Reportéři ČT

Ukrajinský Cherson si připomíná třetí výročí svého osvobození. Svobodný ale stále není – sužuje ho ruský dronový teror zpoza okupovaného druhého břehu Dněpru či záplavy po zničení Kachovské přehrady. Patří tak k nejzkoušenějším místům na Ukrajině, přesto v něm navzdory velkému nebezpečí zůstává 70 tisíc lidí. Od léta roku 2022 podnikl do Chersonu štáb ČT s reportérkou Barborou Maxovou a kameramanem Liborem Ungermannem šest cest. Pro pořad Reportéři ČT tak zachytil, jak se město pod tlakem ruských okupantů mění.

Sociální demokracie (SOCDEM), kdysi mocná strana se stopadesátiletou tradicí, zažívá jednu z nejhorších krizí za dobu své existence. Trápí ji obrovský úbytek členů, nezájem voličů a téměř rozprodaný majetek. Zbylí skalní sociální demokraté vkládají naděje do nadcházejícího sjezdu, který se bude konat 22. listopadu.

Téma střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše je po říjnových volbách opět na scéně. Pravděpodobný nový budoucí premiér totiž ve funkci předsedy vlády nesmí vlastnit firmu, která by čerpala dotace či obchodovala se státem. V případě Agrofertu jde přitom ročně minimálně o stovky milionů korun. Novela zákona, která střet zájmů členů kabinetu řeší, vznikla v roce 2017 a bývá přezdívána „Lex Babiš“. Při své minulé vládě šéf ANO vložil Agrofert do dvou svěřenských fondů. Podle Evropské komise a českých soudů toto opatření ovšem střet zájmů neřeší. Jak pravděpodobný budoucí premiér situaci vyřeší tentokrát, zatím neoznámil. Nejen na to, jaké možnosti Babiš má, se blíže zaměřila Jana Neumannová v pořadu Reportéři ČT.

Na stranu Ukrajiny se v bojích proti ruské agresi přidalo i nemálo lidí, kteří mají ruské občanství. To je i případ Andreje, bývalého ruského vojáka, kterého Putinův režim svou agresivní politikou zklamal, a proto se rozhodl za Ukrajinu vyrazit na bojiště. Na druhé straně fronty, na té ruské, přitom bojuje jeho bratr i syn. Jako Rus se ale Andrej na Ukrajině potýká s řadou problémů a nedaří se mu získat ukrajinské občanství. Pomoci se mu snaží i Češi, třeba filmový režisér Václav Marhoul. Tématu se věnoval Tomáš Vlach z týmu Reportérů ČT.

Při pádu společnosti Glocin zmizely miliardy korun a o peníze přišly tisíce lidí. Firma slibovala vysoké zhodnocení investic, ale teď je v insolvenci. O jejím pádu se mluví jako o historickém krachu. Oklamaní klienti i policisté říkají, že mohlo jít o takzvané letadlo. Tedy že firma ve skutečnosti peníze neinvestovala, ale žila jen z příjmů od nových klientů. A když zdroje vyschly, padla. Stál za ní mimo jiné i člověk, který byl v minulosti souzen v případu Radovana Krejčíře. Pozadí jednoho z největších krachů současnosti rozplétali Reportéři ČT Barbora Loudová a Petr Vodseďálek.

Před sametovou revolucí byl František Stárek, známý pod přezdívkou Čuňas, vězněný komunistickým režimem. Po roce 1989 působil jako důstojník českých tajných služeb a podílel se například na zatčení občana České republiky, který chtěl z Běloruska pašovat obohacený uran, který by mohl sloužit k výrobě špinavé atomové bomby. V září se v médiích objevila informace, že bude za svou práci povýšen do generálské hodnosti. Jenže do pátku 24. října mu žádná pozvánka na povyšování do Míčovny Pražského hradu nepřišla, přiblížil novinář David Vondráček v pořadu Reportéři ČT. Úřad vlády nevidí důvod se k tomu v této chvíli vyjadřovat, uvedla mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková.

Policie pokračuje ve vyšetřování kauzy Dozimetr. Nedávno obvinila bývalého ředitele pražského dopravního podniku (DPP) Martina Dvořáka, že podle ní měl od developera Serge Borensteina žádat úplatek. Reportér serveru Odkryto.cz Jiří Hynek prohlásil, že zlínský podnikatel Michal Redl – který byl podle státního zástupce hlavou skupiny, jež podle obžaloby ovlivňovala výběrová řízení v DPP a brala za to úplatky – věděl, že Dvořák se v pražském prostředí „umí dobře pohybovat, zná Borensteina už od devadesátých let, může s ním mluvit mezi čtyřma očima a může mu ledacos říct“. Dvořák tvrdí, že na žádosti o úplatek nespolupracoval. Detaily případu popsal Michael Fiala v pořadu Reportéři ČT.

Vyhrocené spory mezi kontroverzním podnikatelem Zdeňkem Boříkem a Předslaví na Klatovsku, trvající roky, dále gradují. Občané mají kvůli neshodám podnikatele s obcí radioaktivní vodu, protože část stavby nového vodovodu zablokovala firma, v níž Bořík působil. Stavbě brání také ekologický spolek Medvěd – ten ale podle verdiktu soudů nemá s ekologií nic společného a funguje pouze jako nátlaková organizace v podnikatelových službách.

Státní veterinární správa (SVS) podá na společnost Jatky Jezdinský ze Žlunic na Jičínsku trestní oznámení pro závažné týrání hospodářských zvířat. Reaguje tím na podnět spolku Zvířata nejíme, řekl mluvčí SVS Petr Majer. Spolek zveřejnil záběry z jatek, na nichž jsou vidět nemohoucí kusy skotu tahané navijákem. Spolek také uvedl, že firma vyváží krev ze zabitých zvířat na pole.

V Česku vzniká nová vláda. Sestavuje ji vítězné hnutí ANO, které jedná s SPD a Motoristy sobě. Předsedové prvních dvou uskupení, Andrej Babiš a Tomio Okamura přitom čelí obžalobě a soud žádá sněmovnu o jejich vydání. Čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka pak prověřuje policie kvůli příspěvkům na sociálních sítích. Politici vznikající vlády tvrdí, že otázka vydání či nevydání Babiše a Okamury nehraje při koaličních jednáních o vládě žádnou roli. Pokud ale Babiš a Okamura nechtějí před soud ještě během tohoto funkčního období, potřebují podporu všech tří uskupení, protože se současnými vládními stranami (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN) a Piráty počítat nemohou. Pro pořad Reportéři ČT natáčeli Adéla Paclíková, Jan Moláček a Jevhenija Vachničenko.

Česko je stále častěji terčem kybernetických útoků, po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se jejich počet zdvojnásobil. Experti a bezpečnostní složky státu navíc varují, že útoků bude i nadále přibývat. Stojí za nimi organizované zločinecké skupiny, které chtějí výkupné, stále častěji ale i hackerské skupiny navázané na cizí státy, které prosazují své politické zájmy. Stopy vedou především do Ruska a Číny. Reportéři ČT ukázali, jak se takové incidenty mohou promítnout do životů lidí. Natáčely Adéla Paclíková a Jana Neumannová.

Úřady cílí na nelegální chovy tygrů a lvů. V Česku platí od roku 2022 zákon, jenž zakazuje množení velkých kočkovitých šelem v soukromých rukou. Na jeho nedodržování teď doplácejí dva chovatelé z Kletečné u Humpolce. Podle kontrolorů navíc zvířata týrají, protože nemají výběhy. Stát ale neví, kam šestnáct šelem přemístit, protože zatím nemá dost kapacit v záchytných stanicích. Panují také obavy z dopadů stěhování na samotná zvířata. Chovatelé nicméně slibují rychlou nápravu. Případ mapoval David Vondráček z Reportérů ČT.

Před letošními sněmovními volbami se ve velkém mobilizovaly proruské a antievropské síly. Rozhodnutí voličů ale přineslo největší zklamání stranám, které proruská mediální scéna podporovala nejvíc. Navzdory očekávání neuspělo Stačilo! a předpokládaného výsledku nedosáhlo ani spojení národoveckých stran pod hlavičkou SPD. A to přes mimořádné úsilí celé dezinformační scény. Tu zkoumali Reportéři ČT. Ti mimo jiné testovali, jak se nakupují falešní sledující na sociálních sítích.

Daňové úniky firem napojených na alternativní taxislužby mapoval pořad Reportéři ČT. Jde o takzvané flotily, které vlastní stovky aut a najímají řidiče, pro které pak získávají zákazníky prostřednictvím nadnárodních aplikací Bolt a Uber. Když má flotila zaplatit daně, tak skončí a nahradí ji jiná firma. Jedná se o podvody až ve stovkách milionů korun. Tématu se věnoval reportér Dalibor Bártek.

Po třech letech vyšetřování začalo očekávané hlavní líčení v kauze Dozimetr. Policii se podařilo shromáždit mnoho informací z odposlechů a sledování jednotlivých členů skupiny. Hned první dny soudního jednání přinesly několik nečekaných okamžiků – například když se jeden z hlavních obviněných Pavel Kos rozhodl před soudem přiznat vinu a podrobně o celém případu vypovídal. První týden soudních jednání přibližují Reportéři ČT Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.

Reportéři ČT natočili, jak predátoři zneužívají podnikatelské úvěry a dostávají lidi v nouzi do exekucí. Stačí, aby se lidé třeba jen jednou zpozdili s platbou, přijdou obří úroky, pokuty a pak i exekuce. Běžné spotřebitelské úvěry už kvůli přísným pravidlům takto zneužívat nelze. A proto predátoři nabízející nebankovní půjčky začali lidi v nouzi přesvědčovat, aby si zařídili živnostenský list. Pak jim dají podnikatelský úvěr. Na ten se ale přísná pravidla nevztahují. A tak lidé mohou kvůli vypůjčeným pár desítkám tisíc přijít i o střechu nad hlavou. Natáčel o tom Jan Moláček.

Česko se potýká s nedostatkem zubařů, a to hlavně v regionech. Chybějící lékaře zčásti nahrazují stomatologové ze zahraničí. To samo o sobě není problém. Ne všichni ale mají v Česku povolení vykonávat lékařskou praxi a než ho získají, měli by být pod odborným dohledem. Zdaleka nejde o formalitu. Angažování lékařů bez povolení je velký byznys. Přibývá případů, kdy do jiných ordinací následně přicházejí pacienti po neodborných zákrocích. Pro Reportéry + o tom natáčeli v regionech i skrytou kamerou Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.

Policie na začátku září dopadla muže, který se opakovaně – zřejmě mnoho let – proháněl po dálnicích okolo Prahy ve formuli. Řidič byl přitom bývalý policista. Vedle protizákonnosti tohoto jednání poukázal případ také na skupinu lidí, kteří si se zákony a předpisy nejspíš příliš moc nelámou hlavu. Zřejmě ignorují také to, jestli ohrozí někoho jiného. O případu pro Reportéry ČT natáčela Barbora Loudová.

Ve snaze zničit ukrajinskou identitu odvlekla Moskva od února 2022 podle Kyjeva minimálně dvacet tisíc ukrajinských dětí. Je mezi nimi i pět desítek dětí mladších pěti let, které okupanti odvezli ze sirotčince v Chersonu. Tento i další případy únosů ukrajinských nezletilých a jejich následné indoktrinace v duchu ruské propagandy, z nichž první sahají do začátků ruské agrese v roce 2014, mapovala pro Reportéry ČT zpravodajka Barbora Maxová.

Prohra v soudním sporu s firmou Diag Human bude stát Česko podle dvou arbitráží a dvou pravomocných rozsudků rekordních 17 miliard korun. Vyplatit je má česko-švýcarskému podnikateli Josefu Šťávovi za zmaření jeho obchodu s krevní plazmou. Kořeny sporu sahají až do začátku devadesátých let, kdy tehdejší ministr zdravotnictví Martin Bojar podepsal dopis, ve kterém dánské společnosti Novo Nordisk sdělil, že jedním z důvodů jejího vyřazení ze soutěže byla pochybnost o solidnosti Šťávovy firmy. Příčiny vleklé kauzy zmapoval Michael Fiala z Reportérů ČT.

Měl všechno: dobrou práci, byt, přítelkyni, se kterou plánoval budoucnost. Přesto dnes čtyřicetiletý Ondřej Paďour skončil jako bezdomovec. Na dno ho dostala těžká závislost na alkoholu, kterým řešil osobní problémy. Reportéři ČT ho potkali před půldruhým rokem, když uprostřed zimy natáčeli v lesním táboře pražských bezdomovců Na Koberečku. Celoročně tam žije osobitá komunita lidí, kteří si i v krizové životní situaci navzájem pomáhají. Většina z nich je se svým životem smířená, Ondřej se ale rozhodl po natáčení zabojovat. Natáčel David Vondráček.

Bývalý prokurátor, který dozoroval například kauzu Očistec, jež sahala do nejvyšších pater slovenské politiky, dnes kontroluje věznice a je sám trestně stíhaný. A stejně tak řada dalších bývalých elitních policistů. Na druhé straně mnoho velkých kauz včetně úplatkářství šlo do ztracena. Stav justice na Slovensku dva roky po nástupu premiéra Roberta Fica (Smer) k moci a rok po velkých trestních reformách jeho vlády nedávno opakovaně kritizovala i Evropská unie. Jak situaci prožívají ti, kterých se to přímo týká, zjišťovala pro Reportéry ČT Jana Neumannová.

Stejný pachatel, podobný způsob provedení. Reportéři ČT vypátrali, co spojuje útoky v Česku a Polsku. Podle tajných služeb obou zemí není pochyb, že za nimi stojí Putinův režim. Kolumbijec, který zapálil autobusy v pražském dopravním podniku a aktuálně si odpykává trest v českém vězení, měl předtím v Polsku založit požár ve stavebninách ve městě Radom a také ve Varšavě. Natáčela Adéla Paclíková.

Ministerstvo školství v létě dokončilo audit zkoušek připravovaných organizací Cermat. Ten čelil kritice kvůli nejasnému zadání, nízké časové dotaci či odlišné každoroční úrovni testů. Nejvíc stížností letos mířilo na maturitní test z matematiky, ve kterém byla dokonce chyba. Poslední úloha měla více než jedno řešení, přitom u ní bylo uvedeno, že existuje jedna správná odpověď. Bez problémů ale nebyl ani test z češtiny. A ukázalo se, že kritici měli pravdu. Tématu se pro Reportéry ČT věnovala Barbora Loudová.