rád každého člověka takového, jaký je,“ říká. Později podotýká, že manželství pro všechny církev nemůže schvalovat. Téměř hodinový rozhovor s Janou Peroutkovou zakončil hrou na varhany.

Dosavadní litoměřický biskup Stanislav Přibyl po přečtení papežské buly při sobotní mši v katedrále sv. Víta usedl do křesla symbolizujícího arcibiskupský stolec a stal se pražským arcibiskupem. Do úřadu nastoupil po Janu Graubnerovi. Mši předcházel liturgický průvod z Arcibiskupského paláce, rozezněl se největší zvon v Česku Zikmund. Přibyl ve svém intronizačním kázání řekl, že Evropa má mít duši a nebýt jen sociálním a ekonomickým projektem.

Americký viceprezident JD Vance se zastal prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil papeže z toho, že je příliš liberální a slabý v otázce kriminality. Vance dle serveru The New York Times papeže vyzval, aby se „nevměšoval do amerických záležitostí“ a aby se zaměřil na dění v katolické církvi. Papež v minulosti v souvislosti s kritikou z úst šéfa Bílého domu prohlásil, že se „Trumpovy administrativy nebojí“.

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že papež Lev XIV. má podle něj slabé postoje v zahraniční politice a vůči kriminalitě. Hlava katolické církve by prý měla být Trumpovi vděčná za zvolení papežem. Papeže na své síti Truth Social vyzval, aby přestal být politikem a nepodbízel se radikální levici. Šéf Bílého domu podle agentury AFP dodal, že není papežovým fanouškem. Lev XIV. v minulosti kritizoval kroky americké administrativy proti migraci či aktivity na Blízkém východě.

Obvodní soud pro Prahu 1 rehabilitoval kardinála Josefa Berana, kterého držel komunistický režim téměř 15 let v internaci. České televizi to potvrdila mluvčí soudu Ivana Tichá. Podle předkladatele návrhu, advokáta Lubomíra Müllera, internace kardinála proběhla bez soudu. Berana komunisté internovali v letech 1951 až 1965 na různých místech v Československu. Po jmenování kardinálem v roce 1965, kdy odcestoval do Říma, se už do vlasti nemohl vrátit. Zemřel v roce 1969 v nedožitých jednaosmdesáti letech.

Zástupci církve, notářka, soudní lékař a archeolog na hřbitově ve Starovičkách na Břeclavsku vyzvedli urnu s předpokládanými ostatky Václava Drboly, který byl spolu s Janem Bulou zavražděn po vykonstruovaném procesu v 50. letech. Drbolův popel bude uložen v relikviáři spolu s částí Bulova primičního ornátu. Jeho ostatky totiž dosud nebyly nalezeny. Slavnost blahořečení obou kněží se uskuteční 6. června na brněnském výstavišti.

Nově jmenovaný arcibiskup pražský Stanislav Přibyl v Událostech, komentářích řekl, že vnímá nespokojenost ve společnosti. „Myslím, že to je tím, že se potřebujeme vztahovat k nějakému ideálu a ty ideály zklamávají,“ sdělil a dodal, že to mohou být i politické ideály. Lidé podle něj očekávají něco jiného, než jim realita může dát. „Já jako křesťan poznávám, že ideál je v Bohu (…). A myslím si, že každý člověk potřebuje vzhlížet k něčemu nad sebou. A to něco nad námi, pokud to není něco dokonalého nebo někdo dokonalý, nás zklamává. Tam někde jsou počátky frustrace, protože jinak si to nedovedu vysvětlit, když se máme dobře,“ dodal. Přibyl, který se stane nejmladším pražským arcibiskupem od první světové války, hovořil v pořadu moderovaném Lukášem Dolanským například také o sexuálním zneužívání v církvi či o sociálních sítích.

Novým pražským arcibiskupem se stane Stanislav Přibyl, dosavadní litoměřický biskup. Na místo Jana Graubnera ho jmenoval papež Lev XIV., uvedlo v pondělí na webu pražské arcibiskupství. Úřadu se Přibyl ujme na konci dubna.

Ekumenická rada církví a Česká biskupská konference ve společném prohlášení vyjádřily vážné znepokojení nad výroky předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) namířenými proti ukrajinským uprchlíkům a pomoci, kterou jim Česko po ruské agresi poskytuje.

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.

Policie se musí vrátit k trestnímu oznámení podanému před více než deseti lety na kněze kvůli údajnému sexuálnímu násilí a důkladněji případ prověřit. Policisté ho třikrát odložili. Stížnosti ženy nyní vyhověl Ústavní soud (ÚS). Řízení obnovil poté, co žena uspěla u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Napoprvé ústavní soudci stížnost odmítli. Pochybení nenapravilo ani státní zastupitelství.

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.

Za první dva týdny sbírky Krabice od bot lidé zaregistrovali na webových stránkách 44 429 dárků pro děti v nouzi. ČT o tom informoval Dalibor Hála, mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické. Ta letos sbírku pořádá už po patnácté. Zájemci mají možnost dárek zaregistrovat a odnést na jedno z 286 sběrných míst do osmého prosince.

Papež Lev XIV. se v pátek v rámci druhého dne návštěvy Turecka setkal s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem I. v Izniku, kde si společně připomněli 1700. výročí konání nicejského koncilu, informuje agentura AP. Iznik, někdejší Nikáj, je místo, kde se v roce 325 křesťanští biskupové shodli na základních principech křesťanské víry. Představitelé dvou větví křesťanské víry se na místě společně pomodlili za opětovné sjednocení křesťanů.

V katedrále svatého Víta na Pražském hradě se lidé naposledy rozloučili s kardinálem Dominikem Dukou. Rakev se zesnulým kardinálem byla po církevních obřadech uložena do arcibiskupské hrobky. Posledního rozloučení se účastnil prezident Petr Pavel i jeho předchůdci Miloš Zeman a Václav Klaus. Přijely také církevní delegace ze sousedních zemí. Podle arcibiskupa Jana Graubnera byl Duka výraznou osobností a bojovníkem za pravdu a svobodu.

V Jablonném v Podještědí na Českolipsku dominikáni uctili památku zesnulého kardinála Dominika Duky. V tamní bazilice sv. Vavřince a sv. Zdislavy se dopoledne konala zádušní mše svatá, při které věřící poděkovali za jeho život. Duka zemřel v úterý ve věku 82 let. Pohřeb se bude konat v sobotu 15. listopadu v katedrále svatého Víta.

Ve věku 82 let zemřel emeritní pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Oznámilo to pražské arcibiskupství. Duka byl pražským arcibiskupem víc než dvanáct let do roku 2022. V čele katolické církve vyjednal církevní restituce. Od prezidenta Miloše Zemana obdržel v roce 2016 Řád Bílého lva. Pohřební mše svatá se uskuteční 15. listopadu v pražské katedrále svatého Víta.

Politici na kardinála Dominika Duku vzpomínají jako na silnou osobnost s výraznými názory. Podle prezidenta Petra Pavla zanechal výraznou stopu v církvi i ve společnosti. Podobně vnímal Duku i premiér Petr Fiala (ODS). Předseda hnutí ANO Andrej Babiš ho označil za muže pevné víry, který po dlouhá léta spoluutvářel duchovní i společenský život. Bývalý prezident Miloš Zeman si pamatuje Duku jako laskavého a moudrého kněze.

Kardinálovi Dominiku Dukovi záleželo na budování vztahů se společností a také na výuce náboženství, řekl pražský arcibiskup Jan Graubner. Ocenil zároveň výsledek Dukova vyjednávání s prezidentem Václavem Klausem o katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Graubner vystřídal Duku v čele pražského arcibiskupství v červenci 2022. Na Duku vzpomínají i další církevní představitelé.

Barokní kostel v Mnichově u Mariánských Lázní, kdysi oblíbený cíl turistů, je už několik let uzavřený. Opravy památky, kterou vlastní řád premonstrátů z kláštera v Teplé, se staly předmětem sporu s vedením obce. Zatímco klášter tvrdí, že investuje podle svých možností, starosta Jiří Křenčil (nestr.) kritizuje pomalé tempo i způsob rekonstrukce. „Zatéká tam, malby jsou poškozené, omítky padají, je to strašné,“ popsal.

Ať žije Československo, pryč s monarchií – ústřední heslo říjnových dní roku 1918 se záhy začalo promítat do reality běžného dne. Hrdí Čechoslováci se chtěli co nejdříve zbavit všech symbolů, které jim připomínaly život v Rakousku-Uhersku, kde nebyli rovnocenným národem. Zamalovat německé nápisy nebo strhávat z budov rakouské orlice šlo téměř na počkání, vytvořit novou měnu, vybrat hymnu nebo vlastní vlajku ale trvalo několik let.

Papež Lev XIV. podepsal dekret o blahořečení Jana Buly a Václava Drboly, oznámilo brněnské biskupství. Oba kněží patří k obětem komunistické totality v Československu. Byli odsouzeni ve vykonstruovaných procesech a popraveni. Nyní jsou církví oficiálně prohlášeni za mučedníky, uvedla mluvčí biskupství Anežka Benešová. Slavnost blahořečení se bude podle biskupství konat v polovině roku 2026 v Brně.

Katolická církev v Polsku ztrácí věřící i podporu společnosti jako celku. Důvěřuje jí pouhých pětatřicet procent lidí. Vadí jim provázanost instituce s politikou a podle mnohých neadekvátní reakce na některé problémy. Polská katolická církev čelila v posledních letech řadě skandálů, zejména v souvislosti s odhalením sexuálního zneužívání dětí. „Ještě v osmdesátých letech za komunismu církev pozitivně hodnotilo asi devadesát procent lidí, pak ale přišla debata o potratech,“ zmínil další problémové téma sociolog Krzysztof Koseła.