Reportéři ČT strana 5 z 5

Česká republika loni neuhradila splátku za radary MADR z Izraele, zjistili Reportéři ČT. Podle smlouvy měla zaplatit zálohu ve výši 2,53 miliardy korun, kterou si ale ministerstvo obrany nechalo. S dodávkami radarů jsou potíže, přicházejí s čím dál větším zpožděním. Tím také ministerstvo svůj krok zdůvodnilo.

Česká armáda stále řeší problém s izraelskými radary, které v roce 2019 nakoupilo ministerstvo obrany za tři a půl miliardy korun. V zakázce se tehdy angažoval i prezident Miloš Zeman. Místo osmi radarů ale do Česka dorazily jen tři, které navíc stále neprošly armádními zkouškami. Nynější šéfka resortu Jana Černochová (ODS) teď na izraelskou stranu stále více tlačí, strategické zakázky se však ministerstvo vzdát nechce. Okolnosti miliardového obchodu mapoval pro pořad Reportéři ČT redaktor Ondřej Stratilík.

Ministerstvo školství poslalo celkem dvacet milionů korun na dotacích nadaci Help Ukraine, která do ledna provozovala Komunitní centrum Roztyly. To se stará o uprchlíky z Ukrajiny a zejména o jejich děti. Pět milionů rovnou zadržela policie, která se začala činností Help Ukraine zabývat, a šest a půl milionu dostal stát zpět. Policie zjišťuje, kam se podělo dalších osm milionů. Vychovatelkám dětí totiž nadace zaplatila jen část odpracovaných měsíců. Dotace také měla zajistit, že matky dětí nebudou muset nic platit, ale přesto od nich provozovatel komunitního centra vybíral poplatky jako stravné. Někdejší předseda představenstva nadace si mezitím koupil byt. Činností Help Ukraine a také způsobem, kterým ministerstvo školství rozděluje dotace na začleňování ukrajinských uprchlíků, se zabýval Dalibor Bártek z Reportérů ČT.

Už loni v říjnu mělo být jasné, jakým způsobem česká armáda zajistí opravy stovek svých vozidel Toyota Hilux. Jenže zakázku zastavila námitka a důležitý kontrakt teď prověřuje antimonopolní úřad, zjistili Reportéři ČT.

Šéfredaktor reportážní publicistiky Marek Wollner odchází z České televize. Tento krok je výsledkem vzájemné dohody náročné pro obě strany, informovala v tiskové zprávě mluvčí ČT Karolína Blinková. Wollner čelil nařčení ze sexuálního obtěžování a šikany, které odmítal. Zpráva interní komise televize k jeho případu neobsahuje podle jejích zástupců informace vedoucí k podezření, že mohl být spáchaný jakýkoliv trestný čin. Ukončení dlouholeté spolupráce má nicméně stabilizovat situaci v redakci a zastavit poškozování dobrého jména České televize.

V lednu před 46 lety začaly represe komunistického režimu proti jeho odpůrcům. 6. ledna skončil ve vězení Václav Havel, jeden z ideových tvůrců Charty 77, jejíž text krátce předtím vznikl. Obrazových svědectví z té doby je velmi málo. Tehdy sedmnáctiletý učeň reprodukční grafiky Ondřej Němec si fotil jen tak pro sebe lidi z undergroundu a intelektuály kolem Václava Havla, blízkého přítele svých rodičů. Jeho autentické svědectví z té doby zpracoval pro Reportéry ČT David Vondráček.

Číhání v zamaskovaném autě, hledání na internetu i natáčení skrytou kamerou. Na reportáž o dezinformačním webu Aeronet vzpomíná novinářka Aneta Snopová jako na svoji nejtěžší investigativu. „Vyzkoušeli jsme úplně všechny způsoby práce,“ říká členka redakce Reportérů ČT. Během svojí kariéry prošla ještě dvěma televizemi, ve kterých moderovala ze vzducholodi nebo popisovala plyšáky na americké burze. Svoje zážitky vypráví v podcastu Background ČT24.

Na ostrov Gotland, který zaujímá v Baltském moři strategickou pozici, se vrátili švédští vojáci. Zatím jich je několik stovek, armáda ale plánuje v dalších letech jejich počet významně navýšit. Ostrov je totiž v dostřelu ruských raket umístěných v Kaliningradu. Jak tamní obyvatelé vnímají ruskou hrozbu, zjišťoval přímo na místě redaktor Reportérů ČT Ondřej Stratilík.

Paní Helena z Olomoucka uvěřila na internetu pod záminkou seznámení falešnému lékaři z Jemenu. Během necelých dvou měsíců mu poslala téměř patnáct milionů, které ovšem ukradla z účtu školy, kde pracovala jako účetní. „Moc dobře vím, co jsem udělala,“ řekla žena v rozhovoru, který pro Reportéry ČT natočil Ondřej Golis.

Při prověřování majetku ruských oligarchů v Česku narazili Reportéři ČT na stopu rodiny Bažajevů s kontakty na Vladimira Putina. Má v Česku rozsáhlé majetky, přičemž část bohatství získali dokonce na úkor státu na základě zvláštního obchodního vztahu s někdejším komunistickým funkcionářem z Jihomoravského kraje. Vydělal i funkcionář František Zoubek, který se stal zámeckým pánem. Stál i za pádem kampeličky, kterou založil a kde přišli drobní střadatelé o své úspory. Dnes Zoubek všechna obvinění odmítá. Pro pořad Reportéři ČT natáčela Jana Neumannová a Ondřej Golis.

Reportérky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová navštívily české dobrovolníky, kteří se v oblasti Donbasu zapojili do obrany ukrajinského území před ruskou armádou. Jsou mezi nimi bývalí vojáci, ale například i lékař, který ještě donedávna působil v jedné východočeské nemocnici. Na rozdíl od jihoukrajinského Chersonu, který se v minulých týdnech dočkal osvobození od ruských okupantů, na Donbasu se fronta zasekla a nadále se zde vedou těžké boje.

Nejdůležitější svátek moderní české historie měl dvě odlišné podoby: na Národní třídě a Václavském náměstí si lidé připomínali den, který v zemi svrhl komunismus a přinesl demokracii. Na Kavčích horách se naopak shromáždili lidé, kteří protestovali proti vládě a České televizi. Jejich mluvčí Ladislav Vrábel požadoval desetiminutové vystoupení v živém vysílání, které si chtěl s pomocí davu nespokojených vynutit. Televize jeho požadavek odmítla a vstupy do jejích budov bránili policisté.

Prezident Miloš Zeman ocenil 28. října medailí za hrdinství in memoriam i devět studentských funkcionářů, které zavraždili nacisté. Akt bezpráví překryl politické postoje popravených. Podle řady historiků se sice nepochybně jedná o oběti, které si máme připomínat, nikoli však o hrdiny, kteří bojovali proti nacismu. Působení studentských funcionářů za druhé republiky a na začátku protektorátu odkryl pro Reportéry ČT David Vondráček.

Takzvané uhelné regiony – Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj – mohou od pondělí žádat o první peníze z Operačního programu Spravedlivá transformace. Ten má pomoci k přechodu od těžby uhlí k nízkoemisní ekonomice. Regiony se podělí celkem o 41 miliard korun na podporu pracovních míst i obnovu krajiny.

V současné době se v České republice nachází víc než tři sta tisíc ukrajinských uprchlíků a v zimě možná budou přicházet další. Za posledních sto let se Češi museli vyrovnávat i s jinými migračními vlnami. V průběhu 20. století přicházeli Židé, Bosňané nebo Řekové a další etnické skupiny z různých koutů Evropy. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnoval David Vondráček.

Dezinformace řada lidí konzumuje denně na sociálních sítích, dezinformačních webech i v řetězových e-mailech. Lidé, které zejména ruská propaganda ovlivňuje, mají konflikty se svými blízkými, kteří dezinformacím neuvěřili. Někdy konflikty vedou i k rozvodům nebo k tomu, že se spolu členové rodin dlouhodobě nebaví. Dopady ruské informační války zdokumentovali Reportéři ČT.

Agentura hospodaření s nemovitým majetkem spravuje českou vojenskou infrastrukturu v celkové hodnotě 62,7 miliardy korun. Jak nyní zjistili Reportéři ČT, ministerstvo obrany odvolalo jejího ředitele, který agenturu vedl od roku 2020 a je známým bývalého ministra Lubomíra Metnara (za ANO).

Před třinácti lety se pražská Bertramka vrátila do rukou Mozartovy obce. Slavnou vilu, kde Wolfgang Amadeus Mozart psal operu Don Giovanni, zabavili komunisté v osmdesátých letech. Bohužel teď je zřejmé, že magické místo na pražském Smíchově po změně vlastníka neprospívá. Zahrada pustne a často v ní sídlí narkomani. Turisté a Pražané většinou narazí na uzamčenou bránu. Vila je po většinu času pro veřejnost uzavřená a je v žalostném stavu, přestože jde od roku 2019 o národní kulturní památku. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnoval David Vondráček.

Česko je pro ruský organizovaný zločin jednou ze zaslíbených zemí – zejména pro praní špinavých peněz. Ročně se v Česku podle Finančního analytického úřadu vyperou desítky miliard korun. Nečinná firma s ruskými majiteli přes své účty u České spořitelny protočila tři čtvrtě miliardy. Banka na to upozornila a policie před dvěma lety zajistila sto milionů. Letos však musela peníze opět uvolnit, protože Rusko nespolupracuje na odhalení pachatelů. A co může být lepší pro zmatení stop než vytvořit dojem, že firma pomáhá ukrajinským dětem? Pro Reportéry ČT se tématu věnoval Dalibor Bártek.

Znalec Jiří Klicpera musí zaplatit devět tisíc korun kvůli svým mediálním výrokům v kauze otravy řeky Bečvy. Ministerstvo spravedlnosti mu uložilo pokutu kvůli porušení mlčenlivosti, řekl ČT mluvčí resortu Vladimír Řepka. Klicpera s pokutou nesouhlasí, odvolávat se proti ní ale nebude. Ministerstvo znalci vyčítalo, že v médiích naznačoval, kdo je nebo není viník havárie.

Soudy a státní zastupitelství se v tomto týdnu zabývaly několika případy, kdy pachatelům hrozí výjimečné tresty, tedy 20 a víc let vězení, případně doživotí. Právě nejvyšší možný trest si v Česku aktuálně odpykává skoro padesát lidí, v drtivé většině mužů.

Pravčická brána je unikátní přírodní památka, o jejíž osud se turisté báli během rozsáhlého požáru v Českém Švýcarsku. Katastrofa ji nezničila, ale odkryla letité problémy. Přestože je toto území součástí národního parku, Pravčická brána leží na soukromém pozemku, k němuž patří i zámeček Sokolí hnízdo. Ten vlastní ruský podnikatel Alexej Krenke. Soužití státu se soukromým majitelem má dopad i na stav tamní přírody a infrastruktury. Pro pořad Reportéři ČT se tématu věnovala Zuzana Černá.

Už týden pokračují zesílené útoky Ruska na ukrajinská města, které zasahují především civilní cíle. Jsou výsledkem brutální strategie nově jmenovaného velitele ruských jednotek na Ukrajině Sergeje Surovikina. Ruské válečné zločiny pomáhají zaznamenávat i čeští dobrovolníci z organizace Team for Ukraine. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnovali Aneta Snopová a Hanuš Hanslík.

Jak důležité je dělostřelectvo, to ukazuje průběh ruské agrese na Ukrajině. Moderní zbraně dodávané Západem pomáhají Ukrajincům tlačit ruskou armádu k ústupu. Před modernizací svého dělostřelectva stojí také česká armáda. Půlstoletí staré houfnice by měla nahradit francouzská samohybná děla. Podle původního plánu mělo Česko zaplatit za houfnice maximálně šest miliard korun, cena je však aktuálně mnohem vyšší a pravděpodobně ani není definitivní. Pro Reportéry ČT se tématu věnoval Ondřej Stratilík.