Reportéři ČT

Ostravská osada Bedřiška, kterou její obyvatelé proměnili z problematické lokality v komunitu, má ustoupit plánům města. Demolice domků vyvolaly odpor místních i aktivistů, do sporu vstoupil i prezident Petr Pavel. Spor o budoucnost kolonie dál pokračuje. Reportéři ČT Bedřišku navštívili, aby zjistili, v čem je osada unikátní a proč některým politikům tolik vadí.

Na začátku dubna oznámil resort zemědělství, že chce nasměrovat dotace do zpracování drůbeže. Krok vyvolal pozornost zejména kvůli Agrofertu, který je největším tuzemským výrobcem drůbežího masa. Není to ale jediný velký příjemce peněz určených pro podporu zemědělců a potravinářů. Výstavbu velkých drůbežích výkrmen a jatek připravuje skupina Rhea Holding. Její majitel přitom působí ve vedení organizace sdružující velké zemědělské podniky, jejímž předsedou byl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). O tématu pro Reportéry ČT natáčel Jan Moláček.

Tuzemský fotbal před měsícem zažil dosud největší razii proti nelegálním sázkám a ovlivňování zápasů. Obvinění si vyslechly více než tři desítky lidí – mezi nimi hráči, funkcionáři i organizátoři. Reportéři ČT teď zmapovali případ klubu Chlumec nad Cidlinou, do kterého předloni vstoupil podezřelý zahraniční investor. Následovaly podivné hotovostní platby, příliv slabých hráčů a „cinknutý“ zápas. Podle expertů případ nese znaky infiltrace sázkařskou skupinou, zjistila reportérka Adéla Paclíková. Spolupráce s údajným zahraničním investorem skončila ani ne po měsíci a klub vše nahlásil fotbalové asociaci.

Přímo uprostřed Ústí nad Labem je už skoro dvě desítky let nedokončená stavba, pro kterou mají místní jednoduché pojmenování – „díra“. O projektu mluví jako o velké ostudě i politici. Příběh jámy uprostřed Ústí začal, když pozemek koupila firma UDES. Slibovala, že na místě vyroste polyfunkční dům. Jak rychle projekt začal, tak i skončil. Od té doby každé nové vedení města slibuje problém vyřešit, ale nikomu se to nepovedlo. A teď zkrachoval i zatím poslední projekt. V červnu 2023 rozhodlo ústecké zastupitelstvo v tajném hlasování o koupi „díry“. A v únoru letošního roku zastupitelé schválili smlouvu s firmou BBP, která na místě měla vybudovat polyfunkční dům. Nedodala ale patřičné bankovní záruky a smlouva nenabyla právní moci. Nekonečný příběh se tak po letech vrací znovu na začátek. Vývoj kolem ústecké „díry“ pro Reportéry ČT popsali Karel Vrána a Ondřej Golis.

Jméno bývalého volebního manažera TOP 09 Jiřího Fremra se v souvislosti s korupční kauzou Dozimetr objevuje od začátku. Svou roli v případu komentoval minulý týden před soudem. Policie Fremra nicméně neobvinila, a ten tak v kauze figuruje pouze jako svědek. Aktéři případu – třeba podnikatel Pavel Kos, který spolupracuje s policií – ale vypověděli, že bral úplatky. Fremr potvrdil, že se skutečně přátelil s hlavní postavou kauzy Michalem Redlem. Pro STAN a TOP 09 je aféra mimořádně citlivá. Média totiž zveřejnila informace, že u partají skončila část peněz, které policisté považují za úplatky. Fremr odmítá, že by bral peníze z veřejných zakázek. A nevzpomíná si ani na to, že by se někdy s Redlem bavil o financování politických stran. Případ zasáhl i hnutí ANO, když kvůli kontraktům s jedním z obviněných musela skončit tehdejší místopředsedkyně sněmovny Jana Mračková Vildumetzová. Okolnosti kauzy i roli Fremra pro Reportéry ČT popsali Ondřej Golis a Jana Neumannová.

Na vlivných i politicky významných postech na některých ministerstvech jsou lidé, kteří se podílejí na legitimizaci kremelské propagandy. Šíří informace ze zdrojů, které jsou podle tajných služeb přímo napojené na Rusko, a jsou tak bezpečnostním rizikem, když otevřeně míří proti českým zájmům. Takovým na Kreml přímo napojeným zdrojům někteří politici také poskytují rozhovory. Reportéři ČT zjišťovali, jak to vysvětlují a co na to jejich nadřízení ministři. Natáčeli Ondřej Golis a Jana Neumannová.

V Česku nadále kvete výhodný byznys s pololegálními nebo nelegálními zubními ordinacemi. Často v nich působí lékaři, kteří nemají povolení k samostatnému výkonu zubní praxe a používají jméno, které ve skutečnosti patří jinému lékaři, jenž má vše v pořádku. Ordinace zastřešují odborní zástupci – doktoři a členové stomatologické komory, kteří bývají v důchodovém věku. Na nelegálně ordinující zubaře upozorňovali Reportéři ČT už loni na podzim. Nyní ale zjistili, že situace je ještě horší. Natáčeli Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.

Vyšetřování žhářského útoku na pardubickou zbrojovku LPP Holding pokračuje. Jde o případ žhářství, jaký Česko ještě nezažilo, a to nejen co do cíle a provedení, ale také pokud jde o nejasnosti ohledně motivu. K činu se přihlásila do té doby zcela neznámá skupina. Část podezřelých je nyní ve vazbě a policie pátrá po dalších. Někteří ze zadržených mají vazby na propalestinskou scénu a podle policie byla nejpravděpodobnějším motivem činu snaha zasáhnout výrobu zbraní pro Izrael. Firma ale spolupráci s izraelským výrobcem Elbit Systems podle své mluvčí nikdy nezahájila. Drony naopak dodává Ukrajině. Policie ani bezpečnostní experti tak nevylučují, že propalestinskou scénu mohl infiltrovat někdo jiný. Mohlo aktivisty zneužít Rusko? Odpovědi pro Reportéry ČT hledal Jan Moláček.

Český fotbal minulý týden zažil nejrozsáhlejší policejní razii kvůli sázkovým podvodům a ovlivňování utkání. Fotbalová asociace už zahájila disciplinární řízení s téměř pěti desítkami lidí a šesti kluby. Policie obvinila dvaatřicet lidí, mezi nimi hráče i fotbalové funkcionáře, z úplatkářství, praní špinavých peněz, podvodů a některé i ze zločinného spiknutí. Obvinění měli ovlivňovat zápasy podle toho, jak na ně skupina lidí, která z toho profitovala, měla vsazeno. V podvodech, označovaných jako „match fixing“, se přitom celosvětově protočí miliardy. Problematice se dlouhodobě věnují Reportéři ČT, kteří na konkrétní případy možného ovlivňování podezřelých zápasů upozorňovali opakovaně. Vinu tehdy všichni odmítali s tím, že se jedná o mediální fabulace. Nyní jsou někteří z nich mezi obviněnými. Okolnosti aktuální kauzy přiblížila Adéla Paclíková.

Ministerstvo životního prostředí si zvyká na nový režim. Podle informací Reportérů ČT dvojvládí oficiálního ministra Igora Červeného (Motoristé) a vládního zmocněnce Filipa Turka (za Motoristy) komplikuje práci resortu. Nejasno panuje i kolem prvních kroků nového vedení, konkrétně kolem odvolání ředitele Krkonošského národního parku Robina Böhnische. Ministr to nezdůvodnil, odmítá ale, že by za tím byly tlaky některých podnikatelů.

Ani dva roky nestačily policii k tomu, aby rozkryla, co přesně stálo za největším podvodem v historii České obce sokolské a kdo za něj nese odpovědnost. V lednu 2024 vyšlo najevo, že z účtu Sokola zmizelo bezmála 45 milionů korun. Krádeže se dopustila asistentka bývalé starostky Hany Moučkové, šestatřicetiletá Eliška Colding, která ve chvíli odhalení spáchala sebevraždu. Reportéři ČT zjistili, že nadále není zřejmé, zda bude někdo v souvislosti s krádeží obviněn. Dosavadní postup policie komplikuje situaci i samotné České obce sokolské. Její starosta už na jaře 2024 ujišťoval, že spolek brzy podá žalobu na náhradu škody vůči Moučkové a jednateli. Kvůli neuzavřenému vyšetřování ale Sokol žalobu dosud nepodal. Natáčel Dalibor Bártek.

V Hluboké nad Vltavou došlo ke scéně připomínající divoká devadesátá léta. Dva muži v noci ve městě zapálili auto tamního zastupitele Martina Vebera (KDU-ČSL). Pouhé dva dny před tím zastupitelstvo na bouřlivém zasedání rozhodovalo o prodeji městských pozemků, který Veber kritizoval. I když město prodej nakonec odsouhlasilo, zájemce o pozemky hned následující den svoji nabídku stáhl. A pár hodin nato Veberovi shořelo auto. Vedení radnice útok odsoudilo, o jeho motivu nechce spekulovat. Veber kritizoval také výstavbu lávky přes Vltavu dokončenou v roce 2022 a výhrady měl i ke stavbě zimního stadionu, která začala minulý měsíc. Policisté mezitím zadrželi dva žháře. Proč auto zapálili, zatím nesdělili. Okolnosti celé události pro Reportéry ČT přiblížili Michael Fiala a Karel Vrána.

V Pardubicích stojí před soudem exprimátor a někdejší člen ANO Martin Charvát. Před více než dvěma lety policie při rozsáhlém zásahu zatkla jeho a dalších osmnáct lidí a obvinila je z pokusu o ovlivňování veřejných zakázek. Postupně se vyjasnilo, že jde o dvě odlišné věci. Na jedné straně o ovlivňování menších zakázek úředníky na radnici a na straně druhé o tendr na stavbu parkovacího domu, který byl v té době už zhruba půldruhého měsíce ve výstavbě. Exprimátor, jeho někdejší náměstkyně Helena Dvořáčková a Jozef Koprivňanský z druhé větve kauzy skončili dokonce na čas v takzvané koluzní vazbě, aby nemohli ovlivňovat svědky. Kauza se týkala právě i nižších úředníků a podnikatelů, z nichž někteří se už k machinacím se zakázkami přiznali a přijali soudem potvrzený trest. O kauze, kterou pro Reportéry ČT zmapoval Tomáš Vlach, se proto mluvilo jako o pardubické chobotnici.

Zakázky na tuzemských železnicích provází kartelové dohody, vysoké ceny a někdy i omezená konkurence. Česko přitom do železnice v posledních letech pumpuje desítky miliard. Po loňské policejní akci u Správy železnic ale vyvstaly otázky, jak se s těmito penězi hospodaří a kde vlastně končí. Kriminalisté dorazili i do domu tehdejšího šéfa státní strategické organizace Jiřího Svobody a v trezoru objevili osmdesát milionů korun. O okolnostech kauzy a problémech s hospodařením Správy železnic natáčeli pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Adéla Paclíková.

Loni se v Česku konalo rekordních 25 místních referend o větrných elektrárnách. V posledních měsících odpor proti větrným turbínám zesílil. Opírá se přitom nejen o legitimní obavy, jako je třeba tradiční ráz krajiny, ale také o strašení přehnanými či zcela smyšlenými dopady na zdraví či zvířata. V šíření dezinformací hrají klíčovou roli slovenští aktivisté, kteří od loňského podzimu přesvědčují obyvatele českých vesnic, aby větrníkům řekli ne. Tématu se pro pořad Reportéři + věnoval Jan Moláček.

Komplikace provázející přijímací řízení na střední školy se v minulosti týkaly kvality samotných přijímacích zkoušek i nedostatečné kapacity žádaných škol. Stát sliboval nápravu. Pochybnosti měly rozptýlit mimo jiné zkoušky nanečisto organizované Cermatem, který má přijímací řízení na starosti. Reportéři ČT získali zatím neveřejné údaje o jejich letošních výsledcích. Zejména testy z matematiky měly podle dat velmi špatné výsledky a děti spíše vystrašily, než aby jim s přípravou pomohly. Barbora Loudová se v reportáži zaměřila mimo jiné na to, co všechno v systému přijímacího řízení nefunguje a proč stát nedokáže zajistit spravedlivé a bezchybné testování.

Před deseti měsíci vypukla jedna z největších kauz posledních let, která stála funkci i politickou kariéru tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS). Stát tehdy přijal jako dar bitcoiny za necelou miliardu korun. Jak se ale záhy ukázalo, za podivných okolností je daroval dříve trestaný Tomáš Jiřikovský. Kryptoměna může podle šetření pocházet z trestné činnosti. Ministerstvo spravedlnosti bitcoiny následně vydražilo, pak se je rozhodlo získat zpátky a nyní se opět řeší, co s nimi. O dalších pochybnostech, které se v souvislosti s kauzou objevují – včetně dění na státním zastupitelství – natáčeli pro Reportéry ČT Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek oznámil, že kvůli svému střetu zájmů vložil holding Agrofert do svěřenského fondu. Významná část majetku, který spadá pod koncern SynBiol, nicméně zůstává v přímém vlastnictví předsedy vlády. Týká se to třeba slovenské společnosti Istrochem, které patří rozsáhlý areál v širším centru Bratislavy. V souvislosti s ním se už roky řeší velké znečištění. V půdě jsou tam totiž jedovaté chemické látky, které se ukládaly desítky let a dál se šíří. Vyčištění území má stát stovky milionů eur. Podle minulé slovenské vlády se na financování vyčištění měla významně podílet Babišova firma. Současný kabinet Roberta Fica (Smer) ovšem otočil a oznámil, že vše uhradí. Proti tomu však protestuje slovenská opozice. Bližším okolnostem situace se věnovala Jana Neumannová z pořadu Reportéři ČT.

V úterý uplynuly čtyři dny od chvíle, kdy Ukrajina čelí plnohodnotné ruské invazi. Napadená země se se západní pomocí brání ruským náletům, které se v posledních měsících více soustředí na kritickou infrastrukturu. Reportéři ČT v uplynulých dnech natáčeli na Ukrajině s lidmi, se kterými mluvili už při vpádu invazních vojsk. Štáb natáčel s obyvateli Charkova, Slavjansku či Kramatorsku a navštívil místa, která denně čelí ruským útokům. Lidé mluvili o únavě, ale i o odhodlání napadenou zemi bránit. Reportáž připravil Tomáš Vlach.

Aktivista a politik Lukáš Blažej (Piráti) chtěl zjistit, jaké odměny dostávají úředníci magistrátu v Ústí nad Labem. Na tuto informaci měl ze zákona nárok, jenže narazil na tuhý odpor – město mu ji několik let odmítalo sdělit. Pod rozhodnutími byl podepsaný tehdejší šéf právníků ústeckého magistrátu Miloš Studenovský, který odmítl respektovat pokyny nadřízeného úřadu. Spor trval osm let a nakonec se dostal až k soudu. Ten konstatoval porušení zákona a uvedl, že by vedení města u úředníka mělo vyvodit odpovědnost. Jenže magistrát úředníka nepotrestal, naopak ho povýšil a posílá mu rekordní prémie skoro milion korun ročně. Pro pořad Reportéři ČT natáčeli Ondřej Golis a Karel Vrána.

Místo výhledu na rybník zeď. Chatař přišel po 50 letech kvůli nové stavbě o unikátní panorama. Nový dům, zřejmě bez platného stavebního povolení, si v jeho sousedství postavila náměstkyně jihočeského hejtmana Martina Kuby (dříve ODS, nyní Naše Česko) a budějovická radní Lucie Kozlová (nestr.). Ta tvrdí, že o černou stavbu nejde. Kauzu aktuálně řeší stavební úřad. Detaily zjišťoval na místě pro Reportéry ČT Petr Vodseďálek.

Vleklá válka s Ruskem staví řadu Ukrajinců před obtížné dilema, zda opustit své domovy. Podle místních úřadů je v současnosti vysídlených 4,6 milionu lidí. Těžké rozhodnutí učinily i tři sestry z Doněcké oblasti, které prožily klidných šedesát let na svém hospodářství, než jim rodnou půdu začaly spalovat ruské útoky. Některá zvířata při útěku nedokázaly zachránit. Osud tří Ukrajinek zmapovala pro pořad Reportéři ČT zpravodajka Darja Stomatová.

Od srpna má městská firma Pražské služby postupně přebírat svoz odpadu z celé metropole. Společnost pro to ale nemá dostatek kapacit. K zajištění služeb chce využívat subdodavatele. Vypsala proto soutěž za více než čtyři miliardy korun. U některých členů pražské koalice a dozorčí rady Pražských služeb zakázka budí podezření. O sporu točili Reportéři ČT.