V polovině září policie prohledala sídlo pražského arcibiskupství na Hradčanech. Co konkrétně vyšetřuje, nezveřejnila. Reportéři ČT zjistili, že hledala dokumenty týkající se prodeje církevního majetku. Šlo o obchody s budovami a pozemky, kterými se pořad už dříve zabýval. Státní zastupitelství potvrdilo, že církev mohla podle vyšetřovatelů při obchodech přijít o stovky milionů korun. Hospodaří přitom mimo jiné s penězi a majetkem, který v rámci restitucí získává od státu. Jak s majetkem nakládá, ale není vždy zcela průhledné. Pro pořad Reportéři ČT natáčeli Jana Neumannová a Ondřej Golis.
„Arcibiskupství pražskému mohla být způsobena škoda v předběžně odhadované výši okolo dvě stě milionů korun,“ uvedl dozorující státní zástupce Jiří Pražák.
Pražský arcibiskup Jan Graubner ale nepředpokládá, že by došlo ke zločinům.
„To, že policie přijde přímo do Arcibiskupského paláce na Hradčany něco vyšetřovat, to samo o sobě už je velmi jako drsná symbolika,“ domnívá se historik a filozof Petr Hlaváček.
„Když policie něco šetří, tak všechny zaváže mlčenlivostí,“ poznamenal k zásahu generální vikář pražské arcidiecéze Jan Balík.
Lukrativní parcely
Reportéři ČT získali svědectví jednoho z bývalých zaměstnanců arcibiskupství. Rozhovor poskytl pod podmínkou anonymity. „Je to nějaké vyústění dějů, které se tam odehrávaly v uplynulých několika letech, a asi se takový vývoj dal očekávat… Mimo jiné proběhly i různé prodeje, z nichž část proběhla mimo vědomí zaměstnanců arcibiskupství, kteří takového smlouvy měli parafovat,“ popsal svědek.
Důkazy policie hledala v hlavním sídle církve, ale i na mnoha dalších místech. „Provedla řadu úkonů trestního řízení včetně domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor ve věci podezření ze spáchání zločinu podvodu. Arcibiskupství pražské je v postavení poškozeného, škoda měla být způsobena jemu,“ řekl státní zástupce Jiří Pražák.
Podle informací Reportérů ČT se policisté zajímají o prodej řady nemovitostí pražského arcibiskupství. Pořad například loni vysílal o podezřelých prodejích pozemků v okolí Prahy. „Všechny tyto parcely jsou velice lukrativní parcely na zajímavých místech, v blízkosti inženýrských sítích, v blízkosti komunikací, to znamená do budoucna samozřejmě velice zajímavé, celková ztráta u všech parcel po propočtu činí až 85 milionů korun,“ zhodnotil v lednu 2023 realitní makléř Otakar Schuma.
„Jednalo se o pozemky, které se neprodávají. Ptali jsme se na ty prodeje, protože proběhly mimo standardní postupy, a to bylo tak všechno,“ sdělil k tomu bývalý zaměstnanec arcibiskupství s tím, že jim bylo řečeno, že to není jejich starost.
Podezřelé transakce se odehrály pod vedením tehdejšího výkonného ředitele arcibiskupství Antonína Jurigy. Loni se o tom odmítl blíže bavit. „Prosím vás, žádnou senzaci v tom nehledejte, nic podezřelého tam není, všechno bylo na základě znaleckých posudků. Já nemám oprávnění se k těm věcem vyjadřovat,“ řekl loni v červnu Juriga.
Ze zámku je čtyřhvězdičkový hotel
Kromě pozemků policisté na arcibiskupství podle informací Reportérů ČT zasahovali i kvůli prodeji zámku Clara Futura poblíž hlavního města. Je úplně nově zrekonstruovaný a jeden čas sloužil jako hotel, zhruba rok. Od covidu je ale zavřený, veřejnost se tam nemůže dostat ani do restaurace, ani do parku. Je obehnaný plotem.
„Nyní je to čtyřhvězdičkový hotel, bývalý zámek. V blízkosti konečné, budoucí konečné stanice metra D. Takže samozřejmě zajímavá lokalita. Ideální pro konference, ubytování zahraničních hostů,“ popsal Schuma.
Ještě nedávno to ale na místě vypadalo úplně jinak. Po desetiletích komunismu, kdy ho vlastnil stát, byl zámek ruinou. „Musel se kompletně odstrojit. Musely se z velké části vybourat stropy. Od okamžiku, kdy jsme zámek získali do vlastnictví, do dokončení rekonstrukce to celkově trvalo něco mezi 10 a 15 lety,“ poznamenal bývalý hlavní ekonom pražského arcibiskupství Karel Štícha.
Církev provozovala hotel a areál s restaurací otevřela veřejnosti. „Například svatby byly zamluvené termíny na dva roky dopředu,“ dodal Štícha. Podle jeho názoru mohlo na tom arcibiskupství do budoucna vydělávat.
Jenže arcibiskupství se rozhodlo hotelu zbavit. A o tento prodej se zajímá právě policie. Její zásah pražského arcibiskupa Jana Graubnera překvapil. Podle bývalého zaměstnance měl ale Graubner informaci o tom, že kolem majetkových transakcí nemusí být všechno v pořádku. „Nejpozději v říjnu 2022 tuto informaci dostal. Prostřednictvím dopisu některých zaměstnanců Arcibiskupství pražského,“ sdělil.
Graubner si na dopis podřízených vzpomíná. „Jistě, všechno jsme to projednali, probrali, prověřili. A já si myslím, že je to v pořádku,“ sdělil.
Zastřená transakce
Policie si to ale nemyslí, prodej zámku, který vyšetřuje, chtěli Reportéři ČT analyzovat. To ale z veřejných zdrojů nelze. Kupní smlouvu totiž arcibiskupství odmítá zveřejnit. „Podívejte se, všechno to, co má být vidět, tak vidět je, to není nic netransparentního, všechny věci. To, co je podle práva potřeba vidět, tak to všichni vidět mohou,“ řekl generální vikář Jan Balík, pod něhož obchody s nemovitostmi spadají.
Katolická církev hospodaří s penězi od státu, které získala z restitucí. Problém může spočívat v tom, že církev na prodej zámku neudělala klasickou soutěž. Nechala zpracovat několik posudků a nabídla ho tehdejšímu nájemci.
„Jedná se o příliš specifickou nemovitost. Cenu určí jedině trh. To znamená zveřejněním prodeje a počkáním nějakou delší dobu na to, jak budou zájemci reagovat, jaké budou nabídky,“ vysvětlil makléř Schuma.
Arcibiskupství nejdříve žádosti Reportérů ČT o rozhovor odmítlo. Poté, co se osobně dotázali arcibiskupa Graubnera a Balíka, svolalo mimořádnou tiskovou konferenci. Jan Balík na ní vypověděl, že arcibiskupství se zájemci pracovalo, ale žádný z nich nebyl ochotný dát tolik peněz jako nájemce současný.
Arcibiskupství uvádí, že za hotel s pozemky dostalo 308 milionů korun. Smlouvu však tají. A proto není zřejmé, co vše tato suma zahrnuje. Církev totiž neprodávala samotnou nemovitost, ale takzvaný závod. „Když chcete prodat složitější soubor věcí, jakým hotel je, tak neprodáváte jednotlivé části, ale všechno to dáte takzvaně na jednu hromadu. Budovu, pozemek, všechny auta, všechny talíře. Všechno, co k tomu hotelu patří a prodáte to najednou jako jednu věc,“ upřesnil proděkan Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze a taky prezident Komory auditorů Ladislav Mejzlík.
Právně je taková transakce v pořádku, znemožňuje ale její detailní zkoumání. „Při prodeji závodu, pokud se nedostaneme k neveřejným údajům, tak nebudeme vědět, kolik jsou ceny jednotlivých dílčích částí, které byly do té hromady vloženy,“ dodal Mejzlík.
„Dělá to takový dojem, že obě strany nechtějí, aby byla vidět kupní cena, což je samozřejmě zvláštní,“ myslí si Schuma.
Jaká byla skutečná cena?
Kromě Clary Futury odmítá arcibiskupství také pochybnosti kolem prodejů pozemků v okolí Prahy. Jejich okolnosti policie bude v příštích měsících zkoumat. Musí najít odpovědi na otázku, jaká byla jejich skutečná tržní cena.
„Byly vytvořeny další znalecké posudky na ty nemovitosti a všechny prokázaly, že pozemky byly prodány za cenu obvyklou. To znamená za cenu, ve které se tehdy prodávaly podobné nemovitosti,“ řekl generální vikář Balík na tiskové konferenci.
Pozemky od arcibiskupství koupily firmy spojené s úspěšným realitním podnikatelem Janem Čížkem. Všechny společnosti podezření odmítly. V transakci týkající se hotelu v Břežanech figuruje přímo podnikatel Čížek. V e-mailu uvedl, že ho policie ani společnost zatím nekontaktovala a dál popisuje, za jakých podmínek zámek kupoval.
„Naše kroky jsou vedeny v souladu s tržními podmínkami. S Arcibiskupstvím pražským jsme vstoupili do jednání zhruba před pěti lety, v době, kdy byl prodej již delší dobu inzerován prostřednictvím realitní kanceláře. Během našeho jednání právě o možném prodeji jsme se stali nájemci zámku. Následně ještě před uskutečněním konečného obchodu byly zpracovány dva cenové posudky (…) Je určitě důležité i uvést, že kupní cena nakonec výrazně převyšovala hodnotu, kterou stanovily oba posudky,“ napsal podnikatel.
Spor o prodanou část pozemku
Transakce má ale ještě podle zjištění Reportérů ČT jednoho nedobrovolného účastníka. Rodinu Michaličovu, jejíž dům sousedí s areálem zámku. Kus pozemku pod jejich domem Michaličovým nepatří. Osm let se ho snažili získat od arcibiskupství, ale marně. Místo toho se pozemek ocitl v balíku se zámkem, který církev prodala Čížkovi. Případ popsala dcera manželů Michaličových. „Domnívali jsme se, že bychom měli mít nárok na předkupní právo nebo aspoň jednání o možnosti si ten pozemek koupit,“ řekla dcera Jiřího Michaliče Šárka Kverková.
Michaličovi se proto s arcibiskupstvím začali soudit. „Mám pocit, že ten pozemek pro ně nemůže mít žádnou cenu, když na něm stojí náš dům. Takže si myslím, že jim o nic nešlo, kdyby se s námi aspoň bavili o prodeji. Chtěli jsme jenom normálně bydlet, a abychom měli dobré sousedské vztahy, a zatím to moc nešlo,“ podotkla Šárka Kverková.
„Požádal jsem paní ekonomku, aby to všechno proběhlo, aby oni byli spokojení. A tím se pro pana Michaliče může uzavřít jeho životní trable, kterou měl. Takže vás moc prosím, abyste třeba nepoškodili i jeho tím, že budete prostě hrabat do jeho sporů s našimi předky, protože mu to neposlouží. Jemu to neposlouží a nám taky ne. My to chceme urovnat, aby byli všichni spokojení,“ reagoval Balík.
Řešení sporu ale bude komplikované, protože jak zaznělo, pozemek již arcibiskupství nepatří. Přesto slibuje, že se s rodinou Michaličových domluví. „Mám takový pocit, že by měli primárně lidem pomáhat a nechovat se jako firma, která na tom chce vydělat jenom peníze,“ podotkla dcera Jiřího Michaliče Šárka Kverková.
„Arcibiskupství pražské, které v restitucích získalo obrovské majetky, se chová jako obchodní firma. Církev by měla být jako ze skla. To znamená, mělo by do ní být vidět, nemá co skrývat,“ upozornil historik a filozof Petr Hlaváček.
