Církev strana 3 z 5

Téměř dvě stovky exponátů představuje Muzeum umění Olomouc na výstavě Posvátné umění v nesvaté době. Věnuje se období komunistického režimu – etapě československých dějin, která sakrálnímu umění nepřála. Přesto vznikla řada duchovních uměleckých děl a projektů od umělců jako Mikuláš Medek nebo Otmar Oliva. Součástí výstavy jsou i nerealizované architektonické projekty.

Velmi důležitou roli ve válce na Ukrajině hraje ruská pravoslavná církev a její nejvyšší představitel – patriarcha Kirill. Zatímco například papež František opakovaně vyzval k ukončení bojů a zastavení masakrů jako v Buče u Kyjeva, Kirill, který je dlouholetým spojencem Vladimira Putina, agresi na Ukrajině schvaluje a podporuje. A pozadu nezůstávají ani někteří jiní kněží pravoslavné církve.

Za román Bílá Voda o snaze komunistického režimu zlikvidovat ženské řeholní řády obdržela letos spisovatelka Kateřina Tučková Státní cenu za literaturu. Porota přihlédla zároveň k tomu, že autorka i ve svých dalších dílech otevírá ne tolik známá témata z tuzemské historie a zpřístupňuje je veřejnosti. „Nechci chodit s dřívím do lesa,“ uvedla Kateřina Tučková v Interview ČT24 k výběru témat svých knih. Řeč byla hlavně o oceněné Bílé Vodě.

Odtajněné spisy z vatikánských archivů podle katolického badatele Johana Ickxe očišťují papeže Pia XII. z nařčení, že za druhé světové války neudělal dost pro záchranu Židů. Historici díky nim také objasnili, proč papež upřednostnil tichou záchranu uprchlíků před hlasitým odsouzením Hitlerova režimu. Pius XII. se stal hlavou katolické církve necelých šest měsíců před začátkem druhé světové války a ve svém pontifikátu čelil dvěma totalitním režimům – nacismu a komunismu. Očišťující dokumenty nejen objasňují další část dějin církve, ale také znovu otevírají cestu k papežovu svatořečení.

Část duchovních i věřících kritizuje vedení pravoslavné církve v Česku za to, že zbavuje funkcí představené původem z Ukrajiny. Zprávu o odvolání dostali třeba ti z kláštera v Loděnici u Prahy. Arcibiskup je chce nahradit zástupkyní proruské pravoslavné církve z Karlových Varů, která má podle zjištění ČT vazby na podnikatele z Ruska.

Slovenská společnost je tímto činem velmi zaskočená, popsal v pořadu Události, komentáře sociolog z Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti Michal Vašečka reakci na vraždu dvou členů slovenské LGBT+ komunity před bratislavským klubem Tepláreň. Pachatelem byl podle slovenského Denníku N devatenáctiletý Juraj K., který před střelbou vyjadřoval na internetu nenávist vůči Židům a LGBT+. Podle Vašečky odborníci podobný incident na Slovensku očekávali.

Jeden z nejvýše postavených představitelů katolické církve, kardinál Joseph Zen stojí v Hongkongu před soudem. Spolu s ním čelí obvinění pětice prodemokratických aktivistů kvůli tomu, že nezaregistrovali fond, který pomáhal lidem zadrženým při protivládních protestech. Proces je součástí širšího zátahu na občanskou společnost v metropoli.

Uplynulo osmdesát let od chvíle, kdy nacistická správa protektorátu Čechy a Morava rozpustila pravoslavnou církev. Její duchovní totiž poskytli v pražském chrámu svatého Cyrila a Metoděje úkryt parašutistům, kteří provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.

Papež Jan Pavel II. jmenoval v Římě nového olomouckého arcibiskupa. Stal se jím Jan Graubner, který do té doby působil jako administrátor olomoucké arcidiecéze. Ve funkci 14. olomouckého arcibiskupa zůstal tři dekády, než jej v roce 2022 papež František jmenoval arcibiskupem pražským.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Část věřících i duchovních české pravoslavné církve kritizuje své vedení za to, že se opakovaně schází s proruskými duchovními ze zahraničí. Česká televize zjistila, že se český arcibiskup Michal Dandár před několika týdny sešel v Maďarsku s biskupem Ilarionem Alfejevem, který donedávna patřil k blízkým spolupracovníkům moskevského patriarchy Kirilla. Schůzka s lidmi napojenými na ruskou část církve se o víkendu uskutečnila i v Praze.

Největší setkání papeže Františka s kardinály po dvou dnech skončilo. Za zavřenými dveřmi je ve Vatikánu seznamoval s první reformou Římské kurie za více než tři dekády. Změny ve fungování katolické církve se mohou týkat i pravidel volby nového papeže.

Díky nadaci Zvon pro Březí se ve stejnojmenné obci u Říčan mohli občané těšit z nového zvonu, stejně jako ze zrekonstruovaného kostela, který slavnostně vysvětil nizozemský kardinál Adrianus Johannes Simonis. Původní zvon byl v roce 1942 ukraden nacisty. Přesně po 50 letech se tak vrátil na své původní místo.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Vedení pravoslavné církve v Česku čelí znovu kritice některých věřících, kteří mluví o nátlaku a používání metod někdejší StB. Zmiňují přitom jméno arcibiskupova tajemníka Igora Střelce, který podle nich na základě zfalšovaných dokumentů vyzýval k odstoupení vedení kláštera v Loděnici. Tam jsou převážně kněží a věřící z Ukrajiny.

Bohoslužbou v pražské Betlémské kapli si Církev československá husitská připomněla letošní 607. výročí upálení církevního reformátora mistra Jana Husa. Bohoslužbu vedl patriarcha církve Tomáš Butta, který ve svém kázání srovnával Husa s Janem Amosem Komenským. Na letošek právě připadá 430. výročí narození učitele národů a posledního biskupa Jednoty bratrské Komenského. Zazněly i prosby za mír na Ukrajině a za slitování za Ukrajince, kteří ztratili své blízké i domovy.

Válečný konflikt na Ukrajině i pomoc České republiky uprchlíkům připomněl v úterý v kázání na Velehradě kardinál Michael Czerny, podle kterého je tato „zločinná válka“ vedena proti svobodné Ukrajině i celému civilizovanému světu. Czerny byl hlavním kazatelem slavnostní mše, kterou dopoledne vyvrcholily tradiční cyrilometodějské slavnosti na Velehradě na Uherskohradišťsku.

V české pravoslavné církvi sílí kritika vedení v čele s arcibiskupem Michalem Dandárem a jeho tajemníkem Igorem Střelcem. Část věřících jim vyčítá vazby na Rusko a spolupráci s komunistickou tajnou policií, tedy StB. Některé řádové sestry původem z Ukrajiny a další zástupci církve tento týden protestovali před sídlem arcibiskupa v Praze. O sporu natáčeli redaktoři ČT Natalia Kosiaková a Jiří Hynek.

Pražská arcidiecéze má nového arcibiskupa. Při pontifikální mši v katedrále sv. Víta se úřadu arcibiskupa pražského a primase českého ujal Jan Graubner, který byl doposud olomouckým arcibiskupem. Funkci převzal od kardinála Dominika Duky, který tímto dnem odchází do důchodu. Graubnera čeká v úřadu mnoho výzev, odborníci však zásadní změny ve fungování pražské části katolické církve nepředpokládají.

Do Česka přiletěl nový apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo. Na letišti ho přivítal kardinál Dominik Duka, který je v pátek poslední den ve své funkci. První kroky nového nuncia zamíří do pražského arcibiskupského paláce. V sobotu se pak zúčastní uvedení Jana Graubnera do funkce pražského arcibiskupa. Arcibiskupa Okola čeká v Česku například jmenování nových biskupů či vyjednávání o mezinárodní smlouvě.

Velké Magisterium Suverénního řádu Maltézských rytířů oznámilo úmrtí místodržitele úřadu velmistra řádu Marca Luzzaga. Ten nečekaně zemřel v úterý v Římě po krátké nemoci. Luzzago řád řídil od smrti posledního velmistra a měl instituci dovést k volbě jeho nástupce.

Papež František musel kapitulovat před vleklou nemocí. Bolestivý zánět kolenních vazů ho dočasně upoutal na invalidní vozík. Z něho tento týden vedl v Římě i modlitby za mír ve světě a na Ukrajině. Františkovi, který se příští týden chystá ve Vatikánu uvítat českého premiéra Petra Fialu (ODS), je pětaosmdesát let. Je tedy ve věku, v němž jeho předchůdce Benedikt XVI. rezignoval. K tomu se však současný pontifik nechystá. Fyzické obtíže a mimořádné výzvy doby ale vyvolávají otázky o limitech jeho úřadu.

Ukrajinská pravoslavná církev až dosud podřízená moskevskému patriarchátu vyhlásila minulý pátek plnou autonomii a nezávislost na ruském pravoslaví. Přidala se tak k dalším ukrajinským pravoslavným církvím. Její sněm odsoudil nejen útočnou válku, ale i postoje hlavy ruské ortodoxie, patriarchy Kirilla, který agresi režimu Vladimira Putina plně podporuje. Moskevský metropolita v nedělním kázání prohlásil, že doufá v udržení alespoň duchovní jednoty.

Rada ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu (UPC-MP) oficiálně vyjádřila nesouhlas s postojem moskevského patriarchy Kirilla k válce na Ukrajině a vyhlásila nezávislost. Informovala o tom ruskojazyčná verze stanice BBC. Moskevský patriarcha Kirill, nejvyšší představitel ruské pravoslavné církve a spojenec šéfa Kremlu Vladimira Putina, odmítl útok na Ukrajinu odsoudit. Na Ukrajině působí vedle UPC-MP také na Moskvě nezávislá ukrajinská pravoslavná církev (UPC), která vznikla v roce 2018.

Nový pražský arcibiskup Jan Graubner považuje za svůj základní úkol ve funkci věnovat se běžnému životu církve. Uvedl, že je pro něj důležité naslouchat a také klidný křesťanský život. Zda lidé chodí do kostelů či ne, je podle něj jejich svobodná volba. Jeho předchůdce Dominik Duka si myslí, že odliv věřících je demografický problém. Graubner a Duka byli hosty Událostí, komentářů.

Odcházející pražský arcibiskup Dominik Duka prožil během kněžského života mnohé – odnětí státního souhlasu, působení v ilegalitě i věznění. Až po listopadu 1989 mohl začít stoupat v církevní hierarchii. Úřadu arcibiskupa se oficiálně ujal 10. dubna 2010 a o dva roky později jej tehdejší papež Benedikt XVI. jmenoval kardinálem. V roce 2018 Duka, když dosáhl 75 let, v souladu s církevními předpisy nabídl svou rezignaci, papež František jej ale ponechal ve funkci ještě čtyři další roky.