Reportéři ČT strana 2 z 5

Prohra v soudním sporu s firmou Diag Human bude stát Česko podle dvou arbitráží a dvou pravomocných rozsudků rekordních 17 miliard korun. Vyplatit je má česko-švýcarskému podnikateli Josefu Šťávovi za zmaření jeho obchodu s krevní plazmou. Kořeny sporu sahají až do začátku devadesátých let, kdy tehdejší ministr zdravotnictví Martin Bojar podepsal dopis, ve kterém dánské společnosti Novo Nordisk sdělil, že jedním z důvodů jejího vyřazení ze soutěže byla pochybnost o solidnosti Šťávovy firmy. Příčiny vleklé kauzy zmapoval Michael Fiala z Reportérů ČT.

Měl všechno: dobrou práci, byt, přítelkyni, se kterou plánoval budoucnost. Přesto dnes čtyřicetiletý Ondřej Paďour skončil jako bezdomovec. Na dno ho dostala těžká závislost na alkoholu, kterým řešil osobní problémy. Reportéři ČT ho potkali před půldruhým rokem, když uprostřed zimy natáčeli v lesním táboře pražských bezdomovců Na Koberečku. Celoročně tam žije osobitá komunita lidí, kteří si i v krizové životní situaci navzájem pomáhají. Většina z nich je se svým životem smířená, Ondřej se ale rozhodl po natáčení zabojovat. Natáčel David Vondráček.

Bývalý prokurátor, který dozoroval například kauzu Očistec, jež sahala do nejvyšších pater slovenské politiky, dnes kontroluje věznice a je sám trestně stíhaný. A stejně tak řada dalších bývalých elitních policistů. Na druhé straně mnoho velkých kauz včetně úplatkářství šlo do ztracena. Stav justice na Slovensku dva roky po nástupu premiéra Roberta Fica (Smer) k moci a rok po velkých trestních reformách jeho vlády nedávno opakovaně kritizovala i Evropská unie. Jak situaci prožívají ti, kterých se to přímo týká, zjišťovala pro Reportéry ČT Jana Neumannová.

Stejný pachatel, podobný způsob provedení. Reportéři ČT vypátrali, co spojuje útoky v Česku a Polsku. Podle tajných služeb obou zemí není pochyb, že za nimi stojí Putinův režim. Kolumbijec, který zapálil autobusy v pražském dopravním podniku a aktuálně si odpykává trest v českém vězení, měl předtím v Polsku založit požár ve stavebninách ve městě Radom a také ve Varšavě. Natáčela Adéla Paclíková.

Ministerstvo školství v létě dokončilo audit zkoušek připravovaných organizací Cermat. Ten čelil kritice kvůli nejasnému zadání, nízké časové dotaci či odlišné každoroční úrovni testů. Nejvíc stížností letos mířilo na maturitní test z matematiky, ve kterém byla dokonce chyba. Poslední úloha měla více než jedno řešení, přitom u ní bylo uvedeno, že existuje jedna správná odpověď. Bez problémů ale nebyl ani test z češtiny. A ukázalo se, že kritici měli pravdu. Tématu se pro Reportéry ČT věnovala Barbora Loudová.

České dráhy (ČD) přiznávají pochybení v prodeji pozemků na pražském Smíchově. Tam nyní developerská skupina Sekyra Group staví čtvrť Smíchov City, od státní firmy pozemky odkoupila. Ovšem na Smíchově je developer dokázal získat jen za čtvrtinu ceny, kterou zaplatil na Žižkově, kde rovněž staví. Dráhy tak podle odhadů realitních makléřů mohly tratit až dvě miliardy korun. Tématu se pro pořad Reportéři ČT věnoval Michael Fiala.

Vyostřená zastupitelstva a hádky o to, kdo co vlastně zavinil a kdo by za to měl nést zodpovědnost. Tak to v poslední době občas vypadá na liberecké radnici. Policie pokračuje ve vyšetřování případu, v rámci kterého politici údajně ovlivňovali rozhodování ve prospěch některých firem. Loni musel ve funkci skončit náměstek primátora za ODS. Nedávno policie obvinila dalšího náměstka primátora zvoleného za ANO. A také musel skončit. Pro Reportéry ČT točil Petr Vodseďálek.

Luční bouda patří k ikonám Krkonoš. Na hřebenech stojí po staletí a vždy byla pro turisty vyhledávanou zastávkou. Teď jsou ale její dveře pro kolemjdoucí zavřené. Majitelé boudy si stěžují, že je šikanují pracovníci národního parku. Jeho vedení se brání, že jen dělá to, co mu ukládá zákon. Vadí hlavně intenzita dopravy v nejpřísněji chráněných oblastech. V zákulisí to vypadá, že v tomto boji jde o mnohem víc. Spor se totiž dostává i do politiky. Někteří starostové říkají, že chtějí více chránit lidi, kteří v oblasti žijí. Rozruch mezi ochránci přírody zase vzbudily návrhy poslanců, které výrazně oklešťují pravomoci národních parků. Pro Reportéry ČT točil Tomáš Vlach.

Kolumbijec, který před rokem zapálil autobusy pražského dopravního podniku, byl součástí organizované skupiny a chystal se zaútočit i na další cíle, třeba nákupní centra. Tento teroristický útok však skončil v zárodku. Muž vinu přiznal a soud mu minulý týden potvrdil osmileté vězení a vyhoštění z Česka. Jak však zjistili Reportéři ČT, zajímá se o něj i polská policie. Pátrání po něm vyhlásila v souvislosti s trestnými činy, které se týkají sabotáže a aktivit cizí tajné služby. V reportáži novináři zmapovali, jak jsou případy z Polska, Litvy a Česka propojené. Tajné služby mluví o tom, že za tím může být ruská hybridní válka, při které Kreml využívá takzvané „agenty na jedno použití“.

V Česku funguje „novodobé otroctví“, kdy pochybné agentury zaměstnávají lidi načerno a bez jistoty výplaty, zjistili na jaře Reportéři +. Zmiňované agentury na reportáž rychle zareagovaly a změny nastaly i ve firmě, která jejich služby využívala. Nové důkazy o nelegálních praktikách a pavučině špinavého byznysu shromáždila reportérka Barbora Loudová.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) rezignoval poté, co vyšlo najevo, že muž odsouzený za provozování nelegálního internetového tržiště daroval resortu bitcoiny za miliardu korun. Okolo celé záležitosti zůstává řada nezodpovězených otázek. Ministerstvo se mohlo podílet na praní špinavých peněz. Co vlastně o celé kauze víme? A kdo jsou klíčové postavy v tomto příběhu? Pátrali po tom Reportéři ČT.

Pražský vrchní soud se od minulého týdne zabývá tím, zda postupoval Městský soud v Praze správně, když podruhé osvobodil bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) v kauze Čapí hnízdo. V případu jde o údajné podvodné získání padesátimilionové evropské dotace na stavbu farmy. Babiš celou dobu tvrdí, že je nevinný. Státní zástupci ale na jeho obžalobě trvají. Vrchní soud nyní přistoupil k nezvyklému kroku. Při přezkumu kauzy začal sám provádět dokazování a vyslýchat svědky. Celou kauzu Čapí hnízdo shrnuli Reportéři ČT.

Jsou to tři měsíce, co se objevila jedna z největších korupčních kauz současnosti – případ nemocnice v Motole. Nedávno přitom vyšlo najevo, že na ministerstvo zdravotnictví přišly v minulosti dva anonymy, které na dění v nemocnici upozorňovaly. Reportéři ČT zjišťovali, proč skončily v šuplíku úředníků. Motol navíc zdaleka není jedinou nemocnicí, kde se řeší podezření ze závažné korupce.

Bedřichov v Jizerských horách hledá řešení, jak zachránit místní skiareál. Dosavadní provozovatel se rozhodl sjezdovky opustit a pozemky prodat. Podle místních podnikatelů, kteří jsou na lyžařích závislí, by areál mohla provozovat obec. Ta na to ale nemá peníze, a tak do hry vstoupili soukromí investoři. Firma Nisseko koupila pozemky na dojezdu sjezdovky Malinovka, které jsou strategické pro fungování celého skiareálu. S obcí je chce směnit za lukrativní a prakticky jediné zastavitelné parcely, které Bedřichovu zbývají a z jejichž prodeje by mohla obec zaplatit potřebné investice. O případu informovali Reportéři ČT.

V Pardubicích začaly přípravy na stavbu největší hokejové arény na světě, stát by měla deset a půl miliardy korun. Za projektem, o který se dělí tři investoři, stojí miliardář a většinový majitel klubu Dynamo Pardubice Petr Dědek. Ten se ve městě „proslavil“ i tím, že zde postavil načerno logistický sklad za sto milionů korun. Tentokrát prý bude všechno podle pravidel. Kritici ale upozorňují i na to, že na město je projekt příliš velký a český hokej ho nepotřebuje. O kauze pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.

Šestileté Nině lékaři po Vánocích 2023 diagnostikovali zhoubný gliom. Holčička navzdory experimentální léčbě v Paříži po pár měsících zemřela. Manželé Chovancovi ale své úsilí nevzdali, zjistili Reportéři ČT. S podporou přátel založili nadační fond a pomáhají rodinám se stejnou nemocí. Podílejí se i na českém projektu, jehož cílem je vyrobit lék na agresivní nádorová onemocnění mozku. Iniciativou Chovancových se zabývala redaktorka Kateřina Poláková.

Minimálně na půl miliardy vyjde likvidace následků únorové nehody vlaku s benzenem u Hustopečí nad Bečvou. Podle zjištění Reportérů ČT je stále reálnější, že se na sanaci bude finančně podílet stát. Firma, která jedy převážela, měla pojištění pro případ nehody jen na padesát milionů korun.

Reklamní billboardy kolem dálnic jsou od roku 2017 zakázané, přesto jsou vidět na různých místech po Česku. Některé reklamní agentury brání úřadům v jejich likvidaci a snaží se ji co nejdéle zdržovat. Pokud selžou, neváhají odstraňování reklam blokovat i fyzicky v terénu. Reportéři ČT jeden takový incident natočili u dálnice D1 ve Velkém Meziříčí se skrytou kamerou.

Tisíce lidí se minulý týden zúčastnily v Česku oslav osmdesátého výročí konce druhé světové války. Bezpečnostní experti oslovení pořadem Reportéři ČT už předem varovali, že tyto vzpomínkové akce mohou být zneužity k šíření ruské propagandy. Takzvaná vlastenecká scéna se podle nich snaží využít vítězství Rudé armády nad německým nacismem a připodobnit to k současnému tažení Ruska proti údajně nacistické Ukrajině i Evropě a tím ho ospravedlnit. Reportéři ČT některé oslavy míru a demonstrace proti válce navštívili a zjistili, že řada jejich organizátorů je napojena na Rusko. Jeho podporou se netajili ani mnozí účastnici těchto akcí.

V pozadí obnovené Velké ceny v Brně se odehrává spor o peníze. Na závody má přispívat prostřednictvím Národní sportovní agentury (NSA) i stát. A má poskytnout stovky milionů. Přímo v NSA se ale ozývají hlasy, že by mohlo jít podle evropských pravidel o nedovolenou veřejnou podporu. A to by byl problém jak pro stát, tak pro pořadatele závodů. Podle jiných hlasů z agentury na motocyklové akci není nic netransparentního. Závody jsou naplánované na pět let. Organizace Autoklub České republiky a Automotodrom Brno, které je budou pořádat, dostanou od státu, Jihomoravského kraje a města Brna celkem 650 milionů korun. Autoklub v minulosti některé veřejné peníze utrácel neoprávněně.

Zaměstnávání bez smlouvy i zdravotního a sociálního pojištění – tak v Česku funguje část pracovních agentur. Často míří na ty nejzranitelnější, tedy na lidi ve finanční tísni. Na to, kdo v šedé zóně podniká a proč se problémy úřadům nedaří řešit, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.

Jsou to už čtyři roky, co Evropská komise zveřejnila audit, podle kterého byl Andrej Babiš (ANO) jako předseda vlády ve střetu zájmů, a firmy z holdingu Agrofert tak neměly dostávat některé dotace. On i jeho tehdejší ministři říkali, že ve střetu zájmů není a o něčem takovém může rozhodnout jen český soud. A právě to se v posledních týdnech a měsících děje. České soudy potvrdily, že ve střetu zájmů byl, a to už třikrát. Naposledy minulý týden.

V byznysu s pohledávkami se točí miliardy. Ještě před lety platilo, že kvůli nejrůznějším poplatkům mnohdy drobné dluhy několikanásobně narostly. Novela zákona, která nařizovala exekuce, jež vznikly z menších dluhů a nebylo na nich nic splaceno, zastavit. V kanceláři exekutora Juraje Podkonického ale s pomocí jednoduchého triku tisíce těchto exekucí pokračovaly dál. Nejvyšší správní soud uznal Podkonického vinným. Případ popisují Reportéři ČT.

Podezřením na ovlivňování fotbalových zápasů kvůli sázkám je nejvíce zasažená třetí liga, a to hlavně na Moravě. Naznačují to statistiky, které se podařilo získat Reportérům ČT. V nelegálním byznysu jde podle odborníků o miliony.