Reportéři ČT

Plastický chirurg z Plzně Jan Bouda kvůli nepovedeným operacím prohrál soudy s několika pacientkami, má jim zaplatit vysoké odškodné. To ale zatím neudělal a dál operuje. Reportéři ČT o případu natáčeli už na jaře. Nyní zjistili, že stejné problémy s ním měly i pacientky z Německa. A že pochybil, už i v tomto případě potvrdil soud. Vyšetřuje jej také policie. Oběti hovoří o ignorování předoperačního vyšetření či nekróze při převazech. O současném působení lékaře natáčela Jevhenija Vachničenko.

Od začátku ledna 2026 bude nově možné trestat podporu a propagaci komunismu. Hrozit za ni bude jeden až pět let vězení. Novelizovaný trestní zákon totiž komunismus výslovně uvádí vedle nacismu jako hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka. Bude to poprvé od roku 1989, kdy trestní zákon takto konkrétní zmínku o komunismu obsahuje. Pořad Reportéři ČT sledoval, na koho a jak nové znění legislativy může dopadnout.

Novým ministrem životního prostředí má být šéf Motoristů Petr Macinka. Ještě ani nebyl jmenován a už jsou proti němu demonstrace. Vadí, že zpochybňuje vliv člověka na klimatickou změnu, i to, jaké mají Motoristé sponzory. Ti totiž vykazují zájmy právě v oblasti životního prostředí. Mezi výraznými podporovateli strany je i podnikatel Richard Chlad, který udržoval kontakty s postavami z českého podsvětí, jako byl třeba Radovan Krejčíř. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová, Adéla Paclíková a Dalibor Bártek.

Záchrana psů z Balkánu je fenoménem posledních let. Ročně se jich do tuzemska dostanou stovky až tisíce. Pomoc zvířatům je ale podle zjištění Reportérů ČT mnohdy jen záminkou a hlavním cílem dovozců je výdělek. A to se jim daří, hlavně díky ochotě a soucitu lidí, kteří za psy dovezené z balkánských zemí často platí nemalé částky. Jenže tím se do Česka dostávají také vystresovaná a zdivočelá zvířata, která utíkají – což je práce pro zkušené odchytové služby i na několik měsíců. Zároveň hrozí, že se spolu se zvířaty do země dostanou už vymýcené nemoci. Jedná se o celoevropský problém, některé státy zavádějí legislativu na omezení dovozu. Pro Reportéry ČT natáčeli Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.

Češi jezdí za hranice nakupovat, mnoho lidí i pracovat. Do německé Žitavy, kousek za hranicemi Libereckého kraje, se ale začali ve velkém také stěhovat. A to třeba i z Prahy. V Žitavě jsou výrazně levnější byty, domy i zahrádky, děti tam chodí do česko-německých škol. I ve většině obchodů a restaurací mluví personál částečně česky. A z malebného německého města není problém dojíždět do Česka za prací. Jak se žije v Žitavě, natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.

Ukrajinský Cherson si připomíná třetí výročí svého osvobození. Svobodný ale stále není – sužuje ho ruský dronový teror zpoza okupovaného druhého břehu Dněpru či záplavy po zničení Kachovské přehrady. Patří tak k nejzkoušenějším místům na Ukrajině, přesto v něm navzdory velkému nebezpečí zůstává 70 tisíc lidí. Od léta roku 2022 podnikl do Chersonu štáb ČT s reportérkou Barborou Maxovou a kameramanem Liborem Ungermannem šest cest. Pro pořad Reportéři ČT tak zachytil, jak se město pod tlakem ruských okupantů mění.

Sociální demokracie (SOCDEM), kdysi mocná strana se stopadesátiletou tradicí, zažívá jednu z nejhorších krizí za dobu své existence. Trápí ji obrovský úbytek členů, nezájem voličů a téměř rozprodaný majetek. Zbylí skalní sociální demokraté vkládají naděje do nadcházejícího sjezdu, který se bude konat 22. listopadu.

Téma střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše je po říjnových volbách opět na scéně. Pravděpodobný nový budoucí premiér totiž ve funkci předsedy vlády nesmí vlastnit firmu, která by čerpala dotace či obchodovala se státem. V případě Agrofertu jde přitom ročně minimálně o stovky milionů korun. Novela zákona, která střet zájmů členů kabinetu řeší, vznikla v roce 2017 a bývá přezdívána „Lex Babiš“. Při své minulé vládě šéf ANO vložil Agrofert do dvou svěřenských fondů. Podle Evropské komise a českých soudů toto opatření ovšem střet zájmů neřeší. Jak pravděpodobný budoucí premiér situaci vyřeší tentokrát, zatím neoznámil. Nejen na to, jaké možnosti Babiš má, se blíže zaměřila Jana Neumannová v pořadu Reportéři ČT.

Na stranu Ukrajiny se v bojích proti ruské agresi přidalo i nemálo lidí, kteří mají ruské občanství. To je i případ Andreje, bývalého ruského vojáka, kterého Putinův režim svou agresivní politikou zklamal, a proto se rozhodl za Ukrajinu vyrazit na bojiště. Na druhé straně fronty, na té ruské, přitom bojuje jeho bratr i syn. Jako Rus se ale Andrej na Ukrajině potýká s řadou problémů a nedaří se mu získat ukrajinské občanství. Pomoci se mu snaží i Češi, třeba filmový režisér Václav Marhoul. Tématu se věnoval Tomáš Vlach z týmu Reportérů ČT.

Při pádu společnosti Glocin zmizely miliardy korun a o peníze přišly tisíce lidí. Firma slibovala vysoké zhodnocení investic, ale teď je v insolvenci. O jejím pádu se mluví jako o historickém krachu. Oklamaní klienti i policisté říkají, že mohlo jít o takzvané letadlo. Tedy že firma ve skutečnosti peníze neinvestovala, ale žila jen z příjmů od nových klientů. A když zdroje vyschly, padla. Stál za ní mimo jiné i člověk, který byl v minulosti souzen v případu Radovana Krejčíře. Pozadí jednoho z největších krachů současnosti rozplétali Reportéři ČT Barbora Loudová a Petr Vodseďálek.

Před sametovou revolucí byl František Stárek, známý pod přezdívkou Čuňas, vězněný komunistickým režimem. Po roce 1989 působil jako důstojník českých tajných služeb a podílel se například na zatčení občana České republiky, který chtěl z Běloruska pašovat obohacený uran, který by mohl sloužit k výrobě špinavé atomové bomby. V září se v médiích objevila informace, že bude za svou práci povýšen do generálské hodnosti. Jenže do pátku 24. října mu žádná pozvánka na povyšování do Míčovny Pražského hradu nepřišla, přiblížil novinář David Vondráček v pořadu Reportéři ČT. Úřad vlády nevidí důvod se k tomu v této chvíli vyjadřovat, uvedla mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková.

Policie pokračuje ve vyšetřování kauzy Dozimetr. Nedávno obvinila bývalého ředitele pražského dopravního podniku (DPP) Martina Dvořáka, že podle ní měl od developera Serge Borensteina žádat úplatek. Reportér serveru Odkryto.cz Jiří Hynek prohlásil, že zlínský podnikatel Michal Redl – který byl podle státního zástupce hlavou skupiny, jež podle obžaloby ovlivňovala výběrová řízení v DPP a brala za to úplatky – věděl, že Dvořák se v pražském prostředí „umí dobře pohybovat, zná Borensteina už od devadesátých let, může s ním mluvit mezi čtyřma očima a může mu ledacos říct“. Dvořák tvrdí, že na žádosti o úplatek nespolupracoval. Detaily případu popsal Michael Fiala v pořadu Reportéři ČT.

Vyhrocené spory mezi kontroverzním podnikatelem Zdeňkem Boříkem a Předslaví na Klatovsku, trvající roky, dále gradují. Občané mají kvůli neshodám podnikatele s obcí radioaktivní vodu, protože část stavby nového vodovodu zablokovala firma, v níž Bořík působil. Stavbě brání také ekologický spolek Medvěd – ten ale podle verdiktu soudů nemá s ekologií nic společného a funguje pouze jako nátlaková organizace v podnikatelových službách.

Státní veterinární správa (SVS) podá na společnost Jatky Jezdinský ze Žlunic na Jičínsku trestní oznámení pro závažné týrání hospodářských zvířat. Reaguje tím na podnět spolku Zvířata nejíme, řekl mluvčí SVS Petr Majer. Spolek zveřejnil záběry z jatek, na nichž jsou vidět nemohoucí kusy skotu tahané navijákem. Spolek také uvedl, že firma vyváží krev ze zabitých zvířat na pole.

V Česku vzniká nová vláda. Sestavuje ji vítězné hnutí ANO, které jedná s SPD a Motoristy sobě. Předsedové prvních dvou uskupení, Andrej Babiš a Tomio Okamura přitom čelí obžalobě a soud žádá sněmovnu o jejich vydání. Čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka pak prověřuje policie kvůli příspěvkům na sociálních sítích. Politici vznikající vlády tvrdí, že otázka vydání či nevydání Babiše a Okamury nehraje při koaličních jednáních o vládě žádnou roli. Pokud ale Babiš a Okamura nechtějí před soud ještě během tohoto funkčního období, potřebují podporu všech tří uskupení, protože se současnými vládními stranami (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN) a Piráty počítat nemohou. Pro pořad Reportéři ČT natáčeli Adéla Paclíková, Jan Moláček a Jevhenija Vachničenko.

Česko je stále častěji terčem kybernetických útoků, po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se jejich počet zdvojnásobil. Experti a bezpečnostní složky státu navíc varují, že útoků bude i nadále přibývat. Stojí za nimi organizované zločinecké skupiny, které chtějí výkupné, stále častěji ale i hackerské skupiny navázané na cizí státy, které prosazují své politické zájmy. Stopy vedou především do Ruska a Číny. Reportéři ČT ukázali, jak se takové incidenty mohou promítnout do životů lidí. Natáčely Adéla Paclíková a Jana Neumannová.

Úřady cílí na nelegální chovy tygrů a lvů. V Česku platí od roku 2022 zákon, jenž zakazuje množení velkých kočkovitých šelem v soukromých rukou. Na jeho nedodržování teď doplácejí dva chovatelé z Kletečné u Humpolce. Podle kontrolorů navíc zvířata týrají, protože nemají výběhy. Stát ale neví, kam šestnáct šelem přemístit, protože zatím nemá dost kapacit v záchytných stanicích. Panují také obavy z dopadů stěhování na samotná zvířata. Chovatelé nicméně slibují rychlou nápravu. Případ mapoval David Vondráček z Reportérů ČT.

Před letošními sněmovními volbami se ve velkém mobilizovaly proruské a antievropské síly. Rozhodnutí voličů ale přineslo největší zklamání stranám, které proruská mediální scéna podporovala nejvíc. Navzdory očekávání neuspělo Stačilo! a předpokládaného výsledku nedosáhlo ani spojení národoveckých stran pod hlavičkou SPD. A to přes mimořádné úsilí celé dezinformační scény. Tu zkoumali Reportéři ČT. Ti mimo jiné testovali, jak se nakupují falešní sledující na sociálních sítích.

Daňové úniky firem napojených na alternativní taxislužby mapoval pořad Reportéři ČT. Jde o takzvané flotily, které vlastní stovky aut a najímají řidiče, pro které pak získávají zákazníky prostřednictvím nadnárodních aplikací Bolt a Uber. Když má flotila zaplatit daně, tak skončí a nahradí ji jiná firma. Jedná se o podvody až ve stovkách milionů korun. Tématu se věnoval reportér Dalibor Bártek.

Po třech letech vyšetřování začalo očekávané hlavní líčení v kauze Dozimetr. Policii se podařilo shromáždit mnoho informací z odposlechů a sledování jednotlivých členů skupiny. Hned první dny soudního jednání přinesly několik nečekaných okamžiků – například když se jeden z hlavních obviněných Pavel Kos rozhodl před soudem přiznat vinu a podrobně o celém případu vypovídal. První týden soudních jednání přibližují Reportéři ČT Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.

Reportéři ČT natočili, jak predátoři zneužívají podnikatelské úvěry a dostávají lidi v nouzi do exekucí. Stačí, aby se lidé třeba jen jednou zpozdili s platbou, přijdou obří úroky, pokuty a pak i exekuce. Běžné spotřebitelské úvěry už kvůli přísným pravidlům takto zneužívat nelze. A proto predátoři nabízející nebankovní půjčky začali lidi v nouzi přesvědčovat, aby si zařídili živnostenský list. Pak jim dají podnikatelský úvěr. Na ten se ale přísná pravidla nevztahují. A tak lidé mohou kvůli vypůjčeným pár desítkám tisíc přijít i o střechu nad hlavou. Natáčel o tom Jan Moláček.

Česko se potýká s nedostatkem zubařů, a to hlavně v regionech. Chybějící lékaře zčásti nahrazují stomatologové ze zahraničí. To samo o sobě není problém. Ne všichni ale mají v Česku povolení vykonávat lékařskou praxi a než ho získají, měli by být pod odborným dohledem. Zdaleka nejde o formalitu. Angažování lékařů bez povolení je velký byznys. Přibývá případů, kdy do jiných ordinací následně přicházejí pacienti po neodborných zákrocích. Pro Reportéry + o tom natáčeli v regionech i skrytou kamerou Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.

Policie na začátku září dopadla muže, který se opakovaně – zřejmě mnoho let – proháněl po dálnicích okolo Prahy ve formuli. Řidič byl přitom bývalý policista. Vedle protizákonnosti tohoto jednání poukázal případ také na skupinu lidí, kteří si se zákony a předpisy nejspíš příliš moc nelámou hlavu. Zřejmě ignorují také to, jestli ohrozí někoho jiného. O případu pro Reportéry ČT natáčela Barbora Loudová.

Ve snaze zničit ukrajinskou identitu odvlekla Moskva od února 2022 podle Kyjeva minimálně dvacet tisíc ukrajinských dětí. Je mezi nimi i pět desítek dětí mladších pěti let, které okupanti odvezli ze sirotčince v Chersonu. Tento i další případy únosů ukrajinských nezletilých a jejich následné indoktrinace v duchu ruské propagandy, z nichž první sahají do začátků ruské agrese v roce 2014, mapovala pro Reportéry ČT zpravodajka Barbora Maxová.