Reportéři ČT strana 5 z 5

Armáda chce postavit u mošnovského letiště velké logistické centrum. Záměr se stal terčem dezinformátorů. Ti tvrdí – přestože to armáda s velmi jasnými argumenty odmítá –, že se mají v Mošnově skladovat jaderné zbraně, že mají na základně pobývat američtí vojáci a že by se v případném konfliktu stala prioritním cílem Rusů. Mezi místními obyvateli začínají být patrné obavy z logistického centra, část proti němu sepsala i petici. O dění kolem připravovaného mošnovského logistického centra natáčel pro Reportéry ČT Karel Vrána.

České úřady už několik měsíců dávají dohromady vlastní sankční seznam, jehož prostřednictvím by bylo možné rychle postihnout některé Rusy podnikající v tuzemsku. Zatím na něm nikdo není. Reportéry ČT mapování ruského majetku přivedlo až do honosné vily, která z poloviny patří významnému ruskému oligarchovi Alexandru Abramovovi.

Na Mostecku už několik let tiká časovaná bomba v podobě stovek tun zrezivělých sudů s extrémně hořlavými látkami na skládce Celio. Tam přitom nikdy skončit neměly. I přesto, že uložení sudů dnes policie vyšetřuje jako obecné ohrožení, toxické sudy leží na skládce dál. Politici a úředníci se totiž nedokáží domluvit na tom, jak je zlikvidovat. S nastupujícím jarem navíc riziko vznícení sudů stoupá. Pro Reportéry ČT natáčel Ondřej Golis.

Děčínská společnost Inflatech je další z firem napojených na Rusko. Zaměřuje se na výrobu nafukovacích maket tanků nebo raketometů. Ty končí i na Ukrajině, kde mají mást ruskou armádu. Jedním ze společníků podniku je Viktor Talanov, jehož otec podniká ve stejném odvětví v Moskvě. Případ sledují Reportéři ČT.

Po třinácti letech se v minulých měsících uzavřel příběh, kvůli kterému Česko přišlo v Turecku o miliardy korun. Vítkovická firma tam stavěla uhelnou elektrárnu, projekt zaplatila Česká exportní banka. Elektrárna však nikdy nebyla plně zprovozněna a Česko získalo zpět jen zlomek peněz, které do země poslalo. Celková ztráta dle odhadů činí zhruba deset miliard korun. České státní instituce na klíčové otázky neodpovídají a hlavní postavy celé finanční blamáže přehazují odpovědnost jedna na druhou. Tématu se věnovali Michael Fiala a Václav Černohorský.

Národní centrála proti organizovanému zločinu už pět let rozplétá případ, v němž figurují dva směnárníci z Ústecka. Muž a žena nezávisle na sobě nanosili do českých bank valuty za více než sto miliard korun. Kauzu provází sebevražda směnárnice, podezření z obchodování s drogami i z daňových podvodů. Miliardové směny peněz se zatím rozplést nedaří. Pro pořad Reportéři ČT natáčel Dalibor Bártek.

V obklíčeném Bachmutu stále zůstávají dva tisíce civilistů. Jako jedna z posledních novinářek tam minulý týden byla i reportérka Lenka Klicperová. Tomáš Vlach zase přináší svědectví z fronty, kde mluvil s vojáky, kteří s nasazením brání svoji zemi a vyhlížejí slíbenou pomoc ze Západu. Oba natáčeli pro Reportéry ČT.

Korupční skandál v Brně, ve kterém policie stíhá více jak desítku lidí, už půl roku zaměstnává vládní politiky. Případ, ve kterém jde o podezření z rozsáhlých podvodů s majetkem města, se týká mimo jiné vlivných členů jihomoravské ODS. Jejich šéfem je ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který s některými z nich má i úzké vazby. Vyšlo přitom najevo, že se o kauzu, která je ve fázi vyšetřování, intenzivně zajímá. Během uplynulých týdnů se opakovaně pokoušel zjistit informace k případu od státních zástupců. Unie státních zástupců v souvislosti s postupem ministra mluví o nátlaku. Pro Reportéry ČT natáčeli Michael Fiala a Ondřej Stratilík.

Česká diplomatická mise ve Vídni má nového vojenského poradce pro agendu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Jak zjistili Reportéři ČT, stal se jím Filip Říha z ministerstva obrany. Ten přitom po sérii stamilionových kiksů před třemi lety rezignoval na pozici náměstka pro vyzbrojování.

Secesní nádraží Vyšehrad v Praze se dál rozpadá. V památkové oblasti jde o největší ostudu Prahy, která zatím nenašla způsob, jak cennou budovu ležící v ochranném pásmu UNESCO zachránit. Světová organizace pro kulturu navrhuje vyvlastnění soukromého spekulanta. Takové řešení v Česku ale nebylo v případě kulturní památky po roce 1989 nikdy uplatněno a vzhledem k historii vzbuzuje velké emoce. Pro Reportéry ČT natáčel David Vondráček.

Další podnikatelé napojení na ruského prezidenta Vladimira Putina převedli své majetky v Česku. Velmi pravděpodobně proto, aby se vyhnuli sankcím. Tentokrát původem čečenská rodina Bažajevových přepsala pozemky u Prahy na kazašskou firmu. Tématu se v pondělí ve 21:20 věnovali i Reportéři ČT.

Dodávky nových vrtulníků české armádě naberou zpoždění. Jak zjistili Reportéři ČT, Spojené státy letos nezvládnou dodat všechny objednané vrtulníky od výrobce Bell. Vojáci by měli převzít čtyři bitevní vrtulníky a osm víceúčelových helikoptér, část z nich nakonec přijde až napřesrok.

Reportéři ČT přinášejí unikátní záběry i svědectví z míst bojů na Ukrajině. Účastník bitvy o školu č. 134 v Charkově například vzpomíná na to, jak se budova bránila před Rusy. „Kdyby se nepodařilo tuto školu včas vyčistit a osvobodit od Rusů, pak by boje probíhaly přímo ve městě a bylo by velmi složité tomu uniknout,“ vzpomíná. Pořad se vrací i k osudům rodin, které unikly do Česka v prvních týdnech války. To se zařadilo mezi státy, které napadané Ukrajině pomáhají nejvíce.

Kauza nezákonných sterilizací v Česku nekončí ani po několika desítkách let. Řada žen přišla o možnost mít děti. Stát chtěl po mnoha letech křivdu napravit, a relativně nedávno tak politici přijali zákon, který měl těmto ženám zaručit odškodnění. Jejich žádosti ale ministerstvo zdravotnictví často zamítá. Na stranu sterilizovaných žen se nicméně už nejméně ve dvou případech postavil soud. O tématu pro Reportéry ČT natáčela Silvie Kleková.

V Česku slouží řetězové maily jako jeden z hlavních dezinformačních kanálů. Tuzemský fenomén zpráv, které pracují se strachem a vyvoláváním nenávisti, cílí hlavně na starší generaci, která v internetovém prostředí patří k nejzranitelnějším skupinám. Podobu a vývoj mailů v posledních měsících pro pořad Reportéři ČT mapovali Ondřej Golis a Zuzana Černá.

Česká republika loni neuhradila splátku za radary MADR z Izraele, zjistili Reportéři ČT. Podle smlouvy měla zaplatit zálohu ve výši 2,53 miliardy korun, kterou si ale ministerstvo obrany nechalo. S dodávkami radarů jsou potíže, přicházejí s čím dál větším zpožděním. Tím také ministerstvo svůj krok zdůvodnilo.

Česká armáda stále řeší problém s izraelskými radary, které v roce 2019 nakoupilo ministerstvo obrany za tři a půl miliardy korun. V zakázce se tehdy angažoval i prezident Miloš Zeman. Místo osmi radarů ale do Česka dorazily jen tři, které navíc stále neprošly armádními zkouškami. Nynější šéfka resortu Jana Černochová (ODS) teď na izraelskou stranu stále více tlačí, strategické zakázky se však ministerstvo vzdát nechce. Okolnosti miliardového obchodu mapoval pro pořad Reportéři ČT redaktor Ondřej Stratilík.

Ministerstvo školství poslalo celkem dvacet milionů korun na dotacích nadaci Help Ukraine, která do ledna provozovala Komunitní centrum Roztyly. To se stará o uprchlíky z Ukrajiny a zejména o jejich děti. Pět milionů rovnou zadržela policie, která se začala činností Help Ukraine zabývat, a šest a půl milionu dostal stát zpět. Policie zjišťuje, kam se podělo dalších osm milionů. Vychovatelkám dětí totiž nadace zaplatila jen část odpracovaných měsíců. Dotace také měla zajistit, že matky dětí nebudou muset nic platit, ale přesto od nich provozovatel komunitního centra vybíral poplatky jako stravné. Někdejší předseda představenstva nadace si mezitím koupil byt. Činností Help Ukraine a také způsobem, kterým ministerstvo školství rozděluje dotace na začleňování ukrajinských uprchlíků, se zabýval Dalibor Bártek z Reportérů ČT.

Už loni v říjnu mělo být jasné, jakým způsobem česká armáda zajistí opravy stovek svých vozidel Toyota Hilux. Jenže zakázku zastavila námitka a důležitý kontrakt teď prověřuje antimonopolní úřad, zjistili Reportéři ČT.

Šéfredaktor reportážní publicistiky Marek Wollner odchází z České televize. Tento krok je výsledkem vzájemné dohody náročné pro obě strany, informovala v tiskové zprávě mluvčí ČT Karolína Blinková. Wollner čelil nařčení ze sexuálního obtěžování a šikany, které odmítal. Zpráva interní komise televize k jeho případu neobsahuje podle jejích zástupců informace vedoucí k podezření, že mohl být spáchaný jakýkoliv trestný čin. Ukončení dlouholeté spolupráce má nicméně stabilizovat situaci v redakci a zastavit poškozování dobrého jména České televize.

V lednu před 46 lety začaly represe komunistického režimu proti jeho odpůrcům. 6. ledna skončil ve vězení Václav Havel, jeden z ideových tvůrců Charty 77, jejíž text krátce předtím vznikl. Obrazových svědectví z té doby je velmi málo. Tehdy sedmnáctiletý učeň reprodukční grafiky Ondřej Němec si fotil jen tak pro sebe lidi z undergroundu a intelektuály kolem Václava Havla, blízkého přítele svých rodičů. Jeho autentické svědectví z té doby zpracoval pro Reportéry ČT David Vondráček.

Číhání v zamaskovaném autě, hledání na internetu i natáčení skrytou kamerou. Na reportáž o dezinformačním webu Aeronet vzpomíná novinářka Aneta Snopová jako na svoji nejtěžší investigativu. „Vyzkoušeli jsme úplně všechny způsoby práce,“ říká členka redakce Reportérů ČT. Během svojí kariéry prošla ještě dvěma televizemi, ve kterých moderovala ze vzducholodi nebo popisovala plyšáky na americké burze. Svoje zážitky vypráví v podcastu Background ČT24.

Na ostrov Gotland, který zaujímá v Baltském moři strategickou pozici, se vrátili švédští vojáci. Zatím jich je několik stovek, armáda ale plánuje v dalších letech jejich počet významně navýšit. Ostrov je totiž v dostřelu ruských raket umístěných v Kaliningradu. Jak tamní obyvatelé vnímají ruskou hrozbu, zjišťoval přímo na místě redaktor Reportérů ČT Ondřej Stratilík.

Paní Helena z Olomoucka uvěřila na internetu pod záminkou seznámení falešnému lékaři z Jemenu. Během necelých dvou měsíců mu poslala téměř patnáct milionů, které ovšem ukradla z účtu školy, kde pracovala jako účetní. „Moc dobře vím, co jsem udělala,“ řekla žena v rozhovoru, který pro Reportéry ČT natočil Ondřej Golis.